--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Tichý Jiří
Název: Mít pamět se vyplácí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/014 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Před 145 lety se narodil T.G. Masaryk MÍT PAMĚŤ SE VYPLÁCÍ !

(Tři doklady o farizejské tváři KSČ z roku 1948) Úvodník M. Petráška v ČTD z 7.3.1995 mě inspiroval k tomu, abych zalistoval v Rudém právu z roku 1948. Šel jsem najisto a nedalo to ani tolik práce. O hodno věrnosti a pravdomluvnosti komunistických funkcionářů a zvláště novinářů jsem si iluze nikdy nedělal. Ostatně, důkaz o jejich zásadě "Účel světí prostředky" a "Ve jménu strany a dělnické třídy je dovoleno vše" mi poskytli oni sami. V rozmezí jednoho týdne, v březnu 1948, stačila KSČ "uctít památku" T.G. Masaryk a i pohřbít jeho syna Jana Masaryka!

O tom, co všechno bylo za vlády komunistů také "pravda", podávají svědectví ná sledující úryvky ze tří článků Rudého práva. Pokud by to někdo považoval za šp atný vtip, podotýkám, že tomu tak není. V prvním článku "oslavuje" Josef Rybák "Prezidenta Osvoboditele", v dalších dvou reaguje novinář Vilém Nový a generá lní tajemník KSČ Rudolf Slánský na dosud neobjasněnou smrt ministra zahraničí Jana Masaryka.

Josef Rybák:

Nad Masarykovým odkazem:

"Dnes je tomu devadesát osm let, co se narodil T.G. Masaryk...T.G.Masaryk byl jednou z největších postav českých dějin, která hluboce zasáhla v tom nejlepší m slova smyslu v samé jádro národního života, vzkypřila jeho půdu a přeorala j i silou svého ducha, svého charakteru a svou vůlí neustrnout, nezůstat stát, a le jít vpřed. On to byl, kdo formuloval moderní češství opravdu světově, velko ryse a nikdo jiný se nepřiblížil tak blízko k pochopení veliké společenské pře stavby světa, i když měl svá hlediska na socialismus a na revoluci. Proto i socialistická společnost bude v Masarykovi vidět velkého předchůpdce, jenž pomáhal razit cesty i k jejímu vítězství, bude v něm vidět velkého člověk a a přítele dělnictva, k jehož humanistickému programu se může hlásit, protože jej naplňuje měrou nejvyšší, a z jehož odvahy, rozhodnosti a vůle jít vpřed m ůže čerpat příklad i poučení k dalšímu zápolení o lepší svět." (Rudé právo 7.3.1948)

Vilém Nový:

Za Janem Masarykem

"Jan Masaryk (v ranních hodinách 10.3.1948 byl nalezen mrtev na nádvoří Černín ského paláce v Praze - pozn. autor.) v době nedávné vládní a politické krize d al nepokrytě najevo, že jde s československým lidem, jemuž zůstal věren... Je očividné, že prodejný západní tisk a reakční rozhlasoví propagátoři snažili se uštvat Jana Masaryka za to, že se nepostřavil do řad nepřátel národa á la Tigrid, Slávik, Ingr a spol. - ale že zůstal se svým národem, odhodlán mu věrn ě sloužit.

Tím vděčněji zachová náš lid památku Jana Masaryka, který sloužil věrně národu a republice - a který ve chvíli reakčního protilidového spiknutí, věren odkaz u svého velkého otce, zůstal s naším lidem."

(Rudé právo 11.3.1948)

Rudolf Slánský, mistopředseda Ústředního akčního výboru NF: Lid nikdy nezapomene J.Masaryka

"...Chtěl bych zvláště říci, žře pro nás, komunisty, bylo předmětem mimořádné hrdosti, že syn prezidenta Osvoboditele zaujal tak důležité místo ve vládě Kle menta Gottxalda a že jsme si s ním tak dobře rozuměli: Vážili jsme si Jana Mas aryka pro jeho vzácné lidské osobní vlastnosti oceňovali jsme vysoko spoluprác i s ním, poněvadž máme za to, že naše lidově domokratická rapublika v nových h istorických podmínkách naplňuje skutečný odkaz T.G. Masaryka. (...) Právě prot o, že Jan Masaryk zůstal republice a národu věren, zahraniční reakce jej učini la terčem zběsilých útoků a pomluv. Viděli jsme již na příkladu Karla Čapka a St. K. Neumanna, jak naše i zahraniční smečka dokáže štvát mužné a čestné lidi k smrti. Podařilo se jí to, žel, i v případě Jana Masaryka, který se musel do žít toho, jak jeho bývalí přátelé na západě nad ním vyslovují kletbu jen roto, že odmítl napomáhat přípravě nového Mnichova. (...)

Tiskneme mu v duchu naposled jeho ruku a říkáme: Věrnost za věrnost. Jan Masar yk šel s lidem a lid nidky nezapomene velkého syna velikého otce." (Rudé právo 12.3.1948)

A jak psal komunistický tisk několik let po Vítězném únoru 1948? Posuďte sami, co o T.G. Masarykovi soudil například tehdejší tajemník KV KSČ v Ostravě Oldř ich Černík, jeden z předních představitelů tzv. socialismu s lidskou tváří. Ne dávno zesnulý "hrdina" dubčekovské =ry tehdy na zasedání KV KSČ dne 4.7.1953 ( krátce po provedení měnové reformy, která ožebračila statisíce drobných lidí - pozn. aut.) řekl:

"...Události kolem peněžní reformy ukázaly, že kořeny nedostatků a chyb u rozh odující části tkvěly právě v sociáldemokratickém pojetí tohoto úkolu, i jeho z ajišťování v některých závodech. Vymýcení sociáldemokratismu v politické, ideo vé a organizační práci strany musí býti jedním z našich hlavních úkolů.(...) t řetím a neméně důležitým úkolem přednáškové propagandy musí být neustálé odhal ování a boj se škodlivostí buržoázní ideologie.(...) Je potřebí odhodit nimbus , který vytvořila buržoazie o Masarykovi, je potřebí ukázat na Masarykovu reak ční a prodejnou tvář, je potřebí ukázat na jeho úlohu při potlačování dělnické ho hnutí a na jeho třídní a buržoázní cíle...!

(Nová svoboda 7.7.1953)

Pro ty, kteří dočetli až sem, nekolik poznámek na závěr. O tom, že uplynulých 42 let bylo všechno jinak, než jak nás ujišťovali komunisté a jejich hlásná tr ouba, Rudé právo, v roce 1948, víé u nás snad každý. Po přečtení článku J. Ben eše o olomouckém setkání našich spisovatelů se nemohu zbavit pocitu, že někteř í naši exkomunisté s "lidskou tváří" (nebo už zase vlčí?) žijí v 50. letech st ále, snad ve vzpomínkách na své mládí v modrých svazáckých košilích. V případě spisovatelky E. Kantůrkové mě to ani nijak nepřekvapuje. O její akti vitě v tomto období pojednává můj článek v NN č. 1) 1995. Že by Obec spisovate lů neměla ve svých řadách lepšího kandidáta na funkci předsedy? Navrhuji proto Jana Beneše!

Jiří Tichý

Praha 4