--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Havrda Vladimír
Název: Kdo chce občana bít, vždycky si hůl najde
Zdroj: NN Ročník........: 0005/014 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Kdo chce občana bít, paragraf si najde Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, praví přísloví a paltí dvojnásob v zem i, kde stejně jako dřív je občan bitým psem a pánem stát. Holí pak, jimiž své svěřenče vede k poslušnosti, má po ruce nespočet. Kupříkladu paragraf 156, ods t. 3 tr. z. o napadení veřejného činitele, který byl komunistickými mocipány s oblibou používán za první normalizace a který se hodí i dnes, při té druhé. J iří Wonka byxl příliš známý, a tak mu náš nejvyšší dobrotivý po zralé úvaze ud ělil milost. Ale účelu bylo dosaženo, tenhle neuvěřitelně drzý kousek prošel b ez následků, případ se může kdykoliv opakovat.
Začátkem března t.r. byl na napadení veřejného činitele ke čtyřem měsícům odně tí svobody s podmínkou na jeden rok Okresním soudem v Jičíně odsouzen téměř dv aaosmdesátiletý Slavomír Zuzánek z Rokytnice n.J. Trestného činu dle ş 156, od st. 3 se měl dopustit tím, že "na různých místech okresu Semily vylepoval píse mnosti, ve kterých hrubě napadal a urážel pro výkon soudcovské funkce bývalého soudce a nynějšího předsedu Okresního soudu v Semilech Mgr. Slavomíra Strnada ."
A v čem toto hrubé napadení a urážky spočívaly? Pan Zuzánek veřejnému činiteli Strnadovi nedal ani pár facek, ani ho nenazval jmény užitečných a nevinných d omácích zvířat.Psal jen, že předseda okresního soudu nerespektuje rozhodnutí N ejvyššího soudu a zadržuje ho, čímž zneužívá svoji úřední moc, měl by tedy být odvolán a patří za mříže. Pan Zuzánek v souladu se svými právy vyslovoval veř ejně svůj názor a dožadoval se nápravy nespravedlnosti, která na něm byla spác hána. Podle zvrácené logiky naší justice za takovou opovážlivost zasluhuje tre st.
Všechno začalo v roce 1973, kdy pan Zuzánek přistihl tehdejší bolševické funkc ionáře při vydírání a vydávání stavebních povolení, a nenechal si to pro sebe. Od té dob y se mu začali mstít, dělali různé naschvály, žádali po něm předlož ení dokladů, jejichž vydání sami zadržovali, při stavbě mu ukládali nesmyslná nařízení atd. V roce 1983 vydal MěNV v Rokytnici nezákonný doplněk ke kolaudač nímu rozhodnutí, kterým přešlo vlastnictví poloviny jeho dvougaráže, postavené na jeho pozemku, na souseda. po odvolání ONV Semily kolaudační rozhodnutí nej dříve zrušil, na zásah KSČ však svoje původní rozhodnutí po několika měsících změnil a doplněk potvrdil. Následovalo odvolání na KNV, který doplněk s dofini tivní platností zrušil jako nezákonný. Soudruzi se ovšem nevzdali. Věc se dost ala k soudu, v němž pan Zuzánek byl na straně žalované Okresní soud nejdříve z alobu zamítl, Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v souladu s nezákonným kol audačním rozhodnutím o sousedově spoluvlastnictví dvougaráže a navíc nařídil o kresnímu soudu zřídit věcné břemeno.l Vrchní soud pak rozhodl, že zřízení věcn ého břemene je v rozporu se zákione, ale spoluvlastnictví ponechal v platnosti . Sousedé "svoji" polovinu dvougaráže prodali, žalobu stáhli a tím byla řízení na jaře roku 1989 zastaveno. Pan Zuzánek se všemi zákonnými prostředky snažil dosáhnout změny, ale marně. Žádal o