--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Ruská smrt
Zdroj: NN Ročník........: 0005/014 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

RUSKÁ SMRT V Rusku se nedá rozlišit politická vražda od vraždy provedené na příkaz mafie. Každý pátý zabitý na ulicích Moskvy je buď známý politik, novinář, herec nebo obchodník. Policie doposud žádný případ politické vraždy (podle tiskových zdr ojů) neobjasnila.

"NÁHODNÁ" STŘELA ZACHRÁNILA JELCINA.

V dubnu 1994 vyšla kniha Borise Jelcina o puči Ruckého a Chasbulatova v říjnu 1993. Podle Jelcina byla situace v Moskvě daleko dramatičtější než vyplývalo z e sdělovacích prostředků. Pučisté byli jenom krok od převzetí moci a vypadalo to tak, že je již nikdo nemůže zadržet. "Viděl jsem již tehdy zcela jasně, že armáda z jakýchsi příčin nebyla schopna bránit Moskvu před ozbrojenými vzbouře nci, i když jsem byl o tom mnohokrát ujišťován ministrem obrany." Posledním st éblem záchrany pro Jelcina byly speciální jednotky "Alfa" a "Propořec". Vojáci těchto dvou oddílů místo toho aby zaútočili proti vzbouřencům, požádali Jelci na o schůzku. "Když jsem vešel do sálu, vojáci z "Alfy" a "Propořce" povstali aby mne přivítali. Když jsem ale k nim promluvil, klopili zrak. Rozhodl jsem s e tuto situaci neprodlužovat a přímo jsem se jich zeptal zda jsou ochotni spln it rozkaz zaútočit na Bílý dům. Odpověďí bylo mlčení. Bylo to strašné a nepoch opitelné mlčení elitní prezidentské jednotky. Po chvíli ticha jsem se rozhodl otázku položit jiným způsobem: Zda jsou připraveni odmítnout provést rozkaz pr ezidenta. A znovu bez odpovědi. Pohlédl jsem na ně, na mladé elitně vyškolené chlapce a odešel jsem bez rozloučení." Jelcin pochopil, že se nemůže na tyto j ednotky spolehnout. Pouze se mu podařilo je poprosit o to, aby se přiblížily k parlamentu, kde pučisté přebývali. Vojáci stáli bezradně před "Bílým domem" b ez jakékoliv aktivity. Naopak bylo zřejmé, že pučisté se je snaží získat na sv ou stranu. A tu se udála "náhodná událost", kdy neznámý ostřelovač zastřelil j ednoho z vojáků "Alfy" a podle Jelcina tak zachránil jeho vládu v Rusku. Nebyl a to náhodná střela anebo střela v boji, ale byla to chladnokrevná vražda vojá ka z "Alfy", který nechtěl bojovat. Za chvíli se celá divize vrhla do útoku na Bílý dům. Obránci parlamentu se po nějaký čas bránili ale bylo zřejmé, že jej ich námaha je marná. Ostřelovače, který zastřelil vojáka z "Alfy" se nalézt ne podařilo. Nikdy se ani nezjistilo odkud střílel.

MNOHOMLUVNÍ MUSÍ ODEJÍT

Po říjnovém puči kriminalita, která byla již tak katastrofální, se ještě zvýši la. Obětmi úkladných vražd začali být stále častěji politikové a novináři. Jed nou z nejznámějších vražd bylo zastřelení poslance dumy Andreje Ajzderdzise. A jzderdis byl šéfem mezinárodní obchodní společnosti a předsedou představenstva banky "MDK-Bank". Vydával také časopis "Kdo je kdo", ve kterém odhaloval jmén a šéfů mafií působících v Moskvě a jejich spojení se světem politiky. 26. dubn a 1994 večer byl Ajzderdzis zavražděn na schodišti svého domu. Vrah vystřelil devět střel a zbraň odhodil ve sklepě. Jak policie tak tisk tvrdily, že vraždu provedl profesionál - nejpravděpodobněji na objednávku.

