--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Dobrá víra zpěváka Michala Davida
Zdroj: NN Ročník........: 0005/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Dobrá víra zpěváka Michala Davida
Luboš Vydra
Stavěli, nevěděli vlastně pro koho
Manželé Pávkovi, on taxikář, ona učitelka v mateřské školce, stavěli koncem se dmdesátých let rodiný domek v Praze 10 Křeslicích. Základy a přízemí: společen skou místnost s krbem, černou kuchyní, dílnu, garáž pro tři auta to měli za pě t let. Smontovat nad tím okál, to již naopak byla hračka, kterou uskutečnili b ěhem několika dnů. A pak tu byla ještě zahrada, tisíc metrů čtverečních a v ní malý domek pro domácí zvířectvo. Slušný plat taxikáře, pěkná nemovitost co ví ce se v tehdejším socialismu přát. A přesto jednoho dne v roce 1985 Pávkovi vš echno opustili a zůstali v SRN i s dvěma malými dětmi, protože jim chtěli zaji stit život ve svobodné společnosti.
Tři dny poté, co se nevrátili z dovolené, dostavili se k jejich rodičům Sojkov ým příslušníci SNB, kteří odjeli s nimi dům zapečetit. Následovalo několik výs lechů v Uhřiněvsi, v Bartolomějské ulici a na Finančním odboru. Žádosti Sojkov ých, zda by si mohli vyzvednout po dětech, alespoň špinavé prádlo bylo po průt azích vyhověno. Při návštěvě domu babička s dědečkem neodolali, aby si po vnou čatech nevzali na památku alespoň botičky a sáňky. Vzápětí na to však od JUDr. Filipa přišla pozvánka, aby se pan Sojka dostavil na Finanční odbor, kde mu b ylo sděleno, že tyto věci se v domě podle seznamu ztratily a že je musí neprod leně vrátit. Na prosby pana Sojky, že tyto věci odkoupí nebyl brán zřetel. Pro to museli Sojkovi sáňky a botičky vrátit.
Spartakiada, to je estráda...
V jednom nadšení tleská národ strana i vláda V průběhu jednoho roku konfiskovaný dům koupili od státu miláček komunistickéh o režimu zpěvák Michal David a teniska Marcela Skuherská. Tedy lidé hodící se do každé společnosti, kde rozhoduje moc a peníze. Proto se i dnes Michal David všude tlačí, kamarádí s kdejakým hercem a ministrem, hraje s nimi tenis, zatí mco manželka pana premiéra chová na klíně jeho dítka... Přestože dům přišel do roku 1980 manžele Pávkovi na více jak milion Kčs, v kupní smlouvě sepsané 25. 6. 1996 je uvedena cena 540 537 Kčs (skutečný odhad na ONV se údajně ztratil! ). Michal David nemusel tedy čekat ani povinný rok. Když uvážíme, že za Davido vu pochvalnou písničku o spartakiádě 1985, kvůli níž jsme vypínali rádia, získ al její interpret jistě slušný balík peněz a další finanční prebendy od tehdej šího ÚV KSČ, nemovitost dohozená jak jinak, než tehdejším primátorem hlavního města Prahy soudruhem Štafou, mu spadla do klína prakticky zadarmo. Miláček strany klidně spí
Michal David vůbec nepočítá s tím, že by měl konfiskát původním majitelům jedn ou také vrátit. Spí klidně. Nedávno si přistavěl k okálu garáž a další místnos ti.
Sojkovi napsali před časem panu Davidovi dopis, na který se jim neozval. Proto celou záležitost předávají k soudu.
Michal David v časopisu Vlasta se po převratu zviditelňoval tím, že zveřejnil kýč o sobě, v němž se chválí, jaká jsou rodinka, jak vaří a jak se věnují děte m a současně se svěřuje, že koupil na okraji Prahy domek, který byl ve špatném stavu. Paní Sojková mu proto okamžitě napsala rozhořčený dopis jak si může do volit tvrdit, že tento dům je ve špatném stavu, když je starý teprve pět let. Michal David jí suverenně odpověděl: "Nejenom špatný, ale přímo v dezolátním s tavu." Zdá se, že tímto zlehčováním si přeci jenom hojí svědomí. Sojkovi napsa li na ředitelství OPBH Praha 10, protože je zajímalo, kdo dům do dezolátního s tavu uvedl, když to nebyli Pávkovi.
