--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/008 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Otázky, na které nikdo nereaguje "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
Dopis, který nese datum 8. října 1990, byl odeslán jako VĚC: INFOMACE - JZD AK SLUŠOVICE a vznikl na tehdejším Úřadě na ochranu ústavy a demokracie (později FIS, FBIS, dnes BIS) v té době podřízeném federálnímu ministerstvu vnitra, by l svým způsobem velmi zajímavý. Mimo jiné se v něm píše: "Dne 24. srpna 1990 p roběhla... schůzka, směřující k ustavení pracovního týmu na rozpracování a dok umentování trestné činnosti JZD AK Slušovice s tím, že do 31. srpna bude předl ožen ke schválení písemný návrh této věci. Návrh ve stanoveném termínu zpracov án byl..., avšak až po zásahu inspekce skupiny obrany se nalezl jeho originál u ředitele Úřadu, který jej dne 3. října neschválený vrátil k předělání. Stejn ě tak byl vrácen podrobný návrh připravený kapitánem ing. J. R. s tím, že jej nelze akceptovat..."
(Pokračování z minulého čísla)
(Důvod? Podle vyjádření ředitele Úřadu ing. Jiřího Müllera uvedená věc, tj.JZD AK Slušovice se svými miliardovými podvody v té době nepatřila mezi prioritní organizace, kterými by se měla nově se formující kontrarozvědka zabývat. Prot o prý není žádoucí, aby byla ustavena pracovní skupina a kdokoliv se tím z téh le bezpečnostní složky zabýval. A to i přesto, že někteří z podřízených o to ž ádali...)
Část VI.
Podívejme se podrobněji, o co vlastně šlo, co ředitel naší tehdy nově se formu jící polistopadové "kontrarozvědky" ing. Jiří Müller počátkem října 1990 odmít l realizovat. Celý dokument se jmenuje "Návrh rozpracování a dokumentování tre sné činnosti nezákonných převodů finančních prostředků a neoprávněného majetko vého prospěchu pracovníků v DAK Slušovice, okres Zlín", a skládá se ze dvou na sebe bezprostředně navazujících celků.
"SOUČASNÁ OPERATIVNĚ BEZPEČNOSTNÍ SITUACE"
Tak byla pojmenována první část materiálu, v níž se téměř doslovně říká toto: "Z různých pramenů, státních orgánů, skupin občanů a i od jednotlivců jsou k d ispozici poznatky, že v DAK Slušovice dochází k páchání trestné činnosi zcizov áním finančních prostředků a následnému praní špinavých peněz přes akciové spo lečnosti.
Předmětem zcizování jsou především finanční prostředky jako konečný produkt ne dovoleného převodu a machinací s majetkem DAK Slušovice a v neposlední řadě s majetkem státu. Na trestné činnosti se podílejí skupiny vedoucích funkcioářů D AK a jiných orgánů a organizací včetně zprivatizovaných podnikatelských akciov ých spolčností. Z poznatků je zřejmé, že machinace řídí tým lidí vedených doce ntem ing. Františkem Čubou, který v minulosti vykonával funkci předsedy JZD. Nezákonná činnost v dané organizaci byla již signalizována v minulosti. Na zák ladě těchto poznatků se určité věci rozpracovávaly některými složkami SNB. Na dokumentování daných jednání se podílely částečně i složky Výboru lidové kontr oly, prokuratura a subjekty z oboru financí, Státní banky československé a min isterstva zemědělství. Nikdy však nebyla trestná činnost prokázána v zásadních bodech. Zpravidla se pouze zjistila různá porušení obecně platných pravidel v řízení národního hospodářství. Což mohlo být řešeno jen nařízením sankcí vůči DAK Slušovice. Jiný postih z právního hlediska nebylo možné v dané věci uplat nit.
