--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI Jestliže předešlý text sloužil k "jakési zevruvné" orientaci v "případu Slušov ice", či k vymezení místa, které tato "mafie" v naší společnosti dřív zaujímal a, většina následujících řádek se už bude zabývat konkrétními údaji. Těmi, jež veřejnost zajímají nejvíce a čeho měly být v letech 1990 až 1992 plné noviny. Jde totiž o "podivnou" hospodářskou aktivitou slušovického družstva. Což samo o sobě je problematika velmi složitá, protože vedení JZD AK (od roku 1990 DAK ) tady postupovalo nanejvýš obezřetně a snažilo se za vším pečlivě zametat sto py. Takže důkazů moc neexistuje. Navíc, některé z nich "kdosi" ukradl nebo je zničil požár v slušovickém "archívu" před polovinou ledna 1995. Co pak zůstalo , ztratilo z větší části cenu, protože případná trestní odpovědnost byla proml čená nebo amnestována. Přinejmenším ale následující řádky "zhodnocují" morální profil docenta ing. Františka Čuby, CSc., a spol...

(Pokračování z minulého čísla)

(Budiž však tady opět řečeno zřetelně a jasně: Od samého vzniku v roce 1962 by l Agrokombinát Slušovice díky vlivu ÚV KSČ koncipován coby výjimka. S předpokl adem, že pozvolné vybudování a zajištění obrovské ekonomické moci se v budoucn u promítne ve vnitropolitických sférách, pochopitelně s širokým mezinárodním d opadem. A to hlavně pro případ, dojde-li u nás k zániku komunistického systému . Takto stanovený cíl ovšem vyžadoval nejen benevolenci a přímou podporu vládn oucího centra. Při specifickém stavu našeho zákonodárství, umocněného navíc po roce 1968 tzv. relálným socialismem, by totiž pouze tohle nestačilo. Proto se v mnoha případech logicky volila nezákonná cesta. Nedodržování jakýchkoliv pr ávních norem se tak stalo pro družstvo samozřejmostí, často nevyhnutelou. JZD AK Slušovice vedlo za 28 let své existence na 37.OOO právních sporů, většiou v ítězných. Ostatně, k těmto účelům mělo k dispozici dokonalou právnickou agentu ru. Advokáty, o nichž se vědělo, že jsou perfektními specialisty, kteří dovedo u balancovat na pokraji legality a krimiálních činů. Vážnější pře, jež přesaho valy možnosti agrokombiátu, pak likvidovali sami nejvyšší představitelé strany . Jako například prestižní spor s ústředním výborem Svazarmu v letech 1974 až 1975, který ve prospěch družstva ovlivnil přímo Lubomír Štrougal. Část II.

Podívejme se však raději na některé praktiky Slušovic či případy porušování pl atných předpisů v šedesátých eventuálně sedmdesátých a osmdesátých letech: Lze řící, že mnohé z toho přetrvávalo až do nedávna, v podstatě do roku 1990... Tak třeba, přestože JZD nikdy po celou dobu své existece nepěstovalo brambory a tudíž je prakticky nemělo ve výrobním programu, založilo už v roce 1963 tzv. "Loupárnu brambor". Proč? Její vedoucí to kdysi studentům - brigádníkům vysvě tlil jasně: "Za velkoobchodní cenu skupujeme brambory v Čechách a na Moravě, t y loupáme a přímo do sítě je prodáváme za ceny maloobchodní. Navíc nadto splní me plán v sadbě brambor." Stejně ovšem od samého začátku podnikalo družstvo na př. s mlékem, které skupovalo, podobně jako ony bramory, a vyváželo je do zahr aničí.

