--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Třikrát a dost
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Třikrát a dost Čas od času, zejména v čase předvolebním, přicházejí sběratelé hlasů s program em bezpečných ulic, náměstí, parků, luhů a hájů. Podle momentálních nálad veře jnosti sází tu na policii, tu na justici či vězeňství. Jménem obyčejných lidí se tito neobyčejní borci politického ringu dožadují tvrdších policejních zákro ků, zvýšení trestních sazeb, ti otrlejší i trestů smrti. Automaticky předpoklá dají, že orgány činné v trestním řízení vycházejí z dobrých zákonů, že mají vy sokou profesionální a morální proveň, že rozhodují nezaujatě.

Růst kriminality s právním stavem společnosti úzce souvisí. Převzali jsme bolš evické právo a pět let na něj přišíváme demokratické záplaty, do úřadů vyšetřo vání přešla řada vyšetřovatelů StB, převzali jsme, podle slov ministra spraved lnosti "zahnojenou bolševickou justicí" a mechanicky z ní vyrobili nezávislé i nstituce - orgány činné v trestním řízení a doživotní soudce. Jejich moc je ob rovská. Policisté mohou obvinit kohokoliv z čehokoliv, vyšetřovatel může šetře ní protahovat celé měsíce, trestat nevinné vyšetřovací vazbou a soudce si v dž ungli paragrafů vždycky najde ten pravý, patřičně ho vyloží a použije. Obhajob a je v podřadném postavení a veřejné kontrole se orgánové zuby nechty brání Om ezují účast veřejnosti na soudním jednání a mimořádně alergičtí jsou na účast žurnalistů. Mluvit za této situace o právním státě je poněkud scestné. Kriminalita roste také díky nárustu kriminálních deliktů policistů. Mohl by o tom vyprávět šéf inspekce MV JUDr. Nechanický, pan ministr mu důrazně doporuče il mediální zdrženlivost, ale podsvětí a mafie důvěrně znají své policajty z p raxe. Ví kdo, co a za kolik. Nepohodlná konkurence se dá zlikvidovat mnoha způ soby. I délkou vyšetřovací vazby. třeba pro obvinění z daňových úniků či pouhé ho napomáhání k nim. Několikaměsíční vyšetřovací vazba, a jsou případy, že se vyšetřuje dva roky i déle, musí položit každého menšího podnikatele. O tom, že se někam vloudila chybička svědčí i počty vězněných osob. Proti ostatní Evrop ě v přepočtu na počet obyvatel jich máme, s vyjímkou Maďarska, dvojnásobek. Po čty obviněných ve vazbě z nich tvoří polovinu (!) a od roku 1992 prudce roste celková délka vazby obviněných. Představíme-li si, že neodsouzený, mnohdy nevi nný člověk může být v absolutní izolaci přes dva roky, tak z toho běhá mráz po zádech. Snad zbývá poznamenat, že se tato přísnost tolik neuplatňuje u těžkýc h zločinů, ale že ve vyšetřovací vazbě sedí řada malých podnikatelů. Konec kon ců i policisté a jejich příbuzní podnikají. Propojení StB a SNB s podsvětím ta dy bylo již před listopadem 1989, dnes jen dostalo nový rozměr. Program stabil izace policie vůbec znamená i konzervaci těchto poměrů a zdrženlivost minister stva není jen mediální. Tento způsob stabilizace hrozí vážnou politickou desta bilizací.

Zvláštní kapitolu v našem právním ne-řádu tvoří politicky motivované kauzy. Ob vinění J. Šetiny a J. Wonky jsou signály k obdobnému psotupu na úrovni okresů. (Kdo tento signál vyslal?) Zde v tichosti probíhají podivná vyšetřování vykon struovaných deliktů odpůrců komunistického režimu, podnikatelů, kteří se vráti li z emigrace a nenašli, nechtěli si najít, místo v mafiích veksláků a esenbák ů. Každé upozornění na tento problém vyvolává hysterickou reakci o nepřípustno sti politizování postupu orgánů, o jejich nezávislosti. Ze slouhů bolševické i deologie jsou najednou právní puristé. Proto chci zdůraznit, že se musí najít zákonná cesta, jak politicky motivovaným procesům zabránit.

Populistický a hloupý návrh KDU-ČSL "třikrát a dost" snad alespoň povede k pod robné analýze situace v oblasti práva a spravedlnosti, k jejímu systémovému ře šení a účinné kontrole. Nevím jak dlouho budeme muset přihlížet zneužívání moc i komunisty, ale jednou musíme říci dost. A čím dříve, tím lépe pro náš stát.