--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Loukota Živan
Název: Pavel Wonka - vězeň svědomí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/009 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

PAVEL WONKA - VĚZEŇ SVĚDOMÍ 23. 1. 1953 - 26. 4. 1988

PROJEV VÁCLAVA HAVLA,

jehož text u hrobu Pavla Wonky přečetl tehdejší mluvčí Charty 77 Stanislav Dev átý, protože se Václav Havel v době pohřbu z důvodů zadržení Bezpečností v Tru tnově nemohl obřadu zúčastnit.

Loučíme se s mladým mužem, který podřídil svůj život jedinému cíli: boji za to, co nazýval právní kulturou. Jeho smrt ve vězení otřásajícím způsobem st rvzuje oprávněnost jeho boje. Všemi svými okolnostmi vrhá prudké světlo na prá vní nekulturnost, na kterou tak houževnatě a po mnoho let tento muž poukazoval . Vím, že to pramálo může utišit hoře jeho rodiny a jeho blízkých. Toto hoře s nad může zmírnit pouze fakt, že svou smrtí neúmyslně, ale výmluvně potvrdil Pa vel Wonka to, co dal za života nejednou najevo, že svou věc považuje za tak dů ležitou, že se nezastaví před žádnou obětí. Teď dal tedy oběť nejvyšší. V tom, co si sám nazývám "dějinami bytí" zůstane natrvalo přítomen jako osobnost úct yhodně celistvá a pravá, tak říkaje až za hrob. My, kterým ještě nějaký čas zb ývá, nemusáne mít už starost o mír jeho duše.

Máme však jinou starost, starost o jeho odkaz. Tímto odkazem je připomínk a, že bez osobního nasazení každého z nás není možná obecná náprava poměrů. Svůj díl odpovědnosti za Pavlovu smrt nenesou jen lhostejní a otupělí sou dci, a prokurátoři a demoralizovaní vězenští činitelé, nese ho celá společnost , která dopustila onen úpadek právní kultury a tím i úcty k lidskému jedinci. Nese ho tedy i každý z nás. Ano, na každém z nás je, aby způsobem přiměřeným j eho možnostem a schopnostem zesílil - tváří v tvář této oběti - svou snahu zas azovat se za vítězství pravdy a práva.

Pavlovi Wonkovi mohou věřící z nás pomoci snad už jen modlitbou. Všichni ale můžeme velmi prakticky, svou každodenní prací a svými každodenními postoji k svým bližním i sobě samým. Stačí, když se budeme alespoň ve stonásobně menš í míře držet imperativu, kterého se držel on a který nám tu zanechal jako nejv lastnější vnitřní poselství své smrti.

Pavle, loučíme se s Tebou jménem Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv ě stíhaných i jménem všech, kteří o Tvé práci věděli a s obdiverm ji sledovali !

Připravil Ž.Loukota