(Ministr zahaničního obchodu Andrej Barčák ve své odpovědi na v minulé části u ž zmíněnou interpelaci poslance FS Kováře z jara 1990 uvedl, že jen v roce 198 9 Slušovičtí vyvezli celkem 3320 tun sušeného mléka. Při ceně 20 DEM za jeden kilogram, jak se tehdy platilo v Západním Německu, činil obrat 66.400.000 mare k. A zisk v devizách? Kde byl vykázán, když DAK Slušovice se už v následujícím roce ocitl hluboko v mínusu? Ostatně, když už jsme u těch zisků, tak JZD od p očátku až do let 1990 až 1991 většinu peněz vydělávalo z "přidružené výroby", která tehdy obnášela plných 90 procent. Na rozdíl od předpisů, jež dovolovaly podstatně míň: Díky tomu například agrokombinát ihned po svém založení získáva l základní kapitál "podivným" vývozem zboží do SSSR. Třeba elektocentrál či vy sokého množství obytných buněk, tzv. Tjumeňů... A ještě jedna zajímavost: Přip ojením JZD Halenkovice a Spytihněv - obě na Hané, asi 50 km od Slušovic, družs tvo dostatečně posílilo obilnářskou základnu. Nemuselo se tudíž o tuto zeměděl skou produkci téměř starat a věnovalo se spíš úplně jiné orientaci. Nikoliv vý robní, ale výhradně "ekonomicko-politické"...)

PŘEDPISY BRALI JAKO CÁR PAPÍRU

Nikde na světě neexistuje stát, kde si člověk, instituce nebo podnik mohou děl at, co chtějí. Oficiálně tomu tak bylo i v Československu. Také zde údajně pla tily zákony, předpisy, zákazy, nařízení... Ale ne pro všechny. Mezi ony vyvole né s "předem zaručenou beztrestností" a naopak neomezemi možnostmi patřilo, ja k už jsme několikrát zdůraznili, i JZD AK Slušovice. Bylo by v této souvislost i zajímavé, kdyby mohly promluvit spisy bývalé XI. správy StB (ekonomická rozv ědka) označené pro Slušovice příhodnými názvy PODNIKATEL a ZEMĚDĚLEC. Anebo ti , kteří je tehdy naplňovali údaji. Třeba bychom se dozvěděli, kdo těsně po nás tupu Jakeše do funkce generálního tajemníka ÚV KSČ zakázal vyšetřovat a dokume nty nařídil uložit do archívu. Přesto však nějaké stopy zůstaly... Například z roku 1989, kdy Slušovičtí pod vedením Josefa Čuby (bratr soudruha předsedy) vybírali a nakupovali plemenný materiál v Kanadě. A to v podstatě zp ůsobem téměř ideálním. Nepozvali totiž k akci žádného zástupce kompetentních i stitucí, přestože podle směrnic měli. Takže při vyšetřování zdravotního stavu oněch jalovic bylo Státní veteriární správou zjištěno, že jsou pozitivní na le ukozu. Jinak řečeno, při plemenitbě by mohlo dojít k velkoplošnému rozšíření n ákazy, která se běžně přenáší i na člověka.

V témže roce také pracovníci JZD AK Slušovice odkoupili od zoologické zahrady Dvůr Králové stádo antilop typu NIALA. Uvedená zvířata ovšem měla jednu zvlášt nost: byla pozitivní na TBC (vir BOVINI) a proto určena k likvidaci. Vedení dr užstva ale usoudilo, že je jich škoda, koupilo stádo a nasadilo je do svých le sních revírů.

(Ať si zahraniční turisté za "tvrdé valuty" ve prospěch Slušovic zastřílejí... A jelikož se antilopy "pořídily" zdarma, devizové prostředky na to dal stát, odstřelů se zúčastňovali i vysocí domácí státní a straničtí představitelé. Tře ba Štrougal, Indra... Inu, nějak se jim musel docent ing. František Čuba, CSc. , revanžovat.)

* * *

O něco později, v roce 1986, se jednalo znovu o Kanadu. Tentokrát šlo o dovoz zygotů v množství 20.000 kusů, získáných opět z leukozních krav. Protože zygot y se používají k umělému oplodnění krav, a leukoza je přenosná i na člověka, h rozilo rozšířšní této nemoci po celé zemi. (Po kolikáté už. Zatím co případ, t o skoro vždy nebezpečí epidemie... A Bez jakýchkoliv trestních následků.) A zase Kanada, pro změnu ale rok 1988. Slušovičtí se tam rozhodli nakoupit býk y, kteří měli být poté v ČSSR zařazeni do plemenitby. Jenomže u nich nebyla za ručena kvalita semena a průměrná cena jednoho býka činila maximálně 16.500 záp adoněmeckých marek. Družstvo však prostřednictím Státních plemenářských podnik ů Praha býky odkoupilo za cenu 48.000 marek za kus. Zajímavý obchod, že? Až na malý háček. Slušovice se totiž jaksi zapomněly s Plemenářskými zvody vypořáda t, čímž poškodily citelně stát na devizoých prostředcích. Pochopitelně zase be ztrestně.

