--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Puč umazaných v KPV České Budějovice pokračuje
Zdroj: NN Ročník........: 0004/051 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

PUČ UMAZANÝCH V KPV ČESKÉ BUDĚJOVICE POKRAČUJE V letošním roce jsme ve čtyřech dílech zveřejnili málo radostné události, k teré se odehrály (a doposud odehrávají) v pobočce Konfederace politických vězň ů v Českých Budějovicích.

Z vedení pobočky byl pomocí intrik trojice BENEDA, BAUER a HAJNÝ sesazen Stani slav CÁBA a na jeho místo si povedená trojice dosadila poslušnou figurku v pod obě Františka POULY. Tragédií je, že to vše se dělo za nečinného a tiše souhla sného přihlížení ústředí KPV v Praze.

Vzhledem k tomu, že jsem se ve svých článcích postavil na obhajobu pana Cáb y (učinil jsem tak na základě značného množství dokumentů, vnášejících do onoh o dění dostatek světla), stal jsem se rovněž terčem nevybíravých útoků slavné trojice. Jelikož všichni tři věděli, že vlastním dokumenty o jejich podivné mi nulosti, nastrčili před sebe právě pana Poulu, který za pomoci pochybných info rmací zveřejnil v Českém deníku hanopis, ve kterém už jen scházel údaj o tom, že jsem v ranném mládí trhal broukům nožičky. Podal jsem na pana Poulu žalobu na ochranu osobnosti. Bohužel jsem se z důvodu záměny s termínem jiného soudní ho sporu zasedání Krajského soudu dne 7.12.1994 nezúčastnil. Tak, jako sdělova cí prostředky v jižních Čechách o existenci Necenzurovaných novin celou dobu m lčí, Mladá fronta DNES a Jihočeské listy "POZÍTŘÍ" - tedy tisk přirudle patolí zalský a ultrabolševický - nešetřili místem na informace o tomto sporu, kde př edváděla svoji "právní exhibici" JUDr. Elvíra TOMÁŠKOVÁ - bývalá bolševická ok resní prokurátorka v Ústí nad Labem - coby právní zástupkyně politického vězně Pouly!

Nepředbíhejme však událostem a popišme si podrobně o co se v celém případu jednalo, o čem se jedná a bude jednat...

*****

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

O intrikách, pomocí kterých byl z funkce předsedy pobočky Konfederace polit ických vězňů v Českých Budějovicích vytlačen Stanislav Cába, by mohla psát jis tě nejedna směrnice z dílen Státní bezpečnosti. Trojici ve složení Hajný, Bene da, Bauer se to podařilo dokanale. O co vlastně šlo?

Pan Cába nebyl ochoten přistoupit na prapodivná pravidla "sametového scénář e", dle kterých se politická moc bolševické nomenklatury, přetransformovala na moc ekonomickou. Jeho pravidelné rozhlasové relace, články a přednášky na vys okých školách získávaly stále větší oblibu. Pan Cába si však dovolil daleko ví ce. Počal kritizovat počínání si některých členů KPV v dobách předlistopadovýc h. Začaly přicházet anonymy a svůj zrod zaznamenala i skupinka kritizovaných, vedená J. Hajným, ing. Benedou a Janem Bauerem. Proč, o tom si řekneme později . Na jednom ze zasedání Rady KPV se za osobu pana Cáby postavilo 79 zástupců z celkového počtu 81 a žádali vyloučení výše uvedené trojice z KPV. Rada však rozhodla o uspořádání členské schůze a odpůrci pana Cáby si vyžádali (za podivných okolností) znalecký posudek o tom, že autorem anonymu (lépe řeč eno: náležitě upraveného padělku), který poukazoval na probolševickou činnost tří jmenovaných v minulosti, je právě pan Cába. Jan Hajný, který pomocí intrik paralyzoval členskou schůzi, na kterou se díky jemu nedostavilo asi sto členů KPV sympatizujících s panem Cábou, obdržel dopis od předsedy čestného soudu K PV JUDr. Jana Pospíšila. V závěru dopisu je Hajný důrazně žádán, aby se zdržel v pokračování podobných akcí... Nic naplat, rozhodnutí čestného soudu Hajného nezajímalo, puč se vydařil a na místo pana Cáby byl podvodem zvolen František Poula.

