--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Jeden mrtvý Wonka bolševickým upírům nestačí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/008 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

J E D E N M R T V Ý W O N K A BOLŠEVICKÝM UPÍRŮM N E S T A Č Í

Motto:

"Nepotrestané a omlouvané zlo

plodí další zlo."

Ferdinand Peroutka.

KDO BYL PAVEL WONKA

Pavel Wonka se narodil 23. 1. 1953 ve Vrchlabí. Jeho otec byl německého původu a pracoval jako dělník, matka byla úřednicí. Po otcově smrti jej spolu s brat rem Jiřím vychovávala matka a snažila se jak hmotně, tak duchovně nahradit otc ovu ztrátu. Pavel projevoval zájem o elektrotechniku. Proto navštěvoval odborn é učiliště pro automechaniky a studium ukončil maturitou. Již od mala jej zají maly pojmy jako pravda, čestnost, spravedlnost a těžce snášel jejich opak. Byl velmi inteligentní a pracovitý. Kladl si vysoké cíle v oblasti lidského a spo lečenského poznání. Po maturitě se třikarát pokoušel o přijetí na právnickou f akultu Univerzity Karlovy v Praze, ale negativní posudek byl směrodatnější, ne ž vědomosti a zaujetí pro zvolený obor. Pracoval tedy jako dělník a pracoval u silovně na svém sebevzdělání. Soustavné a neúnavné studium právnické literatur y, vrozený smysl pro spravedlnost a velký zájem o veřejné dění vedly k tomu, ž e mohl pomáhat spoluobčanům v řešení jejich právních sporů a problémů. Znalost práva mu umožňovala i pozdější obhajobu sebe sama.

První trpkou zkušenost s naší justicí zažil Pavel Wonka v trestním řízení , které bylo proti němu vedeno u Okresního soudu v Trutnově v roce 1981. Souvi selo s rozpadem jeho manželství. Byl odsouzen za čin, který sám charakterizuje jako "vniknutí do vlastního bytu". Rozsudek a trest nápravného opatření považ uje za nespravedlivý. Po řadě pokusů o nápravu se mu až v r. 1986 podařilo dos áhnout jeho zrušení cestou obnovy řízení. K novému projednání věci však již ne došlo vlivem dalších událostí.

Pavel Wonka se rozhodl k veřejné angažovanosti. V r. 1986 vyhlašuje svou nezávislou kandidaturu na poslance Sněmovny lidu do FS ČSSR. K tomuto účelu vy pracoval dva dokumenty: "Provolání nezávislého kandidáta" a "Volební program". V obou dokumentech se staví k socialistickému zřízení loajálně, zdůrazňuje po uze nutnost kritického překonávání nedostatků jak v oblasti hospodářské, tak i v oblasti politické a zejména právní. Jeho myšlenky podporuje i bratr Jiří. S vým činem Pavel Wonka vzbuzuje

pozornost místních, okresních a krajských orgánů státní moci. Vyhlášení nezávi slé kandidatury je v roce 1986 činem neslýchaným a trestuhodným... Zásah je proveden rychle a tvrdě. Pavel Wonka spolu se svým bratrem Jiřím jsou dne 26. 5. 1986 zatčeni a je na ně uvalena vyšetřovací vazba. V této vaz bě, která je i z hlediska pozdějšího rozsudku Městkého soudu v Praze nezdůvodn itelná, tráví oba bratři celý rok. Od zatčení do poloviny března 1987 jsou drž eni ve věznici v Hradci Králové a poté do konání soudního přelíčení ve dnech 2 0. až 24. 3. 1987 ve věznici Praha - Ruzyně. Trvá celý rok, než se podaří sest avit obžalobu. Materiály nestačily na politický monstrproces za podvracení stá tního a společenského zřízení. Proto se orgány bezpečnosti snažily dodat alesp oň nějaký přijatelný podklad.

Po značné zahraniční publicitě, která byla tomuto případu věnována, musel soud roční sazbu zdůvodnit. Jiřímu Wonkovi, proti kterému bylo těžké sestavit obžalobu, vyměřil soud 12 měsíců nepoodmíněně za pobuřování, jehož se měl dop ustit obsahem svého socialistického závazku, odeslaného jeho zaměstnavateli OP S Náchod. Tím se vazba Jiřího Wonky pokryla. Pavlovi musel být vyměřen trest v yšší, protože on byl hlavou a původcem myšlenky.

