--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/018 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI Nejenom v minulosti si pánové docent ing. František Čuba, CSc., Pavel Čmolík, profesor ing. František Trnka, CSc., Pavel Drha a jiní dělali, co chtěli. Na m noha příkladech jsme se mohli přesvědčit, že v jejich nekalé činnosti jim v po dstatě nezabránil ani 17. listopad 1989. Ba spíše naopak, v mnoha případech ji m pomohl: Třeba zkušenostmi, které v "tržním" hospodářství povýšily na úroveň nepostradatelnosti. Prostě, změnili se "mocipáni" a na staré "židle" zasedli n oví... A když se "dali obtočit kolem prstu" ti dřívější, proč to nezkusit s on ěmi "postkomunistickými"? Zvláště, když existovaly ony zmíněné zkušenosti, a n avíc úzké kontakty na původní ekonomickou nomenklaturu kádrů, jež i v nových p odmínkách zůstala de facto nezměněna...

(pokračování z minulého čísla)

Jak už jsme v mnoha předešlých částech našeho seriálu viděli a jak se dočteme i v jeho pozdějších pokračováních, většinou se to vedoucím představitelům "slu šovické mafie" dokonale podařilo. Často také dosáhli podivuhodně výrazných úsp ěchů. Ostatně, vedle mnoha dosud už zveřejněných důkazů přinesl v letech 1991 a 1992 další přesvědčivá fakta ve svých odhaleních i bývalý vyšetřovatel zlíns ké policie kapitán Alexej ŽÁK. Mnohé z toho jsme už publikovali dříve, přesto stojí za to si některé věci znovu připomenout.

Část XVI.

Například ve svém dopise (či memorandu) prezidentu Václavu HAVLOVI z konce čer vence 1991 Alexej Žák tvrdí, že Čubovi lidé ovládnutím zemědělsko-potravinářsk ého komplexu získají absolutní kontrolu nad zásobováním obyvatelstva. Dokazuje , že pokud by se jim to podařilo, dostanou do rukou možnost manipulovat veřejn ým míněním. A finančních prostředků, jež může DAK MOVA Slušovice (vlastně v té době už Bratislava) k realizaci uvedeného cíle věnovat, mají k dispozici víc než dost. Včetně vlastní banky s názvem Moravská, která sídlí ve Slušovicích. JAK TO VIDĚL ALEXEJ ŽÁK?

(Už sám obsah předešlého odstavce v porovnání s dnešní situací naznačuje, že v še se už vlastně stalo skoro pravdou. Agrokombinát Slušovice, přesněji lidé z jeho tehdejšího vedení prostřednictvím svých dlouhých chapadel, různých akciov ých společností či společností s ručením omezeným, finančními injekcemi, podpl ácením resp. provázaností s bývalými případně dodnes státními podniky onu prok lamovanou kontrolu v podstatě téměř získaly...)

Ale vraťme se k tématu: Slušovice vytořily banku s názvem Moravská. Proč? Je z ajímavé, jak říká kapitán Žák, že "nedávno zesnulý (tj. před odesláním uvedené ho memoranda z července 1991, pozn. autor) poslanec Federálního shromáždění do cent dr. Boleslav Bárta, předseda Hnutí za samosprávnou demokracii- Společnost pro Moravu a Slezsko (a prolustrovaný agent StB, pozn. autor), vedl jednání s docentem ing. Františkem Čubou, CSc., o postavení Moravy a její ekonomické zá kladně , a to vše nakonec vyústilo ve známou kampaň za samosprávné postavení M oravy."

* * *

O tom jsme se ale už zmínili v jedné z předchozích kapitol. Pominuli jsme však v té době jeden velmi důležitý fakt: Že totiž právě ve slušovické bance měly k tomuto účelu finanční prostředky. Získávané tzv. "čištěním" všech nelegálně ukrytých peněz v zahraničí: Například z majetku tehdejší komunistické strany s chovaného ve švýcarských bankách, DAK Slušovice, který byl uložen v Singapuru, Rakousku a Německu nebo i jiných pochybných organizací, jež své peníze "podiv ným" způsobem získávaly v Hong kongu, na Kypru či podle jistých informací také v Egyptě.