POULOVO PRVNÍ "VAROVÁNÍ"

Podrobně o výše uvedeném dění se zmiňuje první díl seriálu "Puč umazaných v KPV České Budějovice", jehož autorem byl můj redakční kolega Jirka Kubík. Na článek, který byl otištěn v Jihočeských Necenzurovaných novinách a potažmo i v celostátních NN, reagoval bezprostředně novopečený předseda Poula v tomto duchu:

"...v návaznosti na článek Puč umazaných v KPV Č. Budějovice, publikovaný v JČNN č 3/94, srdečně zveme Vaším prostřednictvím jeho autora p. Jiřího Kubíka (pokud vůbec taková osoba existuje) resp. Vás k přátelskému objektivizujícímu jednání ve věci cit. článku, který obsahuje krom difamací i mnohá lživá tvrze ní. ...S touto vstřícností přicházíme v intencích našich předpokládaných spole čných zájmů a proto věříme, že nás v tomto směru pochopíte. Neradi bychom toti ž v nejkrajnějším případě požadovali satisfakci ve smyslu tiskového zákona." Samozřejmě, že jsem s díky nabídku odmítl v intencích těch, že existují lid é, se kterými - bohužel - selhává ochota jednat a vybízí se pouze jedna šance ke komunikaci a tou je ochota o nich psát... Rozhodl jsem se proto převzít mat eriály po Jirkovi Kubíkovi a dál pokračovat v seriálu tak, aby jasně vyšlo naj evo, kdo má více důvodů poukazovat na difamace a lživá tvrzení a kdo má spíše více důvodů pro strohé mlčení. A tak se mi nestalo ctí navštívit putyku v Radn iční ulici, kterou skupinka pučistů vybudovala z původního sekretariátu pobočk y KPV. Tato náhlá změna z kanceláře v hospodu je podle nejnovějších informací také důvodem, kdy radnice uvažuje o výpovědi z pronájmu.

KDO JE KDO?

Pan Stanislav Cába strávil v bolševických věznicích 50. a 60. let celkem 14 roků.

"Politický vězeň pan BENEDA po 6,5 měsících vězení vystudoval vysokou školu, a by tak mohl po čase usednout na židli náměstka n.p. Potraviny. Již zde se dopo uštěl jednání podobného dnešnímu - pomluv, za které se musel omluvit jisté pan í sekretářce.

Další trest si pak vykoledoval v hospodě u piva, kde mimo jiné vysedával i s b olševiky. Za řeči v podnapilém stavu si šel sednout znovu a za úhrný trest v s oučtu 13,5 měsíce, může dnes hrdě užívat výhod politického vězně, špinit, poml ouvat a odstraňovat z funkcí slušné a čestné lidi. Druhý jeho trest se však ji ž neminul s účinkem a pan Beneda se dokázal po svém návratu zapojit i do budov ání vyspělé socialistické společnosti: vstoupil totiž do Svazu československo- sovětského přátelství (SČSP). Zde se stal dokonce funkcionářem tohoto spolku k olaborantů a to je již skutečně za hranicí únosnosti pro členství v KPV. Jako "politický vězeň" to nakonec dotáhl tak daleko, že pracoval jako ekonom na ato mové elektrárně Temelín a komunistická společnost umožnila navíc všem jeho dět em vystudovat vysokou školu!

Pan Jan HAJNÝ zahájil svoji kariéru "politických" přestupků pokusem o loupe žné přepadení prodejny, když chtěl se svým komplicem prý "utéct na Západ". V r oce 1968 však sám musel konstatovat, že z tohoto důvodu se nemůže politicky an gažovat. Po listopadu 1989 však přišel k závěru opačnému a zjistil, že může co koliv. Zvláště po tom, co si v 70. letech nechal trest vymazat. Nebýt dvou zpo litizovaných pokusů o útěk, za které si vykoledoval další tresty, neměl by dne s ani o čem mluvit, natož se ucházet o vedoucí místo ve vedení KPV. Když si přece jen vyžebral funkci ve vedení pobočky KPV slíbil, že už se nebud e předvádět. Své chorobné touze po zviditelnění však neodolal a spolu s Benedo u rozvinul řadu intrik proti Cábovi.

Pan BAUER byl odsouzen jako voják za účast na manifestaci po měnové reformě v Plzni roku 1953. Když pan Cába učinil známou skutečnost o činnosti Benedy v SČSP, doznal i pan Bauer, že v čemsi podobném také setrvával. Zřejmě právě zd e je možné hledat důvod, proč jako politický vězeň mohl studovat a dokonce vyu čovat učně. I když v rodině své manželky měl velmi dobrou politickou podporu. Po čase bylo panu Bauerovi dáno na vědomí, že pro své členství v SČSP je jeho členství v KPV silně ohroženo. I přidal se k pánům Benedovi a Hajnému a vyčerp ával všechny možnosti (zejména ty méně slušné), aby je podpořil. Za účelem shá nění kompromitujících materiálů na pana Cábu, najezdil s jízdním kolem po česk obudějovických podnicích slušné množství kilometrů. Takto sháněl i kompro na d alší členy výboru, kteří tímto byli donuceni ke spojenectví s pučisty. Pan Bauer však má na svědomí daleko horší činnost, o které vím, ale díky napro sté absenci občanské statečnosti (v podobě dodání písemných důkazů) ji nemohu zveřejnit...

REEMIGRANT POULA

Pan František POULA se do republiky vrátil ze zahraničí, konkrétně ze Švéds ka. A byl to právě on, kdo se zapříčinil o rozbití jedné z nejlépe fungujících poboček KPV v republice.

Jeho první počin, coby čerstvého předsedy pobočky byl ten, že napsal dopis řed iteli rozhlasu v Č. Budějovicích, aby zastavil pořady s panem Cábou... Je s po divem, ža panu Poulovi vadí strohé členství v KSČ bez jakýchkoliv dalších akti vit, ale nevadí mu, když si za tiskového spojence vybere soudruha Majera, dneš ního šéfredaktora Jihočeských listů (bývalý redaktor bolševické Jihočeské prav dy) a za právního zástupce bývalou komunistickou okresní prokurátorku - JUDr. Elvíru Tomáškovou!

Jak by mu to mohlo vadit, když mu nevadí skutečnost, že na něj má políčeno například pan Míla Sýkora - politický vězeň žijící ve Švýcarsku. Dále popisova ná skutečnost možná vysvětluje i to, kdy na Poulu není možné nikde sehnat osob ní materiály...

Pán Sýkora totiž předal nejdříve písemně a pak i osobně na ústředí KPV jedno z nejtěžších obvinění, týkající se činnosti F. Pouly. Obvinil Poulu do očí z to ho, že šest dnů po svém zatčení se najednou objevil na svobodě se zdůvodněním, že jim utekl. Po svém "útěku" šel na schůzku a za ním tlupa estébáků. Se dvěm a z nich byl Poula viděn již vícekrát. Na schůzce došlo k zatýkání! Na nedávném setkání politických vězňů v rakouském Nagelbergu se o Poulovi vyjá dřil Sýkora doslovně: "Má na svědomí mě a další. Vyřídím si to s ním. Je mi je dno, co se děje v pobočce KPV v Českých Budějovicích, jde mi o něj!" To, že dnes pučisté využívají Poulu na ledasco, podepíše jim cokoliv, jen doka zuje, že ho mají něčím "v hrsti"...

SOUDNÍ SPOR

CÁBA KONTRA PUČISTÉ

Dne 22. dubna 1994 proběhlo závěrečné jednání soudu na ochranu osobnosti. Ž alující stranou byl pan Cába, žalovanými naše známé trio. I zde bylo vidět, co vše dokázali pučisté zorganizovat. Za peníze pobočky KPV pozvat "své" obecens tvo, koupit si paní Cábovou s níž byl pan Cába v rozvodovém řízení a koupit si i svědky. Ne však všechny.

Jedním z "koupených" byl i křesťan, sekretář českobudějovické KDU-ČSL pan Ž ižka. Ten, původně opojen biblickým: "Miluj bližního svého, jako sebe sama", n abídl panu Cábovi jisté svědectví. Když mělo dojít k naplnění slibu, ztratil - po vzoru Miloše Jakeše - paměť. A to natolik, že by si patrně ani nevzpomněl, v duchu kterého přikázání se věřící může zachovat jako křivák! Svědkem, který dokázal hanebnost jednoho za žalovaných - Benedy, byl bývalý místopředseda pobočky KPV pan Strnad. Dosvědčil, že pomluvy kolem pana Cáby s kutečně vedlo žalované trio a dále uvedl, že žalovaní byli za ním v souvislost i s pomluvami na pana Cábu asi čtyřikrát a potvrdil též, že mu před časem ožra lý Beneda a stejně postižený předseda KAN ing. Fišer pod oknem řvali: "Strnad je bonzák!"

Soud v konečné fázi vynesl rozsudek, jenž ukládá odpůrcům předání písemných omluv panu Cábovi a jejich zaslání dalším institucím a dále jim zakazuje pokr ačovat v pomluvách na adresu žalobce.

