--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Otázky na které nikdo nereaguje
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Otázky, na které nikdo nereaguje "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI

O akciové polečnosti TRIKAMO ze Zlína byly už zmínky několikrát: Naposledy v s ouvislosti s "výhodným" výprodejem, či vlastně spíš rozprodejem, slušovického majetku ředitelům, funkcionářům nebo jiným vedoucím pracovníkům agrokombinátu Slušovice resp. jejich přátelům a rodinným příslušníkům, který se realizoval s otva několik měsíců po 17. listopadu 1990. Pro osvěžení paměti si proto připom eňme, že společnost vznikla v roce 1990, má IČO 531723, základní kapitál 303.0 00 Kčs a v roce 1990 zakoupila ze zajímavých "privatizovaných" objektů JZD DAK Slušovice například za 44 miliónů 896 tisíc korun ZOPO Lípa (hospodářská smlo uva číslo 02300) a za 9.083.000 Kčs sklad ZO Vizovice (hospodářská smlouva 009 00)... Za velmi výhodných podmínek...

(Pokračování z minulého čísla)

V podstatě to dělali všichni, takže můžeme konstatovat, že ani v tomto případě se nědělo nic zvláštního "pod sluncem". Podobně "nakupujících" firem ze slušo vické majetkové podstaty bylo totiž v oné době známo víc než dost. Pokud se te dy vracíme k této skutečnosti, činíme tak z jiného důvodu: Chceme na pár fakte ch ukázat, jak se co praktikovalo. Konkrétnější vazby a vztahy... A coby zákla d k objetkivnímu obrazu a jejich následné analýze nám poslouží protokol ze zas edání valné hromady zmíněné už akciové společnosti TRIKAMO, která se konala dn e 10. října 1991 ve Zlíně-Loukách, v budově Výzkumného ústavu gumárenského prů myslu. Vskutku, údajů resp. zajímavých informací v tomto dokumentu najdeme pře hršle.

Část X.

V úvodu je nutné zdůraznit, že společnost TRIKAMO tvořili zakládající členové - akionáři, v podstatě rodinné klany úzce spjaté se slušovickým družstvem: ing . Miroslav Kovařík, CSc., MUDr. Dagmar Kovaříková, ing. Jaromír Špiřík, Květos lava Špiříková, Zdeněk Szamko, Hana Szamková. Předsedou představenstva byl ing . Miroslav Kovařík, generálním ředitelem příslušník druhé "rodiny", ing. Jarom ír Špiřík, ekonomickým ředitelem pak "neutrál", pan Hynčica.

(Jen pro zajímavost: Ing. Miroslav Kovařík, CSc., patřil zároveň k akcionářům a podílníkům dalších akciových společností, například MORAGRO, TVZ a NIKA, pro střednictvím MORAGRA zasahoval také do společností s ručením omezeným K. F. MO RAVIKA a K. F. EXTRA, přes TVZ a NIKU si zachoval vliv i ve společnosti s ruče ním omezeným SLUŠOVICE - EXPORT - SLUŠOVICE, byl majitelem soukromého podniku ROMIKO, měl úzké obchodní spojení s dalšími firmami, třeba INTRHANDEL, HALA CE NTRUM BRATISLVA atd...)

Z PROTOKOLU JEDNÉ VALNÉ HROMADY

Ale, vraťme se na začátek, k obsahu dokumentu, citovaného v úvodu této části n ašeho seriálu. Vezmeme-li tedy v úvahu, že základní kapitál při vzniku společn osti činil 303.000 Kčs, byl podle "Zprávy o stavu majetku a účetní uzávěrky ak ciové společnosti TRIKAMO" vytvořen k 3O. září 1991, tj. za rok a půlleté obdo bí trvání firmy, fixní majetek ve výši 85 miliónů korun. Z obsahu protokolu z citované valné hromady ovšem vyplývá, že TRIKAMO krylo majetek vlastními zdroj i pouze do hodnoty 20 miliónů korun.

V údajích o zisku ke zmíněnému datu 30. září 1991, jež obnášel celkem 10 milió nů 338 tisíc 801 koruny, byla patrná zásluha obchodních činností se ziskem pře s 24 miliónů korun: Oproti ziskovosti výrobních závodů, která obnášela pouhých 857 tisíc korun. Přes to všechno však byla firma zadlužena, a to ve výši 90 m iliónů korun.