(S citovanou zásilkou se "svezl" také jeden hřebec, za kterého agrokombinát za platil 130.000 západoněmeckých marek. "Bohužel", až tady se zjistilo, že nemá žádné základní dokumenty, zejména zdravotní atestaci, doklad o původu atd. Kup odivu, ani tohle nikomu nevadilo... Ostatně, koní se dotýká i další případ. V témže roce výběrová komise zakázala používat k plemenitbě hřebce Beleka a Maya , kteří patřili JZD AK Slušovice. Přesto oba hřebce docent ing. František Čuba , CSc., klidně "půjčoval ke speciálnímu využití": za úplatu 50.000 Kčs za kus, což značně převyšovalo průměr...)

* * *

K "podnikatelské" činnosti tohoto povedeného družstva na úseku živočišné výrob y ještě dvě typické ukázky. V letech 1984 - 1985 prováděli výkup jatečného dob yka na okrese Klatovy za účelem dokrmení. Ve skutečnosti jej však okamžitě exp ortovali do Západního Německa firmě MAROX, která dobytek prodávala obratem do Itálie. Že z toho Slušovice měly velký zisk a státní pokladna obrovské ztráty, je nasnadě.

(Z trošku "jiného soudku" pochází pak podvod z roku 1984. JZD tehdy ustájilo o sto kusů dojnic víc, než ohlásilo na Okresní zemědělskou správu v Gottwaldově . Tím si vylepšovalo faktickou dojivost na jednu krávu a propaganda mohla ofic iálně tvrdit: Podívejte, jak jsou Slušovičtí výborní!)

PORUŠOVÁNÍ ZÁKONŮ DOVOLENO

Čím víc JZD AK Slušovice sílilo, tím přibývalo možností. Což je v celku logick é. Těžko se u ale chápe, že vedení družstva, aby dosáhlo svých "strategických cílů", stále častěji používalo nelegálních prostředků. Prostě, uchylovalo se k porušování všeho, co se dalo. Což dosvědčí pár následujících případů. Zatím j eště ne těch nejzávažnějších.

Ke konci roku 1987 zjistila kontrola, že v centrálním fondu krmiv existuje sch odek ve výši přiližně 26.000 tun. Odpovědnost za uvedený rozdíl nesl generální ředitel Mlýnů a pekáren, který předispnonoval rotovou pšenici ve výši dva tis íce tun zemědělským družstvům a zbytek, tj. 24 tisíce tun, přímo JZD AK Slušov ice. Mlýny a pekárny pšenici prodaly za 290 Kčs (oproti 260 korunám) za metrák , údajně proto, aby si vylepšily situaci. A Slušovice tuto rotovou pšenici obo hatily o minerálie a obratem ji prodaly za 360 až 380 korun za metrák. Zisk si každý jistě spočítá sám.

(Jen pro zajímavost: V té době měl agrokombinát v hodně podnicích svá tzv. det ašovaná, ovšem jistým způsobem utajená pracoiště. A k nim patřilo právě ono ge nerální ředitelství.)

Po zjištění schodku v centrálním fondu krmiv a skutečnosti, že Slušovice pšeni ci neoprávněně a hlavně předraženě prodaly, začaly ze sekretariátů Indry, Jake še a Státní plánovací komise docházet do rukou vedoucího kontrolního odboru mi nisterstva zemědělství a výživy intervence. Bylo totiž rozhodnuto, aby JZD AK Slušovice vrátilo poškozeným družsvům neoprávněný zisk a zaplatilo 6.000.000 K čs pokuty. (Po velkých tahanicích nakonec ing. Čuba na ministerstvo zemědělstv í vrátil směšnou částku 9 miliónů korun, aby, až aféra utichne, vše údajně dos tal v tichosti zpět...)

