--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/013 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Otázky, na které nikdo nereaguje "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
V souvislosti s firmou TRIKAMO, o které jsme psali v předešlé části našeho ser iálu, lze předpokládat, že existovala možnost tzv. "uklízení" dřívějších zprof anovaných nebo vedoucích pracovníků JZD agrokombinát Slušovice do "závětří". B yly však také naznačeny snahy zametat stopy rozdělením onoho subjektu na někol ik nových částí. Je možné konstatovat, že pokud tyto závěry vyplývají u TRIKAM A pouze zastřeně a neurčitě, u jiných "slušovických" akciových společností se tím netajili a zcela zřetelně změnu názvu a rozdělení na "vhodný počet" těžko identifikovatelných "samostatných" celků nejen připravovali, ale též realizova li. Konkrétní příklad najdeme například u jedné z nejznámějších akciových spol ečností, u EKOTRANS MORAVIA.
(Pokračování z minulého čísla)
Proč zrovna u ní, je nabíledni. Patřila vůbec k nejstarším společnostem, které byly založeny za spoluúčasti slušovického družstva. Agrokominát tam přenesl d ost velké množství svého kapitálu ještě před listopadem 1989. (A hlavně, už v té době se navazovaly formou spojení tehdejších vládních míst, center výzkumu a předem vybraných podniků s EKOTRANS MORAVIA (a tedy Slušovicemi) užitečné va zby do budoucna. Což mělo mít, a také mělo, po 17. listopadu 1989 nedoceniteln ý význam...)
Část XI.
O akciové společnosti EKOTRANS MORAVIA jsme, jak již bylo řečeno, v několika p ředešlých částech našeho seriálu psali. Zatím však dost okrajově, spíše jen v souvislosti s ustavováním tzv. firem, jež vznikly na podstatě "slušovického ma jetku". Z tohoto důvodu proto bude nutné si některá fakta nejprve zopakovat zn ovu, teď však už ale daleko podrobněji a v širších souvislostech... JEDNA Z METOD, JAK OKLAMAT LIDI
Podle dostupné dokumentace byla uvedená akciová společnost založena 29. června 1989 (IČO 150665), a to na základě usnesení valné hromady: povolení udělilo f ederální ministerstvo spojů den před tím pod čj. 64/89-KM, zápis do rejstříku se provedl 2. srpna téhož roku. Podle výpisu z podnikového rejstříku (oddíl 5a vložka 7) zde byla činnost charakterizována jako:
- provoz osobní a nákladní dopravy;
- výstavba a provoz přístavů, překladišť a s tím souvisejících manipulačních a skladových prostorů;
- výstavba a provoz malých vodních elektráren; - těžba písků, štěrkopísků aj. mimo koryta vodohospodářsky významných vodních toků;
- obchodní činnost spojená s organizací a obstaráváním přepravy osob a věcí vč etně zasilatelství;
- výstavba a provoz ekologických zařízení;
- zastupování dopravních a zasilatelských organizací; - poradenství v oblasti dopravy, zasilatelství a logistiky.
(Základní kapitál činil půl miliardy korun, čili 5000 akcií na jméno po sto ti sících korunách za jeden kus. Podle zprávy předkládané valné hromadě dne 16. d ubna 1992 však základní kapitál obnášel jen upsaných 153.100.000 Kčs, z čehož bylo v té době nesplaceno šest a půl miliónu korun. Navíc cena akcií se zde vy číslovala pouze hodnotou tisíc korun za kus. Počet akcionářů se k 29. červnu 1 989 uváděl 61, k 29. březnu 1990 celkem 72, ke 30. říjnu 1990 už 92, k 16. bře znu 1991 pak 155 a konečně k 16. březnu 1992 o devět víc, čili 164.) * * *
Z podnikatelských objektů spojených se Slušovicemi byly v EKOTRANS MORAVIA nap říklad: DAK MOVA Bratislava (6.320.000 Kčs), DAK START Trenčín (2.070.000), DA K Slušovice (1.610.000), akciová společnost TVZ (100.000)... Z jiných známých podniků, existujících do roku 1992, se zde vyskytovaly dále MARTIMEX Martin (1 0.000.000), Vítkovice, státní podnik (10.000.000), Obuvnický průmysl SVIT, stá tní podnik (5.000.000), SPRÁVA RADIOKOMUIKACÍ Praha (5.000.000), TŘINECKÉ ŽELE ZÁRNY, státní podnik (5.000.000), ZTS Turčanské strojárne, státní podnik (3.45 0.000), PŘEROVSKÉ STROJÍRNY (2.000.000), TRNAVSKÉ AUTOMOBILOVÉ ZÁVODY, státní podnik (1.220.000), TATRA, kombinát Kopřivnice (1.200.000), ČSAD Ostrava (1.00 0.000), PODPOLIANSKÉ STROJÁRNE Detva, státní podnik (1.000.000)... A jak to vypadalo s jednotlivými jmény? Podle zakládací listiny ze dne 29. čer vna 1989 a citovaného už výpisu z podnikového rejstříku se mezi akcionáři a fu nkcionáři EKOTRANS MORAVIA nacházely i některé ze známých "slušovických osobno stí": Pavl Čmolík, ing. Josef Lízal, JUDr. Jaromír Kaláč, ing. Jaroslav Novák, JUDr. Ladislav Čoček... Funkci předsedy představenstva tehdy vykonával ing. J indřich Železník (později PhDr. Ladislav Bahoutek ze Sigmy Olomouc, v roce 199 2 byl pak ing. Železník místopředsedou), generálního ředitele dělal Josef Podz imek... (Od roku 1994 vykonává funkci presidenta akciové společnosti EKOTRANS MORAVIA bývalý federální ministr práce a sociálních věcí, čelný funkcionář soc iálně demokratické strany PETR MILLER).