Hlavním materiálem obžaloby se stalo obvinění, že se Pavel Wonka vyjadřoval ha nlivě o poměrech v ČSSR, hanobil a znevažoval KSČ, politiku SSSR, a čelné před stavitele. Bylo mu vyměřeno 21 měsíců nepodmíněně a ochranný dohled v trvání 3 let. Tato skutečnost se mu stala osudnou. Proti rozsudku Městského soudu v Pr aze se Pavel Wonka odvolal. O odvolání jednal Nejvyšší soud. Svým usnesením od volání zamítl a rozsudek Městského soudu potvrdil. Pavel Wonka byl pro výkon t restu zařazen do II. nápravné skupiny.

Během vazby sepisoval neúnavně své názory a kritické polemiky ve formě tz v. "Tezí". Tyto teze jsou číslovány od 1. do 93. Kromě toho Pavel Wonka píše i tzv. "Dokumenty", které také čísluje. Jejich počet dosáhl čísla 106. Popisuje v nich příklady protiprávních případů ve věznicích, které zažil on sám nebo j eho spoluvězni, spolu se stížnostmi na postup justičních orgánů. Dne 13. 8. 1987 je Pavel odvezen libereckou eskortou, která jej fyzicky z týrala, do výkonu trestu ve věznici v Minkovicích. Pavel rozsudek nerespektuje , pokládá jej od počátku za neplatný. Vzhledem k tomu odmítá ve výkonu trestu pracovat. Následují vezeňské postihy, opětovaná a prodlužovaná samovazba. Běhe m necelých dvou měsíců zhubl o 21 kg. Pro obavy z vážného ohrožení zdraví byl odvezen do vezeňské nemocnice v Praze - Pankráci. Po měsíci nemocnici opouští, je převezen do NVÚ Plzeň - Bory a konec výkonu trestu tráví na soudním odděle ní psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích. Odtud je 26. 2. 1988 z výkonu tr estu propuštěn se závěrem, že žádnou duševní poruchou netrpí. Z výkonu trestu se vrátil v zuboženém stavu. Nebyl schopen samostatné chů ze, citil bolesti v nohou, které mu otékaly. Měl žaludeční potíže, k celkové o chablosti se přidružily i potíže dýchací. Pavla ošetřovala maminka, obstarával a mu léky. Přes její velkou péči se zdravotní stav nezlepšil. Pod vlivem nepří znicývých situací, které jej provázely, rozhodl se požádat o emigraci do NSR. V rámci řízení o povolení emigrace byl Pavel Wonka 5. dubna 1988 předvolá n na Obvodní vojenskou správu Trutnov. Zde již na něho čekali příslušníci Bezp ečnosti, kteří jej vzali do vyšetřující vazby pro maření výkonu rozhodnutí sou du o ochranném dohledu.

Pavel Wonka je v té době v kritickém zdravotním stavu. Žádá o odročení so udního jednání, advokáta prosí o vyřízení pozdravů své matce s tím, že nebude dlouho živ. Přesto se hlavní přelíčení uskutečňuje 20. 4. 1988 u Okresního sou du v Hradci Králové, na které je Pavel Wonka přivezen v pojízdném křesle. Neml uví, pouze šeptá. Přesto lékař, přítomný soudnímu jednání zdůrazňuje, že Pavel Wonka je schopen účasti na soudním jednání i výkonu trestu. Soud vynáší nad Pavlem Wonkou poslední rozsudek: odnětí svobody na 5 měsíců ne podmíněně...

Za necelý týden, dne 26. 4. 1988 Pavel Wonka ve věznici v Hradci Králové umírá ve věku 35 let. Na základě pitvy byla zjištěna příčina smrti: plicní emb olie.

Zarážející a nelidské je, že rodina od doby zatčení o osudu Pavla nedosta la žádné vyrozumění. Až 22. 4. 1988 přišla informace od obhájce, že byl Pavel 20. 4. odsouzen. Pět dní nato obdržela matka telegram, že její syn už nežije. Pohřeb Pavla se konal 6. 5. 1988 v kostele sv. Vavřince ve Vrchlabí. Piet ního aktu se zúčastnilo asi 2000 lidí. Církevní obřady i poslední rozloučení u hrobu měly důstojný průběh. Přes nepřízeň státní moci se pohřbu zúčastnilo mn oho signatářů Charty 77 a její mluvčí, členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), zástupci zastupitelských úřadů i katolický biskup Karel Otče nášek. Slova na rozloučení od Václava Havla přečetl nad hrobem Stanislav Devát ý.