* * *

Někdy v roce 1988 zakoupili Slušovičtí objekt v Tišnově s tím, že po celkové a daptaci bude využit na výrobu herbicidů (přípravek k ničení plevelů). Okresní hygienik však tento provoz k uvedeným účelům nepovolil. Přesto byla výstavba o bjektu, a to bez příslušného stavebního povolení, uskutečněna. To dužstvo získ alo až v roce 1989, vlastně teprve při zahájení produkce limonád jako náhradní ho programu. Čili podvod. Daleko větší ale začíná okamžitě poté. V tomto provo ze se totiž zpracovával cukr v množství deset tun denně. V uvedené době se jed nalo o bilancovanou surovinu, na kterou JZD AK Slušovice (a následně i DAK) do stalo výjimku na omezené množství. Což pochopitelně nestačilo jejich ambicím, proto jednoduše nakupovali cukr volně přímo v cukrovarech Jihomoravského kraje . Takže ještě v prvním čtvrtletí 1990 se tady při výrobě zpracovával cukr v ma loobchodním balení.

(Co je na tom zajímavého? Do 9. července 1990, kdy došlo k úpravě maloobchodní ch cen, stál kilogram cukru 7.30 Kčs, ve velkoobchodě 8.09 korun. Zkusme tedy počítat: kdyby denně nakupovali za maloobchodní cenu jen polovičku, tj. 5 tun, mají zisk jen z rozdílu cen 560 korun, za půl roku 48l.800 Kčs, za rok skoro milión...)

* * *

V roce 1986 byla ve Slušovicích postavena nová moštárna a uvedena do provozu b ez souhlasu vodohospodářského orgánu ONV Gottwaldov. Prostě, zřizovatel a prov ozovatel, čili JZD, opoměli jaksi na čistírnu, což byla pro ně zřejmě nejen dr ahá, ale i zbytečná inestice. Takže nečistoty a kaly z moštárny se vypouštěly přímo do říčky Dřevnice, kde došlo opakovaně k úhynu ryb.

(Podobným způsobem ovšem agrokombinát postupoval také v mnoha jiných případech . Třeba v roce 1981 zahájil výstavbu vlastní dostihové dráhy na pozemku, který nebyl vyjmutý ze zemědělského půdního fondu...)

CO BYLO AMNESTOVÁNO

Dne 8. března 1990 byla na Správu vyšetřování VB ministerstva vnitra ČR doruče na žádost tehdejšího Českého výboru lidové kontroly (VLK) o posouzení materiál ů, které se týkaly podezření z trestné činnosti JZD AK Slušovice. Jako stížnos t je 18. února 1990 předal ministryni VLK ČR ing. Jitce Zetkové mluvčí Občansk ého fóra ze Slušovic. Protože však neobsahovaly žádné konkrétní údaje, jež by trestnou činnost potvrzovaly, nařídil vyšetřovatel provedení kontrolní akce, k terou uskutečnil VLK ČR. Její výsledky pak zpracoval 11. května 1990 ve zvlášt ní zprávě. Souěžně s tím ralizovala Okresní finanční zpráva Zlín (dříve Gottwa ldov) na základě příkazu svého ředitele pod čj. OFS 1126/90-ZD finanční kontro lu, jejímž přdmětem bylo ověření správnosti nárokování, čerpání a použití pros tředků stáního rozpočtu a státních fondů v JZD DAK Slušovice za rok 1989. O co šlo? V podstatě o další porušování platných směrnic, předpisů, nařízení a zákonů. Jenomže, tady už se jednalo o dost velký rozsah. A hned o několik sfé r v působnosti slušovického družstva. Zaměřme se teď v daných souvislostech na jednu z nich: Na čerpání příplatků k nákupním cenám a prémiím, které upravova l Ceník nákupních a zemědělských výrobků NC/18/1/9 a Zásady pro čerpání difere nciálních příplatků I. a II. čerpání příplatků k nákupím cenám a prémiím uveře jněným ve finančním zpravodaji č. 8/1988 pod čj. 191/22/978 ze dne 2. listopad u 1988.

* * *

Kontrolní skupiny prověřily namátkovým způsobem čerpání příplatků k nákupním c enám a prémie za rok 1989. Bylo zjištěno, že JZD DAK Slušovice v rozporu s ust anoveím citovaného ceníku inkasovalo k syrovému kravskému mléku neoprávněně př íplatky k nákupním cenám i v letním období, tj. od 1. května do 31. října. Cel kem za 4 milióny 194 tisíc 370 litrů, v souhrnné výši 1.258.310 korun 80 haléř ů.

(Podle zmíněného ceníku však příplatky náležely pouze za dodávky mléka v zimní m období - tedy vědomý podvod...)

