--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Evropská unie - byrokratická past
Zdroj: NN Ročník........: 0005/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Evropská unie? Byrokratická past Luboš Vydra

Vyznavači velkých celků, velkovýroby, socialismu, naši komunističtí kapitalist é se mohou přetrhnout snahami, abychom vstoupili co nejdříve do Evropské unie. Potřebují však centrální vládu, ve velké zemi, také ti co usilují o přímou de mokracii? Tedy o taková pravidla, že vláda by měla řešit pouze to, co nelze vy řešit na místní úrovni? K takovému řešení ale nemusíme být v mnohonárodním sle penci, jakým EU bude. Jsou země, které o evropskou říši pod vedením německé el ity a německého velkokapitálu, zájem nemají. Viz například Norsko, Island a Šv ýcarsko. Ti se na rozdíl od našich vládců ze Zlámané Lhoty nedoprošují, ale na opak dělají vše pro to, aby se do unie nedostaly. Ztratí snad proto více, než křesla v evropském parlamentu? Nedávno vyjádřil svůj názor představitel americ ké mocenské elity Zbigniew Brzezinsky. Prohlásil, že Polsko bude do EU přijato dříve, než Česká republika, protože je větší, strategicky výhodnější a obchod ně zdatnější. Co je dále podle mne nesporné, tato země našich sousedů spadá do sféry anglo - amerického vlivu. Mnoho rodin židovských velkofinančníků, ovlád ajících americký velkokapitál, pochází totiž z území Polska. Stejně tak Zbigni ew Brzezinsky. Polsko tedy může být považováno za obchodně zdatnější hlavně pr oto, že si to tyto mocenské kruhy v USA přejí. Pokud jde o druhé místo, ČR ve vstupu do EU, tedy země s vyšším průmyslovým standartem než má Polsko: Zde zře jmě sehrála nepříznivou roli i servilní omluva Václava Havla jako hlavy státu, odsunutým českým Němcům, kterou de facto přiznal naší národní kolektivní vinu , ač jí ve své názorové neujasněnosti v případě odsunutých Němců popírá. To ov šem vedlo k povzbuzení nacionalistických požadavků těch německých skupin, kter é se v případě Polska vystoupit neodvážily. Zdrženlivé jednání premiéra Václav a Klause, které se tak úspěšně uplatnilo v případě rozdělení ČSFR, je v nyní p řípadě Německa, z německé strany vnímáno jako nedostatek vstřícnosti. To, že o druhém pořadí vstupu ČR do EU hovoří v krátkém časovém odstupu již zmíněný zá stupce mocenské elity USA a současně i zástupce německých průmyslníků Otto Wol ff von Amerongen, svědčí o dohodách, které mocenské elity, americká a německá, mezi sebou mají. V případě EU, se na rozdíl od USA ( složených z přistěhovalc ů) jedná o mnohonárodnostní státní útvar, v němž každý z národů si bude snažit uchovat svébytnost a vlastní výhody. To ovšem nutně povede ke vzniku silné ce ntrální byrokracie, se všemi dalšími nepříznivými důsledky. I když je dnes mé tvrzení možná neuvěřitelné, levicový populizmus, spočívající ve shovívavosti k základním lidským chybám, najde si cestu i sem a časem se v EU prosadí. Oporo u mu bude široká vrstva státní byrokracie, silná a nekontrolovatelná zpravodaj ská služba a intelektuálové. Pokud připustíme ještě méně optimistickou variant u vývoje, tak vzhledem k tomu, že ve světě bude ubývat přírodních zdrojů a do dvaceti let se přiblížíme k ekonomickému kolapsu, dojde i v EU před tímto zhro ucením k prudkému zvyšování výroby. Centralismus, tvořený establishmentem přeb írajícím agenturní sítě KGB, zvyšující se výroba, ruku v ruce se znečisťováním životního prostředí a boj o získání surovinových zdrojů, to nejsou věru nejvh odnější podmínky pro posílení rovnocenných pravidel. Při naprosto pesimistické variantě se EU znova rozpadne, jako se v Evropě rozpadly dosud všechny velké státní celky. Mám za to, že jediný, kdo na tom získá, bude nejsilnější země ev ropské říše, tedy především Německo. V našem případě, až budou v EU požadavky českých Němců splněny, i po rozpadu unie zůstanou zachovány a Čechy budou zase končit kousek za Mělníkem. Nevím komu z nás se členství v EU vyplatí, ale oso bně bych se do něho příliš nehrnul. Chamtivost má totiž vždy velké oči. Skuteč nost nakonec bývá, naopak, mnohem střízlivější.

Komunistické zlo spočívalo i ve zdánlivých maličkostech o jakých na příklad pí še pan Karel Fuxa z Rudné u Prahy: "Tehdejší dělnický ředitel Josef Pos z Hudl ic u Berouna prosadil opětné zavedení osmihodinových sobot (předtím se dělalo v sobotu 6 hodin). Prý, aby se splnil plán. Ve skutečnosti ale proto, aby mlad ým účastníkům odpoledních směn znemožnili sobotní tancovačky. Zvláště ty, kde hrál swingový orchestr a ne komunistická dechovka! A velesoudruh Pos tehdy pro hlásil, že kdo je proti osmihodinovým sobotám, ten chce válku! Dali tehdy zavř ít dva mladé kluky, co vedení kritizovali. Že prý to s nimi chtěli srovnat po dobrém, ale kluci jim prý hrozili smrtí a pokoušeli se jím rozbít hubu." To by lo v roce 1951.

V rozhlase promluvil prezident Antonín Zápotocký, kterému psal jistý důchodce, že bere nízký důchod. Naše "ušaté torpédo" se ho tehdy zeptalo: "Jaké republi ce jste sloužil? Sloužil jste buržoazní republice? - A to chcete vyší důchod?! ?!" To bylo na přelomu r. 1951 - 52.