--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Richter Antonín
Název: Příliš kulaté jubileum
Zdroj: NN Ročník........: 0005/018 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Příliš kulaté jubileum Dnes je tomu rpávě 50 let, co německá Luftwaffe bombardovala Ml. Bole slav. Ze msty za prohranou válku, aniž by se jí český národ účastnil. Stalo se tak v první den míru, kdy už to na ni nemělo žádný vliv. Nebyl to tedy válečn ý akt a podle toho je třeba ho také "hodnotit".

Ten však nidko - ani za 50 let "nezhodnotil". O škodách na životech a ni majetcích mladoboleslavských občanů, které utrpěli zbloudilými pumami při b ombardování místní Škodovky, se až dosud nikdoí nezmínil. Každý to béře za sam ozřejmé, včetně dnešních prominentů, i když zničením automobilky utrpěl újmu c elý národ. Ten ani neví, zda vzniklé škody byly při fúzi Volkswagenu se Škodov kou vyčísleny a Spolkovou republikou Německo, jako právním nástupcem Wehemacht u, kompenzovány. Protože "svatební smlouva" mezi nimi nebyla zveřejněna. Nepoc hybně proto, že zmíněné škody nebyly dosud kompenzovány". Nikdo je neuhradil Š kodovce proto, aby je nemusel uhradit ani mladoboleslavskám občanům. Ve smyslu prohlášení prezidenta republiky, že "trpké výsledky války už patří historii". To jediné, co prý za ní můžeme udělat, je "tlustá čára". Bombardování Ml. Bol eslavi však není válečný akt, nýbrž akt ůmírový". Proto za ním "tlustou čáru" nelze udělat. Pan prezident si to zjednodušuje,b když říká "odpustme si, co js me si", protože se ho to osobně netýká. Když na to sám nedoplatí. To se ovšem netýká jen škod, způsobených bombardováním. Týká se to i škod, způsobených "znárodněním". To má stejný dopad, jako válečný akt a někdy ještě horší. Shodou okolností z něho těží i Volkswagen. Ten sice pozemky, na k terých si Škodovka postavila fabriku, aniž by je vlastníkům zaplatila, neznáro dňoval a proto si vymínil, že se nezúčastní ani jejich restitucí, jejich výnos si však přivlastňuje. Jednoduše tím, že fabriku, do které jsou tyto pozemky v loženy, včetně dlouhodobého zůročení jejich původní ceny, prostě převzal. Bez ohledu na to, že tyto pozemky nebyly zaplaceny. Byly uloupeny. Tím se neobyčej ně obohatil, neboť si přisvojil kradené zboží. Jeho výnos při jeho použití k v ýrobě automobilů po několik desetiletí představuje obrovské hodnoty. ty patří původním vlastníkům, nikoli továrně. ta si je - v režii bolševických zločinců - jen trestuhodně přivlastnila. Spolu s ní se jich zmocnil i Volkswagen - aniž by si to snad vůbec uvědomil - když ji s utajenými dluhy sakum pikum převzal. I s budovami a jejich vybavením, které možná zaplatil. Pozemky, na kt erých tyto budovy stojí, však zaplatit opomněl. To se nerovnává s jeho charakt erem ani morálkou, která to nemůže připustit. Tak jako jeho politické přesvědč ení. To se nemůže s barbarstvím loupeživého komunismu ztotožnit. Ztratilo by c harakter seriosnosti a kredit kapitalistického představitele.

Ten je v daném případě zpochybněn, neboť škody, vzniklé bombardováním i znárodněním, které jdou částečně i na jeho účet, nebyly dosud uhraženy. Nem á tedy čisté svědomí. Zřejmě kalkuluje s tím, že i Němci mají vůči nám nevříze né pohledávky. Malý český člověk na to ovšem doplácí. Nikdo se ho nechce zasta t, prezident ani vláda, když se už chystá, udělat nad ním kříž. Za minulostí " tlustou čáru". Z jeho kapsy by hradili i škody, způsobené sudetským Němcům. Ty jsme od nás po válce vyhnali - podle jejich vzoru - když oni už před válkou v yhnali ze Sudet nás. Udělali to dřív než my proto škody, které nám tím způsobi li, včetně zmíněného bombardování, by měli také dřív nahradit. Jsou první na ř adě, jelikož neexistuje důvod, měnit pořadí. Ani se řídit skutečností, že sude tští němci patří k velkému celku. Tozneužili už dvakrát a nikdy se jim to nevy platilo. Proč by to tedy chtěli zkoušet znovu? Nebylo by lépe se s námi dohodn out, kdyby nám vyšli iniciativně vstříc a nehnali to na ostří nože? "Sňatek" - Volkswagenu se Škodovkou možno považovat za prvý krok. Pro č by se tedy nemohlo v pochodu pokračovat? Učinit druhý a další krok? Dřívější averse zde už není, abychom se nemohli dohodnout. v zájmu společné prosperity . Když se učiní dosud nevyřízeným odkazům historie zadost a její problémy se u rychleně vyřeší.

Ing. Antonín Richter, Praha 2