Prezident Jelcin přikázal "použít zvláštní prostředky pro dopadení a potrestán í zločinců." Ti jsou však neznámí.

VRAŽEDNÉ DOKLADY

Sedmadvacetiletý Dmitrij Cholodov byl válečným korespondentem "Moskevského kom somolce". V posledních měsících svého života začal věnovat zvýšenou pozornost finančním zpronevěrám v armádě. Odhalil, že značná část zbraní, kterou dispono vala ruská armáda v bývalém NDR byla nelegálně prodána na černém trhu a zisk z těchto machinací šel do kapes generálů. Tohle obvinění se týkalo i samotného ministra obrany Pavla Gračova. 17. října 1994 anonymní telefonát upozornil Cho lodova, že ve schránce na Kazaňském nádraží se nachází doklady týkající se kor upce v armádě. Cholodov nalezl ve schránce obtloustlou aktovku. Vzal ji do své redakce. Když se ji pokoušel otevřít - "zásilka" explodovala. Cholodov těžce zraněný zakrátko zemřel. Tiskový mluvčí prezidenta Jelcina řekl, že prezident je otřesen touto událostí a že Jelcin přikázal tento zločin okamžitě vyšetřit. Opozice požadovala okamžitou demisi Gračova, který byl ze smrti novináře obvi ňován. "Byla překročena hranice, za kterou začíná již zjevný politicko-kriminá lní teror" - stojí v prohlášení Demokratického Ruska.

Požadavky aby Gračov odstoupil rostly, zvláště když obvykle dobře informované "Izvěstije" napsaly, že zásilku, kterou vyzvedl Cholodov připravil důstojník r uské vojenské rozvědky - GRU. Gračov ale neodstoupil a sám Jelcin vystoupil na jeho obranu.

KRYŠA NESTRPÍ NEPOKORNÉ

Většina vražd známých osobností veřejného života nařizuje a svými lidmi vykoná vá ruská politicko-hospodářská mafie, která se nazývá Kryša - název vznikl z r uského slova střecha. Kryša je neformální struktura sjednocující lidi z prostř edí politiky, obchodu a zločineckého podsvětí. Kryša se začala vytvářet v době Gorbačovské perestrojky. Obchodníci se chtěli zabezpečit před reketéry (zloči nci, kteří žijí z výkupného) i před neustálými finančními kontrolami státní po kladny, a tak platili mafijním skupinám, které jim zaručovaly klid jak od zloč inců, tak od finančních úřadů. Reketér působící na terénu patřící Kryši byl je dnoduše eliminován profesionálními vrahy. Stejně tak mohlo být zúčtováno s úře dníkem, který byl při finační kontrole podniku na jehož platební listině byla Kryša, příliš přísný. Postupem doby Kryša ovládla nejenom státní finanční apar át Ruska ale i většinu územních oddílů policie i bezpečnostního aparátu. To vy světluje situaci proč nebyl nikdo ze zločinců známých politických vražd doposu d zatčen. Do složení Kryši náleží dřívější buňky KGB. KGB řídila a kontroloval a mafijní organizace zejména ze zahraničí. Nyní, podle tvrzení ředitele Federá lní služby kontrarozvědky Ruska Sergeje Stěpašina, speciální zahraniční služby vnikají do Ruska právě skrze mafii.

Mafie převzala kontrolu nad ekonomikou Ruska. Od podniků pobírá stálé výkupné - asi jednu čtvrtinu jejich zisku. Výkupné musí platit nejenom domácí ale i za hraniční investoři. Kryša zaměstnává vlastní plánovače a finanční úředníky a s naží se ovlivňovat hospodářská rozhodnutí centrálních orgánů. Ruští komentátoř i tvrdí, že při posledních parlamentních volbách Kryša financovala nejméně pol ovinu politických stran, které se dostaly do parlamentu. Nyní však stále častě ji moskevský tisk odhaluje skutečnosti, které svědčí o tom, že téměř všechny p olitické strany v parlamentu využily podpory Kryši.