V rozporu platnými předpisy čerpalo družstvo příplatky také k nákupním cenám z a množství zeleniny převedené do vlastního maloobchodního zařízení. A to nikol iv procentní sazbou ze základu vyjádřeného ve stálých zúčtovacích cenách, nýbr ž v plné hodnotě stálých zúčtovaích cen. Takže díky této machinaci Slušovičtí neoprávněně čerpali další příplatky k nákupním cenám, a to celkem ve výši 60 t isíc 894 korun.

Pokračujme však dále. Agrokominát totiž neměl pouze mléko a zeleninu, ale také například padaná jablka. Tady čerpal úmyslně neoprávněné příplatky k nákupním cenám ve výši 20 procent i za padaná jablka převezená do vlastního zařízení k tržní úpravě, opracování nebo zpracování. Podle stanovených pravidel tvořily základ pro čerpání příplatků běžné ceny pouze u dodávek nákupním organizacím a ostatním odběratelům. U zemědělských výrobků určených do vlastních zařízení k e zmíněné už tržní úpravě, opracování resp. zpracování, byla základem pro čerp ání příplatků hodnota převodu vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách. Čili Sl ušovice neoprávněně získaly příplatky ve výši 5278 Kčs.

* * *

A jsme u masa. JZD DAK v rozporu s podmínkami pro čerpání prémií za dodávky ja tečných býků a volů o vyšší hmotnosti čerpalo v roce 1989 prémie za dodávku de víti kusů jatečných býků v jakostní třídě T v celkové částce 20 tisíc 466 koru n 60 aléřů (viz Přejímací list nákupu napevno v mase od Jihomoravského průmysl u masného, závod 03 Zlín-Prštné č. 3266). Prémie však podle podmínek pro jejic h poskytování náležely pouze v mase napevno ke třídě první.

Dále byl zjištěn rozdíl mezi výší prémií vyplývajících z údajů prvotní evidenc e (Přejímací listy nákupu napevno v mase) a výší nároku, kterou uplatňovalo sl ušovické družstvo ve výkazech Fin 6 - 12 za měsíc duben a květen 1989. Podle c itovaných přejímacích listů (č. 3266, 651, 602, 93214, 9315) činil nárok na pr émie 362.329 Kčs 90 haléřů, JZD DAK však ve výkaze Fin 6 - 12 na řádce 76 poža dovalo a následně održelo prémii ve výši 371 tisíc 918 korun 10 haléřů. Čili n eoprávněně získlo 9588 Kčs 20 haléřů. V měsíci květnu pak odobným způsobem dos talo protiprávně na jatečných býcích 150 korun 50 haléřů. Jenom v uvedených př ípadech okradly celkem Slušovice Jihomoravský průmysl masný (tedy stát) na pré miích 30.214 Kčs 30 haléřů.

(Mějme ovšem na paměti, že zde uvádíme jen to, na co upozornilo slušovické Oča nské fórum, a co prokázaly namátkovou kontrolou orgány činné ve vyšetřování. P řesto však: kolik to asi dělalo celkem za rok, dva, deset ... Možná dalších he zkých pár desítek miliónů...)

PROČ SE PAN ČUBA SMÁL

Víme už tedy, že JZD DAK Slušovice neoprávněně čerpalo příplatky k nákupním ce nám a prémie v celkové výši 1.367.318 Kčs. A to všechno za jediný rok. Uvedené zjištění však ještě musíme doplnit konstatováním, že takto protiprávně získan é finance se promítly i do čerpání diferenciálních příplatků. Pochopitelně v t émže období. Totiž: družstvo nárokovalo ve výkazu Fin 5 - 12 příjem v částce 1 5 miliónů 659 tisíc 289 korun, ačkoliv podle platných zásad mohlo vykázat pouz e 15.508.885 Kčs. Obohatilo se tedy o dalších 150.404 Kčs.

Jenomže, Slušovice se neštítily okrádat pokladnu ČSR také jinak. Například v d otacích ze státního fondu pro zúrodnění půdy. Jejich čerpání bylo v letech 198 8 až 1989 upraveno Směrnicí ministerstva zemědělství a výživy ČSR čj. 1213/86- 222 ze dne 1. října 1986 uveřejněné ve věstníku MZVž ČSR č. 2/1987. Podle usta novení článku 7 odstavce 6 se zvýšené náklady oproti schválenému rozpočtu nehr adily.

