--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Zasranej vobraz vod much
Zdroj: NN Ročník........: 0004/051 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"Zasranej vobraz vod much" po osmdesáti letech. Marně se pokouším "zalistovat" v paměti, kolikrát že jsem za svůj "krátký živo t" přečetl "Osudy dobrého vojáka Švejka". Připočtu-li k tomu i několikeré shlé dnutí v kině a poté i na televizní obrazovce, nepřeženu když si typnu, že jsem Švejka "zhltnul" minimálně dvacetkrát. Maje v živé paměti příhody tohoto bodr ého muže a jeho kumpánů v době nezdravé "havsburské" monarchie, hledal jsem v různých vlastních zážitcích paralelu s jeho osudy. Různých "švejkovin" jsem za žil za více jak dvouletou vojenskou službu, kde jsem se malým dílečkem zaslouž il o to, že jsme v té době nebyli napadeni imperialistickými mocnostmi a mohli v klidu budovat socialismus,"až, až". Pravý skvost, dokonce projednávaný u so udní stolice však přinesly až události posledních dnů.

Palivcův výrok pronesený v hostinci "U kalicha" před tajným policistou Bretsch naidrem na adresu mocnáře, respektive jeho obraz, o němž prohlásil, že: " na n ěj sraly mouchy", byl po téměř osmdesáti letech překonán. Škoda, že se Jaromír Hašek nedočkal té naší, sametové revoluce. Určitě by se zúčastnil jednání v s oudní síni, kde místo hostinského Palivce zasedl na lavici obžalovaných, sám g enerální prokurátor. Bývalý. Tématem soudního řízení byl mimo jiné i výrok, kt erý údajně pronesl sice ne v hostinci, ale na polní cestě, před policisty a sv ým sotva zletilým synem. Nebyl adresován mocnáři, hlavě pomazané, ale bývalým i současným hlavám "takypomazaným" , na něž samet pamatoval neúčinnným zákonem o nepromlčitelnosti jejich zločinů. Přesto stejně tak jako majestát vládnoucí ch v dobách monarchie, mají i dnes zločinci, pardon "proletáři všech zemí" prá vo na svoji čest, kterou, jak se v poslední době ukazuje, mají proti "hrstce" jejich oponentů, značnou. Dokonce tak značnou, že se jich dotkne i jadrné česk é slůvko "zasraný, nebo zasraní".

Z OSLAVY, DO CELY?

(čtenáři NN mají možnost jako první seznámit se s událostmi, které se odehrály jedné lednové noci, na polní cestě u Březnice, díky magnetofonovému zápisu ta k, jako měla vyšetřovatelka Drobílková, státní zástupci a soudce Fršlínek. Maj í též možnost sami posoudit závažnost a oprávněnost žaloby týkající se jednoho ze tří hrdelních zločinů bývalého generálního prokurátora.

Chtěl bych při této příležitosti připomenout výrok Pavla Dostála (ČSSD), který otisklo Rudé právo a v němž si liboval, cituji: "Skutečnost, že je souzen gen erální prokurátor svědčí o tom, že se nacházíme v právním státě". Zbývá ještě, aby pan Dostál vyzval dělníky, rolníky a pracující inteligenci, k podpisovván í peticí, v nichž by se dožadovali nejtěžších trestů pro jednoho z největších zločinců, naší sametové přestavby, bývalého generálního prokurátora, Jiřího Še tinu.)

Polní policejní patrola a "bejvalej" generální. Nic netušící "Generální" měl prostě smůlu, že si jeho přítel vybral k oslavě s vých narozenin usedlost na samotě. Nebýt toho, tak by měl dnes na krku pouze d va hrdelní zločiny. Osud tomu zřejmě chtěl, že se k předcházejícím přifařil da lší, stejně opovrženíhodný.

Poblíž Březnice, při návratu z oslavy narazil na polní cestě, při běžné polní kontrole na sametové Bretschnaidry, kteří se své profesy věnovali ještě v dobá ch socialistického rozkvětu. A tak se nebylo čemu divit, že je svým údajným vý rokem : " ZASRANÍ BLOŠEVICI", rozčílil tak, že se okamžitě obrátili polním tel efonem o pomoc na štáb.

