--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vagner Jan
Název: Pražské povstání ve vzpomínkách
Zdroj: NN Ročník........: 0005/018 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

PRAŽSKÉ POVSTÁNÍ VE VZPOMÍNKÁCH ( Z Vyškovských novin z roku 1991 )

V Komořanech u Vyškova žije přímý účastník "Pražského povstání", pan Ludvík Ka mrla. Před válkou sloužil v armádě v hodnosti rotmistra. Během protektorátu pr acoval jako dělník.

Povstání vypuklo dne 5. května 1945. U budovy rozhlasu vzplály těžké boje . Rozhlas volal o pomoc ve všech světových jazycích. Čs. piloti měli vydán "St and by" - plnou bojovou pohotovost. V Bari na letových drahách čekaly plně nal ožené americké létající pevnosti s pomocí Praze. Politici rozhodli jinak. Česk oslovensko bylo prodáno v politickém pokeru na Jaltě. Stalin dokázal blufovat s asijskou rafinovaností. Američané stáli u Plzně.

Ráno 5. května se v Praze objevil průzkumný oddíl americké armády pod ved ením kapitána US Army Eugena Fodora z OSS (vojenská zpravodajská služba). Centry povstání se stávaly pražské továrny. Pan Kamrla velel četě v Kybal ově fabrice. Bojovali na okrajových územích Prahy. Večer 6. května odzbrojili korouhev německé jízdy, pozdě v noci četa obsadila továrnu "Maceška", kde zaja la asi 50 Rakušanů. Tím získali i lehké kulomety vz. 26. Podléhali vojenskému velitelství "Bartoš", kterému velel generál Karel Kutlvašr. (Za tuto činnost p ak seděl až do roku 1960!) Přes noc opravovali povstalci zbraně. V neděli 6. k větna vyrostlo v Praze na 1.600 barikád. Četa bránila přístup do Malešic. Byli první mrtví a ranění. Proti povstalcům postupovali příslušníci SS divize "Das Reich".

Rotmistr Ludvík Kamrla je kropil lehkým kulometem. Přímo vedle něj padl o smnáctiletý povstalec, jeho pomocník. Vzpomínal na statečného kavaleristu, kte rý v plné palbě německých obrněných vozů odpálil panzerfaust. Tím zahnal na út ěk oddíl SS. V noci na 7. května Němci připravovali tankový útok na Prahu. Cel ou noc řvaly motory tygrů. Povstalce mrazilo. Postrádali těžké zbraně na obran u proti tankům. 7. května německé dělostřelectvo ostřelovalo Prahu. Kamrlova č eta útočila proti škole, kde se opevnili příslušníci SS. Po boku povstalců boj ovali příslušníci ROA - vlasovci. Během bojů v Praze jich 300 padlo. Zabránili svými životy krveprolití, kterého by se SS dopustili na civilním obyvatelstvu . Ve škole zlikvidovali odpor SS ručními granáty. 8. května pronikla četa do l azaretu SS. I tam byli ozbrojení příslušníci. Po krátkém boji četa lazaret obs adila.

Ráno 9. května vjely do Prahy tanky Rudé armády. To už byl v Praze relati vní klid. Velké části německé armády prchaly do amerického zajetí. Likvidovala se jednotlivá hnízda odporu. Vlasovci byli masově popravováni příslušníky NKV D. Mezi nimi i lékařky a ošetřovatelky. Zahrabávali je do mělkých hrobů. V Pra ze se chovali vojáci - osvoboditelé tak jako ve Vyškově.

(Čti NN 17/95 str. 26.) Lidský život měl pro ně cenu náboje. I povstalci musel i použít zbraní proti vojákům Rudé armády, aby ubránili obyvatelstvo před nási lnostmi.

Po povstání dostala četa uniformy "Afrikakorpsu" a jela obrněným vlakem n aproti E. Benešovi.

Pan Kamrla odešel z armády na podzim 1945. Nejvíc mu vadili politruci, kt eří armádu zcela rusifikovali. Po válce pracoval na různých místech. Dnes je m u 75 roků a sbírá nálepky od zápalek. Má ve sbírce 70 000 kusů. JAN VAGNER