--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pavlík Vladimír
Název: Špína, na kterou by si netroufalo ani Rudé Právo
Zdroj: NN Ročník........: 0005/002 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ŠPÍNA, NA KTEROU BY SI NETROUFALO ANI RUDÉ PRÁVO, OCHOTNĚ ZREALIZUJE KUDLÁČKŮV ČESKÝ DENÍK

PÁTER JEZUITSKÉHO ŘÁDU FRANTIŠEK LÍZNA, signatář Charty 77 ihned od jejího vzn iku, neměl vskutku za bývalého komunistického režimu lehký život. Jeho nezvrat ná víra v Boha spojená s morálkou, ctí, charakterem a rozdáváním sebe samého t ěm, jež to nejvíce potřebovali, si získala nejen úctu a obdiv u velkého množst ví lidí, ale i velkou nepřízeň ze strany KSČ a StB.

Byl několikrát vězněn, nelidskými a krutými psychickými metodami si komunistic ko-estébácké šelmy vylévaly zlost i na jeho rodičích a další podlé praktiky vů či němu byly neustále součástí jeho života.

VRCHOLEM TOHOTO CYNIZMU BYLO, ŽE POKUD BYL NAPŘÍKLAD UVĚZNĚN, ZVÍŘATA V LIDSKÉ PODOBĚ POLÉVALA KYSELINOU ZEMINU NA HROBĚ JEHO OTCE. JAKMILE SE TATO ZEMINA P OLITÁ KYSELINOU VYKOPALA A VYHÁZELA

DO HLOUBKY 50 CM, A DALA SE NOVÁ - ZNOVU TAM HYENY V LIDSKÉ PODOBĚ VYLÉVALY VE LKÉ MNOŽSTVÍ KYSELINY. TOHLE SE ZOPAKOVALO CELKEM 3 KRÁT.

Jeden z mnohých způsobů týrání jeho matky se projevil i v roce 1988, když ho m ěli na Vánoce propustit z vězení. Den předtím volali jeho matce, že její syn l eží v kritickém zdravotním stavu ve vězení, což ovšem nebyla pravda. Po listopadu 1989 páter LÍZNA patřil mezi prvé, jenž se ZASAZOVALI O OBJASNĚNÍ SMRTI KNĚZE PŘEMYSLA COUFALA, jelikož již za minulého režimu získal dostatek důkazů, které vyvracely verze vyšetřovatelů, ŽE PŘEMYSL COUFAL SPÁCHAL SEBEVRA ŽDU. O jeho občanské statečnosti a lidské čistotě několikrát podrobně psaly i mnohé české noviny.

Jeho láska k bližnímu má mnoho podob (podnadpis) V říjnu 1993 zveřejnil deník LIDOVÁ DEMOKRACIE článek s nadpisem - KDO POMŮŽE PANENCE V PRVNÍCH KROCÍCH NA SVOBODĚ?, kde se popisuje osud slovenského děvčet e Evy Kováčové, která v té době byla už 9 let nepřetržitě ve vězení - od svých 15 let. Její životní osudy posloužily jako námět k filmu - REKVIEM PRO PANENK U.

Den před jejím propuštěním z věznice (15. 11. 1993) v Pardubicích tam páter Lí zna telefonicky zavolal a zajímal se, jak to s Evou vypadá. Bylo mu řečeno, že velmi zle. Přihlásilo se sice několik lidí, většinou křesťanů, s tím, že by s i ji vzali. Avšak potom, co se blíže seznámili s problémy, jež jsou s tím spoj eny, TAK VŠICHNI OD TOHO UPUSTILI.

Po tomto telefonickém rozhovoru se páter Lízna rozhodl, že půjde osobně do věz nice zjistit, zda se nenajde nějaké řešení. Když tam přišel, dostavil se tam i evangelický kněz Bob BAŠTECKÝ, který se o Evu staral asi po dobu dvou let a m ěl nejvyšší zásluhu na tom, že Eva se seznámila s křesťanstvím, a zároveň byl pro ni člověkem, kterému nejvíce důvěřovala. Mimo toho přišel do věznice i pát er Josef SUCHÁR, který vede komunitu v Neratově a společně přemýšleli, co pro Evu udělat.

