--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Jak nejvyšší státní zastupitelství šetří brněnský masakr
Zdroj: NN Ročník........: 0004/049 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
JAK NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ ŠETŘÍ BRNĚNSKÝ MASAKR ? (první část)
Necenzurované noviny v čísle 33/1994 pozvali čtenáře k uctění památky Danuše M uzikářové a Stanislava Valehracha. V neděli 21. srpna 1994 se před pamětními d eskami obou obětí počátku normalizace sešla malá skupinka lidí. Seznámil jsem je s informacemi, které přinesly Vyškovské noviny v pátek 19. 8. 1994 o účasti vyškovkých vojáků na potlačování demonstrací v roce 1969 (čti NN č. 34/1994 s tr O4 - 05 !).
MLADÁ FRONTA DNES - 22. 8. 1994:
Položením květin a zapálením svíček si lidé v neděli připomněli památku Dany M uzikářové a Stanislava Valehracha, které 21. srpna 1969 v brněnských ulicích p ři potlačování protisovětských demonstrací zastřelili policisté a příslušníci Lidových milicí. Akci zorganizovalo Občanské fórum Mnichov, hnutí Helping a Ne cenzurované noviny. Smuteční věnce na pietní místa umístil i brněnský magistrá t.
Redaktor Necenzurovaných novin Karel Höfer v krátkém proslovu u pamětní d esky Dany Muzikářové uvedl, že události tragické smrti osmnáctileté učnice jso u připraveni objasnit svědci z řad bývalých pracovníků nedaleké tiskárny. Ačko li bylo v minulosti podáno několik podnětů k trestnímu stíhání proti střílejíc ím milicionářům, vyšetřování nikdy konkrétního viníka neodhalilo. Při protestech občanů v souvislosti s prvním výročím okupace Českoslovens ka vojsky Varšavské smlouvy bylo v srpnu 1969 v Brně při zásazích policie, arm ády a Lidových milicí zatčeno kolem pěti set osob. Vedle dvou zastřelených teh dy policisté a milicionáři vážně zranili dalších patnáct osob. Karel Höfer:
Pracovnice Městského státního zastupitelství z Kobližné JUDr. Vašíčková a JUDr . Eichlerová mě písemně vyzvaly k předání adres svědků. Dostavil jsem se a sdě lil, že adresy svědků neznám. Já jsem o žádných svědcích nemluvil, pan Matyáš musel tyto informace
získat od někoho jiného. Sdělil jsem telefonní Jana Honnera, který údajně jedn oho ze svědků znal. Jak jsem po několika týdnech zjistil, pracovnice Městského zastupitelství po svědcích vraždy Danuše Muzikářové už nepátraly. ČESKÝ DENÍK 22. 9. 1994:
Státní zastupitelství přezkoumává materiály o masakru v srpnu 1969 Brno - Spisové materiály zhruba desítky osob zraněných při protinormalizačních demonstracích v Brně v srpnu 1969, mezi nimi
i Danuše Muzikářové a Stanislava Valehracha, kteří tehdy podlehli střelným zra něním, si vyžádalo k přezkoumání Nejvyšší státní zastupitelství. Uvedl to včer a ředitel jeho trestního odboru Miroslav Růžička.
Důvodem pro vyžádání bylo podle jeho slov to, že se objevily pochybnosti, zda byla věc řádně prošetřena."Už dnes můžeme konstatovat, že vyšetřování teh dejší policií bylo velice povrchní a nebyly provedeny prvotní neodkladné úkony " uvedl Růžička. U ohledání vidí ředitel trestního odboru hlavní chybu v tom, že nebyly zajištěny střelné zbraně, které měli příslušníci policie, Lidových m ilicí a armády k dispozici při potlačování demonstrací. Např. některé pistole byly zřejmě zlikvidovány po přezbrojování Veřejné bezpečnosti v roce 1981. Růž ička zdůraznil, že již v roce 1990 uskutečnila Městská prokuratura v Brně "pom ěrně rozsáhlé a velice důsledné" dodatečné šetření, které však vzhledem k časo vému odstupu od událostí nevedlo ke zjištění viníků. Trestní stíhání proti nez námým pachatelům bylo tehdy přerušeno.
