--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Stop občanské kontrole
Zdroj: NN Ročník........: 0005/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Stop obcanske kontrole = návrat k totalitním praktikám
Před téměř třemi roky, odpověděla signatářka a předlistopadová mluvčí Charty 77, paní Alena Hromádková na závěrečnou otázku moderátora, v "živém" vysílání " Radiofóra", které se týkalo činnosti Občanských komisí větou: " Na činnosti a práci Občanských komisí je příkladná jejich snaha pomoci a ne touha po moci". Činnost a aktivity Občanské iniciativy - Občanských komisí (OIOK) přes evidentní likvidační snahy, nepřízeň a nepochopení určité části politické scény (koaliční i opoziční) nejsou utlumeny, jak bylo očekáváno, ale naopak g radují. Naštěstí velice brzy členové OIOK pochopili, že zájem o jejich práci z e strany představitelů ministerstva vnitra byl pouze fiktivní. Ve skutečnosti šlo o pozvolnou likvidaci a rozbití organizační struktury OIOK. Málokdo z "nez asvěcených" si uvědomuje, že OIOK je jediná nestátní instituce, která vlastní materiály týkající se personálního obsazení části policejních složek. Naopak s i to velice dobře uvědomují zasvěcení, hlavně funkcionáři ministerstva vnitra a policie, kteří se musí zákonitě cítit existencí materiálů, jež mají OIOK k d ispozici ohroženi což dávají pozoruhodným a ve většině případů nevybíravým způ sobem najevo. Důležité jsou pak hlavně materiály, ze kterých vyplývá jak jsou v rezortu vnitra zastoupeni příslušníci StB. Není potom problém zjistit, jaké "výkony" (nevýkony) tito nepostradatelní odborníci podávají na svých pracovišt ích v "nově" vytvořeném aparátě policie. Je zarážející, že se kompetentní před stavitelé rezortu nezajímají o neustále se opakující problémy, které souvisí s více než podivnými, značně negativními výsledky některých šetření či vyšetřov ání, závažných kriminálních deliktů, ve kterých se jedná mimo miliónové ztráty i o ohrožení lidských životů. Je zarážející, že jim uniká velice důležitá a n ezanedbatelná skutečnost - na velice podivných a nepochopitelných rozhodnutích při vyšetřování, mají rozhodující podíl právě bývalí pracovníci StB, kterých jak známo je ve vyšetřovacích orgánech značně vysoké procento (anebo o tom pan ministr, jeho náměstci a šéfové personálek nevědí?). Jestliže pan ministr ned ávno prohlásil v souvislosti s kauzou Lidových milicí, že problémy ve vyšetřov ání způsobili pracovníci spjatí s minulostí, tak měl sice pravdu, ale bohužel toto zjištění je značně opožděné. Na tuto skutečnost byl upozorňován již před svým nástupem do funkce a navíc je víc než jisté, že jako náměstek na bývalém FMV byl se situací v rezortu dokonale obeznámen.
Před časem prohlásil náměstek ministra vnitra Martin Fendrich, že je třeba, ab y policie mohla důvěřovat občanům. Nešťastná formulace, pro kterou nenašel pan náměstek vysvětlení.
Představitelé OIOK na rozdíl od pana náměstka tvrdí a snaží se prosadit, že k tomu aby si policie získala důvěru občanů, které vůbec nezajímá jestli jim pol icisté důvěřují je zapotřebí - otevřít Policii ČR kontrole veřejnosti. ******
Z dopisu pracovníka Policie ČR a člena OIOK, jenž si nepřeje být jmenován, vyp lývá jednoznačně současný stav v rezortu vnitra, které se uzavírá do sebe po v zoru totalitních praktik, nejen občanské kontrole ale veřejnosti jako takové. V usnesení ČNR z 20. schůze (19.června 1991) v kapitole "Vztah MV a veřejnosti " se ministru vnitra ČR ukládá: Přehodnotit utajované skutečnosti, umožnit okr esním a krajským velitelům širší spolupráci s tiskem a orgány územní samospráv y, OTEVŘÍT POLICII KONTROLE VEŘEJNOSTI.