* * *
Při žádném rozpracování a dokumentování trestné činnosti, páchané ve slušovick ém agrokombinátu, se nikdy neprokázalo trestné jednání konkrétním osobám v obl asti úmyslného odcizení majetku organizaci. K tomuto problému je však nutno do dat, že v DAK je používán velmi dokonalý systém, který uspěšně brání únikům in formací do vnějšího světa. Je založen na výpočetní technice a přísné organizac i oběhu dokladů mezi samostatnými výrobními středisky včetně mlčenlivosti prac ovníků. Jednotlivé skupiny zaměstnanců dostávají jen tolik informací, kolik be zprostředně potřebují pro výkon svých funkcí. Výpočetní technika je zabezpečen a proti únikům nežádoucích informací bezpečnostními kódy jednotlivých programů . A ty znají jen určení pracovníci.
Pokud vnější kontrola narazí na problém, který jakýmkoliv způsobem ohrozí utaj ované informace, nastoupí ihned bepečnostní služba JZD DAK Slušovice, která pr ovede takové opatření, jež únik dané informace odvrátí. Opatření se řídí důlež itostí utajované inormace, např. doklady jsou odcizeny, zničeny apod. * * *
Z výše uvedench důvodů je každé prověření trestné činnosti uvitř organizace zm íněného družstva nesmírně zranitelné a málo účinné. I sebelepší znalec ekonomi cké problematiky... nedojde úspěšně k danému cíli. Pronikne jen do takové hlou bky problému, kterou mu dovolí vedení agrokombinátu, a při tom jím bude ještě nevědomky řízen. Tuto skutečnost musí mít na paměti každý, kdo má zájem odhali t trestnou činnost v družstevním agrokombinátu Slušovice...
Nositeli veškerých informací o ekonomickém dění v družstvu jsou pouze tři až p ět pacovníků. Lze předpokládat, že se jedná o ekonomického náměstka, vedoucího informační soustavy, vedoucího ASŘ a bývalého předsedy docenta ing. Františka Čuby, CSc."
"NÁVRH SMĚRU ROZPRACOVÁNÍ A DOKUMENTOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI" Tak se jmenuje druhá část výše citovaného dokumentu. Přesto, že nelze zveřejni t materiál pro jeho délku a stupeň utajení v doslovném znění, bude zcela jistě k pochopení dané problematiky přínosem. V následujícím textu, který je rozděl en na tři části, se zhruba říká toto:
"Jediný a ofenzívní způsob, jak je možné zranit DAK, je demontáž ekonomických informací, které vycházejí z organizace do vnějšího světa a stávají se vstupy do ekonomik jiných podniků. V tomto okamžiku nepodléhají uvedené údaje vlivu D AK a bezpečnostní službě. Vlastní rozpracovní bude probíhat vně agrokombinátu s využitím informací jiných podniků. Cílem je:
1/ Zadokumentovat trestnou činnost kriminálního charakteru pracovníků družstva a jejich spolupachatelů. Jedná s o získání neoprávnného majetkového prospěchu v důsledku nezákonných převodů finančních prostředků z DAK do nově založených akciových společností a dále do zahraničí.
2/ Prověřit prodej nebo převod akcií při zániku akciové společnosti. Jak bylo naložno se zbývajícím finančním a hmotným kapitálem? Zaměřit se zejména na vlo žený kapitál družstevních a státních podniků, případně samotného státu. 3/ Prověřit různou kapitálovou účast zahraničních firem v jednotlivých společn ostech. Dále úhradu daní a odvodů ze zisku mezd.
4/ Prověřit, zda nedošlo k převodu finančních prostředků čs. akcionářů do zahr aničí v souvislosi se zánikem společnosti v důsledku nákupu neo převodu akcií na zahraniční partnery.