V reproduktoru operačního zahlaholil hlas staršího ze strážců pořádku, nadporu číka Miroslava Křečka, který pravil : " Mámé tadýý řidičéé, je tó syn gen....b ejvalého gerálníhó prokurátorá Šetiny". (Jadrný, ostravsko-chodský dialekt nad poručíka K. svědčil o jeho soustředěném výkonu služby, která pro něj byla jist ým zpestřením, v jeho, více jak roční nucené přestávce. Štábní lékaři totiž pr ávě před rokem rozhodli, že by se měl až do svého pensionování, vzhledem ke sv ým zdravotním problémům zdržovat pouze na učebně, nebo v kanceláři. Pro jistot u doporučili minimální styk s veřejností. Nastal však právě den s velkým "D", kdy zřejmě kvůli nedostatku kvalitního velení byl jmenován jako velitel hlídky , která měla operovat na polních cestách, poblíž Březnice. K ruce dostal řidič e, mladého eléva, nadstrážmistra Z., kterého měl rychle doučit tomu, jak se ta ková hlídková služba správně provádí.)

Na švestkách nachytaný, Šetina otec, se snaží o doplnění a opravu své identity a slabě vykřikne: "generální prokurátor, bejvalej, Český republiky". V reproduktoru to zapraská a opět se ozve hlas nadporučíka K.:" Je silně v pod napilim stavu a říká nám tadyy, že jsme posraný bolševici".

Šetina se slabým hlasem snaží oponovat: " Von vůbec nemá pravdu". Nadporučík K.:"Já vůbec nevim co snim mám dělat".

Na scénu vstupuje "Operační" a dává ze svého štábu, vzdáleného desítky kilomet rů zasvěcené instrukce:" No tak to by byl útok na veřejného činitele, nejspíš verbální, byl bych proto abyste vozidlo zajistili, převést ho na protialkoholn í záchytnou stanici, sepsat na to záznamy a předat to vyšetřovateli".(Zapomněl na možnost, vykonat rozsudek na místě, pokud možno fyzickou likvidací za použ ití mírných, donucovacích prostředků.)

Nadporučík K.: "von to vozidlo neřídil, von to řídil jeho syn jó, ale když se tady vmísil.. vmísil do hovoru a jak ho slyšíš tak je velice hustej". Operační:"Rozumim, kdo tedy to vozidlo řídil".

Nadporučík K.:"Jeho syn a ten se odmítá ňák podrobit dechový zkoušce". Z dálky je slyšet na chvíli Šetinova snaha o vysvětlení, ale je klíčem přeruše na.

Ozval se však opět hlas operačního: "Já pořád nevim kdo dělá ten..ten povyk? S yn anebo ten bývalý prokurátor"?

Nadporučík K.:"to co slyšíš tak to teda dělá ten bývalej prokurátor". Operační: " A ten je opilej,taky ten řidič"? Šetina: " vás bude mít ten národ velice rád teda ". Operační:"potřebuju vědět kdo to vozidlo řídil, jestli ten řidič je taky opilej, voba předveďte na obvodní oddělení a zavolejte telefonem takhle se přes vysílač nedomluvíme". Nadporučík K.:" prosímtě ten se mnou nik am nepude to z toho bude ještě útok fyzickej"

Šetina:"jó prd".

Operační:"kolik vás tam je".

Nadporučík K.:"dva".

Operační:"jen dva jó, chceš tam poslat ňákou posilu ...já se tě ptám jestli ta m chceš poslat ňákou posilu"?

Nadporučík K.:"voni sou tady někde eště dopraváci, ale já se je sem snažim dos tat, ale voni sem nemůžou ňák dorazit nebo co ta."

Operační:"Rozumim no tak já se s nima ňák pokusim spojit a navedu ti je tam, j á tě slyšim že se snima domlouváš". Dopravák: Teďka sme v Březnici, jedeme na ty Hvožďany, já se tě potom vozvu".

Nadporučík K.:...... nesrozumitelný zvuk.

Dopravák:"teďka sem ti vůbec nerozuměl je to přerušovaný tak počkej až přijedu blíž".

Nadporučík K., zkroušeně:"přijeď sémm, je to ta výpadovka z Drahenic nááá Hudč ice".

