--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Jak nejvyšší státní zastupitelství nešetřilo brněnský masakr
Zdroj: NN Ročník........: 0005/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
JAK NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ NEŠETŘILO BRNĚNSKÝ MASAKR (dokončení)
Když pracovnice Městského státního zastupitelství v Brně neměly zájem zjistit svědka z nedaleké tiskárny, který údajně znal jména dalších svědků vraždy Danu še Muzikářové, navštívil jsem ho sám. Po čase jsem také zjistil, že ředitel tr estního odboru na Nejvyšším státním zastupitelství JUDr. Miroslav Růžička, kte rý prohlašoval, že se začíná masakr šetřit, se ani nesnažil sehnat kompletní t ajný rozkaz z 1. fakulty VAAZ. Problému se však stačil zbavit. Po dostatečném zdržení přehrál věc na krajské státní zastupitelství v Brně. KDO ZASTŘELIL DANU MUZIKÁŘOVOU ?
I.
Osmnáctiletá učnice Danuše Muzikářová chodila s devatenáctiletým sazečem Janem Kropáčkem, který v té době pracoval v tiskárně GRAFIA ve Vyškově . Když ve čtvrtek 21. 8. 1969 přijel z práce,
byla jeho dívka mrtvá. Na vojně ho přesvědčovali do KSČ, což odmítl slovy:"... mám s komunisty smutné zkušenosti, zastřelili mi
děvče." Považovali to za provokaci a zavolali na něho kontráše: "To lze snadno ověřit, na okrese to musí vědět! "Zvedl telefon a dověděl se: D anuše Muzikářová byla usmrcena střelou do týla z pistole ráže 7,65. Jan Kropáč ek nyní pracuje v tiskárně PRINT na konci Starobrněnské ulice u Šilingrova nám ěstí.
II.
Svědek, který si nepřeje být v novinách jmenován, uvedl: Danuši Muzikářovou zastřelili opilí milicionáři. Stříleli z oken věže tiskárny na rohu Rašínovy a Solniční ulice. Svědek uvedl jména těch, kteří by o vraždě měli co říci: 1) tehdy člen LM Alexander SZÖKE, bydlící v Brně - Táboře 2) velitel LM města Brna Ladislav KOVÁŘ bytem Brno, Tylova 24 3) pozitivně lustrovaný Alois ŘÍHA, který v té době dělal vedoucího provoz u.
III.
Paní Emilie Fritzová v inkriminované době pracovala jako odebíračka u rot ačky v tiskárně na Rašínově ulici. Dříve než zemřela, poskytla mladšímu kolego vi informaci v tom smyslu, že
pravděpodobným vrahem D. Muzikářové byl milicionář František Konečný. Pracoval v podniku TISK - knižní výroba, jako sazeč - tastrář. Vrah prý střílel z věže tiskárny na rohu Rašínovy a Solniční ulice. Zasažená Danuše Muzikářová zůstal a ležet v kolejišti v místě pod nynějším osvětlovacím sloupem, na pomyslné spo jnici od pamětní desky ke dveřím Okresního úřadu pro Brno venkov. Když měl Fra ntišek Konečný pohřeb, nikdo prý z pozůstalých neplakal (prý jakoby se jim ule vilo). Paní Fritzová si přála, aby jednou pravda vyplavala na povrch. I bývalý kolega zemřelé paní Fritzové tvrdil, že vraždu D. Muzikářové by měli objasnit soudruzi Říha, Kovář, a SZÖKE. Taktéž tento svědek si nepřeje býti jmenován. IV.
Z jiného moravského města telefonoval inženýr, který jako student byl v b lízkosti Danuše Muzikářové, když byla zastřelena.
Sehnul se k postřelené dívce a chtěl jí pomoci. Na vlastní oči viděl, kam byla zasažena. Potvrzuje, že bylo stříleno z věže tiskárny. Dále uvedl, že valící se hordy milicionářů je z prostranství vytlačily. Svědek uvedl, že milicionáři a příslušníci VB do ležící dívky kopali. Svědek nechce být jmenován, ale je o choten svědčit.