5/ Prověřit úvěrové smlouvy jedotlivých společností na techologii, suroviny, o běžné prostředky a jiné, poskytnuté zahraničními firmami či akcionáři. Prověři t jejich skutečné plnění případně jejich vypořádání při zániku společnosti." (Úvěrové smlouvy se zahraničními firmami se uzavírají zpravidla na pět let a s plácejí se výrobky, nebo podílem ze zisku. V rámci plnění úvěrové smlouvy lze nekontrolovaně převést čs. kapitál do zahraničí. Tyto nezákonné machinace podp oruje skutečnost, že vládou nejsou dosud stanovena jasná a konkrétní pravidla. Tento nedostatek může být pracovníky DAK a akciových společností zneužíván.) * * *
"Dosavadní prověrková opatření jak státních kontrolních orgánů, tak složek SNB , nepřinesly pozitivní výsledky v odhalování závažné trestné činnosti v DAK. P roto je nuné provést šetření k ustanovení všech účtů družstva a společností ve dených u finančních ústavů. Jedná se o pobočky Státní banky, Živnobanky, Obcho dní banky, Komerční banky a Státní spořitelny. Šetření je nutné provést i ve f inančních ústavech v místech detašovaných pracovišť DAK. Žádná uvedená kontrol a v minulosti se totiž nezaměřila na prověrku vedených účtů DAK u finančních ú stavů, kde lze zjistit pohyb financí na jiné účty i u soukromých osob. Po zjištění všech účtů provést jejich vyhodnocení, a to ve směru převodů finan cí z DAK na jiné účty. U jiných účtů pak zjistit majitele a prověřit účel přev odu. Na každý takový účet, kde existují pochybnosti o oprávněném převodu, zpra covat přehlednou tabulku a přizvat odborníka z finančního a bankovního oboru, který provede kvalifikované zhodnocení důvodnosi plateb.
Operativním šetřením u okresních soudů a podnikovém rejstříku ustanovit všechn y akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným, které mají věcný příp adně osobní vztah ke slušovickému agrokombinátu.
Nezvratně dokumentované jednotlivé případy trestního jednání pak podle místní a věcné příslušnosti předávat orgánům činným v trstním stíhání."
* * *
(Tolik zestručnělý a neúplný obsah dokumentu. Co je na něm tak zajímavého, že jsme ho citovali? Především skutečnost, že "Úřad na ochranu ústavy a demokraci e" věděl velmi přesně o páchané trestné činnosti. Dokázal ji specifikovat a na jít, pochopitelně vzhledem k tehdy platným zákonům a nařízením, i recept na vy šetřování. Pokud by byl tenkrát přijat uvedený dokument za základ šetření prot izákonné praxe DAK Slušovice, mohlo být už kolem téhle mafie dávno jasno. Stát by nepřišel o miliardy korun a další obrovské částky ve valutách... Jistě, pá r lidí by zřejmě skončilo ve vězení, někteří tehdejší (rok 1991) a dnešní (rok 1995) politici na "dlažbě"... Přesně tak, jak je to obvyklé všude jinde. Jeno mže... někdo vše smetl ze stolu. Proč? Na čí příkaz odložil ředitel kontrarozv ědky ing. Jiří Müller "causu Slušovice" v říjnu 1990 ad acta? Kdo držel a dodn es drží ochrannou ruku nad bývalým slušovickým monstrem či v současnosti nad D AK MOVA Bratislava, resp. mnoha "akciovkami" a společnostmi s ručením omezeným ? Kdo ochraňuje jejich mnohamiliardovým ukradeným majetkem?)
ZÁKON PODVODY UMOŽŇOVAL
Novelizací trestního zákona č. 140/1961 Sb. provedenou zákonem č. 175/1990 v k větnu 1990 a nabývající platnost 1. července 1990 byly z příslušných paragrafů mimo jiné vypuštěny i některé trestné činy hospodářského charakteru uvedené v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona. Podle schválené verze měla novel a poskytovat rovoprávnou ochranu všem druhům vlastnictví a upouští od zvláštní ochrany majetku v socialistickém držení, čili formálně jej zrovnoprávňuje. V nových společenských podmínkách nemá údajně tato zvláštní ochrana již význam. Od 1. čevence 1990 je tedy poskytována dostatečná ochrana veškerému majetku st ejně - bez ohledu na druh vlastnictví: především ustanoveními deváté hlavy tre stnío zákona (ş 247 až 258).
