--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Beneš Jan
Název: Jediný ze zákonodárství
Zdroj: NN Ročník........: 0004/025 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Jediný ze zákonodárců
Jako jediný z našich zákonodárců se hlasem rozumu, či řekněme hlase m normálného člověka schopného uvědomit si co všem ostatním zakryly smysly, ja ko jediný se do obecného vřeštění kryptokomunistického rozčilení kolem soukrom é návštěvy generála Pinocheta, ozval odpovědným hlasem, Václav Benda. Buď mu za to dík a nebudiž to zapomenuto.
Tím více je pro mne zahanbující zahanbující výsledek telefonní anke ty, nevím zda poctivě vedené, ve které se nesouhlasně ve věci Pinocheta vyjádř ila k poslanci Bendovi tak zdrcující většina občanů, dosud přejímající bagatel isace bolševických perfidností. O tom, co předvedl na obrazovce levicový intel ektuál snad raději nehovořit, před terminus technicus levicového intelektuála hodilo by se však velice jedno extramentní adjectivum, které bohužel nelze ve slušných novinách otisknout.
Rád bych dodal, co podobenství k ilustraci poměrů, ještě jednu věc. Dějiny neuznávají kdyby, ale hypotheticky, kdyby v únoru 1948 ještě žil T.G.M asaryk, a kdyby dost dlouho mohl žít i Karel Čapek,pak bychom se, s největší p ravděpodobností v dalším pokračování Hovorů, či Mlčení s T.G.Masarykem, mohli o únoru 1948 dočíst asi toto:
-Tož, únor v osmačtyřicátém, to víte,tenkrát byla situace složitá, a mnoho kritiky se na mne sneslo, že jsem se nezachoval dost demokraticky k na šim komunistům, ale většinou zapomínají ti kritikové, jakou budoucnost by u ná s asi demokracie měla, kdybych se tak nezachoval. Jsou chvíle, kdy se ukazuje, že demokracie je dobrá pro demokraty, tenkrát tomu tak bylo. Nakonec tenkrát na Hrad za mnou přišli Gottwald se Zápotockým, i Ko pecký tam byl, že prý vláda široké národní fronty, a takové ty věci za které s e ta jejich ideologie vždycky schovávala. A docela vám na mne začali i křičet, že prý musím. Copak jsem mohl udělat něco jiného než zavolat četníky a dát je sebrat ? V demokraciii opravdu nikdo nic nemusí, tím méně hlava státu Ta musí právě jen to co se od občanů žádá, a hlavně nesmí dávat špatný příklad. Pozdější vývoj mi dal za pravdu, třebas mi to, snad právě proto, mí kritikové nikdy neodpustili. Ale vždycky jsem věřil, že jsou chvíle, kdy je n utné postavit se násilí a bránit
se, a třeba i železem.
To víte,jednoduché to tehdy nebylo, ruská armáda byla v Polsku i Ma ďarsku a kusu Německa, spojencům se do konfrontace po právě skončené válce roz hodně nechtělo, ba ani na ni nebyli mravně připraveni,s tím vším naši komunist é počítali, ale nemyslím si, že jsem měl právo vzdát se. Už proto, že i když t o mnoho lidí tehdy vědomně vědět ani vidět nechtělo,já věděl, co je bolševismu s.
Přes morální balast který válka přinesla jsem věřil,že jádro našeho národa je v pořádku, a že Moskva proti němu do otevřené konfrontace a vojensk é intervence nepůjde.Pořád tady ještě byli legionáři a Sokol i Skaut a demokra tická tradice země, kterou jsem nesměl hodit přes palubu.Rozhodnout se to musi lo u nás doma, a rozhodnout jsem to musil já.
Tak podle mého názoru, přesně to a nic než to svrchu popsané, prov edl generál Pinochet v Chile. Považuji za více než zarážející, že se jak mezi našimi politiky, tak mezi našimi novináři, nenalezl takořka nikdo schopný uvaž ovat za hranicemi staré komunistické indoktrinace.
Reaganovo osvobození ostrova Grenady by jim zřejmě vadilo také, kd yby se Reagan rozhodl přijet do Prahy. Pár marxistických pacholků, kteří svobo du neznali vážit žádnou, při tom rovněž přišlo o své mizerné životy dříve, než stačili zmizernit život všech kolem sebe. Na tomto ostrůvku s populací 86.OOO obyvatel pak, kromě jiné výzbroje, zajistily americké ozbrojené síly na 2,OOO OOO pušek čs.výroby vz.52. Kdo chce komukoli vyčíat, že se odvážil zastavit z kázu ?
Jan Beneš
Vážený pán, pan poslanec Václav Benda, Sněm České republiky
Sněmovní ulice č.7 11O OO Praha 1, Malá Strana
Dne 8.června 1994
Vážený pane poslanče,
cítím potřebu poděkovat Vám za odpovědná slova, která jste, jako j ediný z našich politiků, dokázal a měl odvahu pronést, byť velmi osamělým hlas em, ad vocem soukromé návštěvy, generála Pinocheta.
V příloze nacházíte rukopis článku odevzdaného redakci ČD,- jeho p ublikaci arciť schopen zajistit nejsem, ale věřím, že se redakčními šuplíky na stránky listu, přinejmenším v podobě čtenářského dopisu, posléze prodere. Upřímně Váš
Jan Beneš