Zmíněná kontrolní skupina Okresní finanční správy Zlín ovšem zjistila, že u ak ce rekultivace luk a pastvin čepalo JZD DAK Slušovice neoprávněně dotaci na zv ýšené náklady oproti schálenému rozpočtu. U specifikace č. 1-osivo-travní směs činil rozdíl mezi rozpočtovými a skutečnými náklady 31.840 Kčs, u specifikace č. 2-hnojiva vápenná pak 28.232 korun a u specifikace č. 3-hnojiva NPK 9118 K čs. Celkové překročení rozpočtových nákladů dosáhlo tedy hranice 69 tisíc 790 korun, stanovené dotace měly být padesátiprocentní, takže slušovické družstvo neoprávněně čepalo dotace ve výši 34.895 Kčs.

U akce rekultivace "ostatní" zemědělské půdy JZD DAK Slušovice čerpalo dotaci neoprávněně na zvýšené náklady oproti schválenému plánu takto: Schválený rozpo čet obnášel 1.231.568 Kčs, skutečné náklady 1.516.616, příslib dotace ve výši 45 procent obnášel 554.205, skutečné čerpání dotace 682.477, rozdíl v částce 1 28.272 Kčs tedy shráblo družstvo.

(Celková výše neoprávněně získaných dotací ze státního fondu pro zúrodnění půd y dělala 163 tisíce 167 korun. Za jediný rok. A pouze ve dvou prověřovaných př ípadech. Jenomže, kolik dalších případů kontrolováno nebylo a hlavně: jak dlou ho už Slušovice tenhleten systém podvodů realizovaly?)

* * *

Správa vyšetování VB ČR /ČVS-4/20-1990 vydala dne 23. května 1991 usnesení, z něhož vyplývá, že JZD DAK Slušovice se dopustilo trestného činu porušoání záva zných pravidel hospodářského styku podle ş 127 odst. 1 tr. zákona spočívajícíh o v tom, že v roce 1989 v úmyslu získat neoprávněné výhody, v rozporu s příslu šnými právními předpisy a směrnicemi, neoprávněně čerpalo:

a/ příplatky k nákupním cenám syrového kravského mléka, zeleniny, padaných jab lek a prémie za dodávky jatečných býků a volů v částce 1.367.318 Kčs b/ difereciální příplatk I. v důsledku nesprávného čerpání příplatků k nákupní m cenám a prémiím ve výši 150.404 Kčs

c/ dotace ze státního fondu pro zúrodnění ve výši 163.167 Kčs, čímž JZD DAK Sl ušovice získalo neoprávněné finanční výhody v celkové výši 1.680.889 Kčs. Z hlediska právního posouzení je možno toto jednání kvalifikovat jako trestné činy porušování závazných pravidel hospodářského styku podle ş 127 odst. 1 tr. zákona. Za neoprávněné výhody jsou považovány takové výhody, které by organiz ace při zachování hospodářské kázně nezískala. Předmětná jednání se vztahují d obou spáchání na období let 1988 a 1989.

Vzhledem ke skutečnosti, že na trestný čin porušování závazných pravidel hospo dářského styku podle ş 127 odst. 1 trestního zákona se vztahuje amnestie presi denta republiky z 1. ledna 1990, nezbylo než vše podle ş 159 odstavec 2 trestn ího řádu s přihlédnutím o nepřípustnosti trestního stíhání podle ş11 odst. 1, písm. a/ řádu odložit.

(Tolik úřední řeč vyšetřovatele VB. K tomu zbývá jen dodat: Kdyby poslanci Fed erálního shromáždění neodhlasovali na jaře l990 zrušení několika ustanovení tr estního zákona, neklesly by podvody Slušovic do nižší trestní sazby a tudíž by se na ně nevztahovala amnestie presidenta. Potom by možá pan Čuba byl odsouze ný. Takhle se směje. Po kolikáté už? A proč to vlastně poslanci odhlasovali? A nejen ti komunističtí!)

ÚSMĚV PRO "ČTYŘI KOLA"

Výše citovaná prověrka Výboru lidové kontroly ČR, která v JZD DAK Slušovice pr obíhala na jaře 1990, se v další části zabývala kontrolou oprávněnosti nákupů služeních motorových vozidel. Zpráva vypracovaná orgány VLK dne 11. května 199 0 k tomu konstatuje, že družstvo porušovalo platné směrnice a předpisy i tady. V letech 1988 až 1989 totiž platil pro družstevní organizace zákaz nákupu oje tých osobních automobilů od občanů, který postupně rozvedly formou opatření vš echna tři ministerstva financí a posléze k němu vydalo sdělení i české ministe rstvo změdělství a výživy.

