--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Zcivilnění vězeňské služby
Zdroj: NN Ročník........: 0005/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Z C I V I L N Ě N Í V Ě Z E Ň S K É S L U Ž B Y. V našich novinách jsme jakoby pozapoměli na kdysi oblíbený objekt našeho zájmu , jímž býval před časem soudruh JUDr. Zdeněk Karabec, CSc., takto generální ře ditel Vězeňské služby. Dovolíme si ho z poklidu jeho funkce, kterou zastácvá j iž od 1.7. 199O ( sic !) a ze spánku osoby důchodového věku trochu prbudit. On ím probuzením bude připomenutí jeho úkolů vyplývajících mu ze zákona č. 555/19 92 Sb., kterým mu parlament uložil prostřednictvím ministra spravedlnosti zciv ilnit Vězeňskou službu.

Zákon měl na mysli převedení některých funkcí ze služebního poměru na poměr pr acovní podle ustaveních zákoníku práce. Do vydání shora uvedeného zákona byly téměř všechny funkce vykonávány ve služebním poměru. Nedá se řící, že by pan g enerální Karabec neudělal vůbec nic. Vydal nové tabulky funkcí podle nichž byl o možno přijímat na některé funkce pracovníky do pracovního poměru. Na více se nezmohl, snad s ohledem na svůj věk a na svůj příjem přesahující vysoce 30.00 O,-Kč měsíčně.

Zájemci o práci ve Vězeňské službě, zejména odborníci by na civilních funkcích nedosahovali ani výši příjmu odpovídajícímu funkci strážného! Až od dubna rok u 1994 došlo sice k platové úpravě zeslabující tento rozdíl, ale stále nabylo rozhodnuto, které funkce budou definitivně civilní a které zůstanou funkcemi v ykonávanými ve služebním poměru.

Není divu, že zájemnci, zejména z řad vysokoškoláků se nehlásí, nebo krátce po nástupu odcházejí.

Zcivilnění takové instituce, jakou Vezeňská služba bezesporu je, vyžaduje urči tý čas, který generální Karabec od roku 1992 nevyužil, vzdor své vysoké kvalif ikaci posílené přídomkem kandidáta věd. Ani neustálým cestováním neobjevil nic , co by zcivilnění Vězeňské služby přispělo, ač měl přii své návštěvě Kanady m ožnost využít tamějších zkušeností se zcivilněním, jež tam před léty probíhalo .

Pro představu čtenářů budiž řečeno, že nejde o jednoduchou záležitost. Zákonný podklad by již byl. Nemálo však ještě zbývá. Třeba vypracovat koncepci dělení funkcí na civilní a funce vykonávané ve služebním poměru. K tomu je třeba zpr acování i ekonomické rozvahy, cot to bude stát. Náklady si vyžádá samo převádě ní funkcí, změní se i financování činnosti do budoucna. K tomu je však třeba v ypracovat právní podzákonné normy a tyto rozvést v nařízeních a příkazech gene rálního ředitele. V případě potřeby iniciovat doplňky stávajícíh zákonů, které by ministr spravedlnosti předložil k projednání vládě a tak pak dala do parla mentu.

Ničeho takového se pan ministr Novák od generálního Karabce, plukovníka, kandi dáta věd a doktora práv nedočkal, tím spíše ne, neboť pan generální se s postu pujícím věkem patrně zhlédl v uniformě, kterou s oblibou nosil sám a nařídil n osit všem pracovníkům svého ředitelství, tedy těch, kteří jsou ve služebním po měru. takováto ústrojová kázeň není známa ani z dob RSDr. Konečného, který říd il vězeňskou službu ( tehdy SNV MS ČSR), v dobách totality.

Pracovní úspěchy páně Karabcovy jsme znímili již dříve. Tak abychom nezapoměli , jeho přístup k vyřizování stížností a žádostí se od dob našich dřívějších čl ánků nezměnil. Takto si toho " naplukovníka " nevyslouží.

Pověst, kterou takto pan generální Karabec Vězeňská službě zajistil mezi těmi, kteří o ní něco vědí a mají o ni zájem, nepřispěje panu ministru Novákovi k v yřešení úkolu, jímž je nalezení skutečně schopného generálního ředitele. Dokon ce lze předpokládat, vzhledem k tomu že generální Karabec přežil ministry tři, je to do voleb 1996 pro pana ministra Nováka úkol nelehký. Naopak lze předopk ládat vzhledem k " významu ", který patrně vláda vězeňství přikládá, že se s g enerálním Karabce bude potýkat po volbách v roce 1996 někdo jiný, pokud se vša k po odchodu posledního stráženého nerzběhnou po světě páně Karabcovi klienti. V Praze dne 26. ledna 1995, pro NN Vladimír Kolář