--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sedlářová Iva
Název: Světové ceny a české pařeniště
Zdroj: NN Ročník........: 0004/029 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
SVĚTOVÉ CENY A ČESKÉ PAŘENIŠTĚ
V poslední době se uchytilo rčení, že po listopadu se cítíme jako hlávkový sal át, který byl přesazen ze skleníku na pole. Něco na té metafoře je, ale jen ně co. Konečně, na každém šprochu pravdy trochu. Nešlo totiž v komunismu o sklení k a úrodný humus. Spíše o foliák potažený neprůsvitnou rudou umělou hmotou a p ůdu zcela jalovou. Přesazeni jsme nebyli. Ucpávky byly vyšťourány, povrch přet řen na jinou barvu, foliák zprivatizován po dílech těmi, kteří jej za státní p eníze kdysi vybudovali. Nebo jejich potomky.
ÚSPĚŠNĚ LIBERALIZUJEME, JSME VNITŘNĚ KONVERTIBILNÍ A DOHÁNÍME ZÁPAD. Od 1.6. máme dražší elektrickou energii a plyn, od 1.7. o 15 až 20 procent aut obusovou dopravu, dráhy se nechávají slyšet, že je liberalizace jízdného nemin e, Telecom pozadu zůstat nemůže a pošta tvrdí, že je ztrátová. Že nárůst cen v dopravě, energii a spojích se promítne až do ceny chleba, to je snad každému jasné. Že cenu výrobku nebudou podnikatelé ještě zvyšovat nadvýšením mezd, je jasné snad také. Důchodcům parlament odhlasoval zvýšení udržovací almužny o 5 procent , plus 2OO Kč, ale až od prosince, což je půlroční diference. PŘEKVAPENÍ.
Novinka jako z nebe, čtrnáct dnů před realizací desetiprocentní "liberalizace" el. energie a plynu. Jemně a decentně sdělovacími prostředky zprava, byl vyčt en ministerstvu financí, respektive p.ministru Kočárníkovi, tak krátký časový předstih informování veřejnosti před realizací. Zleva potom, jako vždy, pro "a sociálnost aktu" časové zajímavosti unikly pozornosti.
INOVACE- JIŽ NE SSSR, ALE ZÁPAD NÁŠ VZOR. Žhavé téma na TV NOVA v konfrontaci názorů předvedli poslanci za "pravici"-ODS a "levici"- ČSSD.
"Zprava" jsme se tak dozvěděli, že poplatky za energii jsou u nás zhruba o 110 procent nižší, než odpovídá skutečným nákladům výroby a že na "Západě" jsou p latby za energii výrobním nákladům odpovídající. Pokud nevyrovnáme cenu na odp ovídající výrobě, nemůžeme hovořit o liberalizaci a v podstatě se jedná o stát ní dotace, které stát pochopitelně vezme tam, kde lze.
"Zleva" bylo argumentováno, že nelze takto nahlížet, neboť na "Západě" poplatn ík má mnohem vyšší mzdu a tudíž v procentech, byť plně odpovídající výše popla tků, je mnohem nižší položkou v zatížení rodinného rozpočtu, než je tomu u nás .
V JEDNOM VLAKU, JEDNOM KUPE.
Zajímavé je, že se "Západem" ohánějí vždy oba protilehlé tábory našeho politic kého spektra a oba nacházejí "pádné argumenty" na vyvrácení teorie politického odpůrce.
Připomíná to otřepaný vtip sovětských cestujících z jednoho vlaku: "Kuda vy iď ote ? Já idu z Leningrada v Maskvu a kuda vy iďote? -Já idu z Maskvy v Leningr ád.-
I v adnom pajezďe? Vot kakaja ťochnika !"
KYBLÍČEK A LOPATIČKA NA PÍSKOVÝCH HRADECH. Pravolevé rozbory našich fundovaných politiků, kteří nás vedou zpět do Evropy, kde jsme mimochodem byli, než nás dědové a otcové těchto odborníků nasměroval i zpět do doby prvotně pospolné, připomínají nezapomenutelný seriál o Křemílko vi a Vochomůrkovi.