(Čtenář se jistě zeptá, cože je na tom tak zajímavého. Prostě holý výčet faktů , pár známých jmen... Tak o tom bylo psáno v kapitole EKOTRANS MORAVIA A FORTU NA. Jenomže, téměř po třech letech už zakládací listina "akciovky" neplatila. Ne už 61 akcionářů, ale rovných 164, a jak vidno ne lecjakých. Nadále zesilují cí vliv "slušovické mafie". Úbytek kapitálu, a jak uvidíme v následujícím text u, realizování aktivit v podnikatelských sférách, které nemají s původním zámě rem zapsaným v podnikatelském rejstříku nic společného...)
* * *
Jestliže jsme se v předešlých řádcích obecně dotkli činností, jež si EKOTRANS MORAVIA coby akciová společnost dala do vínku při svém založení, valné hromadě konané 16. duna 1992 představenstvo akciové společnosti předložilo něco jinéh o. A to jak v části Základní údaje, tak i Podnikatelská činnost a hospodářské výsledky za rok 1991. Podle nich s výjimkou propagace a tzv. teoretické přípra vy vodních cest v tuzemsku, rozvíjení kontaktů se zahraničními organizacemi v oblasti provozu vodní dopravy a vodních cest nemá EKOTRANS s původním cílem sp olečného už téměř nic. Náklady na tuto činnost "byly také vzhledem k politické situaci v ČSFR v oblasti vodních cest a složité hospodářské situaci v akciové společnosti výrazně sníženy..." A na ekologické aktivity zbylo rovněž minimum , vlastně jen opět v rovině teoretické přípravy jakýchsi projektů někdy v budo ucnosti...
KDEŽE LOŇSKÉ SNĚHY JSOU...
Takže, čím se tedy akciová společnost EKOTRNS MORAVIA zabývá v posledních lete ch? Vším možným. Například stavební montážní činností, jež nemá s vodními tras ami absolutně nic společného. Důkazem toho budiž závod v Bánovcích nad Bebravo u a stavebně investiční závod v Břeclavi.
(Zajímavý je zejména ten první podnik, v Bánovcích nad Bebravou. Nejen proto, že tvoří významný zdroj příjmů společnosti. S jeho pomocí totiž EKOTRANS MORAV IA "rozjel" v dané lokalitě další zajímavou činnost: Otevřel v Bánovcích prode jnu textilního zboží, zahájl dovoz a prodej výrobků z potravinářské soji, zača l provozovat v místě autoservis a půjčovnu automobilů...)
Pojďme však dále: Ve Zlíně začaly fungovat rovněž velmi výnosná půjčovna autom obilů a provoz kamionové dopravy, na Oravské přehradě společnost těžící surovo u rašelinu (v krátké době a za poměrně nízkých nákladů cca 50 tisíc tun za 10 miliónů korun)... bylo založeno konsorcium BORA na výstavbu závodu na zpracová ní takto vytěžené rašeliny (ETM akciová společnost Agrostav, Státní lesy, povo dí Váhu): závod byl v roce 1992 těsně před dokončením a počítal s vývozem upra vené rašeliny do Německa a Itálie.
