--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Fuxa Karel
Název: Milá redakce
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Milá redakce. Protože potrefený se zpravidla ozve, činím tak i já na článek pana Vladimíra K alába "Starší spolupachatelé" (NN 46/94 str. 15). Autor asi nebere v úvahu, že byl jaksi rozdíl mezi 50 lety a tzv. normalizací, která byla oproti 50-letům výkřikem liberalismu. Neboť tisíce vězňů z 50-tých i pozdějších let naopak dok ádají, že vzepřít se možné nebylo. A pokud by se skutečně vzepřely miliony, tu sovětskaja armija by přijechala dávno před 21. srpnem 1968. Pak by prostě nep oslušné české a slovenské občany rozptýlila po celém SSSR (hlavně za Uralem př irozeně) a do jejich domů by se nastěhovaly rodiny ruské a ukrajinské. Což je ostatně známo k poměru obyvatelstva z baltských republik.

Než jsem přišel na důl Krušná Hora, poznal jsem tehdejší vedení dolu i nejzuři vější komouše ze "Vzkazů domovu" R.J.E. Tehdejší dělnický řediel Josef Pos z H udlic u Berouna totiž prosadil opětné ravedení osmihodinových sobot (předtím 6 hodin). Prý, aby se splnil plán, ve skutečnosti proto, aby mladým účastníkům odpoledních změn zatrhl sobotní tancovačky. Zvlášť ty, kde hrál swingový orche str a ne komunistická dechovka. A velesoudruh Pos tehdy prohlásil, že kdo je p roti osmihodinovým sobotám, ten dce válku. Což nebylo jen tak zaklínadlo, jak si z toho dělal v TV psinu Jan Werich. Protože když jste nesouhlasil, nezavřel i vás proto, že nesouhlasíte, ale proto, že tím nesouhlasem chcete válku. Dali tehdy zavřít dva mladé kluky, co se do vedení dolu pustili. Že prý to s nima chtěli srovnat po dobrém, ale kluci jim prý hrizili smrtí a pokoušeli se jim r ozbít hubu, jak prohlásil pan Abrahám z Hudlic - rovněž jmenovaný v pořadu "Vz kazy domovu", když jsem z něj o celém případu tahal informace. K tomu ještě vt ip z Ruzyně 50. let: "Za co seš tady?" "Za nic." "Jo, tak zanic tady dáváme de set let." To nic? Například ten výše uvedený příklad nesouhlasu. Tehdy šlo tak nejvýš sabotovat všechny jejich opičky, ja to šlo. Nechdit na br igády, na průvody a všechna ta dobrovolně povinná shromáždění a jet si prostě podle svého. Ten případ se stal v roce 1951. Je ovšem fakt, že fůra našich vrs tevníků to žrala. Nebylo proto dobré dělat illegální diverzní činnost, protože dřív nebo později by k Vám stejně dostali svého agenta. Navíc se řada lidí, c o byli zuřivě proti komunistům, dala na kariéu a stali se z nich komouši. Např íklad Míra Krlička od nás. Ten nemohl přijít komoušům na jméno. Pak ho zpracov al na berounském gymplu profesor Zdrna, a tak to Míra začal žrát. Dokonce mu s kariérou nebtřáslo, ani když ho setřeli kvůli tomu na svazácké schůzi, jak js em se doslechl. Jeho snímek je v knize krimipovídek V.M.Jedličky "Muž, který z emřel 2x" (Novinář 1974) v povídce "Docela zvláštní bonboniéra" str.194-195. K jeho cti je třeba říct, že když jsem křikl na kámoše, aby se vysral na tu sva záckou buzeraci, tak Míra jen zařval: "Hele, kdyby na to přišlo, tak tě dostan u do takového průseru, že se tomu budeš divit." A tím to skončilo. Míra to neh lásil výš. Odešel do penze coby náčelník SNB Ostravy.

Taktéž mladší syn rolníka pana Haunera z Kněževse u Rakovníka byl v r. 1948 os tře proti komunistům, když jsme tam přijeli o rok později česat chmel - byl z něj komouš. Nemám jeho další vývoj poté, co došlo ke kolektivizaci zemědělství a honu na kulaky. Haunerovic statek byl tehdy největší v Kněževsi u Rakovníka . Opačný vývoj v téže době zaznamenal jeden ze vzdálených příbuzných v téže ob ci pan Barika, co mě obchod blíž k nádraží. V r. 1948 to partaji žral, v r. 19 49 byl už ostře proti. Jeho dva bratři - obchodník a sedlák ovšem byli ostře p roti KSČ neustále.

Na druhé straně jsem s údivem pozoroval, že po srpnu 1968 odjeli do exilu i li di, před kterými jsme si dávali pozor na hubu po roce 1948. Ale to se tehdy da lo k progresivistům víc lidí. Třeba ing. Štrábl. A ještě rok - dva před rokem 1968 si stěžoval v nástán "Životě v Rudné", že při prvomájovém průvodu, jakmil e lidi dojdou na hřiště, začínají hromadně odcházet pryč, třebaže začínají pro jevy. Poslal jsem tehdy jeden výtisk spolu s jinými do R.J.E. a Honza Douba mi za to přehrál celou EP 45 cesku skupiny The Kinks.

Ale jinak mi článek připomíná jeden projev Zápotondy, který jsem vyslechl více méně nedobrovolně na ubikacích Krušné Hory. Ten taky říkal, že mu psal důchodc e, že má nízký plat a ptal se ho: "Jaké republice jste sloužil? Sloužil jste b uržoazní republice. A to chcete vyšší důchod ?!?!?" (Na přelomu let 1951-1952) .

Na jaře 1948 přinesl Petr Hora z Řevnic do berounského gymplu leták začínající slovy: "Chcete socialismus? Ano, ale ne vykořišťování." A zádající svobodné v olby pod patronací OSN. Rozmnožovali jsme to a dávali dobrým známým. Požadavek svobodných voleb mělo dostat velvyslanectví USA k 28. květnu 1948, což byl de n narozenin prezidenta dr. E. Beneše. Hlas Ameriky, BBC, Radio Paris potvrdily nával dopusů na toho téma, které dostalo nejen velvyslanectví USA, ale i Angl ie. A vůbec všech rep. států. Jediná Chile to tehdy dala na pořad OSN, ale Sov ětský Svaz uplatnil právo veta a byly jsme nemydlení. Je pravda, že jsme se ne hnuli v r. 1956 v době maďarské revoluce, ale nehnulo se tehdy ani NATO. Ovšem líbilo se mi osobně víc, získávat tlakem pozvolna ústupky, než dělat ogč anskou válku, která by skončila sovětským obsazením. A to se dařilo až do pádu maďarského povstání. Ostatně i RSE nás instruovala: "Dneska si vymáhejte ústu pky, zítra svobodu!"

Pokud jde o volby, museli bychom to dělat jako Pavel Landovký v r. 1971, a mus eli bychom to udělat všichni, aby se snížila možnost odplaty KSČ. Jinak to nem ělo význam.

Takže radši zdravím

Fuxa Karel

Rudná u Prahy

P.S. Pro pasování na agenta StB bych musel mít parametry 171133. Ale v době 19 65 - 1976 mě z RSE volali jako Karel BillHaley.

Jo a zkuste se prosím podívat podrobněji na ten požár divadla v Šumperku. Prok azatelně byl založený, když v TV ohlásili tři ohniska požáru.