Dopravák:"jo rozumim". Šetina:"varuju co z tohodle bude... to vás varuju". Nad poručík K.:" můžete mne říct co z toho bude"?

Šetina :"ano to vás varuju protože řidič je absolutně střízlivej, má.. má řidi čský oprávnění na nákladní vozidla, veze mě, kterej, já sem si vypil tady tři piva ale vy.... vás varuju".

Operační pro nadporučíka K.:"ta vysílačka slouží jenom pro spojení mě a tebe a vostatní účastníky do toho nenech mluvit, já ten přímej přenos z místa nepotř ebuju. Prosím tě, řekni mi eště jednou, kdo to vozidlo řídil, jestli byl podna pilej".

Nadporučík K.: "to sem zatim nemoch zjistit protože se mi vodmít dejchnout". Operační:" a je tam teda kromě pana Šetiny jeho syna ještě další třetí osoba"? Nadporučík K.:"neníí".

Operační:" no tak ať pan Šetina teda dá dejchnout dyť není žádnej problém a my to zjistíme jestli má vypito nebo néé". Dopravák: " jedeme z Hvožďan na Bělči ce-jedeme dobře?"

Po této vyčerpávající vysílací relaci se v reproduktoru ozývají rozhovory mezi dopraváky a operačním. Domlouvají se navzájem o místě, tedy polní cestě, kter ou nemohou najít, a kde se "trápí" jejich kolegové se Šetinou a jeho synem. Kd yž se konečně dohodnou a je konečně dopravákům zřejmé, kde se místo verbálního útoku na jejich pořádkové kolegy nachází a po dotazu zda jsou ještě "na místě ", jsou nenadále zastaveny závěrečnou radiovou relací nadporučíka K.: " Néé je demé na základnůů, my jsme ho pustili protože to hraničilo s fyzickým útokem". Dopravák:" To ste nám to zamotali, teďka už tady jedeme, tak co.......". Tím skončila policejní radiová relace a zároveň anabáze, bývalého generálního a jeho syna na polní cestě u Březnice.

Bývalý "generální" si podal stížnost na postup a chování březnických policistů na Policejní prezidium, což asi neměl dělat. Dotkl se tím zřejmě jejich profe sionální cti, hlavně staršího z nich. Ten musel navíc řešit osobní dilema, zda svým téměř dvacetiletým členstvím v KSČ, splňuje kriteria pro údajný výrok JU Dr. Šetiny, který na polní cestě zazněl, a sice : " Zasraní bolševici". A vzhl edem k tomu, že svou sotva znatelnou "inteligencí" nedokázal rozlišit, zda je, nebo není "zasranej bolševik".

A tak se objevilo čtrnáct dní po Šetinově stížnosti, obvinění z verbálního úto ku na veřejného činitele. Stejně jako před drahnými lety Bretschnaidr se svým zápisem na tvrdé manžetě pohnal hostinského Palivce před soud, tak i dnes se z ačal policejní aparát překonávat ve snaze tento starý osvědčený způsob zopakov at.

Vyšetřovatelka Drobílková žádá Šetinovo psychiatrické vyšetření, kterému se až po udělení dvacetitisícové pořádkové pokuty a po pohrůžce eskortování na něj, podrobí. Než se psychiatrům podaří zjistit jeho duševní a psychický stav, maj í možnost se s jeho výsledkem, v téměř čtrnáctidením předstihu, seznámit čtená ři mládežnického deníku MF Dnes. Nic nemění na skutečnosti ten fakt, že se sle čna redaktorka, coby věštkyně, ve svých zaručených závěrech sekla. Materiály b yly shromážděny, spisy uzavřeny a proces může začít.

