--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Jak rozhodoval UV KSČ
Zdroj: NN Ročník........: 0004/051 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Jak rozhodoval ÚV KSČ Máme dokumenty, které dokazují, že v době komunistické hrůzovlády v Čechách so udy nesoudily, ale pouze vykonávaly rozkazy ÚV KSČ a jeho podřízených orgánů. Všechna řízení pro tzv. politické delikty nebyla nic jiného, než předem komuni sty připravené divadlo, se všemi tragickými následky pro postižené. Tak na pří klad Zápis č. 10 ze schůze předsednictva ÚV KSČ ze dne 27. února 1950 vypovídá :
Přítommni: soudruzi Gottwald, Slánský, Bareš, David, Dr. Dolanský, Fierlinger, Frank, Ing. Jankovcová, Dr. John, Kopecký, Kopřiva, Krosnář, Dr. Nejedlý, Nos ek, Smrkovský, Široký, Švermová, Zápotocký, Dr. Clementis, Dr. Čepička, Gemind er, Dr. Gregor, Kabeš, Krajčír
omluveni: soudruzi Baštovanský, Erban, Kliment (Jak vidíme mezi komunistickými zločinci rozhodujícími o osudech druhých, jsou uvedena i jména jako Clementis, Slánský - jeho syn, dlouholetý přítel Václava Havla, je dnes velvyslancem v Moskvě! - Smrkovský a Švermová. Tedy jména osob , na které "osmašedesátníci" nikdy nedali dopustit a z kterých v době "pražské ho jara" byli znovu vytvářeni hrdinové. Přitom jaká zrada se skrývala ve Smrko vském ale především v Dubčekovi, komunisty a KGB infiltrovaném armádním sboru a tehdejším ministerstvu vnitra, lze zhodnotit podle příkladu Čečenska a další ch kavkazkých zemí, které se dnes se zbraní v ruce postavily ruskému agresorov i. Kdyby si v roce 1968 nebyli Sověti dopředu jisti že se jim nikdo nepostaví na odpor, agresi by neprovedli, stejně jako se neodvážili vtrhnout bezprostřed ně po válce do Finska, svrhnout Ceausescův režim v Rumunsku, či Titův v Jugosl ávii. V Maďarsku 1956 a Afganistánu mohli být vyjímečně úspěšní jenom proto, ž e se jednalo pouze o lidová povstání, nikoliv o oficiální vojenský odpor řízen ý vládními složkami země. Jako záškodníci, intrikáři, byly komunistické režimy úspěšné, dějiny však nepotvrdily, že by mohly také úspěšně vést, otevřeně, dl ouhodobé agresivní války. - poznámka L.V.)
------------------------------------------------------------- I. Církevní otázky (s. Čepička)
1) Všemi prostředky podporovat Decheta, na něhož je vykonáván nátlak nejen Vat ikánem, ale i formou výhružných dopisů a pod. Jeho případ je zásadního významu pro další vývoj. Je proto třeba zabránit jakémukoliv šíření odporu proti Dech etovi. Protože není vyloučeno, že na kněze bude vykonáván nátlak, aby oběžník o Dechetově exkomunikaci byl čten tuto neděli, je třeba hledat dále prostředky , jak čtení oběžníku zabránit:
a) vydat další dopis státního úřadu pro věci církevní všem kněžím, v němž bude vyvrácen obsah pastýřského listu,
b) zaslat všem ordinářům obdobný přípis jako Matochovi, c) kampaň na podporu Decheta rozvinout co nejšíře, kromě toho, co již bylo nav rhováno zorganizovat, aby jej navštívili pokrokoví kněží (Plojhar, Mára, atd.) , příští neděli uspořádat pontifikální mši Decheta za účasti mnoha kněží se vš í obřadností, zabránit, aby snad nedošlo k nějakým provokacím.
(Zde stojí za pozornost taktika s jakou komunističtí zločinci přistupují k obř adům, které nesouvisejí s jejich obřadnictvím. Nesmíme se nechat proto oklamat , když vidíme, že KSČM tak postupuje i dnes. Plojhar, Mara, atd., byli odpadlí ci, kteří vystvořili státem řízenou církev Pacem in Teris. - poznámka L.V) 2) Návrh církevní šestky o represivních opatřeních směřujících do bezprostředn ího okolí jednotlivých ordinářů, je třeba znovu a individuelně projednat v cír kevní šestce, v žádném případě nemají být opatření prováděna naráz, nýbrž post upně.
(Toto jsou instrukce k tzv. "čihošťskému zázraku", který zinscenovala StB. Vši mněme si jak ho má být podle příkazů ÚV KSČ využito propagačně. - poznámka L. V.)
