--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Loukota Živan
Název: Otevřený dopis
Zdroj: NN Ročník........: 0005/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Pan MUDr. JIŘÍ NOVÁK
ministr spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 PRAHA 2
cestou státního zastupitelství
Vyškov
Vyškov, dne 19. 1. 1995 O t e v ř e n ý d o p i s
Přijměte prosím pozdrav s omluvou, že volím pro mě netradiční způsob otevřenéh o dopisu, a to v novinách, které Vy zrovna v oblibě nemáte. Právě proto se vša k domnívám, že Vás tento způsob vyburcuje k zásahu dle práva a spravedlnosti, a že to takto přijměte od člověka, který byl za své politické přesvědčení více jak dvacet let nejrůznějšími způsoby pronásledován a šikanován, a to jak v za městnání, tak i mimo něj.
Ale nyní k věci: Již více jak pět let bojuji mně všemi dostupnými zákonnými pr ostředky proti zločinci placenému daňovými poplatníky a dodnes sloužícímu dnes již kpt. B. Železnému, pracovníkovi kriminální služby ve Vyškově. V době, kdy jsem se domníval, že bude spravedlnosti již konečně učiněno zadost, právě ruk a spravedlnosti, a to v podobě státní zástupkyně JUDr. Marie Viktorinové ve Vy škově "ztratila paměť". Jedná se o bývalou předsedkyni ZO KSČ na bývalé prokur atuře ve Vyškově. Zda se v daném případě jedná o bývalé vazby či závazky z min ulosti či předstíranou "ztrátu paměti", nemohu jednoznačně posoudit, skutečnos tí však zůstává, že stížnostní důstojník s vynikajícím prospěchem ve VUMLu v d obě totality kpt. Miroslav Novák, který JUDr. Marii Viktorinovou 22. 8. 1994 v yslýchal na úřední záznam, mně s úsměvem pochopitelně beze svědků sdělil: "Jak jste si ji (myslel tím JUDr. Viktorinovou) zpracoval, takové máte svědectví!" - co k tomu dodat? Snad jen to, že můj pokus celou problematiku řešit s novým , po sametové revoluci jmenovaným ředitelem PČR panem Ing. kpt. Jiřím Dokoupil em, končil slovy: "Pane Loukota, já jsem u svých nadřízených hodnocen velice d obře, objasněnost mám na okrese odpovídající, nemám se tudíž s Vámi o čem bavi t." - pochopitelně jak jinak než opět beze svědků mezi čtyřma očima. Jako bývalý policista, tehdy vlastně příslušník VB, pro veřejně projevený neso uhlas s násilnou okupací v roce 1968 nezákonně propuštěný ze služeb u MV, nyní plně rehabilitovaný důchodce, jsem si vědom toho, jak těžko se zkušeným zloči ncům prokazuje trestná činnost, natož pak jedná-li se navíc o policistu v akti vní službě. O to více mne však mrzí, že k vyšetření trestné činnosti tohoto po licisty mohla svým pravdivým svědectvím napomoci nynější státní zástupkyně JUD r. Viktorinová, která záhadným způsobem "ztratila paměť".
Po této záhadné "ztrátě paměti" jsem se rozhodl neprodleně obrátit na několik institucí ČR jako např. Parlament ČR, ministerstvo spravedlnosti, státní zastu pitelství a pochopitelně i státního zástupce ve Vyškově, a to o radu a pomoc v nastálé situaci.
Na 20. 10. 1994 byl jsem v této souvislosti předvolán okresním státním zástupc em JUDr. Stanislavem Potoczekem, a to z důvodů - nejasné podání. Pro objektivn í posouzení věci Vám přepisuji doslovní audiozáznam jednání. Po vzájemných poz dravech jsem přistoupil k objasnění věci a pan státní zástupce JUDr. Potoczek odpovídá doslova:
Já nebudu moci šetřit věc, kterou udělala JUDr. Viktorinová, která tady se mno u pracuje na stejném pracovišti, jo, to já bych stejně, kdyby nevím, jaký by m ezi námi byly vztahy, tak prostě z důvodů ş 30 tr. řádu okamžitě napíši usnese ní, ve kterém se budu cítit jako podujatý, teda nebo vyloučen z úkonu tohoto ř ízení (já říkám: přesně tak).
JUDr. Potoczek pokračuje:
Ptám se Vás, jestli to má smysl, smysl to samozřejmě může mít, jo, ale ptám se Vás, jestli tedy hodláte dneska mně nějaké okolnosti oznámit, a případně, že ne, tak já budu nucený udělat záznam o Vaší návštěvě dnešní s tím, že jste mi jenom obecně vysvětlil prostě své, řekl bych v úvozovkách stesky, nebo rozhořč ení nad situací, řekl bych politicko-bezpečnostní a kontrolníma mechanismama a konkrétní oznámení jste podal Vy již a ty budou dále šetřeny případně v budou cnu. (Já dodávám: přesně tak, pane doktore).
Tu věc, kterou tady já mám, vedenou pod Zn. 414, na to konto nechám založit a vyčkám prostě času příštích, až mi někdo něco nařídí, prostě z vyšších orgánů nebo nadřízených.
Následuje první telefonát - prosím Potoczek ahoj, smích, no to mne teda doráží , kdo ti prosím tě řekl, že tam máš napst dole to státní zastupitelství, já by ch to tak neudělal .....