Ale ne všichni Rusové se chtějí podřídit této mafii. K "neposlušným" patřil me zi jinými populární televizní novinář Vladislav Listěv.

OSTAKINSKÁ MAFIE

Reklamní obchod v Rusku patří v Rusku k nejdynamičtěji se rozvíjejícím ve Vých odní Evropě. Příjmy ruské veřejné televize tohoto obchodu byly pouze symbolick é. Asi 90 procent zisků shrábla mafie a různé neformální zájmové skupiny. List ěv, který řídil veřejnou televizi zavedl jasná pravidla financování reklam a b ěhem několika měsíců zvýšil příjmy televize pětinásobně. Počátkem března byl z astřelen dvěma profesionálními vrahy (dle policejní verze). Policisté na místě zločinu novinářům sdělili, že nevěří že by vrahové byli dopadeni. Jiného názo ru byl prezident Jelcin, který i tentokrát slíbil, že vrahové budou potrestáni .

Vražda Listěva vyvolala ale jistou reakci na politické scéně Ruska. Jelcin vyd al příkaz k odvolání moskevského prokurátora Gjennadije Ponomarjova a šéfa úřa du bezpečnosti hlavního města Vladimíra Pankratova. Tímto způsobem svalil vinu bezmocnosti vlády na jednoho z hlavních konkurentů na prezidentské křeslo, st arostu Moskvy, Lužkova.

BOJ S NOVINÁŘI

Na teréně bývalého SSSR umírá každý měsíc známý novinář. Pokud se vláda snaží si podřídit politická média, tak mafie bojuje o zisky z těchto médií. Trestá a bsolutně ty, kteří odhalují její počínání. Uvedeme seznam novinářů zabitých po uze v roce 1994 podle novin Izvěstija:

+ Olim Abdulov, operátor tadžické televize. Zabitý neznámými pachateli poblíž svého domu.

+ Chuszbat Chaidaršo, tajemník redakce "Respublika". Zastřelen 19. května. Z v raždy je podezřelá kriminální nebo politická mafie.

+ Georgij Chaindrava, operátor a režisér gruzínské televize. Zastřelen neznámý m pachatelem.

+ Alexandr Čulanov, zvláštní korespondent sportovní redakce běloruské televize . Zabit neznámými pachateli.

+ Sergej Dubov, prezident akciové společnosti Vydavatelský dům "Novoje vremja" . Zabit 1. února výstřelem z pistole.

+ Etibor Elmurodov, komentátor tadžické TV. Byl utopen v řece neznámými pachat eli.

+ Anatolij Gulij, novinář obchodních novin "Tur-info". Zabitý 25. srpna třemi neznámými pachateli.

+ Edmund Jodkovský, šéfredaktor "Litěraturnyje novosti". Bylo zjištěno, že na něj záměrně najelo auto, řízené neznámou osobou.

+ Vardges Petrosjan, šéfredaktor novin "Erkir Nairi". Zastřelen neznámými pach ateli.

+ Jurij Soltys, reportér tiskové agentury Interfax, zastřelen 15. června nezná mými pachateli.

+ Davlatali Rachmonalijev, novinář tadžické TV, zastřelený neznámými pachateli .

V roce 1993 během puče zahynulo v Moskvě 5 novinářů, 11 jich bylo zraněno a 24 jich bylo zbito policií. Jelcin zakázal tehdy téměř všechny opoziční noviny. A to jsme ještě nevyčerpali seznam všech represí vůči novinářům z politických důvodů během posledních dvou let.

