--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Hrajeme si na slepou bábu ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"DÍLČÍ" ZPRÁVA O POLICEJNÍM VYŠETŘOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH AFÉR: HRAJEME SI NA "SLEPOU BÁBU?"

Kriminálních caus, zejména těch, dotýkajících se svou podstatou závažné trestn é hospodářské činnosti, neustále přibývá. Což zní samo o sobě dost znepokojivě . Mnohem horší se však pro veřejnost zdá být skutečnost, že téměř všechny v so učasné době vyšetřované případy, mající charakter těžkého "politicko ekonomick ého" kalibru, se v podstatě zdají být "neprůstřelné". Ba co víc: Sílí hlasy, ž e jsou jistými neomocenskými centry záměrně hrány do "ztracena". Dá se to ovše m říct i jinak. Totiž, že současná vládnoucí garnitura nemá z osobních důvodů u drtivé většiny z nich seriózní zájem na objasnění: Spíš naopak, všechno zaml žuje.

(Do jaké míry se na této ne zrovna příjemné situaci podílejí, ať už vědomě či vzhledem k neschopnosti resp. lhostejnosti, také policejní orgány, státní zast upitelství, soudy a Bezpečnostní informační služba, těžko odhadnout. Faktem al e zůstává, že některé kroky vyšetřovatelů z Úřadu pro vyšetřování, kriminální služby, tzv. ekonomické kontrarozvědky, jednotlivých státních zástupců případn ě soudců a BIS se doplňují nebo přímo souznějí s prohlášeními jistých vysokých činitelů případně reprezentantů určitých politických stran... A zřejmě není a ni náhodný častý únik informací, týkající se právě oněch závažných ekonomickýc h skandálů s kriminálně politickým kontextem...)

* * *

O jakýchže to případech, na jejichž "zahrání do autu" mají zřejmě zájem ony za tím přesně "neidentifikovatelné" či spíše "utajené" kruhy domácí politické scé ny, je řeč? V seznamu šestnácti afér, který, pochopitelně v poněkud jiné souvi slosti, zaslal ministr vnitra České republiky Jan RUML (ODS) koncem roku 1994 předsedovi branně bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České r epubliky Vladimíru ŠUMANOVI (ODA), jich najdeme přibližně deset. A nejméně dvě další, například ty, týkající se Slušovic či "podivného" skandálu kolem někde jšího majora StB a posléze podplukovníka Federální bezpečnostní informační slu žby Václava WALLISE a předsedy představenstva Harvardských investičních fondů Viktora KOŽENÉHO, tam zahrnuty nejsou. O jiných, majících vztah třeba k upláce címu skandálu někdejšího náměstka ministra privatizace Jaroslava MURONĚ nebo z abývající se podnikatelskými aktivitami do nedávna ještě plzeňského policejníh o ředitele TREJBALA se pak už nehovoří: Ze zcela "pochopitelného" důvodu, prot ože dávno předtím skončily v "sladkém" zapomění...

(Než přejdeme k velmi stručné charakteristice zmíněných případů a k souběžnému hledání styčných bodů mezi nimi, heslovitě si některé z nich připomeňme. Jde například o Banku Bohemia a Kreditní a průmyslovou banku, o daňové úniky z nel egálního prodeje topných olejů případně z nelegální výroby a prodeje vodky res p. rumu, o firmu bratrů Helbigů a jejich "zajímavé" transakce s mercedesy, o u plácecí skandál ředitele Centra kupónové privatizace Jaroslava Liznera, podvod y bývalého manažéra Občanské demokratické strany podnikatele Jana Pařízka a Tu rka Yekty Uzunogua, o pochybné ručení přednosty okresního úřadu v Pelhřimově, hotel Ambassador... Ale také, jak už jsme předestřeli výše, o causu Slušovice či záhady kolem bývalého majora StB a později podplukovníka Federální bezpečno stní informační služby Václava Walklise a předsedy představenstva Harvardských investičních fondů Viktora Koženého nebo záležitost kolem pokusu podplácení n ěkdejšího náměstka ministra privatizace Jaroslava Muroně panem Velátem...) VAZBY NA MÍSTA NEJVYŠŠÍ?