* * *
Jinak EKOTRANS MORAVIA vyráběl a prodával ve svých minipekárnách v Liberci a O stravě pečivo pod názvem ETAMS (což měl být budoucí název společnosti, viz poz ději), vyráběl v Ostravě univerzální prefabrikáty pro občanskou vybavenost BES TY, pod stejným označení (tj. ETAMS) zajišťoval formou vyššího dodavatele stře dně velké bytové a inženýrské stavby... Připravoval však také společně s akcio vou společností Chemapol provoz TRANSMOTELU v Sokolově, a to pod hlavičkou "dc eřiné" společnosti s ručením omezeným HARMONIA, chtěl s pomocí zahraničního sp onzora získat zámek u Tachova... Pochopitelně, nelze zapomenout ani na nejznmě jší a do jisté míry i nejdiskutovanější aktivitu EKOTRANSU MORAVIA, a to na vý robu a prodej balené pitné vody TRSTIE a STRÁŽOV NATURAL, jejíž distribuce byl a jeden čas v Praze dokonce zakázaná. V roce 1992 se rozbíhal prodej na Sloven sku, další dceřiná společnost EKOTRANSU s názvem ETM (LEP International, s 29 procenty kapitálu EKOTRANS MORAVIA) připravovala od roku 1993 k zahájení výrob u a prodej balené vody z vlastního vrtu u Brněnských Ivanovic... (Tohle všechno je jen malý průřez činnosti zmíněné akciové společnosi: A to js me se zaměřili zatím pouze na zmínky aktivit, jež mají sídlo mimo Prahu. O těc h dalších budeme psát později... Teď spíše chceme ukázat na původních materiál ech, kam všude sahaly prsty EKOTRANSU MORAVIA. A dotknout se také záměrů spole čnosti a tím i subjektů majících bezprostřední vztah k bývalému JZD agrokombin át Slušovice... Rozhodujících podniků z dost velkým průmyslovým potenciálem by lo totiž mezi akcionáři akciové společnosti EKOTRANS MORAVIA víc než dost. A z pětných vazeb rovněž...)
* * *
Vezmeme-li v úvahu všechny uvedené skutečnosti a nastíněné možnosti, které nem usely být pravdivé, či naopak mohly být daleko konkrétnější, než bylo naznačen o, je nasnadě, že vedení akciové společnosti mělo zájem urychleně přistoupit k reorganizaci. Ke změně názvu a "jakoby" rozdělení na několik dceřiných subekt ů. Tím by se totiž, stejně jako třeba zrovna v případě TRIKAMA, zamlžil status quo, "zametly" stopy. A hlavně se odstranila viditelná spojitost se Slušovice mi, jež začínala silně vadit.
TAKTIKA ANONIMITY JE VÝHODNĚJŠÍ
Mnohem spolehlivější pro EKOTRANS MORAVIA se zdálo opustit aktivity zaregistro vané u obchodního soudu a zaměřit se spíše na věci výnosnější. Navíc po zkušen ostech například "sesterské akciovky" MORAGRO bylo účelné hlavní činnost soust ředit na Prahu. Ostatně, to už kdysi dávno pochopil také docent ing. František Čuba, CSc., a jeho agrokombinát Slušovice. Tam se totiž rychle daly vydělat p eníze...