HYNOU ŠÉFOVÉ MAFIÍ, POLITICI A OBCHODNÍCI

Nejčastěji však nehynou novináři, ale známí obchodníci, kteří spolupracují s r ivalizujícími mafiemi a šéfové těchto mafií, kteří jsou současně známými osobn ostmi veřejného života. Šéfem jedné z největších mafií byl Otario Kvantrišvili . Byl prezidentem Dobročinné nadace Lva Jašina, sociální pomoci sportovcům a s oučasně vůdce Strany sportu, která je v Rusku velmi populární. Byl zastřelen v dubnu profesionálem. Policie připustila, že vrahem mohl být voják z divize "A lfa". Motivy zločinu jsou ale nejasné, zda to byla politická vražda anebo vraž da z důvodu rivality mafie. Při jeho pohřbu média přesvědčovala Rusy, že Kvatr išvili nebyl kmotrem mafie, ale pouze známým dobrodincem. Po pohřbu vystoupil v televizi Alexandr Rozenbaum - který byl nedávno prohlášen za druhého ruského Vysockého - a vzdal hold zemřelému. Lidé, kteří Kvatrišviliho znali tvrdí, že požadoval vůči sobě stejný respekt jako italští mafiánští kmotrové (při uvítá ní nařizoval líbat ruku).

V druhé polovině 1994 se Moskva změnila v peklo. Mezi zabitými bylo stále více politiků, mezi jinými: Nikolaj Pjerevodčikov, náměstek ministra vnitra Udmurt ské republiky, Valentin Matemajanov poslanec parlamentu, Michail Lichodej, pře dseda Svazu invalidů z Afganistánu a mnoho jiných.

Mnoho zabitých obchodníků náleželo k hospodářským elitám. Byl mezi nimi Anatol ij Mažechij, ředitel leteckých linek Tuva Airlines a Vladimír Sacharov, člen s právní rady naftového koncernu Lukoil.

Nejznámější vraždou od doby zavraždění Listěva bylo zastřelení neznámými pacha teli prezidenta moskevské banky "Rozssielchzbank" Nikolaje Lichačova. 13. března t.r. na schodišti svého domu byl zavražděn Oleg Zverjev, předseda S vazu průmyslníků Ruska a generální ředitel společnosti Interbaltik. Vrah dopad en nebyl. Policie tvrdí, že to byl profesionál.

KDO ZABÍJÍ?

Na vraždy jsou najímáni vrahové z povolání ("killeři" - název z angl.) Jsou to lidé, kteří v minulosti sloužili ve speciálních jednotkách SSSR. Profesionála se pozná podle toho, že vždy zanechává zbraň na místě zločinu, což mu usnadňu je útěk. Killeři se dělí též na různé klany. Nejčastěji žádaní jsou vrahové, k teří mají již za sebou několikaroční službu jako důstojníci speciálních jednot ek. V Rusku se též školí skupiny námezdních vrahů, absolutně mafii podřízených .

Výdělek za vraždu není veliký. Od několika set do několika tisíc dolarů. Pouze ve zvláštních případech, za vraždu známého politika nebo obchodníka mohou kil leři vydělat více. Během roku hyne v Rusku asi 25 tisíc lidí. Každý pátý je li kvidován nájemným vrahem.

ŠKADRONY SMRTI

Ruský kaleidoskop vrahů byl poslední dobou rozšířen o nové profesionály. Již d va roky působí v Moskvě seskupení, jehož činnost spočívá v likvidaci zločineck ých skupin, tzv. "škadrony smrti". Škadrony smrti tvoří bývalí důstojníci rusk ých ozbrojených sil, kteří uznali, že vláda není sama schopna zničit zločinnos t. Škadrony smrti likvidují známé vrahy, šéfy mafií a osoby, které s mafií spo lupracují.

Tak měl zahynout mezi jinými "Lidožrout" - jeden z nejukrutnějších šéfů zločin eckého světa. Ruské speciální služby zatkly několik členů škadronů smrti, ale přesto existuje předpoklad, že tato organizace existuje nadále a likviduje oso by spojené se zločineckým světem, zejména s mafií Kryšou.

Gazeta Polska

Tomasz Sakiewicz

Přel.: Jaroslav KROUPA