V některých z právě uvedených případů lze ovšem vystopovat jisté prvky, které mají společný chrakter. Jde zejména o vztahy buď přímo celé causy nebo jejich účastníků ke konkrétním vysoce postaveným politickým subjektům. Do této katego rie můžeme zařadit třeba aféru kolem bratrů HELBIGOVÝCH či podvody Jana PAŘÍZK A, kde se jedná o přímou vazbu na poslance Parlamentu České republiky, někdejš ího výkonného místopředsedy Občanské demokratické strany a současného poradce premiéra české vlády Petra ČERMÁKA. (Patří sem ovšem také dodnes s uspokojením nevyřešená causa Václav WALLIS & Viktor KOŽENÝ. Jestliže ale v prvním případě šlo pouze o krytí z hlediska osobního přátelství nebo stranické kolegiality, jako např. u bývalého manažera ODS v Litoměřicích a mnohostranného podvodníka nejen s artiklem typu osobní auta Jana Pařízka, resp. o "úlitby" za "bezhotovo stní" zápůjčku osobního automobilu Mercedes firmou bratří Helbigů, tak u Walli se & Koženého kráčí zřejmě o cosi víc. Totiž o mnohamiliardový majetek Harvard ských investičních fondů, patřících Viktoru Koženému, vlastně oficiálně prý je ho dědečkovi panu Stehlíkovi. Ten měl údajně být vysoký činitel státní správy bývalého komunistického režimu a snad i příbuzený dnešního majitele převážné č ásti Poldi Kladno. Ostatně, s kladenským Stehlíkem má udržovat více než přátel ské vztahy také Petr Čermák...)

* * *

Vedle právě zmíněných jistých rozdílností mají však ony causy zároveň mnoho sp olečného: Například to, že se táhnou neúměrně dlouho, že přinejmenším ve dvou z nich, u Viktora Koženého a Jana Pařízka, je prokázána přímá intervence Petra Čermáka do průběhu "děje", či v dalších dvou aktéři, tj. bratři Helbigové a V iktor Kožený, zmizeli z dosahu vyšetřovatelů. Zdali za pomoci vysokých míst, t ěžko dnes prokázat. I když, lze to na základě známých údajů alespoň předpoklád at. U bratrů Helbigových za přispění policie, u Viktora Koženého pak za pomoci samotného Petra Čermáka...

(Podobný charakter má pak i skandál kolem obchodníka a podnikatele tureckého p ůvodu působícího v České republice Yekty UZUNOGLUA. Ten sice neutekl a "sedí" u nás ve vyšetřovací vazbě, jeho minulost je však dost "podivným" způsobem dáv ána do souvislosti jak s tureckými, tak i českými vysokými vládními kruhy: V p osledním případě například s premiérem Václavem KLAUSEM, předsedou Poslanecké sněmovny Milanem UHDEM a ministrem vnitra Janem RUMLEM (všichni ODS). Což je o to "zajímavější", že obvinění Yekty Uzunoglua jsou spojovány s násilnými činy včetně vražd, podvody, pašováním, možná s organizovaným zločinem na mezinárod ní úrovni, třeba zrovna s narkotiky a zbraněmi...)

* * *

Zdá se však, že jedna z největších afér, která v poslední době dost silně rozh ýbala veřejné mínění a jež není, alespoň v této době, zatím přímo spjata s Obč anskou demokratickou stranou, se týká Kreditní a průmyslové banky, přesněji je jího majitele a generálního ředitele zároveň Antonína MORAVCE. Přitom nejde an i tak o krach zmíněné banky jako o vazby Antonína Moravce na Křesťanskou a dem okratickou unii - ČSL a Občanskou demokratickou alianci. Oběma stranám totiž K reditní a průmyslová banka půjčila za "podivných" okolností dost velké sumy, 2 0 miliónů a 52 miliónů korun, a obě strany se jaksi stále nemohou rozhodnout, zdali zmíněné "půjčky" už zaplatily či nikoliv. S ODA byl v současnosti uvězně ný Antonín Moravec ve spojení přes dnes rovněž vyšetřovaného ve vazbě KALVODOV A obchodního společníka a přítele, s KDU-ČSL přímo osobně: Zastával funkci pře dsedy jakéhosi Křesťanského sdružení podnikatelů, s pomocí a prostřednictvím l idovců založil potom dva investiční fondy a v parlamentních volbách z roku 199 2 kandidoval na Plzeňsku za tuto stranu do někdejšího Federálního shromáždění. ..