Na "Západě" v první řadě výše nákladů odpovídá jejich maximálně nejnižší hrani ci, což je zaručeno neúprosnou selekcí trhu a jeho podmínek, které jsou v konk urenci ve všech odvětvích. Cena je z těchto parametrů trhu nejvýmluvnějším dop oručením. Proto každý podnikatel snižuje co nejvíce výrobní náklady, nikdy vša k na úkor jakosti, zvyšuje-li cenu, potom jako ekvivalent musí nabídnout vyšší kvalitu. Proto vždy, jako první aspekt je dbáno na co nejnižší administrativu ve prospěch sféry výrobní.
I kdyby, dejme tomu, rod.rozpočet byl v poměru k výdělku zatížen stejně, věci denní potřeby jsou oproti našim nepoměrně lacinější.
S KOŠICKÝM VLÁDNÍM PROGRAMEM A NIKDY JINAK. U nás v energetice dominují České energetické závody. Jsou státem určeným inve storem dalších energetických staveb, jsou pověřeny rekonstrukcemi a údržbou st ávajícících, mimochodem nevyhovujích, zastaralých a tudíž neekonomických a nee kologických provozů. Jsou i provozovatelem služeb obyvatelstvu a tím i inkasní m orgánem za energetické služby.
Bylo by zajímavé znát poměr v tomto kolosu nevýrobního a výrobního aparátu. By lo by účelné se zamyslet, zda mzdy pracovníků odpovídají v poměru nákladů možn é hranici tak, jaká je rentabilita provozů. Zmíněných 110 procent ztrátovosti od skutečné ceny energie, je jinými slovy totéž, jako by nám bylo sděleno, že ČEZ je 110 procenty prodělkový. Není totiž nikde definováno, že to co propálít e a prosvítíte, je vyrobeno za cenu odpovídající SKUTEČNÝM a NEZBYTNÝM výrobní m nákladům. Kdeže se nacházejí dotační zdroje, než zase u vás, vážení spotřebi telé, vy je musíte zaplatit stejně.V daních přímo i nepřímo. Příkladně - že vy koupete dítě v teplé vodě o 110 procent laciněji, než odpovídá výrobním náklad ům, máte ta procenta rozpuštěna od mléka po plenky.
Odvětví, kde je návaznost na výstavbu tolik diskutované a zpochybňované výstav by ATOMOVÉ ( jaképak jaderné) elektrárny Temelín, je tedy ztrátové o více jak o polovinu. Ekonomická elita se netají tím, že schodek zejména tvoří nutnost v ybudování odsíření klasických energetických zdrojů. O technologických postupec h a lhůtách údržeb a rekonstrukcí zajišťovaných subdodavatelsky, lze ze stejný ch důvodů pochybovat o korektních konkurenčních podmínkách k získání zakázky. Úspěšná transformace bývalých stavebních kolosů v akciové společnosti, v nich nic podstatného nezměnila.
Na čelných místech ve správních radách těchto akciovek sedí ti, co řídili naše hospodářství před listopadem k záhubě . Nenechme si nechat vsugerovat, že jsm e do ulic v listopadu vyšli jen k vůli svobodě slova. Šli jsme i z důvodů hosp odářského úpadku, který lze přičíst jedině zestátněné výrobě a absenci tržní k onkurence.
CENY NEJSOU KOMPROMISEM VLÁDY MEZI DIKTÁTEM MONOPOLNÍHO VÝROBCE A NESPOKOJENÝM SPOTŘEBITELEM.