Následuje další telefonát - Lidunko, můžeš zavolat za dvacet minut? Nemůžeš? J akže dlouho tam ještě jsi, já mám jednání, buď tak moc hodná, ahoj .... Po třetím telefonátu, kde pan JUDr. Potoczek hovoří s nějakým inženýrem, se ro zcházíme s tím, že v případě dalšího dožádání, případně jednání v této věci bu de celá záležitost předána na základě možné podujatosti jinému státnímu zastup itelství v Jihomoravském kraji.
S tímto rozhodnutím jsem bez výhrad souhlasil a ze státního zastupitelství po rozloučení podáním ruky jsem odešel.
Dne 22. 10. 1994, tedy dva dny po jednání s panem JUDr. Potoczkem na státním z astupitelství ve Vyškově jsem obdržel z Vašeho úřadu, tedy ministerstva sprave dlnosti dopis pod č.j. PP 3110/94, kde mi vedoucí oddělení právní pomoci, vz. Mgr. Svobodová sděluje, že: "Vaše podání, kterým jste se na pana ministra obrá til ve věci postupu státní zástupkyně JUDr. Viktorinové, jsme zaslali vedoucí Okresního státního zastupitelství ve Vyškově s tím, aby Vás k obsahu podání za účelem upřesnění VYSLECHLA (ministerstvo spravedlnosti neví, že ve Vyškově je okresním zástupcem muž).
Vzhledem k tomu, že jsem byl se státním zástupcem JUDr. Potoczkem domluven, že případný další výslech nebude pro možnou podujatost prováděn ve Vyškově (viz přepis audiozáznamu), domníval jsem se, že státní zástupce JUDr. Potoczek před al celou záležitost jinému státnímu zastupitelství Jihomoravského kraje. Jelik ož jsem ale do konce roku 1994 nedostal žádné vyrozumění, rozhodl jsem se prot o osobně navštívit státního zástupce JUDr. Potoczka na státním zastupitelství ve Vyškově a urgovat celou záležitost.
Chtěl bych poukázat na skutečnost, že tato má návštěva se uskutečnila více jak tři týdny po tom, co pan ministr vnitra Jan Ruml ve sdělovacích prostředcích veřejně prohlásil, že státní zastupitelství nebyla důsledně očištěna od lidí, spjatých s totalitním režimem. Mé setkání s JUDr. Potoczkem bylo předem telefo nicky domluveno na den 11. 1. 1995 v odpoledních hodinách. Dostavil jsem se př esně dle domluvy, a to proto, abych zareagoval na vyžádaný výslech vyplývající z dopisu ministerstva spravedlnosti ze dne 22. 10. 1994 pod znakem PP 3110/94 .
Ihned po příchodu a po vzájemných pozdraveních byl jsem však státním zástupcem JUDr. Potoczkem zaskočen slovním útokem, a to v tom smyslu, zda se domnívám, zda je mé oblečení vhodné pro jednání se státním zástupcem. Po odražení a vhod né argumentaci z mé strany proti útoku státního zástupce ohledně mého oblečení (košile a bunda Unprofor) jsem požádal státního zástupce JUDr. Potoczka o vys větlení, proč jsem doposud nebyl dle pokynu ministerstva spravedlnosti a shora citovaného mně doručeného dopisu vyslechnut.
Na to mně státní zástupce JUDr. Potoczek odpověděl, že mně nad rámec svých pov inností přečte úřední záznam, který pořídil při mé první návštěvě na státním z astupitelství dne 20. 10. 1994 a který zaslal ministerstvu spravedlnosti bez t oho, že by považoval za nutné mne k celému případu nechat vyslechnout, jak mim ochodem sám přislíbi, a to na jiném státním zastupitelství Jihomoravského kraj e (viz přepis audiozáznamu). Na mou námitku, že nepostupuje dle oboustranně uz avřené dohody a mého nezadatelného práva (nevěděl totiž, že vlastním audiozázn am dohody) a současně mého upozornění, že celou záležitost oznámím přímo Vám, jakožto ministru spravedlnosti, reagoval zvýšením hlasem, ať mu nevyhrožuji, a že vše učinil, jak jsme se předem dohodli. Výše uvedené praktiky okresního st átního zástupce JUDr. Stanislava Potoczka mně velmi nepříjemným způsobem připo mínají dobu totality, a proto jsem se rozhodl o celé záležitosti Vám napsat. V eškeré skutečnosti, které mohu doložit kazetou audiozáznamu, dávají zapravdu p anu ministru vnitra Janu Rumlovi a jeho předvánočnímu prohlášení v roce 1994 o ne zcela dobře provedené očistě lidí na státních úřadech spjatých s totalitní mocí.
V případě, že i po tomto mém dopisu nemáte pochybnosti o správném jednání stát ních zástupců placených mimochodem daňovými poplatníky, potom mně nezbývá než Vám doporučit státi se stálým odběratelem Necenzurovaných novin, kde se na zce la konkrétních případech přesvědčíte o názorech prostých lidí v souvislosti s jednáním státních úředníků placených právě z daní těchto lidí. S pozdravem více práva a spravedlnosti všem lidem České republiky v roce 1995 přeje
Živan Loukota rehabilitovaný policista
nyní důchodce