VVezmeme-li tedy v úvahu výše zmíněné skutečnosti, pak plán se jevil celkem ja sný: Měl totiž vzniknout finanční gigant, který by byl (v té době, pozn. autor ) schopen disponovat nejméně jednou miliardou dolarů. Což by automaticky umožn ilo agrokombinátu Slušovice (čili vlastně k tomu účelu počátkem roku 1991 zalo ženému DAK MOVA Bratislava) připoutat k sobě zemědělský i potřebný zpracovatel ský průmysl, neboť by jim mohl poskytovat výhodnější úvěry i nižší úrokové saz by než ostatní banky...

(Lze říci, že i tohle se už málem stalo téměř skutečností. Nebo přinejmenším t o vypadalo dost reálně v době, kdy se jednalo o rozdělení federace. Na tiskové konferenci v Bratislavě z podzimu 1991 přiznali lidé z Čubova okolí nepředsta vitelně velké množství zahraničních finančních prostředků. Několik miliard, kt eré hodlali mít v brzké budoucnosti k dispozici. Pochopitelně vedle peněz, jež získali prostřednitvím úvěrů a pak zcela jistě použili, alespoň částečně, jin ak, než uváděli v žádostech bankám. Prostě, varováním Alexeje Žáka nikdo nevěn oval pozornost...)

* * *

Čili první krok k vytvoření "čehosi", co mělo být ovládáno slušovickými bossy a jimi vytvořenými akciovými společnostmi či společnostmi s ručením omezeným, byl už vlastně hotov. I když zatím jen neoficiálně a ve skrytu. A pak, ve druh é fázi, by v podstatě pro onu zformovanou mafii už neměl být problém řídt také činnost státního aparátu: Protože tam, kde jsou peníze a potraviny, je i skut ečná politická moc. A jak to ve svém dopise presidentu Václavu Havlovi zdůrazň oval Alexej Žák, "jestliže uvedená organizace nebude včas rozbita, nastoupená cesta po listopadu 1989 dostane záhy zcela jiný směr a všichni ti, kdo měli up římnou snahu se s mafií vypořádat, dočkají se příslušné odvety, která však roz odně nebude sametová... A podmínky k ní se vytvářejí už dnes: Aktivizuje se či nnost bývalých příslušníků StB a Veřejné bezpečnosti. Zatím ještě v podzemí, a le s plným využíváním jejich bývalých agenturních sítí, jež dosud existují mim o jakoukoliv kontrolu..." Podle zlínského vyšetřovatele "rostoucí ekonomické p otíže jsou v celé řadě případů vytvářeny úmyslně. Stejné pozadí má i stoupajíc í, či spíše uměle vyprovokovávaná nespokojenost občanů a s ní spojené volání p o předčasných parlamentních volách..."

(Veřejnost si zcela jistě vzpomíná na série různých demonstrací s tématikou po liticko zemědělskou, kdy se vyhrožovalo se zhroucením trhu a podobně. Probíhal y, tuším, v letech 1991 až 1993. Pan profesor ing. František Trnka, CSc., coby někdejší Čubův ekonomický náměstek v JZD AK Slušovice, od konce roku 1989 pře dseda Čs. strany zemědělské a později Liberálně sociální unie, stál vždy v poz adí. Existují konkrétní důkazy o jeho přímém spojení s docentem ing. Františke m Čubou, CSc., a lidmi kolem něj. Nejen z minulosti, kdy patřil k předním čini telům Slušovic, ale též z polistopadového období.V příštích kapitolách si o to m řekneme víc. Stejně tak i o některých faktech z jednání, jichž se účastnili představitelé DAK MOVA a tehdejšího mocenskéo aparátu z let 1990 až 1992. Neje n v Brně, ale také na Slovensku. A nešlo pouze o politiku...)