Karel Höfer:
Na tiskovce na Městkém ředitelství Policie ČR v Brně v úterý dne 11. října jse m se tiskové mluvčí tázal, jak pokračuje vyšetřování vražd Danuše Muzikářové a Stanislava Valehracha. Mladá žena odpověděla, že tato jména nezná. Vysvětlil jsem tedy, že jde o oběti masakru dne 21. srpna 1969. Tisková mluvčí Městkého ředitelství Policie ČR odpověděla, že tehdy ještě nebyla na světě. (Ta úroveň!) Host v černé uniformě s hodností kapitána (šéf dopraváků Městské policie) tu trapnou situaci zlikvidoval tvrzením, že tento případ nyní vyšetřu je Nejvyšší státní zastupitelství.
Z tiskovky jsem tedy šel do budovy bývalé věznice na Cejlu, (adresa: Nejv yšší státní zastupitelství, Cejl č. 71, 660 55 BRNO)
kam byla bývalá Generální prokuratura z náměstí Hrdinů 1300 v Praze 4 přestěho vána. Chtěl jsem přímo od ředitele trestního odboru JUDr. Růžičky zjistit, jak vyšetřování pokračuje. Ředitel
byl však na poradě u "šéfové" - tak jsem si poseděl asi 20 minut u jeho zástupce JUDr. Tomáše HAVLÍKA. Pak už jsem věděl, že řadový čtenář Vyšk ovských novin a Necenzurovaných novin ví o brněnském masakru více, než čelní p racovníci Nejvyššího státního zastupitelství.
Zástupce ředitele trestního odboru Nejvyššího státního zastupitelství vů bec nevěděl, že k potlačení demontrací přijeli do Brna vojáci s tanky a obrněn ými transportéry z Vyškova. (Také Mikulova!) Nic nevěděl o tajném rozkazu, nev ěděl, že vojáci byli podřízeni velení StB, nevěděl, že zástupce velitele StB v e Vyškově NARCIS ČAPKA byl po masakru vyznamenán metálem "ZA STATEČNOST", nevě děl o tom, že vyšetřování se ujal nemocný soudruh MALÝ, který řídil vyšetřován í z třídních pozic a pak se dožadoval zásluh za to, že vyšetřování řídil ke sp okojenosti vyšších služebních funkciořů! Navíc mě JUDr. HAVLÍK udivoval tvrzen ím, že Valehrach nebyl zastřelen na ulici Orlí a D. Muzikářová nebyla zastřele na v rohu náměstí Rudé arnády. Tvrdil, že pamětní desky jsou výsledkem různých fám!!! Měl jsem pocit, že ten muž mne chce od mého cíle odradit. Situace se rázem změnila, když se z porady od šéfové vrátil JUDr. Mirosla v Růžička. Projevil o moje poznatky a podklady zájem
a já přislíbil, že mu je dodám, což jsem ve čtvrtek 13. října splnil. Oproti p odpisu jsem JUDr. Růžičkovi předal kopii článku z Vyškovských novin, kopii prv ního listu tajného rozkazu, text dopisu s podpisy tankistů s upozorněním, že n por. Zourek je nyní v hodnosti plukovníka zástupcem šéfa VVŠ PV ve Vyškově. Po ukázal jsem na fakt, že celý text tajného rozkazu i s přílohami může obstarat šéfredaktor Vyškovských novin p. Josef Špidla. Dále jsem předal pětistránkový spis z Inspekce MV ČR , ČVS: IMČ - 7/20 z roku 1992 podepsaný pplk. JUDr. Jane m Dolejším.
Uplynul měsíc a já mám dojem, že šetření brněnského masakru usnulo na vavřínec h. Rozhodl jsem se formou seriálu a t a k o v a t příslušné orgány k plnění sl íbených činů. Jsem zvědav, kdy Nejvyšší státní zastupitelství oznámí v tisku v ýsledky šetření.
Svědky brněnského masakru pak žádám, aby své vzpomínky zaslali na adresu mého bydliště.
Za spolupráci děkuje Karel Höfer K.Čapka 111 682 01 Vyškov