(Jak vidno, rozdíly dost velké. Se základním kapitálem nepatrných 303.000 Kčs šlo vytvořit obrovský majetek ve výši 85 miliónů, který však byl kryt pouze čt vrtinou, zisk obnášel jen 24 milióny, ale celková zadluženost činila o tři čtv rtiny víc... Podle ing. Jaromíra Špiříka, generálního ředitele TRIKAMA, to byl o dáno prý nereálností stanovených úkolů pro jednotlivé závody z počátku roku 1991 a velkým množstvím investičních akcí, které zůstaly nedokončeny a přitom se zahajovaly nové...)

* * *

Nejzajímavější část jednání valné hromady akciové společnosti TRIKAMO se však týkala pokusů ing. Miroslava Kovaříka, CSc., a jeho ženy MUDr. Dagmar Kovaříko vé rozdělit firmu na dvě části. Ze záznamu vystoupení ing. Kovaříka navíc vypl ývají i některé zajímavosti o působení společnosti resp. o tom, z jakýchto fin ančních či materiálních zdrojů společnost vznikla. Proto důležité pasáže cituj eme ze zápisu valné hromady doslova:

"Jsem zakladatelem akciové společnosti s tím, že vstupní kapitál na rozběh byl vytvořen mým obchodním přpadem se ziskem 30 miliónů korun. Tyto peníze byly v yprodukovány na rozvoj firmy... Další aktivity, které jsem přinesl: - Chemikálie, vývoz v roce 1990: jeden milión 800 tisíc marek, tj. 63 miliónů korun. Tím jsem se podílel na dovozu tržních fondů.

- Renometal: nákup ne z úvěru, ale ze zisku - Sklárna: nápad jsem přinesl já s Bahnerem. Všichni ostatní na poradě s Bahne rem byli proti, nakonec ano. V této situaci, totiž zadluženosti, jsem ochoten se sklárny ujmout a provozovat ji.

- Výroba žaluzií: Já s Hubáčkem, ziskovost sice nízká, ale do budoucna může př inášet velké zisky.

- Trezory: Laxní přístup všech. Zisk měl být nulový, ale jsou tam nějaké probl émy, tak uvidíme, jak se to vyvrbí.

- Struhadla: Přinesl jsem já, je velký zisk a do budoucna ještě větší. - Heřmanice: Křupky. Ziskovost není sětoborná, ale jakási je.

- Vitamíny: Já s Hubáčkem. Zajímavý obchodní případ s tím, že byl zastaven. - Akvizitoři: Když jsem s tím přišel, byly s tím problémy se Szamkem. V součas né době realizují 60 procent velkoobchodního obratu.

- Victory Shop: Má být dokončeno s tím, že jsme to všichni nezvládli. - Výrobníky ledu: Já a Hubáček. Objednáno malé množství, tzn. malý zisk, ale d o budouna by to mohlo nosit značný zisk.

- DOF: Zisk 300.000 Kčs..."

(Zdá se, že pan ing. Miroslav Kovařík byl velmi agilní. Tedy z hlediska toho, co všechno zvládl. V akciovce TRIKAMO, MORAGRU, TZV, NICE, v JZD DAK Slušovice a možná i jinde... Problém je, kde na to vzali on a jemu podobní peníze? Kdo jim půjčil na pouhých 303.000 Kčs podílů v TRIKAMU, když agrokominátu už po ro zdělení majetku nechtěl půjčit nikdo? A z jakýchto obchodních aktivit, které p an ing. Kovařík do společnosti přinesl, onen zisk pocházel. Byly to aktivity s lušovického družstva, které si ing. Kovařík přivlastnil? Nebo jiné státní či d ružstevní organizace?)

* * *

Pokračujme však dále monologem předsedy představenstva ing. Miroslava Kovaříka , CSc., na zmíněné valné hromadě TRIKAMA. Pochopitelně s použitím příslušného zápisu.