3) Po změněné situaci v případu Čihoště se ukládá, aby propagačně bylo tohoto případu co nejvíce využito. K tomu je třeba zajistit úzkou spolupráci MV, MIO, SÚC a min. spravedlnosti. V souvislosti s t. zv. zázrakem má být pranýřován i niciátor - Vatikán a biskupové, při čemž vlastní útok má být zaměřen na De Idv u. Vyvrcholením této kampaně bude prohlášení De Idvy za personu non gratu tak, aby musel opustit území republiky. Formálně diplomatické styky s Vatikánem př erušeny nebudou.
4) Akce s kláštery je pozměněna v tom smyslu, že bude zahájena teprve po proje dnání trestního případu opata Tajovského a Machalky. Soudním procesem, v němž budou kompromitovány řády, bude pak možno zahájit akci proti klášterům. Původn í usnesení o postupu proti těmto řádům se mění tak, aby akce proti sedmi nejvě tším řádům byla provedena naráz ve městech i na vesnicích, administrativním op atřením, jak bylo původně navrženo a schváleno jen pro postup vůči jezuitům. N eodvisle od procesu a této akce mají být učina zvláštní opatření proti řádu sa lesiánů,který vlastní řadu internátů. Tyto internáty mají být postátněny, ihne d do nich dosazeni zmocněnci tak, aby se zabránilo dalšímu ovlivňování chovanc ů salesiány. Chovanci internátů nemají být stěhováni, naopak má být učiněno vš echno, aby jejich poměry se v každém případě zlepšily. (Opět vskutku ďábelská "láskyplnost", na kterou se komunisté i dnes snaží nachytat občany! - poznámka L. V.)
5) Akci přestupu řeckokatolické církve k pravoslaví je třeba provést ihned. Je jím vyvrcholením má být internace Hojdiče, Hopko a řecko-katolické církve. Jen pro případ, že by Gojdič a vedení činilonepřekonatelné obtíže při přechodu, b ylo by možno navrhnout opatřením proti nim dříve. Návrh je třeba přesně propra covat a projednat v církevní šestce. (Řeckokatolická církev, protože jí chyběl o zázemí ve Vatikánu, se měla redukovat s pravoslavím. Katolická církev by se postupně přeměnila ve státní církev Pacem in teris. Tento postup ale musel být proveden velmi takticky. Svaté město mělo totiž pro světovládné záměry expanz e komunistů velkou budoucnost. KGB věřil, že se mu Vatikán podaří infiltrovat. Křeťanský komunizmus, to byla tehdy jeho nová rodící se alternativa, předevší m pro Itálii a latinskoamerické země. Čekalo se jen na smrt Stalina. Musela se proto uspíšit? - pozn. L.V.)
6) Je třeba zjistit, jak je organizována misijní činnost, misie zakázat a v ka ždém případě znemožnit.
7) Vzhledem ke zrušení všech předpisů, týkajících se konání rekolekcí, exercií , misií je třeba připravit výnos, který upraví tuto činnost právním předpisem. Také vydávání pastýřských listů, oběžníků a pod. a jakékoliv shromažďování je třeba postavit pod sankce.
8) Zálohy na věcné náklady podle rozpočtu je třeba ihned vyplácet a to postupn ě. Této akce je třeba propagačně využít.
Provedením usnesení zasedání ÚV KSČ byla pověřena soudružka Švermová. Zapsal: Bedřich Geminder. Přiložena prezenční listina s 27 jmény, opatřená podpisy pří tomných členů ÚV KSČ.
Zákony a přirozená ethika
Takže zcela zvrácený právní svět. Ty nejnižší zákony právní zvůle jsou postave ny nad Deklarací lidských práv a nad přirozený zákon mravní. Pro ilustraci o c o byl v tomto směru zhoubnější komunistický zlořád než nacistický, uvádím ukáz ku z "Přirozené etiky" P. Dr. Metoda Habáně O. P. Ta totiž směla vyjít v r. 19 44, v době protektorátu, v Dominikánské edici krystal v Olomouci. Nedovedu si představit, že by něco podobného mohlo v církevní edici vyjít po výše uvedeném rozhodnutí ÚV KSČ z 27. února 1950, jehož Zápis č. 10 jsem právě citoval. V "Přirozené Ethice" na str. 18 je uvedeno: " Z těchto zásad plyne, že nelze o ddělovat ani právní řád od ethického. Ethický řád a právní řád nejen si neodpo rují a tedy se nevylučují, nýbrž naopak právní řád je podřízen mravnímu proto, že se jedná o spravedlnosti a stanoví zákony spravedlivého poměru věcí a lidí navzájem. Řád spravedlnosti je součásti ethického. Právní normy mají svou náv aznost platnosti proto, že jsou spravedlivé, že se jimi stanoví pevnost a jist ota spravedlivého poměru. NESPRAVEDLIVÉ ZÁKONY NEJSOU ZÁKONY, I KDYBY JE NĚKDY SPOLEČNOST STÁTNÍ STANOVILA.