(Vývoj situace od července roku 1990 vlastně až do současnosti, tj. do počátku roku 1995, ukázal, že novelizace způsobila obrovské škody. Věšina majetku roz padajících se státních podniků a zemdělských družstev zmizela doslova před oči ma. A mocenské orgány trpně přilížely, protože se úmyslně zbavily možnosti zas áhnout. Jak jsme mohli zjistit v předešlých částech našeho seriálu, nejmarkant něji to bylo vidět právě na příkladech praktik JZD DAK Slušovice či později DA K MOVA Bratislava. Přitom policie v podstatě nemohla dělat téměř nic. i kdyby třeba chtěla.
* * *
V této souvislosti je proto z obecného hlediska vhodné citovat další důležitý dokument. Přesněji řečeno některé pasáže z přípisu Zemské úřadovny Federální i nformační služby (čj. FIS-288/033-91) ze dne 6. května 1991, který byl zaslán Nejvyššímu soudu ČSFR. Jako žádost o posouzení, jak je možno zbývajícími ustan oveními trestního zákona postihnout následující jevy. Čtenář si zcela jistě bu de zde uvedené podněty či zkušenosti aplikovat na dosud zveřejněné údaje o Slu šovicích. Například:
1. Převody nemovitostí z dříve socilistického vlastnictví do vlastnictví fakti cky soukromého (i když třeba ve formě družstevní nebo akciové...) za cenu pods tatně nižší než tržní. Vedoucím představitelům "socialstických organizací" se v situaci, kdy pro sebe v podniku nevidí dlouhodobější perspektivu, jeví výhod nější rozprodávat majetek i za nízkou cenu, jen aby získali finanční prostředk y, jejichž využití uvnitř podniku mohou ovlivňovat pro sebe co nejvýhodněji. V ysoce pravděpodobná, i když obtížně prokazatelná, je také motivace v podobě "p rovizí", úplatků nebo protislužeb za pro kupujícího výhodné zajištění prodeje. 2. Jednání vedoucího pracovníka státní nebo družstevní organizace, který zvyšu je náklady tím, že zdražuje nákup zboží pro ni nákupem od úplně zbytečných zpr ostředkovatelů. Někdy je taková transakce organizovaná jako okruh, který začín á prodejem vlastních výrobků v řadě na sebe navazujících překupníků, nabízejíc ích zboží dráž, než nakoupili... a poslední je prodává opět tomu, kdo je vyrob il. Pochopitelně se součtem všech přirážek k ceně, jež mezitím vznikly. Ne vžd y je motivace pracovníka podniku nebo družstva, který je u začátku a konce tak ovéto machinace a který ji posvěcuje svým podpisem nebo příkazem, zřejmá. Ti " nejodvážnější" si troufnou zařadit se do okruhu těch, kdož z uskutečňování tra nsakcí profitují tak, že se takovýmito "úsluhami" dříve nebo později stávají f aktickými podílníky, u ostatních lze opět předpokládat obdržení "provizí", úpl atků, popřípadě různých protislužeb...
(Tolik citace dvou bodů z uvedeného přípisu tehdejší FIS. Podobný dopis, tento krát už v nepřímém vztahu ke slušovické mafii, zaslala prostřednictvím velitel e Správy Veřejné bezpečnosti Jihomoravského kraje dne 20. června 1991 Nejvyšší mu soudu ČSFR také Správa Veřejné bezpečnosti Jihomoravského kraje, II. odbor kriminální služby - čj. SVB-456/HK-91. A vztah ke Slušovicím? Například v zakl ádání akciových společností či společností s ručením omezeným. Nemluvě už o ma jetku, který byl původně družstevní a dnes se "ztratil" nebo ho najdeme v "obh ospodařování" takto nově vzniklých subjektů. A pokud se jedná o zakládání "akc iovek" resp. různých těch společností? I zde bylo v předchozím textu sneseno d ost důkazů, podle nichž šéfové družstevních závodů a podniků patřících slušovi ckému agrokombinátu založili alternativní soukromé organizace...) MLČENÍ NEJVYŠŠÍHO SOUDU
Zmíněné dopisy Moravské centrály Federální informační služby (FIS) a II. odbor u kriminální služby Správy Veřejné bezpečnosti jihomoravského kraje se však zm iňují i o dalších praktikách, jež zrušení některých paragrafů novelizací trest ního zákona od 1. července 1990 možňovalo. Což se pochopitelně týkalo také slu šovického dužstva. Například různými transakcemi, které už novela č. 175/1990 nepovažovala za nutné stíhat, vedoucí pracovíci státních a družstevních organi zací obcházeli předpisy zajišťující minimalizaci zásob nebo kontrolovanou tvor bu velikosti mzdových fondů: Prostě, oněmi dohodnutými transakcemi se pak uměl e snižovaly zásoby nebo zvyšoval obrat, který sloužil coby základ pro určení v elikosti mzdového fondu...