ZÁHADA KOLEM JEDNOO DOKLADU

Začátkem podzimu 1991 vystoupil v Československé televizi někdejší ministr zem ědělství České republiky MVDr. Bohumil Kubát. Mimo jiné také s tvrzením, že Če skoslovenská strana zemědělská dostávala peníze k financování své politické či nnosti od JZD AK Slušovice, čili od docenta ing. Františka Čuby, CSc. Vzápětí na to se rozezleně ozval předseda této strany, tehdy ještě docent, dnes profes or ing. František Trnka, CSc., který vše kategoricky popřel: Navíc oznámil, že se obrací k soudu a na osobu ministra Bohumila Kubáta prý podává žalobu či po dnět k trestnímu stíání pro pomluvu...

(Vzhledem k vážnosti nařčení se teď na chvíli zastavme u problému, zda slušovi cký agrokombinát "dotoval" potřeby Československé strany zemědělské, v jejímž čele od počátku vzniku až téměř do konce roku 1993 profesor ing. František Trn ka, CSc., stál. Organizace, která byla zakladatelem a součástí Liberálně sociá lní unie a dnes je důležitou částí Českomoravské strany středu. Nutno však kon statovat, že nám přitom nejde vůbec o osobu exministra Bohumila Kubáta, jehož činy v daném období byly silně kontroverzní a měl by je spíš zkoumat psychiatr . Ani o výše zmíněného Františka Trnku...)

* * *

Existuje totiž jeden dokument, který dokazuje, že bývalý ministr zemědělství B ohumil Kubát měl tenkrát pravdu. Nese název PŘÍKAZ K ÚHRADĚ (číslo dokladu 531 1), datum 28. ledna 1990 a v záhlaví je napsáno: účtárna JZD Agrokombinát Sluš ovice. Sděluje se v něm: Proplaťte Kčs 2.000.000 na adresu Československé stra ny zemědělské Praha 1, účet u Státní banky československé Praha l, číslo 36733 -011. Účel platby PŘEVOD, variabilní symol 9. Transakci realizovalo středisko 15.000, podepsán vedoucí závodu Traxler Arnošt.

(Takže, jak vidno, někdejší pan docent ing. František Trnka, CSc., zřejmě neho vořil pravdu, když dokazoval, že žádné peníze od JZD AK Slušovice jeho strana nedostávala. Důkaz, že byly nejméně jednou agrokombinátem poukázány, existuje. Podepsaný panem Traxlerem, který se brzy po onom aku stal šéfem několika spol ečností s ručením omezeným, mezi nimi i FORTUNY, ředitelem tzv. Moravské banky ve Slušovicích, členem správní rady Agrobanky... Navíc existuje důvodné podez ření, že Československá strana zemědělská obdržela od JZD DAK Slušovice v uved ené době finančních prostředků mnohem víc. Snad několik desítek miliónů korun. A právě po zmíněnch dvoumiliónových částkách. S tím, že celá akce se měla usk utečnit ve velmi krátkém časovém období, údajně v několika dnech. Podle inform ací důvěryhodných zdojů blízkých bezpečnostním složkám byly totiž objeveny dal ší fotokopie obdobných "příkazů" k úhradě. Těžko říct, že by o nich ing. Frant išek Trnka, CSc., coby zakladatel a předseda Československé strany zemědělské, nevěděl. A vedoucí funkcionáři DAK Slušovice též...)

* * *

Lze tedy mít za prokázané podezření přinejmenším o úzkých finančních vztazích slušovického družstva a Trnkovic Československé strany zemědělské. Zatím z hle diska poskytnutých peněžních darů. A ty se, jak známo, nedávají zadarmo... Nav íc, když zde z minula existují i velmi úzké vazby osobní. Docent ing. Františe k Trnka, CSc., byl přece dlouholetým ekonomickým náměstkem docenta ing. Franti ška Čuby, CSc. Měl stejné představy a názory a pochopitelně i svůj nemalý díl odpovědnosti za protizákonnou činnost JZD Slušovice, o níž titulu své funkce z cela jistě musel vědět. A nejen ji mlčky krýt, ale aktivně k ní také přispívat .