Z usnesení federální vlády a návazných předpisů tedy vyplývá, že v období let 1988 a 1989

a/ socialistické organizace včetně družstev měly zákaz nákupu nových osobních automobilů s cenou vyšší než 120.OOO Kčs a obsahem válců vyšším než 1600 ccm b/ socialistické organizace a družstva nesměly nakupovat ojeté osobní automobi ly, jejichž posledním majitelem byla soukromá osoba.

Jenomže, tohle jaksi neplatilo pro JZD DAK Slušovice. Předseda docent ing. Fra ntišek Čuba, CSc., a lidé kolem něj rádi jezdili v rychlých drahých západních autech a ta se pochopitelně velmi často obměňovala (přece čím modernější vůz, tím váženější uživatel, ne?). Ale už ne za jejich peníze. Takže směrice nesměr nice, auta přibývala. Nová i ojetá. V prvním případě BMW 735 (faktura č. 100.4 96 v hodnotě 656.192 Kčs) a BMW 535 (č. 100.497 v ceně 367.188 korun), obě zak oupená 4. července 1989.

V druhém případě prověrka prokázala v rozporu se zákazem nákupu ojetých motoro vých vozidel od soukromých osob nejméně 15 takových nákupů v průběhu jednoho r oku. A často to nebyla jen lecjaká auta. Například v únoru 1989 Ford Sierra (G TH 21-00), v březnu téhož roku pak rovněž Ford Sierra (GTH 31-00) a Škoda Favo rit (GTH 25-27), v dubnu Audi 80 (GTH 2-97), v srpnu Renault 9 (GTD 632-90), v listopadu Daewoo (GTH 59-80)... Celkem tedy dva Ford Sierry, tři Renault deví tky, dva favority, po jednom Audi 80, Tatra 613, Daewoo, Škoda Rapid, VAZZ 210 6, Volkswagen, Škoda 120 a Škoda 130.

V době konání prověrky pracovníky Výoru lidové kontroly ČR všechny zmíněné aut omobily dosud působily podle platných technických průkazů v JZD DAK Slušovice. (Později, v následujícím roce, už však ne. Z opozičního "protičubovského" čtrn áctideníku NOVÉ SLUŠOVICE vydávaného tzv. zbytkem Slušovic se dovídáme, že nej méně dva automobily z oněch patnácti skončily opět v soukromých rukou. Přesněj i Ford Sierru se státní poznávací značkou GTH 32-97 v pořizovací hodnotě 227.0 00 Kčs, zůstakové pak 188.166 korun, za pouhých 52.000 Kčs koupil JUDr. Jarosl av Bachánek, dříve šéf operativního řízení, poté jeden z hlavních akcionářů a představitelů EKOCHEM, společnosti, která vznikla na troskách DAK a z jeho pen ěz... A druhý vůz, Renault 9 se státní poznávací značkou GTD 63-90 získal za p ouhých 6.695 korun ing. Blahynka, dříve zaměsnanec Slušovic, v roce 1991 už ge nerální ředitel výrobního družstva Beta Zlín. Skutečně za pakatel, protože poř izovací cena Renaulta obnášela 115.000 Kčs, zůstatková pak 82672 korun. S třet ím vozem, Audi 80, v době vyjití článku v časopise NOVÉ SLUŠOVICE, jezdil, prý služebně, Jan Hubík, který ještě roce 1990 býval v slušovickém agrokombinátu ředitelem centrálního dispečinku...)

* * *

Záležitost se zakázaným nákupem osobních automobilů v letech 1988 až 1989 hodn otila Správa vyšetřování VB ČR jako trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle ş 127 odst. 1 tr. zákona spočívajícího v tom, že JZD DAK Slušovice v uvedeném období v úmyslu získat neoprávněně výhody, v rozporu s opatřením FMF č. 20/78 Sb., k realizaci usnesení vlády ČSSR č. 3/78 o soubo ru opatření ke zhospodárnění autoprovozu v oblasti služebních motorových vozid el, nakoupilo 2 nové a 15 ojetých osobních automobilů, čímž získalo neoprávněn é výhody v hodnotě nejméně jeden milión 225 tisíc 380 korun.