ČEZ, ČSAD,ČSD, TELECOM, ŠKODA a další mamutí bezkonkurenční slepence nám ve fo liáku řádí dál a svými drzými šlahouny dusí obyvatelstvo i jakékoliv podnětné podnikatelské iniciativy. Cena za energii u nás nemá nic společného s hladinou cen ve světě. Ceny se netvoří tužkou na papíře. Celní bariéry udržují u nás n eefektivní provozy a veškerá jejich produkce je uměle tlačena k prodejnosti je dnou z nejlacinějších pracovních sil ve světě. Ve skutečnosti je výroba energi e u nás dražší než jinde, neekonomicky, neekologicky, zastaralou technologií a s vysokou ztrátovostí v síti. Největšími spotřebiteli jsou provozy s vysokou náročností na kapacitu energie, jichž výrobní artikl je ve světovém měřítku ne prodejný. Domácnosti jsou v kulturnosti skanzenem, muzeem zastaralých spotřebi čů , izolace domů nedostatečná.
Z důvodů vnější nekonvertibilnosti naší měny, je nutno světové ceny u nás náso bit koeficientem 1,8 (příkl.k DM). Takto, je naše energie lacinější. Pro nás p ro případný dovoz, pro normální svět pro případný vývoz. Neefektivní provozy m ohou být uměle a křečovitě udržovány při životě, dál a "poměrně nízká nezaměst nanost signalizující stabilizaci naší konomiky" není ranní rosou na polní salá ty, ale konví do foliáku.
K vnější směnitelnosti koruny dojde až nomenklaturní kapitalisté upevní dostat ečně své pozice, zmodernizují své provozy a utvoří si podmínky pro světovou ko nkurenci. Kontrakty, které uzavírají s vybranými západními společníky chytře s timulují v zákonech o podílech cizího kapitálu menším než 50 procent. Vzhledem k citovanému i k naplněnosti trhu na Západě, je to dobrý džob, za který se pl atí tučným všimným. Pro zájemce je to mnohdy řešení záchrany existence, jinými slovy, největší zájem projeví firmy , které přirozenou selekcí v tržních podm ínkách na Západě neuspěly. Až po "stabilizaci" takto pojmuté privatizace a rek onstrukce hospodářství, dojde ke konvertibilitě koruny a následným bankrotům n ezajímavých a nerentabilních výrob. Tím i k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Nomenklaturní kapitalismus si tak zajistí i nadále lacinou pracovní sílu, nebo ť poptávka vysoce převýší nabídku na trhu práce.
PROČ PAN MINISTR KOČÁRNÍK
NÁM O ZDRAŽENÍ MOUDŘE POMLČEL?
Za komunistů, když jsme zdražovali, tak se inovovalo. Za sametu se liberalizuj e. Soudruzi v r.1953 večer tvrdili, že měna nebude a ráno byla. Nedavno nám st ávkovali odboráři na Staroměstském náměstí v Praze. Předmětem byl mimo jiné zá koník práce, v němž jsou prakticky zakotveny podmínky výkonů pracovních poměrů a jejich finanční zhodnocení. Staroměstské náměstí dýchalo atmosférou revoluč ního nadšení roku 1948. V tom lze s premiérem souhlasit. Jeden z nejsilněji zn ějících hlasů je hlas hornický. Silných hlasů se bojíme nejvíce bez ohledů, zd a mají, či nemají pravdu. Úlitbu dělali komunisté zcela bez skrupulí, co na to ostatní. Těžká a mnohdy zdraví i život ohrožující práce , musí mít ekvivalent ve finančním ohodnocení, o tom nemůže být pochyb. Jen za komunistů se však mů že stát, že lékař, jehož práce je namahavá psychicky neporovnatelně více, má p roti dělníkovi z těžkého průmyslu plat jako uličník.
