--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Koutný Jan
Název: Vážená redakce,
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce! Pokládám za svou povinnost pozvednout svůj hlas vůči korupčním skandálům prame nícím z osobní chamtivosti a vlastního prospěchu pozůstatku to minulé totalitn í doby v jež s tíchým souhlasem a požehnáním vládních míst se dále bouřlivě ro zvíjí, což musí u veřejnosti vzbudit značné znepokojení a jistá benevolence z vládních míst může sloužit pro lidi s labilním charakterem morálním jako rekla mní návod k následování a tak rozmnožovat ty řady různých spekulantů, podvodní ků a parazitů, které je naše společnost jako hostitel z blahovůle vyšších orgá nů nedobrovolně trpět. Proti tomuto stavu je zapotřebí kategoricky a nekomprom isně vytupovat v jednotlivé nejkřiklavější výstřelky co nejostřeji pranýřovat. Jest jich mnoho a dalo by se o nich napsat celá kniha a proto uvedu některé z mnohých.

Jest známo, že svým hospodařením ČD, jež lze nazvat tureckým, se dráhy staly z těch veřejných institucí spravovaných státem, jedním z největších spotřebitel ů státních dotací tj. téměř 6 miliard Kč. Ovšem ani tato závratná suma nestačí a jízdné bude zvýšeno od června t.r. Bývalá auditorka českých drah, p. Vitouš ová, ovšem při kontrole ČD zjistila trestuhodné manupulace s těmito dotacemi a to i neopráněnými pracemi od různých soukromých firem často financovaných, ut vořených za podezřelých okolností často i samotnými zaměstnanci. To se týkalo i nákupu pohonných hmot, které se nakupovaly nikoliv přímo od výrobce, ale pro střednictvím přes privátní společnost. Ovšem tato zjištění se stala pro Vitouš ovou osudovou ztrátou své existence a ještě jí anonymě bylo vyhrožováno smrtí. Jest až s podivem, že jest v naší propagované demokracii hájit pravdu spojeno u s tak vysokým rizikem života.

Pan ministr Stráský ovšem případ Vítoušová považuje za její vlastní chybu neb prý sama porušila před sdělovacími prostředky státního tajemství. Tedy občane, měj na poměti, že zlodějina a korupce jest státní tajemství, o které Ty nemáš právo co vědět. Tak soudí p. Stráský. Proto on nedoporučuje, aby se tímto pří padem zabývaly orgány v trestním řízení, čímž se vlastně rozhodl celou tuto ko rupci skrýt. Dále bych se chtěl zmínit o případu Wonky. Plně chápu jeho rozhoř čení, že dosud naše soudnictví není očištěno od těch bezectných kreatur, které komunismus prokazovaly tu špinovou práci bez níž se on neobešel a za niž pobí rali tučnou Jidášskou odměnu. Toto považuji pro spravednost za potupný Hhasver ský políček, který jí byl zločinnou Justicí uštědřen do tváře. Jan Koutný

Jaroměřice 87

569 44