--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Vyňatek z "Dědictví otců"
Zdroj: NN Ročník........: 0005/018 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

VÝŇATEK Z "DĚDICTVÍ OTCŮ" V době světové hospodářské krize dochází v Německu k osudovému zvratu. Li dská spodina bez morálky vyrukovala z hospod na náměstí. Hitler řve, vyhrožuje , šíří strach. Zavádí osvědčené metody J.V.Stalina, staví koncentráky, nahání do nich bohaté Židy, aby se zmocnil jejich majetku. (Ano, vážení, v té době mě l Stalin na svědomí už milióny zmařených životů v různých koncentrácích a hlav ně při hladomoru, který on způsobil nařízením k obrovskému exportu obilí.) Těžko se žilo v té době i v ČSR. Lidé museli šetřit a čtyřikrát obrátit k aždou korunu. Přesto většina lidí drží při sobě a nenechali jeden druhého padn out. Scházejí se v různých spolcích. Táta pravidelně chodí do Sokola v Dědicíc h. Byla tam dobrá parta. Sokoli se navzájem znali i z okolních jednot. Táta mě l kontakt se Sokoly ve Vyškově i třeba v Račicích, kde bylo velmi dobré družst vo nářaďovců, jehož základ tvořili hoši z rodiny Hudců. Nejlepší byl Lojza - ú žasný technik při cvičení.

Ve Vyškově byl starostou města a náčelníkem Sokola JUDr. Jan Hon. V době nezaměstannosti prosadil stavbu riviéry v Pístovicích. Přece se našla jakási p ráce, vydělala nějaká ta koruna a vznikalo užitečné dílo... Později prosadil s tarosta stavbu kasáren nejen na Kozí horce, ale také na Olomoucké (nynější Zbr ojovka) a stavbu hangárů na letišti. Najednou je ve Vyškově práce dost. Kopáči , zedníci, tesaři, pokrývači mají zaměstnání. I táta přibírá dělníky. Má zakáz ky na stovky oken, dveří a skříněk. Do kasáren přijdou vojáci a budou se cviči t pro obranu mladé republiky. Nikdo si neuměl představit, že by jednoho dne by l na pořadu Mnichov.

V roce 1936 se v Berlíně koná Olympiáda. Naši závodníci to tam nemají leh ké, Němci se chovají nadřazeně a agresívně, chtějí demonstrovat svoji sílu i p rvenstvími ve sportu. V olympijském družstvu jsou Brňáci Jan Gajdoš (později u mučen v koncentráku), Gusta Hrubý a "náš" Alois Hudec z Račic. A byl to Lojza, který to tam árijcům nandal: předvedl jim rozpor střemhlav na kruzích a získa l zlatou medaili. V Berlíně se hrála československá hymna.

V sokolských jednotách se nacvičuje na Slet. Přes všechnu bídu hodně lidí chce jít do Prahy cvičit. Cvičení lidi sjednocuje, Slet je prosycen antifašis mem.

Přišel Mnichov a obsazení pohraničí. Pak nastal protektorát a Němci byli rozlezlí všude.

Když byla zabírána vyškovská sokolovna, právě končilo tajné stěhování těl ocvičného nářadí přes zahradu stolaře Špičáka. Činnost Sokola byla zakázána. 8 . října 1941 došlo k hromadnému zatýkání župních činovníků a činovníků ČOS. Dn e 14. listopadu byl shozen a zničen Tyršův památník (před dnešní geodézií), 27 . listopadu 1941 bylo sokolské kino přejmenováno na kino Victoria a tělocvična se stala zámečnickou dílnou wehrmachtu. 8. prosince byla z vestibulu sokolovn y odstraněna Tyršova busta a místo ní se objevila Hitlerova.