SOUDNÍ PROCES-Řeč bude o zasraných bolševicích. Dlouho toužebně očekávaný proces se zločinným, bývalým generálním prokurátorem začal. Těšil se mimořádnému zájmu zástupců sdělovacích prostředků, kteří v sa motném začátku museli podstoupit množství přesunů ze soudní místnosti na chodb u a zpět. Tuto proceduru si museli několikrát zopakovat, neboť celý proces byl označen jako přísně tajný. Po více jak hodinové peripetii se z úst soudce mgr .Fršlínka dozvěděli, že mohou být přítomni při projednávání dvou ze tří trestn ých činů. Verbální útok na policisty a ohrožení devizového hospodářství. Třetí , "vyzrazení" informace o odposlechu proběhne utajeně, pouze za přítomnosti dů věrníků. Poté byl předvolán svědek, mladší z policistů, nadstrážmistr Zárybnic ký. Dostavil se před soud tak, jak se na správného policistu-svědka sluší a pa tří, tedy s nabitým a zavěšeným koltem u pasu. (Autor článku se po skončení pr vého dne přelíčení zeptal soudce Fršlínka, zda je přípustné, aby svědci vstupo vali do soudní síně ozbrojeni. Byl odkázán na následující den s tím, že soudce zodpoví tento dotaz dodatečně. Odpověď zněla : ano. Stejně tak na tento dotaz odpověděl náměstek ministra spravedlnosti JUDr. Svoboda. Údajně vstup ozbroje nce do soudní síně nic neomezuje.

Opačný názor měl táborský státní zástupce JUDr. Bernát, který považoval výrok JUDr. Svobody a skutečnost, že při soudním přelíčení vstoupili do místnosti oz brojení svědci za nepochopitelné a nehorázné. Doporučil panu náměstkovi, aby s i řádně prostudoval závazná opatření vydaná po soudním přelíčení s panem Walis em, kdy do soudní síně vstoupila Koženého ochranka ozbrojena. Ty hovoří zcela jasně. Do soudní síně nesmí, vyjma justiční stráže, vstoupit osoba, která by b yla ozbrojena! Co dodat? Dodatečně to svědčí o dodržování právních předpisů a norem.

Ještě, že jednání byl přítomen redaktor NN. Jinak by se mohl příště v soudní s íni objevit svědek ozbrojený "bazukou", nebo "Kališnikovem", aby dostatečně zí skal vážnost a přesvědčivost pro svou výpověď.)

Z celého jeho výslechu bylo patrno, že si zhola nic nepamatuje, vyjma Šetinova výroku o "zasraných bolševicích",

Dokonce ani takovou "maličkost", kdože to vlastně tehdy na poli u Březnice pol icejní patrole velel. Nedokázal odpovědět ani na základní otázky obhájce obžal ovaného, které se týkaly zákona o Policii ČR, respektive ustanovaní kdy a kde může policista provádět silniční kontrolu vozidel. Jak již název sám napovídá, tak na silnici. Březničtí policisté zřejmě vzhledem k malému množství komunik ací mají vyjímku a tento běžný úkon mohou provádět i na polních cestách. Zlatý hřeb prvého dne čekal na přítomné, teprve příchodem druhého, staršího z policistů, nadporučíka Křečka. Pochopitelně stejně jako jeho kolega z polní ak ce, tak i on se dostavil v plné zbroji. Nevšiml jsem si pouze, zda měl baterku s červeným světlem, která mu scházela při již zmiňované polní kontrole. Po nezbytných úkonech, kdy byla zjištěna jeho totožnost a byl poučen o právech a povinostech svědka, začal se svým popisem událostí z lednové noci. Při závě ru svého vstupního vystoupení si zřejmě spletl soudní jednání s tiskovou konfe rencí a vyzval přítomné, cituji :" to je vše co k tomu mohu říci a jsem ochote n odpovídat na vaše dotazy".

Soudce Fršlínek povzbuzen ochotou ozbrojence odpovídat, počal vznášet první ot ázky. V tu chvíly opustila Křečka paměť a na nic si nevzpoměl a začal se odkaz ovat na vyšetřovací spis. Nelze zapomenout na jedinou příhodu z celé té dlouhé polní akce, kterou si dokonale, stejně jako jeho kolega pamatoval. byl to poc hopitelně již známý Šetinův výrok o "zasraných bolševicích". Je třeba však uvé st, že ani zde si nebyl zcela jist, zda se jednalo v Šetinově údajném výroku o bolševiky nebo komunisty. Poté došlo přesto, že nebyl tento korunní svědek ža loby dovyslechnut, k přerušení hlavního líčení, pro údajně technické problémy. (Můj názor, a nejen můj, na překvapivé přerušení byl, že se tak stalo mimo jin é i pro nervové selhání svědka, navíc ozbrojeného. V průbehu jeho vystoupení, totiž stěží zadržoval smích mimo vážně a důstojně se tvářícího soudce i státní zástupce a člen justiční stráže, o novinářích nemluvě. Jejich smích zazníval totiž hlasitě a dá se říct, že rušil jinak důstojný průběh jednání.) SOUDNÍ PROCES II-Jednalo se stejně jako v předchozím, o zasraných bolševicích. Stejně jako při prvém přelíčení, tak i o druhé byl značný zájem ze strany zást upců sdělovacích prostředků.