Běžně se však používaly také jiné praktiky. Třeba faktické poskytování výhodný ch krátkodobých úvěrů pracovníky státních nebo družstevních organizací soukrom ým firmám. Jak? To se vyplatila záloha dejme tomu na zprostředkování nákupu ně jakého, i potřebného zařízení, se smluvně dohodnutým několikaměsíčním termínem dodání objednaného zboží eventuálně vrácením peněz s minimálním úrokem. Takov á záloha na kontě pak "spřátelenému" soukromníkovi např. zajišťovala důvěru u banky pro poskytnutí dlouhodobých velkých úvěrů. Současně ale blokovala možnos t využití těchto prostředků pro potřeby státní či družstevní organizace. (Ptáte se, jak to souvisí se slušovickým agrokombinátem? Dost. Existují totiž předpoklady, že právě způsob popsaný v předešlém odstavci v Čubově JZD AK real izovali. Pochopitelně ve vztahu k "akciovkám" resp. společnostem s ručením ome zeným, které z družstva postupně vznikaly od začátku roku 1990. Jenomže, z prá vního hlediska to lze těžko prokázat. A když, tak zase není příslušný paragraf , který by se na to vtahoval. Prostě, poslanci Federálního shromáždění, v té d obě jetě převážně členové KSČ, společně s těmi kooptovanými z Občanského Fóra, ho zrušili...)
* * *
Ve všech případech uvedených v obou zmíněných dopisech se jedná o umožňování t vorby soukromého zisku na úkor státního nebo družstevního majetku za podpory t ěch, kteří jsou za řádnou správu onoho vlastnictví placeni. Čili, jak se konst atuje v jednom z dopisů (čj. SVB-456/HK-91) "osoby, pověřené správou státního majetku s péčí řádného hospodáře (ş 6 vyhl. č. 119/88 Sb a ş 24f zák. č. 103/9 0 Sb) provádějí převody tohoto majtku na soukromé subjekty svých přátel. Zneuž ívají tím transformace čs. ekonomiky k vlastnímu obohacení na úkor majetku, kt erý mají ze zákona k řádné péči určen." Dále se pak v textu uvádí, že "v posle dním období se vyskytly případy, kd dochází k úpadku dříve prosperujících orga nizací. Dle našeho názoru je důvodem i skutečnost, že vedoucí pracovníci organ izace založili soukromé společnosti, jejichž předmět podnikání je totožný s př edmětem podnikání jimi řízené organizace (viz. např. DAK Slušovice). Vedoucí p racovníci si lukrativní zakázky a obchody převádějí na soukromé firmy a zneuží vají informace, získané při činnosti v zaměstnání k vlastnímu obohacní..." * * *
Ostatně, o tomhle jsme už psali v předešlých řádcích. Zatím však dosud nikde n epadla zmínka o jedné důležité maličkosti: Totiž, že Nejvyšší soud ČSFR v pods tatě neodpovděl. Přesto, že v závěru přípisu Zemské úřadovny FIS (čj. FIS-288/ 0B3-91) bylo doslovně psáno: "Omlouváme se za to, že se pokoušíme o inspiraci Nejvyššího soudu ČSFR tímto pravděpodobně neobvyklým způsobem. Naše aktuální z kušenosti nám ale dávají jistotu, že v daných souvislostech je to nutné..." Ob dobným způsobem je pak formulován i dokument u zmíněného II. odboru kriminální služby Správy Veřejné bepečnosti Jihomoravského kraje, kde se přes nadřízenou složku, tj. velitele Správy VB Jihomoravského kraje Nejvyšší soud přímo vyzýv á k zaujetí stanoviska. A vypočítávají se škody, které nereagováním na současn ý stav vznikají. Odpovědi se však nedočkali ani kriminalisté z Brna... (Vzhledem k tomu, že výše zveřejněná