(Čtenáři si jistě vzpomenou na první pohnuté dny po 17. listopadu 1989, kdy se v Praze konala celostátní konference JZD. Tam se tehdy totiž poprvé prezentov alo založení zemědělské strany: Vedle iniciativy komunistického aparátu tenhle akt získal plnou podporu právě od bývalého vedení agrokominátu Slušovice, dne s transformovaného do DAK MOVA Bratislava. Ostatně, v podobném duchu tam vysto upili i vysocí důstojníci generálního štábu Čsl. lidové armády v čele s plukov níkem Zbytkm, stojící nekompromisně na pozicích projakešovského vedení KSČ. Ne ní to divné? Zvláště, když stejným způsobem podpořili vznik zemědělské strany na jednání přítomní komunističtí bossové. Nemluvě už o slušovickém týdeníku "N aše cesta", který rovněž obšírně referoval ze zakládajícío sjedu.) * * *

Pan docent ing. František Čuba, CSc., byl však se svým někdejším podřízeným, p ozději předsedou Čs. strany zemědělské a ještě později Liberálně sociální unie , spojen také jiným způsobem. Protože jinak by mu asi v posledních dvou měsící ch roku 1990 neprodal téměř nové osobní auto Daewwo (státní poznávací značka A DN 39-60). Jeho pořizovací cena čítala 199.500 Kčs, zůstatková hodnota 173.329 , docent ing. František Trnka, CSc., však měl zaplatit pouze 105.638 korun... Že by to bylo jen tak, z čistého přátelství? Asi těžko. Tohle totiž předseda D AK Slušovice nedělal nikdy. A vůbec už ne v "polistopadovém" období. Spíš si c htěl docenta ing. Františka Trnku, CSc., víc připoutat k sobě.

Pan docent, později profesor ing. František Trnka, CSc., měl ovšem také jiný d ůvod nepohněvat si své nedávné kolegy z vedení agrokombinátu. Svého času, když tam totiž pracoval, mu "jistá" stavební družstevní firma prováděla "jisté" pr áce. Na "jistém" objektu. Existuje dokumentace, jak se vše fakturovalo. Tedy p ardon, aby nebylo mýlky, dvojí dokumentace. Jedna původní, ta druhá pak uprave ná. Takže nakonec opravami rodinného domku byl ekonomický náměstek předsedy sl ušovického družstva docent ing. František Trnka, CSc., zvýhodněn o částku 73.7 62 korun 14 haléřů. Což byly koncem osmdesátých let velmi slušné peníze. (To, co nakonec bylo panem náměstkem docentem inženýrem Trnkou skutečně zaplac eno, lze označit za pakatel: Místo původních 96.248 Kčs jen 21 tisíc 485 korun 86 haléřů. Rekonstrukce se prováděla v květnu 1989 z popudu ing. Miroslava Sr šně. Podklady měly být předány koncem dubna či začátkem května 1991 policii. J enomže, docent ing. František Trnka, CSc., byl předsedou politické strany a na víc v úzkém kontaktu se Slušovicemi. Proto se nic nevyšetřilo... Vlastně ani n emohlo. Podle informací těch, kdo dostali příkaz vyhotovit onu druhou, upraven ou dokumentaci k vyúčtování Trnkovic přestavby, to bylo uděláno velmi perfektn ě. Bez jakýchkoliv identifikačních znaků... Takže i specialisté, kterým autor tohoto seriálu dal k dispozici fotokopie zmíněné "druhé" dokumentace, byli z t oho "jeleni". Tak jako z dalších slušovických "papírů" obdobného charakteru. V lastně, proč ne? V tomle přece agrokombinát uměl chodit...)

(Pokračování příště)

Jiří F. PILOUS