"... Všechny tyto věci říkám proto, aby akcionáři věděli, jaký byl můj přínos pro firmu, aby mohli porovnat zásluhy ostatních, jak se tomu věnovali. Je zřej mé, že nárůst obchodní činnosti byl obrovský a u takového objemu je nutné, aby bylo odpovídající vedení. Zlom, kdy já viděl, že jsou problémy... byl tenkrát ve Veselé, kdy jsem svolal schůzi a chtěl zaměstnance, kteří tady pracují, za táhnout do spolupráce s vedením. Motivovat je možnostmi, aby mohli přispět k r ozvoji firmy. Ovšem, reakce byla opačná... nemají být žádné nové idee, musí se dotáhnout to, co je. Tím se začal prohlubovat rozpor mezi investiční výstavbo u a tvorbou zisku a nové nápady už nikdo nedával. Všechno se mělo dohnat velko obchodní činností... Výsledkem však je k 3O. září 1991 22 miliónů zisku, to zn amená, že chybí 41 miliónů korun. Situace může být za pár týdnů neřešitelná a může dojít k bankrotu. Díky špatnému přístupu a řízení. Proto si myslím, že st ávající stav lze řešit v podstatě tak, že se firma rozdělí na dva nebo tři díl y. Pak se prokáže, kdo na co měl, kdo na co má a kdo se jen vezl... Já jsem př ipraven jednu třetinu odpovědnosti za firmu převzít. Případně i za lidi, kteří by odešli, ve všech aktivech i pasivech. Dal jsem papíry, kde bylo napočítáno ... jak by se dala firma rozdělit. Co by se dalo převést, co by kdo nesl a pod obně. Pokud by nedošlo k rozdělení, dochází k obecně špatné situaci, která se může zhoršovat. Nutno zaplatit 22.OOO.OOO Kčs obratové daně, možná nebo ne SKL ADY, zaplacení úvěrů cca 8 miliónů korun. Lidé, kteří jsou, možná nebudou děla t, možná odejdou, nikdo nepřinese již nic nového. Nastanou problémy, ztratíme jméno jako lidé, jako obchodníci. Ztratíme peníze, možná všechny. V případě, k dy by došlo k nějakým soudům nebo čemukoliv jinému, může dojít k takovým přípa dům, že firma nedostane žádné úvěry, dodavatelé budou mít nedůvěru, vypoví se případně exkluzívní smlouvy... Proto si myslím, že bychom se měli dohodnout... Navrhuji následující: mám zájem o SKLÁRNU a RENOMETAL. Představa je taková, ž e by se udělal rozdělovací protokol - ihned. Úvěry 15 miliónů korun převést v krátké době a ostatní vypořádání po roční uzávěrce. Podklady pro to předá Hynč ica a Pytela. Zbývající dvě třetiny nechám na diskusi..."

(Co z předešlého proslovu předsedy představenstva TRIKAMA ing. Miroslava Kovař íka, CSc., vyplývá? Lze říci, že několik skutečností: Ti, co "nahrabali" na sl ušovickém majetku maximum, nejsou zřejmě schopni, či nevědí, co si s tím počít . Chybí "učitel", docent ing. František Čuba, CSc., a rodinné klany neumějí, z vláště když chtějí nezávisle na druhých rychle zbohatnout. Ostatně, to je příz načný moment u většiny nově vznikajících akciovek a společností s ručením omez eným, vzniklých na podstatě slušovického majetku. Může to být ovšem také jinak : Třeba celá záležitost měla sloužit jen jako zastírací manévr, který využil " stávajících", třeba i dokonce uměle vyvolaných těžkostí firmy, a rozdělení by pak sloužilo jen jako jeden z pokusů o zametení stop...)

* * *

Pochopitelně, k členění na uvedené třetí mimořádné valné hromadě akciové spole čnosti TRIKAMO nedošlo. Ostatní akcionáři, s výjimkou Kovaříkových, hlasovali proti. Naopak, Zdeněk Szamko přednesl návrh na odvolání Miroslava Kovaříka z p ředstavenstva akciové společnosti. S odůvodněním, že jako vedoucí představitel společnosti nesmí být představitelem jiné společosti s podobným předmětem čin nosti. Navíc prý není schopen plnit coby předseda představenstva úkoly, vyplýv ající z funkce. Čili, jak řekl Zdeněk Szamko, "nemám již jako akcionář a člen představenstva jistotu v tom, že ing. Kovařík je schopen plně věnovat své síly pouze ku prospěchu a.s. TRIKAMO, a nemám důvěru v jeho solidnost a loajalitu. .." Tento návrh prošel...