(Bohužel, tak jako v předchozích případech, se i zde "uplatnila" amnestie pres identa republiky z 1.ledna 1990.)

JAK SE ZÍSKÁVALY VÝHODY

Několikrát už citovaná prověrka Výboru lidové kontroly České repuliky z jarníc h měsíců roku 1990, která spolu s Finanční správou Zlín prověřovala podezření z trestné činnosti JZD DAK Slušovice, měla pochopitelně širší dopad. Všimla si totiž také předstihového povolování staveb a v této souvislosti i nerespektov ání platných směrnic vedením družstva. Správa vyšetřování VB ČR k tomu ve svém usnesení ze dne 23. května 1991 (ČSV: VV-4/20-1990) zhruba říká toto: Bylo zjištěno, že JZD DAK Slušovice požádalo v roce 1987 o povolení předstihov ého zahajování staveb, příčemž Česká plánovací komise odsouhlasila pouze šest akcí investičního charakteru... Rozpočtové náklady měly rozsah od jednoho a tř ičtvrtě miliónu do téměř devíti miliónů korun a všechny stavby tvořily součást tzv. jmenovitého seznamu investičních akcí potvrzených Krajskou zemědělskou s právou Brno.

Kromě toho ovšem agrokombinát zahájil v listopadu 1987 dalších pět investičníc h akcí, a to v rozpočtových nákladech od tří a půl do desíti miliónů korun, v celkové hodnotě téměř 31 miliónů Kčs. Je pochopitelné, že nic z toho nebylo za řazeno ve schváleném jmenovitém seznamu staveb plánu investiční výstavby ani d o hospodářského plánu JZD DAK Slušovice potvrzeného Okresní zemědělskou správo u Gottwaldov.

Jenomže, to docentu ing. Františku Čubovi, CSc., nestačilo. Z výkazu o financo vání investiční výstavby za rok 1988 a ze seznamu rozestavěných staveb v plánu investiční výstavby roku 1987 vyplynulo, že družstvo zahájilo v průběhu roku 1988 dalších 20 akcí nad rámec povoleného předstihového zahajování staveb. Z t oho u 13 z nich se v uvedeném roce prostavělo pětasedmdesát miliónů korun, u z bývajících sedmi činily rozpočtové náklady dohromady téměř pětatřicet miliónů. Přitom ukazatel státního plánu - limit rozpočtových nákladů nově zahajovaných staveb byl závazný i pro organizace zemědělsko-potravinářského komplexu. * * *

Podle vyšetřovatele Správy VB ČR došlo také v tomto případě ke spáchání trestn ého činu porušování závazných pravidel hospodářského styku podle ş 123 odst. 1 tr. zákona spočívajícího v tom, že JZD DAK Slušovice v letech 1987 - 1988, v úmyslu získat neoprávěné výhody, v rozporu se zákonem o národohospodářském plá nování č. 145/1970 Sb., realizovalo nad limit rozpočtových nákladů nově zahajo vaných staveb stanovených rozpisem státního plánu 6 investičních akcí v roce 1 987 a dalších 20 v roce 1988, čímž získalo neoprávněné výhody ve výši 139 mili ónů korun. A stejně jako v předchozích dvou citovaných záležitostech, i tady z aručuje beztrestnost amnestie presidenta republiky z 1. ledna 1990. (Čtenář možná namítne: Je to amnestováno, tak proč o tom psát. Jenomže, spočít al si někdo, jaké výhody třeba získaly Slušovice, když dělaly, co jiní nesměli ? Stavěly beztrestně nepovolené stavby, a tím získávaly náskok před konkurencí v moderních provozech. Ne, tady nejde o oněch 139 miliónů korun, ty stejně šl y z peněz družstva. Spíš o ten nelegálně získaný náskok. Ostatně, zajímavé by bylo vědět, proč tak Čubovo vedení spěchalo se zahajováním staveb. Věděli, co se stane 17. listopadu 1989 a co bude potom následovat? Měli už předem rozděle no, kdo co z "oněch" novostaveb bude "transformovat" do svého vlastnictví či z družstevního majetku do za "babku" utvořených soukromých firem?) Jiří F. PILOUS

(Pokračování příště)