Je samozřejmé, že se pohřeb konal za značné asistence příslušníků StB. Ně kteří lidé se na poslední rozlouční s Pavlem nedostali, protože všechny přístu pové cesty do Vrchlabí byly v ten den střeženy Bezpečností a přijíždějící byli kontrolováni, některým byly dokonce odebrány průkazy totožnosti. Pavel Wonka se stal nebezpečným i po své smrti...

* * *

Téměř 7 let uplynulo od fyzické likvidace neohroženého oponenta komunistic kého režimu Pavla Wonky. Nesmyslná, zbytečná, důmyslně připravená a chladnokre vně provedená vražda otřásla tehdy námi všemi.

Za jeho smrt nesou odpovědnost:

- prokurátor JUDr.Josef Doležal, žalobce čestného a charakterního Pavla Wonky (má prý soukromou advokátskou praxi)

- soudkyně JUDr. Marcela Horvátová, která těžce nemocného Pavla Wonku odsoud ila, za což dostala "doživotní trest" na postu soudkyně. - prokurátorka JUDr. Eliška Rychlíková, která nepodmíněný trest v délce 5 mě síců navrhla, za což dostala "doživotí" na Okresním státním zastupitelství - vězeňský lékař MUDr. Radim Pek, který navzdory realitě vyslovil lékařské d obrozdání o způsobilosti Pavla Wonky k soudnímu jednání i výkonu vazby (dnes spokojeně léčí své pacienty ve zdravotním středisku)

- advokát JUDr.Milan Jelínek - konfident StB, který nedokázal ani rodinu vč as informovat o kritickém stavu Pavla Wonky (začal provozovat soukromou advo kátskou praxi)

- bachaři, kteří ... atd.

Vražda nebyla dosud vyšetřena.

* * *

Mám v ruce dva dopisy Jiřího Wonky. Z toho prvního s datem 3. 4. 1994 opi suji:

"Bylo mi sděleno obvinění z trestného činu útoku na veřejné činitele, kte rého jsem se měl dopustit tím, že jsem urazil soudkyni JUDr. Marcelu Horvátovo u, která mého bratra Pavla Wonku, již polomrtvého na pojízdném vozíku, odsoudi la k nepodmíněnému trestu 5 měsíců, což se v jeho případě rovnalo trestu smrti . Tento trest navrhla prokurátorka JUDr. Eliška Rychlíková, dodnes pracuje na stejném místě, na Okresním státním zastupitelství v Trutnově. Mé provinění spo čívá v tom, že jsem o nich vyjádřil své mínění. Čekali jsme s moji matkou, že tyto osoby projeví trochu lítosti a studu nad svým jednáním, (které zavraždilo mého bratra), ale marně. Již před dvěma roky bylo na jejich popud zahájeno mo je první trestní stíhání po listopadu 1989...."

Z druhého dopisu (byl otištěn v Českém deníku 30. 11. 1994) cituji: "Poslední léta jsem neustále chodil po soudech a snažil se zrušit nezákon né rozsudky. Bylo jich požehnaně. Není skutečně v té plejádě justičních paskvi lů (které se nazývaly Rozsudek jménem republiky) skoro jediný, který by neporu šil zákon.

Dostal jsem z Úřadu policie v Českých Budějovicích usnesení, kde mi potvr dili, že z několika desítek osob, na které jsem podal trestní oznámení v souvi slosti s nezměrnými nezákonostmi proti nám páchanými, nebude trestně stíhán ni kdo. Msta justičních orgánů na sebe nenechala dlouho čekat. Za to, že jsem sou dkyni Marcelu Horvátovou (kterou ochraňuje současný ministr spravedlnosti) žád al o odstoupení a pojmenoval několika výrazy za to, že dokázala odsoudit těžce nemocného Pavla Wonku, což se rovnalo rozsudku smrti, jsem již podruhé od lis topadu 1989 trestně stíhán a byl na mě vyhlášen zatykač, a staré struktury z ř ad policie, které v mém pronásledování mají praxi, na mě pořádají štvanici. Za pojili se do toho i policisté ze Semil, kde byla justice proslavená únosem Pav la Wonky, který nařídil soudce ze Semil.

Za totality mě sháněli vždy dva příslušníci StB, nyní chodí všeho schopní tři pánové v civilu a s nabitými pistolemi. Při současné brutalitě české poli cie se musím neustále obávat o život.

Ti, co toto organizují, jsou schopni všeho, jenom aby zlikvidovali pro ně nebe zpečného kritika.