Horníci kutali jako permoníčkové někde až u středu země v nelidských podmínkác h uhlí nekvalitní, prakticky využitelné jen za cenu riskování ekologických kat astrof. Pro výrobu k ničemu. A kutají dále, chtějí kutat. Jsou odhodláni demon strovat k setrvalosti svého pracovního zaměření při zachování všech sociálních výhod které jim poskytl komunismus. I to je samozřejmě započteno v 110 procen tním schodku v rentabilitě energetických služeb. Místo kvalitních rekvalifikač ních programů, místo podpory středních podnikatelských stavů a tím tvorby prac ovních příležitostí, půjdeme tedy asi cestou nejmenšího odporu, budeme ustupov at nereálným požadavkům a dejme tomu zvýšíme platbu za energii o 110 procent t ak, jak odpovídá současným reálným nákladům. Nedá se říci, že nárůsty cen jsou jedním z výsledků odborářské stávky. Zvyšování ceny k rentabilnosti na součas né podmínky bez radikální restrukturalizace však je socialistickým přístupem. Nu a přístupem klasicky komunistickým je požadavek další dotace, přerozdělován ím. KUPECKÉ POČTY A HANDLÍŘSKÁ LEST.
Bude jistě zajímavé, jak bude zvýšení od 1.června propočteno, když poslední zá počet byl dělán krátce po novém roce. Při okolnostech úplné plynofikace či ele ktrifikace mnohých domácností je obrovský rozdíl ve spotřebě v zimních měsícíc h. Jak se podchytí nárůst ceny bez odečtu k určenému datu, ví snad jen Bůh, pá nové ekonomičtí ministři a ČEZ.
BLAHOBYT MUSÍME VYROBIT .
Předveďme si na konkrétním případě , automobilovém průmyslu, k čemu foliákové hospodářství vede. Před válkou u nás prosperovalo několik automobilek. Každá m ěla svůj okruh zákazníků. Namátkou jmenujme : Škoda, Jawa-Minor, Praga, "Z"-Zb rojovka, Tatra, Aero, Wikov.
Je sice pravdou, že z efektivněním výroby a technizací průmyslu, došlo ke sluč ování či zániku malých firem ve světě. Ovšem tržní podmínky zaručuje mezinárod ní trh. Takže od malých lidových vozítek s nízkou kubaturou až po luxusní vozy s náročným designem najdeme široký sortiment.
U nás monopolní Škoda Mladá Boleslav začala se Spartakem, nepatrně odlišnými k oncovými světly se z něho stala Octávie, převrtáním válců se změnila na Super- Octávii. Když konečně Škoda přešla na jiný "model" pokračovalo se úspěšně Škod ou MB, Škodou 1000, dále 100, 110, ke Spartaku podobnému typu se vrátilo u Ško dy 105, 120, 125,130 v modifikacích S,L,které odlišoval trpaslík na palubní de sce.
Cena byla vyregulována tak, aby "export" z RVHP byl zde prodejný. Od Žiguli,( zakoupené licenci nepovedeného Fiatu), k podobnému polskému F 125, k Žigulíku s opačným pohlavním orgánem- Ladě. A to ani nemluvě o nejrychlejším traktoru s věta- Moskviči, neregulerně a nepodařeně okopírovaném Opelu, kterému se dělal výr u benzinové nádržky, za to jste mohli jezdit přes pařezy, díky výrobě na p odmínky silniční sítě SSSR. Konečně i naše, že ? Hleďme na D1. Či stejně okopí rované Volze po Studebackeru. Trh doplňoval Trabant a Ceauceskova pomsta - Olt cit.
V sametu se nám Škodovka úspěšně transformovala a uzavřela obálkový sňatek s W olkswagenem a obšťastňuje nás řadou typů Favorit 135,136,Forman, Pikap, samozř ejmě S i L. Z hlediska světového automobilismu je to ošklivé káčátko, venku pr odejné vzhledem ke kurzu koruny, ale i vyrovnáním nákladů nízkým podílem odměn y za práci. U nás je odbyt zajištěn celní barierou dovozu a pochopitelně opět vnější nesměnitelností a nízkou kupní silou. Nepočetnou, tedy. Pro nomenklatur ní kapitalisty to neplatí.
Realitou je, že na Favorita venku ušetříte za půl roku, u nás tak za pět let. Stoupající cena však do té doby vzroste další modifikací (třeba růžovým volant em) a můžete šetřit další léta.
Iva SEDLÁŘOVÁ