(Pomineme-li, že aféra kolem Kraditní a průmyslové banky ve spojení s dluhem O bčanské a demokratické aliance a Křesťanské a demokratické unie - ČSL vyvolala další skandál zaměřený tentokrát na Bezpečnostní informační službu, zbývají n ám v souvislosti s vysokými politickými místy přinejmenším ještě dva skandály: Jeden se týká hotelu AMBASSADOR, druhý pak miliardových majetkových úniků z n ěkdejšího "nomenklaturního" zemědělského družstva JZD Agrokombinát Slušovice. Vzhledem k tomu, že Slušovicím se věnujeme v NECENZUROVANÝCH NOVINÁCH poslední dobou víc než dost, zmíňme se v několika větách o Ambassadoru. Spor o tento i nterhotel, protizákonně a podovodem restituovaný na počátku devadesátých let a posléze okamžitě odkoupený jeho generálním ředitelem Vlastimilem DVOŘÁKEM, má totiž rovněž politický podtext: "Podivným" způsobem v něm figurovali někteří poslanci České národní rady či dnes Poslanecké sněmovny, např. poslanec VÁCA z a ODS, bývalá ministryně obchodu za OH Vlasta ŠTĚPOVÁ či dnešní ministr obchod u a průmyslu za ODA Vladimír DLOUHÝ, zdá se, že čisté ruce nemá ani ministerst vo vnitra a jeho činitelé. Ostatně, nelze se divit. V hotelu Ambassador se prá vě současná politická elita z vládnoucí koalice schází nejraději. Neh ledě na to, že zatím ještě dnešní jeho majitel Vlastimil Dvořák se jeden čas pohyboval v blízkosti presidenta Václava HAVLA a osobně se stýká s ředitelem "ekonomick é kontrarozvědky" JUDr. Janem ŠULOU, do nedávna ještě ředitelem pražské polici e Pavlem HOFMANEM, má přes své přátele blízko k vicepremiérovi Janu KALVODOVI atd.)

FINANČNÍ PODVODY DO ZTRACENA?

Další kategorie kriminálních hospodářských caus, které jsou v posledních měsíc ích "na pořadu dne" a u nichž lze podle dosavadního průběhu předpokládat, že e xistuje snaha zahrát je do "autu", má charakter spíše nepolitický. Či jinak ře čeno, hospodářská kriminalita "vysokého kalibru" převažuje nad oním u nás typi ckým politickým pozadím. Sem můžeme zařadit například mnohamiliardové daňové ú niky z nelegálního prodeje topných olejů, zhruba stejné "černé" zisky z nelegá lní výroby rumu, vodky a dalších "značkových" lihovin, aféru s krachem Banky B ohemia, uplácecí skandál ředitele Centra kupónové privatizace Jaroslava Lizner a atd. Přitom v některých případech, třeba zrovna v tom posledním, nelze přede m s určitostí stanovit přesné hranice mezi čistě ekonomickou kriminalitou a po litickým zázemím. Už proto ne, že se zde mísí zájmy regionálních kruhů "podsvě tí", různých hospodářských mafií nebo, jako v případě tzv. rumové aféry či Liz nerovy aféry údajně, i vlivy policie či prý nepřímo také nejvyšších míst minis terstva vnitra.

(Typickým představitelem tzv. policejního propojení s organizovaným hospodářsk ým zločinem velkého rozsahu může být třeba někdejší policejní ředitel hlavního města Prahy Pavel HOFMAN. Člověk, o jehož aktivitách si v v této souvislosti "zpívali ptáci na střeše", nikdo však nic nejenže nevyšetřoval, ale dokonce do sud zřejmě ani nevyšetřuje. Stačí jen uvést jeho spojení s firmou bratří Helbi gů, údajnou účast v síti hracích automatů v některých známých interhotelech, t iché společenství v cestovních kancelářích prý s bývalou redaktorkou jednoho p ochybného bulvárního deníku, jinak manželkou dalšího vysokého pražského police jního důstojníka... Můžeme sem ovšem zahrnout i "podivné " podnikání ženy dlou holetého šéfa pražské hospodářské kriminálky Vladimíra NIKLA či manželek další ch jeho podřízených, pochopitelně rovněž mimo jiné v provozovací síti hracích automatů. Anebo podivná spojení ředitele ekonomické kontrarozvědky, někdejšího "exslušovičáka" JUDr. Jana ŠULY, který prý, kdyby měl náhodou "padnout" ředit el Bezpečnostní informační služby Stanislav DEVÁTÝ, vážně aspiruje coby nestra ník a kandidát za ODS na jeho místo...)