Je logické, že akciová společnost EKOTRANS MORAVIA se v pražském prostředí zam ěřila zejména na turistiku, tj. na cestovní ruch, ubytovací kapacity, zahranič ní obchodní činnost a snažila se využít s pronajmutými prostředky možností, kt eré nabízejí Vltava a spojení hlavního města po Labi s Hamburkem. Zatím, jak k onstatuje "Zpráva o podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích" ze dne 16. dubna 1992, určená valné hromadě akciové společnosti EKOTRANS MORAVIA, jen pokusně. Ovšem s reálnou perspektivou, že za rok dva to bude výnosné. (Tady stojí za povšimnutí jedna maličkost. Využití stávajících vodních cest po Vltavě a Labi. Jenomže ne proto, aby cosi nového vybudovali, cosi nového pros azovali, jak se zavázali při ustavení akciové společnosti. Chtěli vydělávat, a to rychle. Proniknout do sfér výhodného obchodního transportu a obchodně zahr aničních aktivit. A možná nejen proniknout: třeba i získat výrazný podíl... Os tatně, jak uvidíme později, patřičné kroky se postupně připravovaly. Včetně us tavování tzv. "dceřiných společností", aby souvislost s někdejšími Slušovicemi a její odnoží EKOTRANS MORAVIA byla co nejméně viditelná a vystopovatelná...) * * *
Zastavme se nejprve u citované už nákladní lodní dopravy. Tu v Praze reprezent ovala akciová společost ETAMS, o níž byla zmínka v předešlých řádcích, a jež z řejmě měla sloužit coby krycí název pro EKOTRAMS. Podle jednoho z materiálů př edkládaného 16. dubna 1992 valné hromadě "se provoz stabilizuje, Etams má v le asingu motorovou nákladní loď MNL 116 a tři tlačné čluny TČ 500. Pro rozšíření možnosti nabídky je třeba flotilu doplnit o jeden tlačný remonkér, nebo dvě n ákladní lodi. Provoz tvoří hlavní poslání akciové společnosti, tj. rozšíření v odní dopravy při dosahování pozitivních hospodářských výsledků..." EKOTRANS MORAVIA však Praze realizovala také kontejnerový terminál Praha - Hol ešovice, který "je trvalou základnou hospodářské činnosti akciové společnosti" . Rovněž tak měla společnost v pronájmu osobní motorovou loď, která se využíva la jako restaurační loď s cca 300 místy u stolu a tvořila předpoklad dobré hos podářské prosperity... A konečně, od dubna 1992 byl uveden v Praze do provozu transbotel Vodník s 60 lůžky a 52 místy restauraci.
(Lze říci, že tzv. "dceřinná" společnost ETAMS vykonává pro slušovické nejstar ší známé "dítě" - tj. EKOTRANS MORAVIA, neocenitelné služby. Prostě, zavádí se do povědomí. Dokonce tak, že už od svého vzniku "navázala" dobré styky s "pře dstaviteli všech tří vlád v Československu, příslušnými ministerstvy, Českou n árodní radou, Federálním shromážděním, městy, regiony..." A stejně tak se stal a "trvalým partnerem s celou řadou zahraničních podniků, organizací a minister stev..." Sice zatím údajně přes rozvoj vodní dopravy, kterou se téměř nezabývá , a když, tak jen ryze komerčně, ale kontakty do budoucna rozhodně k zahození nejsou. Zvláště, jestliže se v budoucnu bude EKOTRAMS MORAVIA transformovat na akciovou společnost ETAMS.)
* * *
Za velmi zajímavou je možné považovat také činnost tzv. Obchodního úseku akcio vé společnosti EKOTRANS MORAVIA. Už proto, že ji v Praze nerozvíjí společnost jako taková, ale prostřednictvím "dceřiných" akciových společností či společno stí s ručením omezeným. Vedle zmíněné už ETAMS se jednalo hlavně o LEP Interna tional/ETM, společnost s r.o., EURO METRANS - Mělník, a.s., a HALLO WORLD - Pr aha, společnost s r.o. Sice, jak říká už několikrát citovaná zpráva, určená pr o valnou hromadu EKOTRAMS MORAVIA, v roce 1992 zatím ani jeden z uvedených sub jektů nepřinese hospodářský výsledek, ale... budoucnost byla důležitější. Stej ně tak jako u Cestovní kanceláře ETM EXPRES a příslušného BISTRA, které se nac hází na mimořádně výhodném místě, asi 200 metrů od Staroměstského náměstí v Pr aze. "A až se zaplatí značné náklady na rekonstrukci, může to být zlatý důl... "
(Zbývá ještě poslední bod, a to Útvar zahraničních styků. Jeho činnostjak říká několikrát už citovaná Zpráva, "lze hodnotit velmi kladně, neboť se podařilo navázat celou řadu mezinárodních kontaktů, zejména prostřednictvím akciové spo lečnosti ETM..." Jak vyplvá z materiálů, které máme k dispozici, veškerá jedná ní se zaměřují na úzké vztahy k sousednímu Rakousku. Údajně v souvislosti s uv ažovanou realizací vodní cesty Dunaj - Morava - Odra... Ostatně, právě teď, po čátkem března 1995, se premiér Václav Klaus nechal slyšet, že vláda intenzívně na realizaci tohoto projektu pracuje...)
NOVÁ TAKTIKA PRONIKÁNÍ DO EKONOMIKY STÁTU
Vezmeme-li v úvahu všechny okolnosti, například zde popsané různé podnikatelsk é aktivity, rozvětvení činnosti akciové společnosti EKOTRANS MORAVIA na dalšíc h několik "dceřiných společností", hlavně však tzv. "slušovický syndrom", je p ochopitelná snaha změnit taktiku. Přesněji řečeno, přejít na nový název a dost at se tak do hluboké "anonymity".