Zdálo se, že jí není možné pomoci, protože pomoc odmítala. Ze strany vychovate lek jim bylo řečeno, že jakmile si ji nevezmou, bude za tři dny znovu ve vězen í. Další z vychovatelek byla však velmi pesimistická a říkala, že ve vězení bu de znovu za dva dny. Na základě toho došlo k dohodě, že se jí pokusí pomoci. Když ji přivedli, tak se po jisté úvaze rozhodla, že půjde s páterem Líznou do Brna, s tím, že by ji odvedl do Bílé Vody, kde již dříve řeholní sestry přija ly 3 rómská děvčata do své komunity na pomocné práce, což se velmi osvědčilo. Byla to též děvčata z "pasťáku" a měla za sebou komplikovaný život. Ukázalo se ovšem, že řeholní sestry z kláštera v Bílé Vodě ji nemohou přijmout . Obávaly se totiž, že by její výchovnou situaci nezvládly. Všechny snahy páte ra Lízny umístit Evu v nějakém přiměřeném prostředí se nepodařily. KDYŽ UŽ NEBYLO JINÉ VÝCHODISKO, PÁTER LÍZNA SE ROZHODL, ŽE EVA BUDE BYDLET U N ĚHO. Jakmile se v červenci 1994 z tohoto bytu odstěhoval do nového bydliště v blízkosti kostela, hodlal ze svého domu na Kamenné ulici zřídit charitní domov pro děvčata v nouzi. Kvůli nedostatku peněz a nepochopení některých institucí nemohl tento záměr realizovat.

V SOUČASNÉ DOBĚ EVA KOVÁČOVÁ ŽIJE V RODINĚ MANŽELŮ, KTEŘÍ JSOU VELMI DOBŘÍ PŘÁ TELÉ S PÁTEREM LÍZNOU JEŠTĚ Z BÝVALÉHO KOMUNISTICKÉHO REŽIMU. Zavrženíhodná prašivina v podání Českého deníku (podnadpis)

VE ČTVRTEK 15. 12. 1994 SE V ČESKÉM DENÍKU NA STR. 5 OBJEVIL FOTOGRAFICKÝ POLO AKT, POD KTERÝM BYL TENTO TEXT:

- "MÁŇA Z PASŤÁKU", ZNÁMÁ HVĚZDA FILMOVÉHO DOKUMENTU A SKUTEČNÁ POSTAVA PŘÍBĚH U - REKVIEM PRO PANENKU - SE TENTOKRÁT ZASE PRO ZMĚNU PŘEDVEDLA PŘED KAMEROU Č D.

Jako autor fotografie je tu uveden Petr STRNAD. Po tomto odporném a zavrženíhodném dezinformačním textu pod dotyčnou fotografi í začal páter Lízna dostávat rozhořčené telefonáty svých přátel a známých, kte ří POSTAVU POLOAKTU POVAŽOVALI ZA EVU KOVÁČOVOU - A VYJADŘOVALI PŘEKVAPENÍ, JA K JI TO VLASTNĚ VYCHOVÁVÁ?!

VŠECHNO NASVĚDČUJE TOMU, ŽE TATO ODPORNÁ A ZAVRŽENÍHODNÁ KAMUFLÁŽ BYLA VELMI P RECÍZNĚ PŘIPRAVENA A PÁTERA LÍZNU MĚLA NEJEN ZPOCHYBNIT A ZDISKREDITOVAT, ALE PRAVDĚPODOBNĚ MĚLA A MÁ POSLOUŽIT JAKO ZÁMINKA TĚM KRUHŮM, JIMŽ JE STÁLE NEBEZ PEČNÝ I 5 LET PO LISTOPADU 1989.

Z fotografického poloaktu vyplývá, že tento byl pořízen v Praze, ALE EVA KOVÁČ OVÁ OD SVÉHO PROPUŠTĚNÍ Z VĚZENÍ NIKDY V PRAZE NEBYLA !!! TAKTÉŽ JE ZVLÁŠTNÍ, KDO MĚL ZÁJEM NA TOM, ABY RÓMSKÉ DĚVČE NA FOTOGRAFII SE PODOBALO EVĚ KOVÁČOVÉ? ! KOMU VLASTNĚ SLOUŽÍ ČESKÝ DENÍK POD VEDENÍM PANA JOSEFA KUDLÁČKA ? Vladimír PAVLÍK