fakta a zkušenosti kriminální služby, res p. její hospodářské složky, a FIS čili kontrarozvědky, se bezprostředně dotýka jí i činnosti slušovických funkcionářů, tedy pana docenta ing. Františka Čuby, CSc., a spol., lze z toho pro onu dobu, a možná i pro současnost, vyvodit pou ze dva závěry: Slušovice měly dlouhé prsty a mohly tak zmrazit či oddálit jaké koliv rozhodnutí, které jim hrozilo uškodit nebo jež by pomohlo odhalit prakti ky používané družstvem ve vztahu ke společnostem, vzniklým z podstaty slušovic kého majetku, anebo... Anebo platí prohlášení tehdejšího generálního prokuráto ra České republiky JUDr. Brunnera, podle něhož v případě uplatnění lustračního zákona na prokuraturu a justiční orgány dojde ke zhroucení. Jinými slovy, sed ělo a dodnes tam sedí tolik kompromitovaných lidí, kteří zcela jistě nemají zá jem uvedeou problematiku řešit v zájmu společnosti a pravdy...)
PŘÍKLAD, JAK OBEJÍT ZÁKONY
Předešlý text této části byl laděn spíš obecně. I když ten, kdo pozorně četl v šechno, co kdy bylo v minulosti o Slušovicích v našem tisku, a zvlášť v Necenz urovaných novinách napsáno, si jistě o praktikách tohoto družstva udělal patři čný obrázek sám. Ale přsto: určité typizované vazby a praktiky do rámce agroko mbinátu zapadají přímo perfektně. Jako by hospodářská kriminálka z Brna či býv alá tamní zemská ústředna FIS ke svým závěrům čerpala údaje právě odtud. Napří klad z činosti výrobního družtva BETA Zlín (IČO 488755), které vznikla rovněž z "podstaty" slušovického majetku a jejíž "podivné" machinace na podzim roku 1 991 demaskoval informacemi ve švýcarském týdeníku WELTWOCHE bývalý zlínský vyš etřovatel a pozdější politický exulant ve Švýcarsku kapitán Alexej ŽÁK. * * *
Jak takovéhle transakce probíhaly? Autor článku, šéfredaktor časopisu Weltwoch e Hans-Peter BORN je na konkrétním případě popisoval následujícím způsobem: "Překvapivě jednoduchou cestu, jak se dostat k penězům, odhalil Žák u akciové společnosti (tady je chyba, je to výrobní družstvo, pozn. autor) BETA, jedné z firem, kterou založili lidé ze Slušovic. Mezi výrobky, které JZD vyrábělo a e xportovalo, patří palety pro nákladní železniční vagóny. Odběratelem byla mimo jiné firma Rayer v Rakousku, jež vystavila na jaře roku 1990 větší objedávku. Dříve, nežli však bylo zboží vyexpedováno, cestovaly palety na papíře - prodě laly okruh po různých Slušovicemi krytých firmách, přičemž každou transakcí st oupala kusová cena, z původních 1590 Kčs na 2500 Kčs, potom na 2600 a nakonec na 3800 korun. Nakonec nakoupilo slušovické družstvo paletu, která se měla pro dat za 1590 korun, za horentních 3800 Kčs, aby ji obratem prodalo v zahraničí za 89 západoněmeckých marek (podle tehdejšího kursu odpovídala jedna DM zhruba deseti korunám). Největší zisk přitom zaznamenala právě citovaná BETA, jež pa lety prodávala dále. Podle Alexeje Žáka vydělal tenhle podnik, v němž zaujímá jedno z vedoucích míst Čubův blízký spolupracovník ing. Blahynka (vzpomínáte n a aféru s osobními auty? pon. autor.), tímto způsobem nejméně šest miliónů kor un. Faktury vnitřních prodejů a opětovných nákupů měly pozdější datum nežli ty , které byly vystaveny v době, kdy začala expedice do Spolkové republiky Němec ko."