V materiálu Základní údaje o EKOTRANS MORAVIA (stav upsaného a splaceného kapi tálu, seznam akcionářů k 10. březnu 1992) se píše, že "akciová společnost... b yla založena bez státní podpory z řad podnikatelů a organizací, které měly bez prostřední zájem na postupném budování vodních cest a rozvoji vodní dopravy... " Zdá se, že ona formulace není přesná. Tyto podniky a organizace byly totiž v té době státní, tudíž i peníze, vložené do EKOTRANS MORAVIA patřily tenkrát, a ještě v roce 1992, státu. Nikoliv soukromým osobám. Navíc cíl, který společn ost při svém založení měla, nebyl, jak již mnohokrát bylo konstatováno, priori tní, spíše jen deklarativní. A lze předpokládat, že vývoj se bude u EKOTRANSU ubírat právě směrem ryze obchodním a podnikatelským, který neude s "vodními ce stami", jejich budováním atd. mít téměř nic společného.
(Možná také proto měl být změněn i název. Tím se, jak ostatně argumentovalo sa mo vedení akciové společnosti, předpokládalo minimalizování vztahů na zakládaj ící JZD agrokombinát Slušovice či na další subjekty, které z onoho družstva vz nikly, tedy, jak oni říkali, na tzv. "slušovické stezky". A kapitál Slušovic, resp. "jejich pohrobků" včetně jimi dosazených lidí, se tak snáze schovali. Ze jména při rozdělení na zmíněné již "dceřinné společnosti".
* * *
K počátku dubna 1992 byl stav v EKOTRANS MORAVIA následující: Vedle centrály e xistovaly Úsek rozvoje a vodní dopravy Praha, Úsek zahraničních styků a cestov ní kancelář - Praha, Úsek služeb Moravia Zlín, Úsek stavební a služeb Slovakia Bánovce nad Bobravou a Úsek stavebních montáží Ekolog Břeclav. Mimo to do dub na 1992 už byly vytvořeny následující "dceřiné" společnosti či společnosti s r učením omezeným: LEP/ETM, společnost s ručením omezeným v Praze, kde měl EKOTR ANS 29 procent kapitálu (vznikla v srpnu 1990), konsorsium ETAMS - INTERIN s v loženým kapitálem EKOTRANSU 33 procent (březen 1990), HALLO WORLD, společnost s ručením omezeným Praha s kapitálem EKOTRANSU ve výši 49 procent (říjen 1990) , G.U.T., akciová společnost Martin s kapitálovým vkladem EKOTRANSU 33 procent (prosinec 1990), EUROKAT, akciová společnost Mělník s vloženým kapitálem EKOT RANS MORAVIA 20 procent (květen 1990) a BORA, konsorcium Bobrov, s podílem EKO TRANSU 50 procent (květen 1991). V dubnu 1992 pak ještě byla ustavena společno st s ručením omezeným HARMONIA Sokolov s kapitálem EKOTRANSU ve výši 33 procen t. U ostatních společností se předpokládalo, že vzniknou do konce roku 1992. Přesněji se jednalo o firmy EKOLOG, společnost s ručením omezeným Břeclav v kv ětnu 1992 (podíl neuveden), SLOVAKIA, společnost s ručením omezeným Bánoce nad Bobravou (červen 1992), MORAVIA, společnost s ručením omezeným Zlín (červenec 1992) a D-M-O, společnost s ručením omezeným Praha, Vídeň (září 1992); u posl edních tří kapitál vložený EKOTRANS MORAVIA rovněž nebyl uveden... A tohle všechno by měla pod "svá křídla" schovat akciová společnost ETAMS Zlín , do níž se od 16. dubna 1992 "transformovala" EKOTRANS MORAVIA. S platností " definitiva" od 31. prosince 1992...
(Pokud se to podařlo, a zdá se, že ano, protože nikdo z oficiálních činitelů s e neozval, byla by to zřejmě ta nejgeniálnější transakce v poslední době. A ta ké jeden z "nejgeniálnějších podvodů resp. krádeží v tomto státě po 17. listop adu 1989. Protože další společnost úzce spjatá s někdejší - a vlastně i dnešní - "slušovickou mafií" se tak zakuklila do nové podoby. S požehnáním současnýc h vládních míst a hlavně s "důležitými kontakty na vnitropolitické a zahraničn í veličiny". Pochopitelně také s nezbytným kapitálem, který patřil státu... Je nomže, v nové podobě, komu patří teď, po "transformaci"? )
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS