--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Klenovský Jaroslav
Název: Vážený bratře Anděli
Zdroj: NN Ročník........: 0005/014 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážený bratře Anděli, dovoluji si Tě tak nazvat proto, že jsme se oba zúčastnili jak protinacistické ho, tak i protikomunistického odboje a jsme oba členy Demokratické Unie. V prv é řadě Ti blahopřeji ke Tvým 90tinám, kterých se, jak vím z osobního setkání s Tebou, dožíváš v plné duševní i tělesné svěžesti. To mi však vůbec nebrání v tom, abych neměl k některým Tvým názorům výhrady kritickké. Nesdílím Tvůj zcel a odmítavý názor na Stanovy DEU, ale to není tak důležité, jako Tvůj názor na "Problém Sudetských Němců", jak si ho vyjádřil v brožuře se stejným názvem a v NN č.08/95.

Tvůj jazyk je jazyk z roku 1945 a jeho myšlenkových schemat, které neberou vůb ec žádný ohled na to, že došlo během 50 let k takovým událostem, které si vynu cují korekturu názorů z r. 1945. Hlavní událostí v této době byl výsledek stud ené války, ve které jsme my byli spolu s SSSR na straně poražených a SNR a USA na straně vítězů. Polemizovat s Tebou ve smyslu rekriminačním nebudu, dovolím si jen upozornit na to, že v brzské době (20.dubna 1995) bude česká televize v Brně, v rámci natáčení dokumentárního filmu o "Pochodu smrti" natáčet moje s vědectví z 31. 5. 1945, kdy jsem se zcela náhodně setkal s jednou z kolon vyha něnných Němců z Brna. Vracel jsem se tehdy z lesů Českomoravské vysočiny, kde jsem bojoval ve svazku známé odbojové organizace "Rady Tří (R3), gen. Luža od srpna 1944. Na rozdíl od Tebe bych nikdy nebyl osvobozeným vězněm, kdybych byl tehdy zajat, protože na nás, na partyzány, v nacistické terminologii "bandity ", se vztahovalo opatření zvané "Sonderbehandlug" t.j. poprava bez soudu. S tě mito zážitky a s touto prožitou minulostí jsem pozoroval na výpadovce z Brna n a Mikulov pod Modřicemi kolonu vyháněných Němců. Budu ve svém svědectví vypoví dat pravdu, tak, jak jsem ji viděl a cítil. Mým základním pocitem tehdy byl so ucit, smutek a stud za to, co jsem viděl. K této smutné pravdě je nutné mít je ště i dnes po 50 letech odvahu vzhledem k lživé komunistické propagandě, která bohužel, pokračuje i po dnes v převzetí moci skupinou kolem p. Havla. Odstran it sudetoněmecký balvan z naší cesty do Evropy je v prvé řadě naším zájmem, bo hužel však stále více sílí mé podezření, že současná naše politická reprezenta ce nemá skutečný zájem na našem členství v Evropské Unii. Proto se plně stavím za peticí "Smíření 95 " mezi Čechy a SN ze dne 28. března 1995. Pravda totiž osvobozuje a jen ta nás může dovést k opravdovému smíření a tím i cestou dialo gu bez předběžných omezení k vyřešení toho problému, o kterém se vyjádřil svéh o času T.G. Masaryk v tom smyslu, že vyřešení sporu mezi námi a našimi Němci b ude velký politickým činem.

JUDr. Jaroslav Klenovský