Natahovací pan Jíša
Protože žádný ohlas jím na jejích dopis nedošel, navštívili tentokrát OPBH oso bně a zde se v podatelně dozvěděli, že ředitel byl odvolán a místo něho jeho d opis převzal JUDr. Jíša. Tedy člověk, který paní Sojkové po telefonu, před tím řekl: "Dům byl jednou prodán. Nemusí vás to zajímat." Protože si paní Sojková v dopise řediteli na něho stěžovala, tak tento dopis zahodil. Šli za jeho nám ěstkem a ten si nechal dr. Jíšu, který byl v oné době ještě "maličký" oproti t omu, jak dnes zase "vyrostl", předvolat. Předložil doporučení, že se vila má M ichalu Davidovi prodat, od vysokých soudruhů Himla, Jenerála a Štafy. A schlíp le dodal: "Nedalo se tehdy nic jiného dělat. Podle těchto doporučení měl pan D avid jediný zelenou tento dům dostat." Když pan JUDr. Jíša později "vyrostl", stal se soukromým poradcem OPBH a Sojkovi potřebovali tuto informaci k soudním u řízení, ono doporučení dvou supersoudruhů již nebyl sto předložit. Řekl, že je tu pouze doporučení Himlovo, ale to již k ničemu stejně nebylo, protože ten to další supersoudruh již zemřel. Místo toho se jim pan Jíša "pochlubil", že j iž soukromničí a každá taková jeho porada stojí 400 Kč za hodinu. Věřili, že žijeme v právním státě
V roce 1990 se Pávkovi vrátili z Německa a protože podlehli euforii, že je u n ás demokracie, doufali, že to nebude trvat ani půl roku a získají dům nazpět. Paní Pávková napsala JUDr. Rychetskému s dotazem, kde mají emigranti bydlet, j estli nemají jít pod most. Protože její dopis zůstal bez odpovědi vydala se za ním osobně. Pan Rychetský jí nepříjmul a jednal s ní pouze jeho zástupce JUDr . Liška a ten jí uklidňoval: "Paní Sojková, vždyť jsme se na Václavském náměst í řekli, když jsme cinkali klíči, že nebudeme jako oni." Paní Sojková mu odpov ěděla: "To jsme si sice slíbili, že nechceme mučit a zabíjet, ale co nám bylo ukradeno, musí nám být i vráceno."
Pan Pávek si mezitím zařídil u nás živnost, protože měl zato, že bude v okálu podnikat. Stání u soudu za čas sice proběhlo, ale nikam stejně nevedlo. V prvé řadě vyslýchali především jako zločince Pávkovi, zatímco Michala Davida pouze jen tak letmo. Po rozsudku, který dal za pravdu státu a zpěvácké hvězdě, se P ávkovi odvolali proti zaujatosti soudkyně JUDr. Chvojové, ale mimo to, že je t o stálo další peníze, jim to nebylo nic platné. Vrchní soud rozhodl, že jejich odvolání je bezdůvodné a vrátil žalobu k projednávání paní doktorce zpět. Pro tože se Pávkovi dostali do beznadějné situace, měli v Německu byt a děti, kter é zde chodily do školy, zde museli bydlet s rodiči pouze v malém bytě, stáhli žalobu a řekli: "Mami byli jsme naivní, že jsme si mysleli, že v této zemi je demokracie." Pan advokát JUDr. Chalupa jim na rozloučenou řekl: "Do třech let jednání můžete obnovit."
"Šťastný" to Michal David
Naštěstí byl zákon 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích již novelizován a Pávkovi jsou rozhodnuti soudit se znova.
Jejich rodiče Sojkovi po odchodu dětí do exilu podali žádost, aby jejich dům v Křeslicích mohli odkoupit. Jejich žádost se však ztratila. V roce 1990, když si podali stížnost na hospodářskou kriminálku, dostali odpověď, že se s tím ne dá nic dělat.
Protože Sojkovi dělali Pávkům ručitele, zůstal jim po jejich odchodu na spláce ní dluh 50 tisíc. Michal David to za ně zaplatil. Je jasné proč. Kdyby jim dlu h ponechal, měli by tak i podle bolševických zákonů přednostně kupní právo. Ve svém dopisu Sojkovým Michal David píše, že dům jejich dětí koupil v dobré víř e. Ano, v dobré víře, že komunističtí zločinci v této zemi nikdy neodejdou. Že u nás budou vládnout navěčné časy.