KDO ZASTŘELIL STANISLAVA VALEHRACHA ? V každém případě je možno "rozmotávat klubko" od "statečného bolševika" NARCISE ČAPKY, jeho tehdejšího nadřízeného - šéfa StB ve Vyškově pplk. DRÁPALA, tehdejšího velitele Okresního štábu LM Vyškovska s. ŠVECE z Vyškova-Nosálovic.
Jestliže v Brně zasahovali vojáci z Vyškova, jestliže v rozkaze je psáno, že v ojáci budou v podřízenosti SNB, jestliže byl zástupce vyškovského šéfa StB Nar cis Čapka vyznamenán metálem "ZA STATEČNOST" - pak tedy brněnský masakr měli n a starosti estébáci, vojáci a milicionáři okresu, který se pyšnil, že je rodiš těm Klementa Gottwalda.
CO CVRLIKAJÍ VRABCI NA STŘEŠE VYŠKOVSKÉHO ZÁMKU : Narcis Čapka v prostoru Kozí horky (kde byla l fakulta VAAZ - nyní VVŠ pozemního vojska ve Vyškově) ve značném stavu opilosti s autem havaroval. Je otázkou, co tam zařizoval...(Snad přípravy na brněnský m asakr). Na hlavě měl nějaký šrám - a ve sloupečku
p r ů s e r ů č á r k u . A on byl tak snaživý soudruh! Svůj mindrák si dokonale zhojil v Brně. V podnapilém stavu řádil jako tajfůn. Operoval prý na ulici Orlí - a prý i střílel! V jeho blízkosti se údajně měli nacházet příslušníci SNB Antonín Pořízka a František Novák. Narcis Čapka prý u vedl, že ke střelbě byl vyprovokován. Prý někdo na něho hodil se střechy střeš ní tašku a způsobil mu zranění hlavy (které si udělal při bouračce autem). Jen Bůh ví, co je na tom pravdy. Faktem je, že na ulici Orlí byl zastřelen Stanislav Valehrach.
* * *
Nedávný pracovník brněnské MF DNES pan Zdeněk Matyáš vyhledal Narcise Čap ku. Ten samozřejmě zapřel i nos mezi očima. Pan Matyáš si také dokázal ověřit, že mladý vyškovský policista František Novák dne 21. srpna 1969 na Orlí ulici "pracoval". Nyní pan Matyáš působí v televizi NOVA.
* * *
V roce 1968 pracoval osmadvacetiletý Jiří Mudra v SVA Rousínov jako řidič . Coby komunista byl i členem LM. V počáteční
době "rudé okupace" bylo nařízeno zbraně LM uzamknout do trezoru. Hrozilo totiž nebezpečí, že kdyby některá "slabší povaha" vystřelila, mohli by okupanti způsobit hrozný masakr.
Stalo se, že v té době bylo nutno sehnat nějaký hutní materiál. Starší zá sobovač s mladší kolegyní jeli do Ostravy či Lískovce autem, který řídil Jiří MUDRA. Několikrát je zastavovali ruští okupanti. MUDRA "dělal siláka", že se v případě potřeby prostřílí - a ukazoval revolver. Starý zásobovač se cítil být ohrožen na životě - co by se asi stalo, kdyby je Rusové šacovali? Když po návratu o tom zásobovač informoval ředitele, došlo ke kontrole uschova ných zbraní. Uzamčený trezor byl prázdný! Ředitel tuto záležitost nahlásil náč elníku OS SNB s. STAROSTOVI - ten jen pokrčil rameny a vyjádřil se: "Dnes je d ivná doba!"
V době tzv. normalizace ředitel Vašíček spadl do montérek a nesměl být na okrese Vyškov zaměstnán. Soudruh MUDRA se stal příslušníkem SNB a za nějaké " zvláštní zásluhy" se velice rychle stal náčelníkem rousínovské služebny. V jeh o osobním spise byla "největší fůra bolševických zásluh"jak zjistili pracovníc i Odboru
stížností a konroly Policejního prezídia Milan Hupka a Roman Reich přibližně 2 0. března 1993...