pomoc odbojáře (jako bývalý politický věz eň KT Mauthausen je členem Svazu bojovníků za svobodu, předsedou OV ČSBS je vš ak otec předwedy soudu soudruh S.Strnad st., takže se žádné nedovolal. K vylep ování plakátů se uchýlil jako k poslední možnosti nápravy. Je nadále přesvědče n, že tento uměle vykonstruovaný spor vyvolal soudce Strnad, na přání politick ých praocvníků KSČ, mezi nimiž je i jeho otec, když soudní řízení v rozporu se zákonem zahájil. Předsedkyně senátu JUDr. A. Soldánová však ve zdůvodnění roz sudku uvádí, že "nebylo zjištěno nic, co by svědčilo pro to, že by poškozený S trnad jednal v rozporu se služebními povinnostmi a jeho rozhodnutí plně odpoví dá zákonu v plné míře." Tak a je to: Soudce Strnad je poškozený a jednal podle zákona a pan Zuzánek, i když podle dr. Soldánové "lze možná přesvědčit, že se do jisté míry snažil získat nějakou spravedlnost, o níž se domníval, že mu by la upřena" je vinen a zaslouží trest. Semilský okresní státní zástupce Jiří Ha lama ve spise uvádí, že pan Zuzánek je "pspoelčenský nebezpečný". Komu asi? J. Halama, který mimochodem podával též návrh k zatčení J.Wonky, na dotaz, zda n epovažuje ş 156 za nedemokratický, odpověděl, že není placen za to, aby posuzo val, jestli je nějaký paragraf oprávněný, nebo ne, ale aby se řídil platnými z ákony. Může si prý o něm myslet cokoli, ale aby se řídil platnými zákony. Může si prý o něm myslet cokoli, ale pokud by se jím neřídil, vystavuje se sám tre stnímu stíhání. Soudce Strnad prý nejdříve plakátům nevěnoval pozornost, neboť doufal, že jejich vylepování přestane. Když ho ale začali upozorňovat příbuzn í a známí, požádal o pomoc policii. K žádosti novin o vyjádření k obsahu písem ností řekl, že nepovažuje za nejvhodnější komunikovat s panem Zuzánkem prosted nictvím tisku. Za vhodnější asi považoval komunikovat s ním prostřednictvím vy šetřovatele, státního zástupce a soudu. V tom se vyzná. Neuvedl, co konkrétně ho tak hrubě urazilo - pisatel sprostá slova ani nadávky nepoužíval. Že by sna d oslovení soudruh? On prý členem KSČ nebyl. Jenomže tak dodnes jedná. On se p řece nsníží k tomu, aby s poškozeným, a tedy oprávněně rozhořčeným občanem jed nal a komunikoval osobně , písemně a třeba i prostřednictvím tisku, k tomu, ab y mu něco vysvětloval či dokonce pomohl dosáhnout nápravy. Nikoliv. On mu blah osklonně nevěnuje pozornost, a když obtěžovat nepřestane, předhodí ho orgánům činným v trestním řízení. s takovými totalitními návyky se těžko chápe, že veř ejný činitel je člověk, pověřený veřejností k nějaké činnosti v její prospěch, a nikoliv ten, kdo byl vyvolen, povýšen a učiněn nedotknutelným, aby nad veře jností panoval.
Pan Zuzánek se hlavního líčení nezúčastnil. Proč taky. Původní soudní spor pov ažuje za vykonstruovaný, rozsudek za nezákonný, a tedy od počátku neplatný. A do soudních pletich, jak říká, se nenechá zatáhnout. "Podáváte na mě trestní o známení jako na nějakého zločince, zloděje, podvodníka a lháře," napsal státní mu zástupci, "Ale tím já nejsem a tím mě neuděláte. Trvám na tom, aby se tyto křivdy páchané za totality KSČ vyšetřily. Ale spravedlivě, nehledě napravo ani nalevo." Chtěli ho poslat i na psychiatrii, jak bývá zvykem. Jenomže on není blázen, on se prostě jenom nikdy nesmíéří s nespravedlností.
Vladimír Havrda