Státní autorita je vázána a podřízena řádu spravedlnosti, a tedy ethickému řád u."
Z toho vyplývá, že návaznost nového právního řádu na řád předešlý, pokud má bý t spravedlivý, je možná pouze tehdy, pokud byl spravedlivý i tento řád předešl ý. A protože to se o předcházejícím komunistickém řádu říci nedá, nemohu na ně ho navázat, tím že uznám platnost jeho komunistických zákonů. Kdo tak činí, je buď hlupák neschopný jasného úsudku, nebo nemorální prachsprostý gauner. Může me proto z celou odpovědností prohlásit, že celá polistopadová legislativa nav azující na legislativu komunistických zločinců, je výplodem gaunerů, neboť tol ik nesoudných hlupáků, mezi tvůrci této nové legislativy ani snad být nemůže. Toto adresuji především pánům Jičínskému a Rychetskému, v neposlední řadě pak i ministru spravedlnosti Jířímu Novákovi a Václavu Havlovi.
Soud na příkaz ÚV KSČ
Další dokument je záznam Politického byra ÚV KSČ z 11. srpna 1954. Je označený : Přísně tajné! 878/12, Číslo pořadu 8. K bodu: Návrh žaloby na skupinu "RUSSI CUM"
"Ministr vnitra v dohodě s generálním prokurátorem a ministrem spravedlnosti p ředkládá žalobu na protistátní skupinu, řízenou Vatikánem, jejímž cílem bylo p rovádět špionáž a jinou nepřátelskou činnost vůči ČR a SSSR. Hlavní členové sk upiny se nacházejí ve vazbě přes 1 rok. Délka vyšetřovací vazby je odůvodněná, protože jde o zavilé nepřátele, kteří teprve v průběhu vyšetřování přiznávali celý rozsah své činnosti i organizace.
Návrh usnesení:
Politické byro ÚV KSČ ukládá ministru vnitra, generálnímu prokurátorovi a mini stru spravedlnosti provést se skupinou "RUSSICUM" neveřejný proces s tím, že s e procesu zúčastní pro poučení jako publikum vybraní příslušníci ministerstva vnitra, a že o výsledku procesu bude krátká zpráva v tisku.
Provede
s. Aleš
s. Barák
s. Škoda
Na razítku A - ÚV KSČ je uvedeno: Fond: O2/2, Sv. 11, Ar. J.: 15, Listů 16, bo d 8.
Co bychom si měli připomínat
Toto řízení soudů a celé společnosti ÚV KSČ bychom si měli uvědomit právě dnes , kdy se období komunistického teroru bagatelizuje a jeho škodlivé důsledky se vidí pouze v tom, že v roce 1948 jsme opustili mezinárodní měnový fond. To ov šem nebyla malá ztráta, protože jsme vypadli z okruhu deseti nejrozvinutějších zemí světa a nyní jsme bez šance se mezi ně nazpět dostat. Stejně tak znehodn ocení naší koruny nám připravilo všechny současné obtíže, výprodejí naší země počínaje, zubožením důchodců konče. To všechno lze přičíst na konta komunistů, přestože právě naše sociální problémy se snaží využít opět v prospěch šíření své propagandy. Jedna z největších škod ale spočívá v tom, že bývalí komunisté a nomenklaturisté, kteří infiltrovali současné politické strany, do nich přen esli i komunistické způsoby centralistického ovládání. Tímto způsobem ovládají nejenom soudnictví, vnitro, ale i parlament a sdělovací prostředky. Komunisté byli v podstatě stejní s nacisty. Zatímco v celém světě se obchod a kapitál internacionalizoval, nacisté jej chtěli mít výlučně pro zájmy svého ná roda, zatímco komunisté pro zájmy své třídy. V obou případech proto usilovali o státní kapitalismus, kterému říkali vzletně socialismus.
Případ zákroku ÚV KSČ proti církvím je alarmující i dnes. Komunističtí zločinc i působící v redakci Haló novin by totiž rádi změnili chod dějin opět v prospě ch své expanzivní propagandy. Svědčí o tom řada článků, které urážejí oběti ko munistického teroru. - Divím se, že KPV, stejně jako KPVČ dosud neprotestuje! - Dokazuje to i článek Jaroslava Srbka ze 13. 12. 1994, "Nazývali se Hory host ýnské a byli jen zloději a vrahy..." V článku je napadána kniha Petra Radosty "Protikomunistický odboj", na prvním místě za text odbojové skupiny Hory hostý nské: " - opatřovat zbraně a střelivo pro účastníky odboje a zajišťovat finanč ní prostředky pro tyto účely,
- činit opatření proti těm, kteří si ve vesnici a městech počínají v duchu nov ých komunistických pořádků,
- burcovat a vyzývat lid v kraji k boji proti komunistické rozpínavosti, - snažit se navázat spojení s jinými protikomunistickými skupinami, - pokusit se o navázání spojení vysílačkou se Západem,
- trestat udavače a pomocníky StB..."
Není účinějšího programu jak zatočit s komunistickou sběří v 50. letech u nás. Kdyby každý poctivý občan poslechl hlas tohoto programu, nejen u nás, ale i v sousedním Polsku, Maďarsku, na Ukrajině a NDR, mohli jsme se vrátit do měnové ho fondu a mezi přední země světa, tak jako se vrátili nacisty okupované země západu, poté co nacistické okupanty a kolaboranty odstranili. Ale nejen to, da lo se zabránit dalším zločinům, které následovali. Ovšem titíž pseudohumanisti čtí zrádci, kteří otupují hrot antikomunismu i dnes, nabádali k zbabělosti a s mířlivosti nejen v letech padesátých, ale i za okupace v osmašedesátém a v čas ech normalizace.
V článku v Haló novinách je boj za svobodu nazýván vražděním a loupežením. "Ja ko pomsta na zatčení faráře z Kelče, jenž veřejně z kazatelny vyzýval ke svrže ní režimu, vznikl plán na odstranění jeho udavačů . Že nešlo o udavače, ale o vraždění komunistů je nabíledni." Poslední věta je čirá demagogie. Pokud jsou udavači ve službách komunistů, je přeci logické, že musejí být v tomto případ ě odstraněni. Pamatujme, že platilo a stále platí: Dobrý komunista, mrtvý komu nista, stejně jako dobrý nacista, mrtvý nacista. Článek končí tvrzením: "Soud postupoval podle tehdejších platných zákonů. Soudil nejen členy diverzní skupi ny, ale i vrahy a zloděje. Jeho rozsudky, vynesené 26. května 1951, byly tvrdé . " Haló noviny se tu otevřeně zastávají zločinného systému, který vydával sta tečné bojovníky proti komunizmu, katovi. Kdo se však zastává zločinců, sám je zločinec. Proto trvám na tom, že redakce Haló novin je banda zločinců. K tomu připomínám, co jsem již napsal o návaznosti právního řádu na právní řád předeš lý, a že dvojnásob platí to co říká řád ethický: NESPRAVEDLIVÉ ZÁKONY NEJSOU Z ÁKONY, I KDYBY JE NĚKDY SPOLEČNOST STÁTNÍ STANOVILA. Pokud se ovšem chceme odd ělit od komunistické minulosti i legislativně, je třeba neprodleně postavit ja k bývalou KSČ, tak její nástupkyni a pokračovatelku KSČM mimo zákon a jako zlo činnou a zavrženihodnou dosáhnout zákaz její organizace, prosadit její rozpušt ění a zabavení jejího majetku. Tvrzení, že komunistů je u nás stále ještě jede n a půl milionů, není argument. To by se takhle do budoucna mohli dožadovat sv ých práv i narkomané a chovanci nápravných zařízení, kterých je také značný po čet. Vyřazení narušovatelů přirozeného mravního řádu z rozhodujících míst ve s polečnosti, není porušováním základních lidských práv, neboť i základní lidská práva za svůj vznik vděčí tomuto mravnímu principu a jsou proto i nutně méně dokonalejší, než přirozený mravní princip sám. Vyřazení zločinných narušovatel ů nelze považovat za mstu, již pro skutečnost, že lidé, aby mohli žít v klidu, v pokoji a právní jistotě, musí k tomu mít i pocit morální rovnováhy. K morál ní rovnováze však může dojít pouze tehdy, když jakékoliv trestné činy a proto zejména trestné činy proti lidským právům a základním svobodám jsou potrestány . A to platí také obzvláště proto, že záruky, že by nám komunisté v budoucnu j iž nemohli škodit, v žádném případě neexistují. Příčina proč komunisté vyvoláv ají takový pocit shovívavosti u mnoha lidí, spočívá v určitém křesťanském sche matizmu každého z nás. Komunisté jsou totiž projekcí primitivismu v křesťanstv í, které církev shovívavě toleruje. Onoho uctívání dřevěných a tudíž i podvodn ých model, nalézajících se ale, ve skutečnosti, daleko od Boha. Proto zapouští své kořeny tak snadno právě tam, kde socha, či kaple měly větší cenu než Bůh samotný. Pro mnohé, jsou právě těmito modlami, dnes Lidská práva. Komunismus, stejně jako humanizmus, ze kterého historicky vznikl, je toto primitivní křesť anství bez Boha. Proto je tak nelehko vykořenitelný, protože i mnozí slušní li dé u nás, nejsou dosud pravými občany božími s pevně zakotveným mravním vědomí m. - Ale vyprávějte toto Vladimíru Dlouhému, či Václavu Klausovi...