--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kroupa Jaroslav
Název: Lepra KGB v postkomunistických zemích
Zdroj: NN Ročník........: 0005/018 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
LEPRA KGB V POSTKOMUNISTICKÝCH ZEMÍCH
("Washington Times" 22.2.1995)
NATO musí klást velmi tvrdé vstupní podmínky pro vstup do NATO. Bývalé komunis tické země musí nejprve zcela demontovat a vykořenit rozvědné orgány a speciál ní služby sovětského typu, a rovněž jejich vojenské ekvivalenty. Rychlé rozšíření NATO o mladé demokracie střední a východní Evropy, za účelem jejich obrany před případnou ruskou agresí, má rovněž základní význam jak pro uchování nezávislosti těchto států, tak pro americký zájem o bezpečnost v Evro pě.
Je sice pravdou, že vlády těchto zemí byly zvoleny demokraticky a jejich trh j e nyní o něco svobodnější než dříve, ale je též pravdou, že ve většině případů speciální a rozvědné služby, jak civilní, tak vojenské, si zachovaly struktur u ze sovětských časů.
Skutečná změna a očištění se uskutečnilo pouze v bývalém NDR a v České republi ce. (Ano, Česká armáda je Švejkova armáda, autor specialista na KGB by alespoň trochu měl znát historii východní Evropy, máme již zkušenosti s Rooseveltem, mimochodem v Polsku jsou tendence přejmenovat Rooseveltovy ulice na Reganovy - Pozn. překl.) Společenský život v ostatních zemích zůstává - na každé úrovni - proniknut nebo infikován kolaboranty, dispozičními pracovníky a agenty StB z komunistické doby - jak to kdysi řekl český prezident Václav Havel. (Nejenom že máme Švejkovu armádu ale i Švejka prezidenta. Pozn.překl.) NAŠI JSOU VŠUDE
Mnoho lidí, zejména v bývalých státech Varšavské smlouvy, jsou nadále závislí na ruské bývalé KGB a na vojenské kontrarozvědce GRU.
Šéf ruské rozvědky Jevgenij Primakov krátce po svém nástupu do funkce v roce 1 991 prohlásil: "Naše rozvědka v žádném případě nezpřístupní seznam agentů, kte ří pracovali v bývalých socialistických zemích."
Jinými slovy, jestliže NATO se rozšíří na východ, tak do sebe vstřebá tuto rus kou síť agentů, v případě, že se s tím něco neudělá. (Byznys je byznys, co by se s tím dělalo? Na loňském zbrojním veletrhu v Brně na mezinárodním semináři: "Česká republika na své cestě do západní aliance" náčelník generálního štábu České armády generál Nekvasil měl mít přednášku především pro mezinárodní účas tníky. Asi se styděl a nedostavil se, ale byla představena jeho biografie, zce la vážně v angličtině. Vyjímáme z ní: "General Nekvasil attended the Air Defen ce Military Academy in Kalinin (former Soviet Union) from 1974 to 1977. In 199 0, he graduated from the Military akademy of the General Staff of the Armed Fo rces of the USSR in Moscow.
General Nekvasil has been awarded the following medals: For Service to Country , For Merit for Defence of Country, For Merit for Czechoslovak Army First Degr ee, For Merits First Degree". Pozn. překl.)
Od Varšavy po Vladivostok, všichni ti bývalí důstojníci tajných služeb, jejich placení pracovníci, agenti a kolaboranti stihli si pro sebe a své přátele zař ídit posty v různých politických, administrativních, ekonomických, průmyslovýc h, soudních, vojenských, policejních, rozvědných a jiných funkcích. Všechny ty to sféry společenského života se nachází v jakémsi stupni pod jejich vlivem a někdy i pod jejich kontrolou.
Češi, kteří okamžitě předpovídali tento problém, vypracovali právní proceduru, která jim umožnila eliminovat tajné agenty z důležitých politických, vládních , školských a finančně-ekonomických funkcí ( Čechija lúčšeje vsjech v káždom r ežímě, navjérno, v sámom děle, - pozn.překl.) Udělali to, aby zajistili věroho dnost a slušnost těchto funkcí a získali společenskou důvěru v tyto nové insti tuce. Politické strany dokonce požádaly o lustraci každého ze svých kandidátů na veřejné funkce.
LUSTRACE JE PODMÍNKOU SUVERENITY Lustrace tvoří první linii sebeobrany každého z bývalých komunistických států, který touží získat plnou suverenitu.
Česká republika v této oblasti vede a je jediným státem, ve kterém neexistuje přízrak návratu komunismu. (Samozřejmě jakýpak návrat, komunisté přece vládnou - pozn. překl.) Naproti tomu v Maďarsku, kde lustrace je velmi omezena a v Po lsku, kde neexistuje, hrozí neobolševizmus, mající silnou oporu v podnicích a v byznysu, který si komunisté zprivatizovali pro sebe v období tržních reforem . (V ČR neobolševismus již existuje. Pozn. překl.)
A co více, stále více nestabilní a agresivní ruská vláda může využít pro své p olitické cíle expanzi NATO na východ, reaktivací sítě dřívějších sovětských ag entů, a tak využít archivů bývalé Varšavské smlouvy. Tyto archivy byly uklizen y v roce 1989 do Ruska a mohou být dále použity ke kompromitaci jednotlivých l idí za účelem jejich přinucení ke spolupráci s Ruskem.