Jiří Wonka, Vrchlabí * * *

O P I S D O K U M E N T U POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Okresní úřad vyšetřování

5 1 3 1 5 S E M I L Y

_______________________

Č V S : OVV - 99 / 94

Turnov 30. 3. 1994 J i ř í W O N K A

nar. 8. 4. 195O Vrchlabí /003

Pražská 878

V R C H L A B Í

----------------

S D Ě L E N Í O B V I N Ě N Í ________________________________

Podle ş 160 odst. 1 tr. řádu Vám s d ě l u j i , že Vás s t í h á m jako obviněného z trestného činu :

útok na veřejného činitele dle ş 156 / 3 tr. zákona, neboť dosud provedeným šetřením bylo prokázáno, že jste dopisem ze dne 22. 12. 1993 adresovaným JUDr. Marcele HORVÁTOVÉ z Okresního soudu TRUTNOV a JUDr. El išce RYCHLÍKOVÉ u Okresní prokuratury TRUTNOV hrubě urazil tyto osoby při výko nu jejich pravomoci vyplývající ze zákona, přičemž jste je v uvedeném dopise n azval "prasaty a hovady".

Vyšetřovatel: por. Č e r n ý * * *

HODNĚ PSŮ - ZAJÍCOVA SMRT V pondělí 13. února 1995 odpoledne "osm statečných vyžírek" v uniformách PČR konečně polapilo Jiřího Wonku. Zatýkání dle svědků proběhlo brutálním způs obem. Čtyři policisté se na Jirku vrhli a povalili ho na zem. Jiří Wonka byl p olicisty bit do všech částí těla včetně varlat. Byl odvlečen do policejního au ta, kde mu do dveří přivřeli nohu. Jiří Wonka se nyní nachází ve vězeňské nemo cnici v Praze na Pankráci.

V televizním vysílání proběhl šot, kde vězeňský lékař potvrdil, že Jiří W onka má po těle modřiny a oděrky. Nepotvrdil otřes mozku. (Šlo o oblbování nár oda - s odřeným kolenem a několika modřinami by Jirku Wonku do vězeňské nemocn ice nepřivezli!!!) Po zdravotní stránce musí být Jirka na tom zle. V pátek 17. února uváděl teletext, že Jiří Vonka prý po zatčení nadělal v policejním autě škodu v hodnotě 15 000,- Kč. Ptám se: C O T O T A M M Á R U M L Z A B L B C E ?

Copak je možné, aby domlácený muž s pouty na rukou, sedící mezi dvěma policajt y, se mohl vůbec pohnout? KDY UŽ KONEČŇĚ TOTO POLICEJNÍ OBLBOVÁNÍ SKONČÍ ? * * *

Z Á V Ě R E Č N É Z H O D N O C E N Í Dcerušky bolševiků nechodily do náboženství, proto nevědí, co je DESATERO . Nic pro ně naznamená přikázání NEZABIJEŠ! Ony se učily náboženství soudruha Stalina či Brežněva. Z protekce vyštudovaly "bezpráví" a staly se nadlidmi. Ně kolik ubožáků poslaly do kriminálu a jejich pýcha vyrostla až do nebes. V jeji ch hlavách nezbylo místo pro rozum - tak byly horlivé plnit příkazy rodné stra ny... V jejich srdcích nezbylo místo pro lásku k bližnímu - jejich srdce planu la pro rodnou stranu a Sovětský svaz. Pavel Wonka se jijich politice protivil - tak proč by ho neposlaly "do pekel" ?

Jak je vidět, vůbec se ty zrůdné bolševičky za svůj skutek nestydí, nemaj í v sobě kousíček sebekritičnosti, aby za vraždu Pavla Wonky od justice odešly makat někam do fabriky. Když je k odstoupení z funkce soukromým dopisem vyzva l Jiří Wonka, mohly se nad tím zamyslet a rozhodnout se, zda z justice odejdou či ne. Mohly se také zastydět a požádat matku a bratra zavražděného Pavla Won ky o odpuštění. Poslední možností bylo držet hubu a krok. Ony se však u r a z i l y ... Uražená pýcha obvykle vede k touze po pomstě . A tak se ty zrůdy sku tečně začly na Jirkovi Wonkovi mstít.

Ač se to expremiérovi Pithartovi a ministrovi Zieleniencovi zdálo při "ne dělní sedmičce" neslušné a blábolili nesmysly o fungujících kontrolních aparát ech v justici, v rámci vyššího principu mravnosti j e n u t n é , aby občané t ohoto státu

se proti takovému svinstvu postavili. Svinstvo zůstane svinstvem a s v i n ě d o j u s t i c e n e p a t ř í !

Karel Höfer