Po uplynutí necelých čtyř let můžeme konstatovat, že utajovaných skutečností b yly dokonale přehodnoceny, a že to co v roce 1991 nebylo utajované, je dnes př ísně tajné. Občan tak nemá možnost získat informace, kdo se vlastně stará o je ho bezpečnost nebo vyšetřuje jeho případná provinění. Občan nemá možnost se do zvědět, zda ještě v rezortu MV ČR a Policie ČR nadále slouží bývalí politruci, příslušníci StB, LM, aktéři různých akcí, jako např. Norbert a straničtí funk cionáři KSČ. Občan si ani nemůže být jist, že propuštění příslušníci SNB (StB, VB) a LM, kteří museli v roce 1990 opustit státní služby, nejsou znovu přijímá ni a prezentováni jako noví pracovníci MV a policie. Utajenost personální prác e v těchto složkách je na stejném, ne-li vyšším stupni než před listopadem 198 9. S vyjímkou personálního oddělení Policejního prezídia, které doznalo za ved ení odvolaného policejního prezidenta Stanislava Novotného značných změn, jsou ostatní "personálky" vesměs v rukou bývalých kádrováků. Ti se samozřejmě dove dou postarat při každé reorganizaci o své spolupracovníky z doby totality a vy těsnit ty, kteří přišli po roce 1989 do policie s bláhovou představou, že se j im podaří něco změnit. Nedávné dojemné konstatování pana ministra Rumla, v pří padu vyšetřování LM, že je zaviněno špatným personálním obsazením vyšetřovacíc h orgánů, které jsou v jeho přímé podřízenosti, tomu již samo o sobě potvrzuje . Pokud je tomu tak, pak je to ale zaviněno špatnou prací personálního odboru samotného ministerstva. Utajením byla sice znemožněna občanům kontrola personá lního obsazení rezortu, ale únik informací do tisku a do politických uskupení propojených s rezortem minulostí (KSČM,LB a další) nikoho neznepokojuje. Úkol stanovený ČNR v roce 1991, otevřít policii kontrole veřejnosti, nejen že nebyl splněn ale postupem času, tak jak se staré struktury postupně dostaly op ět na svá významná místa a funkce, zcela znemožněn. Stalo se tak přes počátečn í snahu a sliby Jana Rumla, občanskou kontrolu realizovat. Jím předložený návr h zákona vláda premiéra Klause smetla za stolu. Je příznačné pro naší společno st, že v okamžiku kdy dojde k uchopení moci, téměř okamžitě ochabne zájem o ko ntrolu. Díky této "prozíravosti" máme dnes nezávislou postkomunistickou armádu , policii a justici, s členskou základnou, která má své členství v rodné stran ě pozastavené. Díky soustředění těchto soldatesek bydlištěm v minulosti do sam ostatných enkláv, je známo jejich politické smýšlení podle výsledků voleb. Bez důsledné kontroly těchto složek občany, nezkompromitovanými totalitní minu lostí, je jakákoliv důvěra k nim jen zbožným přáním některých blouznivců, nebo lidí záměrně zkreslujících současný stav. Bez důsledné občanské kontroly moho u být tyto složky v budoucnosti opět zneužity někým, kdo se nám dnes ve svých prohlášeních snaží sypat písek do očí, aby nebyl vidět skutečný stav věcí. *******
Bývalá předsedkyně republikové rady ( nadále její členka), dnes vedoucí person álního odboru Policejního prezidia ing. Vlasta Chromá zaslala ke zveřejnění ná sledující dopis a přání, určený všem dnešním i budoucím členům a sympatizantům OIOK.
Vážení kolegové, drazí přátelé,
dovolte mi pozdravit setkání republikové rady OIOK a omluvit svoji neschopnost zúčastnit se jednání. Začíná neuvěřitelný šestý rok po sametové revoluci a vy jste právem znepokojeni co se udělalo a mělo udělat jinak, co se neudělalo a co úplně chybí.
Ano, máte pravdu, a i to málo je veliký úspěch, aspoň vidíme, co nám do normál ních poměrů chybělo a ještě chybí.
Dalo by se také říci, že zpětné zrcátko do minula máme z mléčného skla a ramen o spravedlnosti trpí těžkým revmatismem.
Minulý režim byl děsivý absencí plurality politických názorů, způsobenou vedou cí úlohou jediné politické a to komunistické moci, která nám byla proponována snad dřív, než tak rozhodla Jaltská dohoda. Jak totalitní režim v Čechách začí nal tak likvidoval vše tradiční, moudré, poctivé, pravdivé a pokorné, leckdy i s lidmi, nebo alespoň s jejich vlastnictvím či prostředím, jak mohutněl na vy pujčených kolosálních sovětských, a proto hliněných nohách, jak díky podbízení se těm, co chtěli přijít ke křížku, vlastně k srpu a kladivu, byli náhle v če le i v popředí spíše ti méněcenní a svět, který ač byl naruby se tvářil, že ne ní na ruby a pak to všechno bytnělo a mohutnělo tak, že lež byla pravda a prav da byla lež, a to už bylo tak moc, že se všeobecně blblo a hlouplo, zlo bylo v právu nejčastěji.