(Proč? Možná proto, že pan Zdeněk Szamko měl pravdu. Ale třeba to bylo úplně j inak. V "nejisté době", která v těch letech pro "pohrobky" bývalého agrokombin átu Slušovice v souvislosti s vyšetřováním jejich "eventuální" trestné činnost i nastala, byla větší angažovanost člověka typu ing. Miroslava Kovaříka, CSc., nebezpečná: Zvláště, když se jednalo o někoho, kdo byl v minulosti velmi úzce spjat se slušovickou "mafií". Takže, proč ho například neuklidit alespoň na č as do "závětří"? )

(Pokračování příště)

Jiří F. PILOUS

____________________________________________________________ Post scriptum:

Dne 14. března 1995 obdržel Petr CIBULKA, šéfredaktor a vydavatel Necenzurovan ých novin dopis, v němž paní Milena HUMENOVÁ žádá okamžitou omluvu jejímu otci , jehož jsme "údajně" bezdůvodně napadli tím, že jsme prý v našem týdeníku čís lo 10/1995 v seriálu "SLUŠOVICKÁ MAFIE V AKCI" na straně 6 zveřejnili nepravdi vé údaje a tím onomu pánovi, Pavlu HUMENOVI, poškodili jeho jméno. O co jde? U vedli jsme, že Pavel HUMEN koupil restauraci LETADLO PEGAS, kde byl šéfem, za 560.000 Kčs, částku měl uhradit ve dvou splátkách, tj. k 10. prosinci 1990 a 3 0. září 1991, splatil však jen prvních 200. tisíc korun...

Vzhledem k tomu, že autorem seriálu o Slušovicích jsem já, dovolím si s laskav ým svolením šéfredaktora odpovědět sám.

Tak tedy, vážená paní Humenová: Pokud byste četla zmíněnou VIII. část seriálu "Slušovická mafie v akci" opravdu pozorně, zjistila byste, že údaje v ní zveře jněné pocházejí z kontrolní zprávy jisté kompetentní organizace v České republ ice, která šetření prováděla v létě roku 1991. Pro Vaši informaci, jedná se o ministerstvo zemědělství (o dokumentech pocházejících ze slušovického archívu či odjinud zatím hovořit nebudeme...). Text o ceně a splátkách je tedy autenti cký. To znamená, podle hospodářské smlouvy číslo 02246, do 10. prosince 1990 z aplatit 200.000 Kčs, zaplaceno až 13. prosince 1990, do 30. září 1991 zaplatit zbytek, tj. 360.000 Kčs, do konce léta 1991 nezaplaceno. Je mi líto. Pokud uv ádíte jiná čísla, třeba místo 560.000 Kčs cenu pouze 524.000 Kčs, a jiné termí ny splátek, musí pak existovat vícero hospodářských smluv...

* * *

Druhou věc, kterou mi vytýkáte, vážená paní HUMENOVÁ, je ona zvýhodněná cena. Doslova píšete: "Nevím, jestli je podle Vás 524.000 Kčs za babku, podle mne je tato částka dostatečně vysoká, a navíc si myslím, že tuto částku stanovil odb orník..." K tomu nelze dodat v podstatě nic, nanejvýš se shovívavě pousmát. Kd o totiž ví, zač se prodávaly v té době provozovny, zejména restaurační zařízen í v rámci například malé privatizace, jen závistí povzdechne nad cenou restaur ace LETADLO PEGAS. Zejména, pokud zmíněný objekt zná. Stejně tak je tomu i s o dhadem, který přece dělal pracovník slušovického agrokombinátu, pochopitelně v e prospěch kupujícího šéfa PEGASU. Pokud jste přesvědčena o opaku, budete jej muset prokázat spolu se svým otcem jinak než údaji, obsaženými v odhadu. Napří klad pořizovací cenou objektu a vnitřního zařízení či vybavení, odpisy za jedn otlivé roky provozu, stavem zásob ke dni prodeje atd... Ale, o tomhle bych na Vašem místě raději mlčel a doufal, že se už policie "podivnými" privatizačními prodeji slušovického majetku nebude zabývat...

(Úplně na konec ještě jednu malou poznámku, vážená paní HUMENOVÁ. Trváte na to m, aby redakce Necenzurovaných novin se do 31. března 1995 omluvila prostředni ctvím našeho týdeníku a zároveň omluvu zaslala Vašemu otci i na adresu domů. B ohužel, mohu pro Vás udělat pouze to, co jsem udělal, tedy zveřejnit své stano visko. Dokonce zhruba na stejném místě Necenzurovaných novin, kde informace, n a které si stěžujete, byly otištěny. Necenzurované noviny číslo 12 Vám domů po chopitelně pošlu též...)

Jiří F. PILOUS