Na samém začátku soudce Fršlínek vznesl dotaz, zda není v soudní síni nikdo oz brojen. Po ujištění, ze strany diváků (novinářů), že tomu tak není, předvolal soudce prvního svědka, nadporučíka Křečka, jehož výslech byl při předchozím př elíčení přerušen. Tentokrát se dostavil v civilním oděvu a po nezbytných úkone ch a poučeních, byla dána možnost obhajobě k dotazům. Těžko se dá popsat atmos féra v soudní síni. Jsem přesvědčen, že kdyby se v ten okamžik dostavila do so udní síně nezasvěcená osoba, tak by zcela jistě nabyla dojmu, že je přítomna n atáčení české verze komedie "Policejní akademie".

Státní zástupce přes vážnost úřadu jen ztěží zadržoval smích, což se již nedař ilo tak perfektně členovi justiční stráže. Dokonce do té chvíle velice vážný r edaktor Rudého práva, se občas dusil smíchy. Nezbývá než politovat zástupce te levizních redakcí, že nemohli být se svým technickým vybavením přítomni v soud ní síni. Záběry z výslechu koruního svědka, nadporučíka Křečka by zcela jistě překonali belgický televizní pořad "Šprťouchlata" nebo naše "Ptákoviny". Jedno značný závěr z jeho vystoupení, při kterém opět jako při svém prvém trpěl témě ř dokonalou ztrátou paměti by se dal kvalifikovat následovně. Jestli skutečně nešlo o natáčení komedie z policejního prostředí skrytou kamerou, pak je trage dií naší společnosti, kdože se stará o její bezpečnost. Bývalý policejní prezi dent Novotný může děkovat Bohu, že byl ze svého úřadu odvolán. Několik podobný ch jako nadporučík Křeček, by dokázalo nahlodat i důvěru britské veřejnosti, v jejich populární "bobíky".

*****

Poté byl vyslechnut svědek, jenž na rozdíl od předchozích nejevil známky dušev ní, nebo psychické poruchy. Syn bývalého generálního prokurátora, Jiří Šetina. Na rozdíl od svých svědků-předchůdců, si pamatoval události lednové noci zcel a zřetelně. Zcela zřejmě vyvracel pochybná "svědectví" policistů a docílil toh o, že se bude soud zřejmě muset zabývat jejich případnou trestní odpovědností. V jeho výpovědi se totiž objevily skutečnosti, které nasvědčují porušení záko nů a závazných předpisů ze strany zakročujících policistů. Naprosto přesvědčiv ě zazněla jeho odpověď na dotaz, jakým způsobem byl zastaven a vyzván k předlo žení dokladů a dechové zkoušce. Po předložení řidičského průkazu, který si nad poručík K. strčil do kapsy zazněl povel : "Poď si dejchnout"! Šel si tedy dejc hnout k vozu vzdálenému za zatáčkou, kde již byla připravena trubička s balonk em.(Zcela zřejmé porušení služebních předpisů a poviností, neboť zařízení k de chové zkoušce musí být adjustováno před zraky řidiče!) Na zásah svého otce, se odmítl požadovanému úkonu podrobit, právě z důvodů výše uvedených. Podrobil s e mu až po poskytnutí nové trubičky, adjustované před jeho zraky. Výsledek? Po licisté ke své lítosti museli konstatovat, že řidič před jízdou alkoholické ná poje nepožil.