To vše trvalo řadu let, přetvářka vládla nejen komunistickou Evropou a v řadác h zdejší elity začali vyrůstat i schopní jedinci, kteří chtěli, a bylo jim umo žněno, hodně a kvalitně studovat, nejlépe v zahraničí, kde buď přijali výnosné externí místo, nebo se se svými vědomostmi, o to úspěšněji, uplatnili doma. D íky takovým reprezentantům druhé fáze totality v Čechách se začali dělat, nebo podporovat občas normální věci v kultuře, školství, medicíně i hospodářství. To se však vůbec netýkalo bezpečnosti, armády a justice, tedy oblastí na nichž stojí a padá moc každého státního zřízení. Režim se přesto zhroutil, snad v p odobenství vozidla, které předjela vlastní zadní kola. (O vlivu uzbrojení SSSR Spojenými státy na rozpad socialistické říše zde není třeba mluvit). Ať je po dnět sametové revoluce takový nebo jiný, případně i zinscenovaný, nic to neměn í na skutečnosti, že postoj ke společenské změně jednotlivých českých minister ských rezortech byl diametrálně odlišný. Mezi ty, která stály v protipolu patř il samozřejmě rezort ministerstva vnitra, především jeho bezpečnostní úsek. By li jste to právě vy, kteří jste díky své prozíravosti i zkušenostem s minulým režimem, věděli, kde je Achilova pata obnovy kdysi demokratického státu a kde je potřeba střežit demokratické změny nejvíc.
Nebudu vám líčit problémy, se kterými se pár vašich kolegů a přátel potýkalo, nebo ještě potýká, po rozhodnutí přispět vlastníma rukama a hlavou bezpečnostn í oblasti. Sami víte nejlépe, jak to v tak obtížném prostředí vypadá. Podivné zjištění, že mnozí noví lidé umějí práci předstírat a intrikovat stejně jako " profesionálové" bývalého režimu, že prostoru pro pokornou a poctivou práci se příliš nedostává, také svědčí ve prospěch opravdu znalé a pozitivní občanské k ontroly. Tím nikterak nechci pomíjet význam rezortního kontrolního orgánu, kte rý nás nové mnohokrát poctil svou pozorností. Dosavadní zpoždění v normách slo užících k ochraně bezpečí a majetku občanů potřebuje informovaný pohled a impu ls z vnějšího občanského prostředí. České veřejné mínění dává na prvé místo v žebříčku společenských problémů kriminalitu. Existují vyspělé státy, které si neumějí představit bezpečnostní složky bez občanské kontroly-dokonce je na nep sané nejvýznamnější pozici policejní práce. Proto přátelé:
Chci vám všem poděkovat, za práci i kamarádství, za opravdovost vašich názorů. Chci vám připomenout, že odvaha i čas, který jste zasvětili práci v komisích n ebyl marný.
Nenechte si vzít elán, dobrou pohodu a zájem o vše spravedlivé a potřebné, ale vystupujte vždy a všude tak jako dosud - S NOBLESOU, OPTIMISMEM, NADHLEDEM A JE S VĚROHODNÝMI INFORMACEMI.
V TOM JE VAŠE HODNOTA, SÍLA I VÍTĚZSTVÍ.
Vypasený pták Orna aneb uplatňování svobody slova v praxi Motto: Estébáci estébáci,
jste vy vypasení ptáci.
Škoda, že vaše tučný prémie
Nikdo z vás do Švejcar neulije.
(v časech totality Egon Bondy) Pan Orna, je také pěkný ptáček. Spolu se synem generálního tajemníka Milouše J akeše byl svého času v MONA, což byla mezinárodní organizace novinářů. K ní pa třilo i stejnojmenné nakladatelství, ve kterém byl soudruh Orna náměstkem. Pan soudruh Orna se po listopadovém převratu objevil v Praze, kde vydával Středoč eský expres (komplet 100% StB!), potom odešel na Kladno, kde v dražbách získal různé stamilionové velkoprodejny. Dnes se celé jedné třídě na Kladně říká "Or nastadt". Orna jako přední podnikatel u nás, jezdí v cadilacu. V loňském roce měl před optikou zajímavou návštěvu. Do jeho cadilacu s kouřovými skly nastupo val Mohorita a mladý Jakeš. - A tento člověk, prosím, rozhoduje o distribuci t isku v Kladně a okolí.