* * *

Výše uvedenému schématu se do jisté míry vymyká snad případ Banky BOHEMIA. Jed nak proto, že zde existovalo silné propojení na další peněžní instituce celost átního charakteru, jednak pro úzké finanční kontakty s Moravcovou Kreditní prů myslovou bankou, které Bohemia poskytla mnohasetmilionový úvěr v podstatě bez jakýchkoliv garancí. Zvláštností v dané situaci ovšem také je, že ve vedení Ba nky Bohemia stál coby vicepresident bývalý vysoký důstojník Státní bezpečnosti Jiří ČADEK. Nota bene člověk, který už s finančními machinacemi měl v totalit ní minulostil své "oficiální zkušenosti", o nichž se "oficiálně" vědělo... Kon ečně do třetice, "zkušeným policistům" pan Čadek, přestože po něm bylo vyhláše no celostátní pátrání a Interpolem na něj vydal mezinárodní zatýkač, jaksi uni kl a dodnes, už hezkých pár měsíců, je nezvěstný. Přesně ve stylu bratrů Helbi gů, kteří rovněž "záhadně" při zatýkání zmizeli a po nichž, stejně jako po Čad kovi, vedle Interpolu bezúspěšně "pátrá dost dlouho domácí česká policie... (Zdá se, že tady však působí politické vlivy v podstatě minimálně. Pokud ovšem do oné sféry nepatří vlivy bankovní. Transakce Banky Bohemia se zahraničím by ly totiž takového rázu, že o nich bezpodmínečně musely vědět další velké centr ální banky. Už proto, že vedle tzv. "kontrolní povinnosti" existovalo mezi něk terými, u nichž měl většinové vlastnictví stát, akciové a personální propojení právě na Banku Bohemia. Možná i proto měl "někdo" zájem, aby Čadek uprchl a d odnes nebyl vypátrán...)

DOZVÍME SE NĚKDY PRAVDU?

Čtenáři, kteří pečlivě sledují denní tisk, dívají se na televizi a poslouchají rádio, namítnou, že afér, jež můžeme zařadit do právě vymezených sfér, je nep ochybně mnohem víc, než jsme uvedli. Zcela jistě pak část čtenářů podotkne, že byla opomenuta oblast pro ekonomiku státu neméně důležitá, totiž "podivné" pr ivatizační akty jistých státních akciových společností. Nehledě už na neméně p odivnější restituce či na finanční zdroje nejasného, většinou pochybného původ u, které se často v privatizaci používají...

(Jenomže právě těmihle záležitostmi se v drtivé většině policejní orgány, stát ní zastupitelství a soudy nezabývají. Buď prý scházejí právní normy, nebo pros tě není nikdo, kdo by k prověřování oněch "případů" vydal patřičný podnět. Ost atně, není to ani dost dobře možné. Kdyby se totiž veřejnost dozvěděla byť jen desetinu těchhle "utajených" transakcí, způsobilo by to zřejmě vážný vnitropo litický otřes a zmrazilo důvěru v domácí politickou reprezentaci...) * * *

Ze stejných důvodů se ovšem asi nikdy také nedovíme konce v tomto článku nastí něných ekonomicko politických afér a skandálů. Bez ohledu na to, že braně bezp ečnostní výbor si vymínil "kontrolu" nad průběhem vyšetřování oněch případů. P arlament ovládá koalice, a ta má nejméně další rok a půl zájem, aby tyhle věci zůstaly "tabu". Bez ohledu na to, jestli jde o Občanskou demokratickou stranu , Křesťanskou a demokratickou unii - ČSL nebo Občanskou demokratickou alianci. Jediná snad zatím čistá Křesťanská demokratická strana má pak zájem se vzhled em ke svým extrémně nízkým volebním preferencím opět dostat s pomocí některého ze svých partnerů do Parlamentu, bude tedy takticky rovněž mlčet... Jiří F. PILOUS