Zcela jistě nynější náčelník hospodářské kriminálky ve Vyškově mjr. Jiří MUDRA ví, jakým způsobem byl masakr v Brně organizován a které oddíly LM v Brně ope rovaly.
* * *
František Novák pochází z bolševického hnízda. Jeho bratr pracoval na vni tru u StB, dostal se na dost vysoké funkce, odkud však byl pro nadměrné požívá ní alkoholu vyhozen.
Na Silvestra 1968 měl František Novák s Živanem Loukotou službu. Stavili se tr ochu ohřát v rousínovské restauraci hotelu Záložna. Františkovi se zachtělo i alkoholu - a když už měl "nakoupeno", popadl Živanovu pistoli a P R Á S K - ja ko zázrakem se trefil do nosného lana obrovského lustru. K Ř A C H - lustr pad l na zem. TMA - PÍSKOT - ZDĚŠENÍ. Nevím, jak se tento "ostrostřelec" choval za necelých 8 měsíců na Orlí ulici v Brně. Faktem však je, že při normalizačních prověrkách ho náčelník OS SNB jménem Starosta od SNB vyhodil. Novák potom chy til dobrý kšeft u benzínové pumpy. Je zajímavé, že tento výtečník s vyloženě k omunistickými názory a stálou žízní po alkoholu byl jako "pravicový oportunist a" rehabilitován a reaktivován a dnes slouží na dálničním úseku Brno - Chrlice .
* * *
Dnes je tedy jisté, že po masakru byl Narcis ČAPKA vyznamenán "ZA STATEČN OST". Dále je jisté, že na bývalé KS SNB (nyní Krajském ředitelství Policie ČR ) musí být nějaká dokumentace, kdo všechno byl po brněnském masakru vyznamenán . Musí být někde napsáno, zač byl Čapka vyznamenán. Mělo by to být v jeho osob ním spise. Snad ho nemá také "vykradený" ?
PŘÍBĚH JIŘÍHO ŠEVČÍKA V úterý 27. prosince 1994 uvedla MF DNES článek Jaroslava Haida s názvem "Muž postřelený v roce 1969 policisty se soudí dodnes". Obsáhle se o něm rozepisuje Přemysl Vachalovský v NN č.2/1995 na str. č. 4.
Jiřímu Ševčíkovi bylo 17 let, když ho 22. srpna 1969 při brutálním zákrok u proti účastníkům protisovětských demontrací těžce zranila policejní kulka. V Orlí ulici, kde tehdy s rodiči bydlel, šel večer vyvenčit psa. Patronu se slz ným plynem, která mu přistála u nohou, stačil odkopnout. Vydal se k Zelnému ry nku, kde ho od chodníku odražená kulka zasáhla do krku. Nic ho nebolelo, jen s e nemohl hýbat. Následně omdlel a probudil se až v nemocnici. Při opraci mu lé kaři z krku nyňali kůlku, kterou policisté okamžitě zabavili. Mladík dva týdny bojoval o život na dýchacích přístrojích. Dlouhé měsíce potom prožil v nemocn icích a rehabilitačních ústavech. Po půl roce absolutní nehybnosti se mu podař ilo pohnout prstem. To ještě nevěděl, že celý zbytek života prožije v podstatě na invalidním vozíku. Policie nelenila a ztrpčovala mladému invalidovi život. Mladíka stíhala za útok na veřejného činitele. * * * Doufám, že jsme všichni pochopili, proč "starý prďola" soudruh MALÝ, užívající zaslouženého bolševického důchodu, se po sametovém převratu nechal reaktivovat. Potřeboval zamést stopy po
své nekalé činnosti v letech 1968 - 1970. Pak zapracovaly boží mlýny a darebák , který se snažil krýt vrahy, šel do pekel.
Kdyby Jan Ruml za pravdivé informace neodměňoval policisty vyhazovem, věd ělo by se víc. A taktéž by se vědělo víc, kdyby Inspekce MV ČR skutečně pracov ala tak, jak pracovat má a nekryla
trestnou činnost policistů.
Karel HÖFER