Joachim Gauck, šéf německé vládní komise, která se zabývá archivem STASI, říká , že Rusko si zachovalo obrovskou bázi dat, která se dříve nazývala: Centrální systém rozpoznání nepřátel. Tento Systém měl za úkol koordinovat politickou t ajnou policii ve všech zemích Varšavské smlouvy. Polský novinář, Józef Darski, ve svém článku publikovaném v "Uncaptive Minds", tvrdí, že již od samého počá tku, všichni noví šéfové bezpečnosti jmenovaní Lechem Walesou, byli rozhodně p roti uvolňování bývalých tajných spolupracovníků a dokonce známých agentů KGB. Darský dodává: "Zdá se, že první dvě nekomunistické vlády v Polsku měly zájem udržet dobré vztahy s KGB, anebo byly k tomu přinuceny."
Nezávisle na spolupráci se Spojenými státy v oblasti jiných záležitostí spojen ých s rozvědkou, analýza Darského signalizuje existenci základních systémových problémů, které zabraňují uznat Varšavu za věrohodného strategického partnera pro NATO...
Pro politické vůdce, kteří měli odvahu hodit rukavici bývalému KGB a jeho mla dším bratrům, to neskončilo dobře.
Prezident Litvy Landsbergis v době svého odvážného pokusu provést lustrace, zj istil, že někteří jeho nejbližší političtí spojenci byli agenty KGB. Odsunul j e a snažil se udělat pořádek. Nedostal však ze Západu, zejména z Washingtonu, výraznou podporu, aby mohl zvítězit.
Bulharský premiér Filip Dimitrov se pokusil očistit lustrací svou zemi od agen tů KGB. Výsledek byl takový, že nepadla síť KGB, ale jeho vláda. V Polsku vláda premiéra Jana Olszewského, která energicky lustraci podporova la, vydržela pouze pět měsíců. Slovensko vycouvalo z provádění lustrace po odt ržení se od Prahy. A nakonec Maďarsko značně zúžilo rozsah dříve schválených z ásad lustrací vysokých státních úředníků. Západ ani nemrknul. TO NENÍ HON NA ČARODĚJNICE
Lustrace není honem na čarodějnice, jak zatvrzele tvrdí bývalí komunisté. Je t o jediný praktický způsob stejných zásad, které svého času použila západní ali ance v poválečném Německu a v Japonsku. Byly použity proto, aby se zajistila p octivost (integrita) nových demokratických vlád a ekonomických institucí, očis tou od pevně usazených v nich bývalých hitlerovců a militaristů. Zcela v souladu s ideály liberální demokracie, podporovaná čelními osobnostmi hnutí za lidská práva, lustrace tvoří pro tyto země záruku národní suverenity. ..
Členství v NATO může ochránit země Střední Evropy před konvenčním vojenským út okem z východu, ale nezajistí je před pátou kolonou existující rozvětvené sítě starého KGB a jinými službami zrozenými v sovětské éře.
UZAVŘENÁ CESTA DO NATO
Noví členové NATO neposílí bezpečnost tohoto Paktu, jestliže nedokáží - nebudo u chtít - tyto sítě zneškodnit. Neschopnost zneutralizovat sovětskou pátou kol onu nese sebou riziko oslabení Paktu a to na jeho nejdůležitějším křídle skrze přítomnost těchto quislingovských vlád.
V těchto státech je třeba vytvořit nové struktury a obsadit je pečlivě přezkou maným personálem. Celý tento proces musí být uskutečněn pod přísnou kontrolou civilních orgánů a při aktivní součinnosti spojenců z NATO.
Náměstek obrany, tajemník Státního departmentu a šéfové rozvědky musí před Kon gresem dosvědčit, že tento proces byl důkladně ukončen, než kterýkoliv stát bu de být moci uznán za plnoprávného člena NATO.
Teprve tehdy Atlantický pakt, jehož lídrem zůstává Amerika, bude schopen pomoc i Střední a Východní Evropě v uskutečnění konečného a autentického skoncování s komunistickou minulostí. Pouze takovéto skoncování s komunismem umožní vytvo řit v těchto mladých zápasících demokraciích podmínky, které jsou nezbytné k t omu, aby tyto státy bylo možné považovat za věrohodné partnery a spojence. J. Michael WALLER
J. Michael Waller je viceprezidentem sdružení American Foreign Policy Council zajímající se zahraniční politikou, redaktorem časopisu sledujícího stupeň de mokracie v postsovětském regionu a autorem knihy "Tajná říše: KGB - dnes" ("Se cret Empire: The KGB in Russia Today", Westview 1994.)
Text výše uvedeného článku, který byl publikovám koncem února, nelze podceňova t. "Washington Times" je považován v současné době za hlavní a nejvlivnější ko nzervativní deník v Americe...Zejména je důležité, že tento list vychází v hla vním městě. Washington byl po dlouhou dobu městem jednoho deníku, a to liberál ního (levicového) "Postu". V poměrně krátké době "Washington Times" proměnil h lavní město na místo, ve kterém mají význam dvoje noviny, které jsou pozorně s tudovány washingtonským establišmentem...
V populárním ranním televizním programu informační-politické sítě CSPAN, "Wash ington Times" zaujímá čestné místo a jeho redaktoři jsou častými hosty. Pro zajímavost je třeba dodat, že sílu tohoto listu vytvořil jeho mnoholetý šé fredaktor, slavný novinář Arnaud de Borchgrave, který je rovněž spoluautorem s lavného bestselleru "Spike", znamenitého špionážního thrilleru o sovětské infi ltraci amerického politického života a médií.
Z těchto všech pohledů má výše uvedený článek velkou hodnotu. Může se dokonce stát výkladem nového přístupu k nastíněnému tématu nové kongre sové většiny ve Washingtonu.
Zpracoval:
Jaroslav KROUPA
Převzato z GP