V tátově dílně byla nařízena válečná výroba: vojenské kufry, bedny na gr anáty, vojenské postele do kasáren (ke konci války i nějaká ta rakev pro němec kého oficíra). Bylo nařízeno vyvěsit vlajku s "hakenkrajcem" vždy, když Němci dobyli nějaké větší město. Táta na tu povinnost rád zapomínal. Jednou přijel v ojenský motocykl se sajdou a přivezl dva pány v "kožeňáku". Hrabali se v papír ech tak dlouho, až cosi našli. Napařili tátovi obrovskou pokutu. Navíc musil t áta před dílnu zasklít plakát s německy psanou výzvou, aby se "přátelé říše" t éto živnosti vyhýbali. "Ciferšpióni" lámanou češtinou tátovi sdělili, že by "n a kontrolu" nepřijeli, kdyby táta na tu "fangli" nezapomínal. (Kuriósní bylo, že tu pokutu táta platil ještě 3 roky po válce - totéž prožil další vyškovský stolař pan Špičák).

Po zákazu sokolské činnosti se nářaďovci tajně scházeli u Čamků, u Šmehlí ků a také v naší dílně, kde bylo uschováno tělocvičné nářadí. Řekli si navzáje m, co se kde dělo a co kdo slyšel "z venku". Protáhli si kostru a hned bylo na světě líp.

Němci nečekaně zatýkali v Dědicích. Odvlekli nejstaršího tátova bratra Th eodora. Učitele Vojtu Celého nechytili - utekl jim přes dvůr, zahradu a pole d o Budonic (zaniklé sídliště v polesí Drnovice).

A zase se ilegálně cvičí. Chodí k nám Miloš Kupka, Franta Schön - otec po zdější reprezentantky Lídy Švédové, Oldřich Čtvrtníček, Frantík Otevřel - zakl adatel oddílu SG a dlouholetý trenér a rozhodčí, Milan Nevřala, Milan Válek, V ít Matlocha - poválečný reprezentant a později vedoucí reprezentačního družstv a gymnastů, a další.

Ke konci války, kdy byly boje pod Brnem, přišel za tátou sokolník a promí tač kina Tonda Smékal. (Viz str. 28 v NN 17/95!)

V té době dělal nějakou práci na nádraží a dostal hroznou chuť znemožnit přísu n vojenské techniky z německého týlu od Přerova k Brnu. Donesl si na to i spec ielní nářadí. "Půjdeš? Nepůjdeš? Koho navrhuješ?" Ne, táta do toho nešel, měl 4 děcka - jen potřebné "náčeníčko" Tondovi v dohledu uschoval. Ve Vyškově byli mladší a bezdětní - a kdosi si snad potřeboval i umýt ruce, zapatlané činnost í v Kuratoriu. Miloš Kupka to dokázal domluvit. První pokus v noci z 9. na 10. dubna se za Nouzkou směrem k Lulči nepovedl, hoši byli překvapeni vojenskou h lídkou. Přesto poškozené kolejnice zdržely na několik hodin německý vojenský t ransport. Druhý pokus se zdařil. Vlak s německými pancéřovými vozidly vykoleji l v noci z 19. na 20. dubna 1945 u Markové cihelny. Než se ta hromada železa o dklidila, byly boje o Brno v podstatě rozhodnuty. Jádro této skupiny tvořili h oši odchovaní v Sokole: Miloš Kupka, Miroslav Válek, bratři Wolfové, bratři Se dláčkové, pozdější známý herec Jaroslav Rozsíval a další.

Po válce se k těmto akcím hlásili úplně jiní "partyzáni". Lidé se vraceli z totálního nasazení, z věznic, z koncentráků. Také strýc Theodor se vrátil z koncentráku, špatně chodil, měl zmrzačená chodidla a lýtk a. Kolik lidí z Vyškova se však nevrátilo? Kolik jen bratří z vyškovského Soko la? V roce 1941 v Osvětimi zahynul Leopold Marek. V roce 1942 v Osvětimi zahyn uli JUDr. Jan Hon, Ladislav Lacina, Karel Měřínský, Jaromír Tomandl, v Majdank u téhož roku zahynuli Oskar Baran a Dora Baranová, v Brně téhož roku byl zastř elen Jan Hrozek. Ve Vyškově na následky útrap z vězení zemřela Ludmila Koutná. Jan Vaculík zahynul v Dachau v roce 1945 a až po osvobození zemřel v Patlingu Karel Höfer