--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín
Název: Kacířské postřehy
Zdroj: NN Ročník........: 0005/007 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"KACÍŘSKÉ" POSTŘEHY - VII (61-70) 61. Jedna významná nepřesnost výrazu "morálně rozbředlý křesťanský všeodp ouštěč": zatvrzelým komunistickým cynikům odpouští bez nejmenšího náznaku poká ní na jejich straně (osobuje si dokonce právo odpouštět jim takto i za jiné): NEODPOUŠTÍ však drsným poctivcům, kteří mu takovou svévoli důrazně vytýkají. 62. Vůbec ne jako psychologickou lest proti ochromujícímu rozjitření před střety a hodně provinilými hodnostáři, ale jako smutnou pravdu si připomínejm e: SMUTNÉ POHRDÁNÍ - to je ten nejpřiměřenější způsob, ajk s nimi jednat. 63. Být odchovancem duchovní velmoci jménem Václav Černý, to přímo zavazu je být také více nebo méně zdařilým POKRAČOVATELEM takového člověka. ( Sám se o to pokouším především pokud jde o pranýřování co nejpalčivější, a to jak u p ranýřování proradných vládců, tak u pranýřování špinavě ubohých ovládaných.) 64. Připusťme, že V. Havel a V. Klaus spolupráci s KGB nepodepsali a že s i výrazně prokomunisticky počínají proto, že při nejakých jednáních v roce 198 9 stáli před alternativou: krveprolití nebo potupné ústupky komunistickým zloč incům. Nepatřilo by se pak UŽ PO NĚKOLIKA MĚSÍCÍCH od takových jednání ustoupi t a prohlásit, že dohody uzavřené před namířenými zbraněmi jsou nadále neplatn é?

65. Ušlechtilý zoufalec má vlastně poslání nejvyšší, jaké může smrtelník vůbec mít: "provokativně" říkat nelichotivé pravdy jak o zaslepených a pokřive ných, tak o původcích jejich zaslepení a pokřivení.

66. Dar pronikavějšího vidění a cítění - kolik radosti i trápení, jak vel iký závazek, jak veliká povinnost!

67. Drsný poctivec ví, že "kacířské zaklínadlo" : "Hanba mužům, kterým vl ádnou prašivci komunističtí i nekomunističtí!" musí jako výčitku i výzvu opako vat také sám sobě.

68. Také jeden "dialog" s Václavem Černým: "Vy si, pane profesore, zemřet e, jakoby tady Vaší prozíravosti, Vaší statečnsti a Vašeho daru zvedat ze židl í i neřády nejmocnější nebylo už třeba, jakoby tady za Vás byla rovnocenná náh rada, jakoby Váš odchod byl spravedlivý!"

69. Když víceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu ředitelům lhal, že mn e před alternativu zmlknout nebo odejít nepostavil (a pokoušel se tím udělat l háře ze mne), bude takto lhát i svému zpovědníkovi? Zamlčí i jemu, že mi vnuco val "odchod dohodou jako minimum slušnosti z Vaší strany"?

70. Poctiví lidé umírají. Prašivci chcípají.