(Jeden příklad, ale přesně ilustrující průběh těchhle "kšeftů". Vzhledem k tom u, žetehdejší vedení DAK Slušovice reprezentovaná docentem ing. Františkem Čub ou, CSc., mělo úzké vztahy se 101 "svými" akciovými společnostmi či společnost mi s ručením omezeným a 38 "odštěpenými" družstevními podniky či družstvy a fi rmami, je nabíledni, jak to asi v té době vypadalo komplexně.)
* * *
V svém článku pak Hans-Peter Born popisuje, jak se celá záležitost vyvýjela dá l. Abychom byli objektivní, citujeme některé pasáže proto ze švýcarského Weltw oche opět doslovně.
"Když přišel vyšetřovatel tomuto podvodu na stopu, navštívil jej v jeho kancel áři již zmíněný ing. Blahynka, který s ním chtěl mluvit o povoleí exportu od m inisterstva vnitra. To byla ovšem pouze záminka. Nabídl mu totiž místo podniko vého právníka s dobrým platem, se služebním autem a dalšími výhodami. Žák si v šechno dobře rozmyslel a řekl ne. Při odchodu, když už stál Blahynka mezi dveř mi, pronesl poznámku: Byl jsem požádán, abych Vám nabídl jeden milión korun, j estliže zastavíte vyšetřování proti nám. Sotva Blahynka opustil Žákovu kancelá ř, šel vyšetřovatel ke svému nadřízenému, policejnímu veliteli Bedřichu Koutné mu, a celý případ mu ohlásil. Jelikož Koutný věděl, že prokurátor je Čubův člo věk, rozhodl se případ neoznámit jemu, ale přímo českému ministru vnitra Sokol ovi, jehož náštěva byla ohlášena na 12. března. Jenomže, mafie ze Slušovic Kou tného předběhla: Dne 8. břena 1991 podali na Žáka trestní oznámení, že se poko ušel Čubu vydírat a že od něj žádal jeden milión dolarů..."
(Dál už je to v podstatě známé z tisku, přesto však pro značný časovž odstup n ěkolika let udělejme malou rekapitulaci: Inspekce ministerstva vnitra České re publiky, která měla případ objasnit, suspendovala kapitána policie a předala p řípad k posouzení vyšetřovatelům a vojenské prokuratuře. Alexej Žák nakonec, z e strachu o život, uprchl do zahraničí. A protože stála tvrzení proti tvrzení, "úřední místa" uvěřiladocentu ing. Františkovi Čubovi, CSc., a ing. Petru Bla hynkovi a proti Alexeji Žákovi začalo trestní stíhání. S jakým výsledkem, pořá dně nevíme v podstatě dodnes: Výjimku snad tvoří amnestie presidenta republiky u tzv. zběhnutí Žáka jako důstojníka policie do ciziny. A možná také jakési " pofiderní" zastavení trestního stíhání pro nedostatek důkazů. Stejně tak ovšem také dosud neznáme závěry kolem onoho prodeje palet: Ing. Petr Blahynka byl z atčen, ale pro údajný "nedostatek důkazů" vzáptí propuštěn, aniž se podezření z podvodů dál vyšetřovalo. A pan docent ing. František Čuba v rozhovoru s jedn ěmi novinami prohlásil, ž oni s firmou BETA nemají nic společného, o žádném kš eftu nic nevědí... A vůbec, Žák je podvodník...
Jiří F. PILOUS
(Pokračování příště)