SOUDNÍ SPOR

DAVID KONTRA PUČISTÉ, ZASTOUPENI

FRANTIŠKEM POULOU

Samozřejmě, že se pučistům seriál, popisující jejich řádění nelíbil a tak p řistoupili k rádoby likvidaci jeho autora. Loudili informace všude možně, aby výsledek svého usilovného pátrání zveřejnili ústy Františka Pouly a Kudláčkova Českého deníku dne 8.6.1994... Oním výsledkem pak byla snůška fantasmagorií, točících se kolem jediného faktu. Ten fakt však rozhodně neměl nádech práskání kamarádů estébákům, neměl ani podobu loupežných přepadení prodejen, nomenklat urních funkcí či funkcí v SČSP...

U soudu - a to jsem tam navíc nebyl - nepředložili jediný konkrétní důkaz i kd yž se bývalá fotografka a posléze zázračná okresní prokurátorka bez stranické příslušnosti Tomášková, snažila seč mohla. Dokonce i ústřední sekretariát SPR- RSČ poskytl moji údajnou přihlášku do této strany. Jelikož pro stranu dr. Slád ka není žádným problémem zfalšovat podpis na prezidentské kandidátce (viz. Jur aj Čop), nemůže pro ně být žádnou velkou zátěží vyrobit falešnou přihlášku. Dle mých názorů a publikací si může sám čtenář udělat obrázek - aniž by mu pan Poula radil, do jaké míry uplatňuji bolševickou ideologii v "pochybném pos lání Necenzurovaných novin". Rozhodně by však pan Poula udělal lépe, kdyby se ohlédl po solidním proutěném koštěti a zametl si nejdříve a pokud možno velmi dokonale před vlastním, pochybným prahem. A co se týče jím užitého termínu ind oktrinace v KSČ, pak jako učebnicový příklad naplnění významu onoho pojmu nech ť slouží jeho projev před soudem: "Domnívám se, že člověk, který od útlého mlá dí do revoluce byl členem KSČ a souhlasil tedy s tím, co dělala, nemá právo re agovat jakýmkoliv způsobem na činnost bývalých politických vězňů". K tomu mohu již jen dotat: Pojem "útlé mládí" je pro mě ohraničeno věkem již kolem 5 let a o tom, kdo má či nemá právo na co reagovat, nebude v žádném případě rozhodov at pan Poula, ale každý sám!

ELVÍRA NA ZÁVĚR

Právním zástupcem byla Poulovi dr. Elvíra TOMÁŠKOVÁ. Je s podivem, co vadí panu Poulovi na mě. O to větší podiv mne jímá při zjištění, že na této dámě mu nevadí vůbec nic. Kdo tedy je paní Elvíra...?

Poprvé jsem se s dr. Tomáškovou setkal někdy v polovině ledna 1994. To tehd y, když se svým dopisem sama nabídla ke spolupráci s Necenzurovanými novinami. Zúčastnila se dvou redakčních porad Jihočeských NN a na třetí, kde nejdříve p ožadovala vystavení novinářské legitimace, způsobila poté svým hysterickým, ne omaleným jednáním trochu rozruchu v podobě kádrové scény. Paní doktorka se tot iž jaksi neumí chovat o čemž také svědčí její nedávný problém z advokátní komo rou, která (podle důvěrných zdrojů) jednala či bude jednat o odebrání její adv okátní licence. Také z důvodu nevhodného chování...

Kariéra Elvíry Tomáškové počala v okamžiku, kdy se z fotografky dostala na studia "rudých práv". Ač prý nestranička, obdržela funkci okresní prokurátorky v Ústí nad Labem - tedy nomenklatura bez stranické příslušnosti! O jejím dalš ím působení, o kterém mám informace z hodně vysokých zdrojů, jsem vázán slibem mlčenlivosti... Nicméně, paní Elvíra se ocitne vždy tam, kde se něco děje. Na posledy u zakládání českobudějovické DEU. Zde se však dlouho neohřála, patrně díky článkům a upozorněním v Jihočeských NN, zejména pak v materiálu: "JUDr. E lvíra Tomášková a ti druzí".

Po těchto "zásazích do její osobnosti" vyrazila na Okresní úřad v Prachaticích , aby si zjistila, zda jsou Jihočeské NN řádně zaregistrovány. Její chování na referátu kultury bylo, podle sdělení tamějších zaměstnanců, ne moc vzdáleno v ýstupu na popisované redakční radě.

Podle názoru paní Tomáškové, který prezentovala na onom soudním jednání dne 7.12.1994, má žaloba prý uráží a zasahuje do cti odpůrce. Na základě všech fa ktů, která v tomto článku uvádím jistě každý posoudí sám kdo zde může hovořit o cti a kdo ne. Vzhledem k tomu, že jednání bylo pro nedostatek důkazů žalovan é strany odročeno, důkladně se připravuji již dnes na jeho pokračování. Tentok rát si termíny nespletu...

Radek DAVID