Jestliže se prokáže pravdivost jeho další výpovědi, o čemž nepochybuji, právě s ohledem na magnetofonový záznam (výše uvedený), hrozí policistům postih mimo jiné i za křivé obvinění a za křívé svědectví. Zvláště u nadporučíka Křečka, který na dotaz obhájce JUDr.Stomeho, zda se podrobil v poslední době přezkumné mu, zdravotnímu vyšetření, odpověděl záporně. Měl jsem možnost, seznámit se s materiálem, který má obhajoba k dispozici, z kterého vyplývá, že "koruní" svěd ek, nadporučík Křeček, nemluvil pravdu. Podrobil se vyšetření v březnu 1993, n a základě kterého byla změněna jeho zdravotní kvalifikace te skupiny "3A" na " C". Bylo nařízeno, aby se zdržoval pouze v kanceláři, pokud možno bez styku s veřejností. Odvolací dubnové řízení, rozhodnutí prvé instance potvrdilo. Vzhle dem k tomu, že z úředního zápisu okresního ředitelství v Příbrami, který je so učástí spisu, jednoznačně vyplývá, že velitelem "polní, policejní patroly" byl starší z policistů, diskvalifikovaný pro přímý výkon služby, bude zajímavé sl edovat kdo bude za porušení služebních předpisů potrestán. Nic by na tom neměl změnit fakt, že k velitelování se ani jeden ze svědků nehlásil a to údajně z toho důvodu, že si to již nepamatují. Závěrečná řeč obžalovaného a jeho obhájc e na tyto skutečnosti, hlavně však na rozpory ve výpovědích policistů upozorni la. Po proběhnutých dvou stání, hlavního líčení se nabízí otázka. Proč vyšetřo vatelka Drobílková nepožádala o psychiatrické vyšetření obou policistů, vždyť přece trestní řád ji přímo ukládá povinost, aby shromáždila dostupné materiály nejen pro žalobu, ale i pro obhajobu? Měla snad obavu, že by čtením závěrů ps ychiatrů, došlo k destabilizaci policejního aparátu, respektive nárustu nedůvě ry v tuto složku? Jestliže ano, pak je její postup omluvitelný, neboť závěry p sychiatrů se po jejich vystoupeních, hlavně nadporučíka Křečka, v soudní síni dají velice snadno předvídat. V žádném případě by nebyly tak lichotivé jako v případě jejich oponenta, spíše naopak.

Dá se očekávat, že v dalším průběhu soudního přelíčení může dojít k mnoha podo bným překvapivým zážitům. Stěží se však budou návštěvníci ze řad novinářů bavi t tak, jako při projednávání prvého hrdelního zločinu bývalého generálního pro kurátora.

Přes veškeré "veselé" příhody prvé části přelíčení je nutno konstatovat, že se jak státní zástupce JUDr.Lazna, tak soudce mgr. Fršlínek, zhostili své úlohy přes své mládí důstojně a korektně. Nezbývá, než si přát, aby v takovémto styl u pokračovali i nadále.

ZÁVĚREČNÁ VÝZVA PRO ČTENÁŘE "NN":

Při střetu se strážci pořádku používejte nadávky jako například "zasraný a neb o zasraní" ve spojení s čímkoliv, jenom "probůh" ne, s označením bolševik, neb o komunista! Nemuseli by jste mít to štěstí jako Šetina a jeho syn, jejichž st řet s ochránci pořádku skončil "pouze" u soudu. Občas narazíte na tvrdší maník y, netřeba připomínat ostatní střety, kde lítaly kulky a rány jak u "Verdunu". Musíte si uvědomit, že se tento aparát sestával legitimně z 99,8 procent členů jejich slavné, nesmrtelné strany. I když museli své členství dočasně přerušit , nemohl žádný policejní zákon vygumovat z jejich mozků to, co jim tam bylo, p o celou dobu věrné služby bolševickým ideálům naléváno. Není žádným tajemstvím , že mnozí z nich přispívají na konto své rodné strany, poměrně značné finančn í částky. Co kdyby se to přece jen otočilo, co by si potom počali? Výsledek po sledních komunálních voleb, při kterém nepochybně svými hlasy přispěli k neoče kávanému úspěchu "zasraných bolševiků", by jim mohli dát za pravdu. O mnohém s vědčí i předvolební koalice "pravicových" stran ODS a ODA s komunistickými zlo činci a následné vzájemné obviňování.

Takže přátelé, pozor na "ZASRANÉ BOLŠEVIKY"! Přemysl Vachalovský