--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Havrda Vladimír
Název: Vysocká vyhláška nežádoucí...
Zdroj: NN Ročník........: 0005/019 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vysocká vyhláška nežádoucí, protože zpochybňuje legálnost KSČM "Komunistický režim je sice prohlášen za zločinný, jeho propagace je zakázána, ale komunistické strany a propagace komunismu jsou oficiálně povoleny. A to j e absurdní."
Ponechat Vysockou vyhlášku tak, jak je, rozhodlo jednohlasně všech šest p řítomných členů městského zastupitelstva na svém čtvrtém veřejném zasedání v p ondělí 27. března t.r. Ovšem s vědomím, že je od samého počátku neplatná, a ne lze podle ní postupovat a ukládat sankce. Vyhláška města Vysoké nad Jizerou č. 5/94 "O zákazu agitace a propagace KSČM a stran a hnutí projevujících sympati e ke komunismu" byla schválena 25. července m.r. a 1. září pozastavena přednos tkou OkÚ Semily, která podala Ústavnímu soudu ČR návrh na její zrušení. ÚS náv rh odmítl s tím, že přednostka je k podání takového návrhu osobou zjevně neopr ávněnou, neboť nade vší pochybnost nemůže jít o vyhlášku v samostatné působnos ti.
ÚS při posuzování oprávněnosti navrhovatelky dospěl k závěru, že tato obe cně závazná vyhláška byla vydána v oblasti (a) výslovně vyhrazené právní úprav ě, ke které může dojít výlučně cesou zákona schváleného v zákonodárném procesu v Parlamentu ČR, nebo (b) v případě ochrany veřejného pořádku v oblasti svobo dy projevu dokonce pouze cestou změny ústavního zákona.
Hostem jednání vysockého zastupitelstva byla přednostka OkÚ Semily JUDr. D. Hůlková, která v úvodu řekla, že nepřijela nikoho přesvědčovat nebo vysvětl ovat nějaké pohnutky. Jako přávník vyložila nastolený právní stav vyhlášky. Ač třeba i chápe důvody, které k jejímu vydání vedly, je nutno vycházet z podmín ek, za jakých může obec obecně závaznou vyhlášku (OZV) vydat. Podle zákona o o bcích tak může učinit jednak v oblasti samostatné působnosti, jednak v přenese né působnosti. V samostatné tehdy, když to připouští paragraf 14 zákona o obcí ch, v přenesené tehdy, když ji k tomu zmocňuje zvláštní zákon, jímž je upraven určitý okruh společenských vztahů spadajících do oblasti státní správy. Tato vyhláška se opírala o samostatnou působnost, o veřejný pořádek, podle ş 14 zák ona o obcích. "Protože však byla směřována vůči zákazu agitace a propagace KSČ M jako právoplatné a rgistrované politické strany, učinili jsme určité kroky v e směru ministerstva vnitra a ÚS s tím, že jsme ji pozastavili a předložili ÚS ke zvážení, zda může či nemůže platit," řekla dr. Hůlková. V pravomoci OkÚ ne ní takovou vyhlášku zrušit, ale pouze pozastavit a předat ÚS (před jeho ustave ním Parlamentu ČR). Ten ale rozhodl, že OkÚ k tomu nebyl oprávněn, neboť tato vyhláška vůbec v samostatné působnosti nemohla být vydána. V případě, že by by la vyhláška vydána v přenesené působnosti, mohl by ji OkÚ zrušit zákon neopírá , ani by se opírat nemohla, protože žádný zvláštní zákon k tomu neexistuje. So učasný nastolený právní stav je takový, že vyhláška je pozastavena, ale i kdyb y pozastavena nebyla, tak od samého počátku neplatí, protože je v rozporu se z ákonem o obcích. Jakékoliv úkony učiněné podle této vyhlášky se od počátku stá vají neplatné. A protože správní právo nezná nicotné, nulitní právní akty, tak takovéto konání podle této vyhlášky by musel rušit orgán vyššího stupně, tj. buď okresní úřad ve správním řízení, a ve druhém stupni okresní či krajský sou d. Protože vyhláška neplatí, nemá vlastně ani zastupitelstvo co rušit, ale pok ud by podle ní jednalo a dotýčný se odvolal, má jasnou šanci na úspěch, že roz hodnutí zastupitelstva bude zrušeno. "Jiná je situace OZV na Benecku," pokračo vala přednotka, "kde jsme do této vyhlášky naprosto nezasahovali, nepozastavil i jsme ji a nechali v plné platnosti, protože je koncipována stejně jako měst Jičína, Pardubic, Mladé Boleslavi a podobně. Tato vyhláška byla postavena prot i politické straně, která je MV registrována a není bohužel možné, aby zastupi telstvo na území jedné obce její činnost jakýmkoliv způsobem omezilo." Jiří Ďoubalík, iniciátor vyhlášky připomněl, že se hovoří především o jej í zákonnosti, oprávněnosti k jejímu vydání, zatímco k samotné podstatě se nikd o odpovědně nevyjádřil a ani vyjádřit nechce. "Stav je takovýto: "Komunistický režim je sice prohlášen za zločinný, jeho propagace je zakázána, ale komunist ické strany a propagace komunismu jsou oficálně povoleny. A to je absurdní." D ále citoval z otevřeného dopisu vládě, prezidentovi a poslancům Parlamentu ČR odeslaného v září 1994: "Domníváme s, že registrace KSČM ministerstvem vnitra a tedy i propagace a agitace této strany je nezákonná. Jsme toho názoru, že ne jsou dodržovány paragrafy 260 a 261 trestního zákona, které zakazují propagaci hnutí směujícícho prokazatelně k potlačení práv a svobod občanů. Není dodržov án a byl porušen ş 4, ods.a) a c) zákona č. 118/94 o sdružování v politických stranách a hnutích, podle nichž nemohou vyvíjet činnost strany a hnutí, jejich ž cílem je odstranění demokratických základů státu, a které směřují k uchopení a držení moci, zamezující druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostř edky o moc, nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů. Demokratično st komunistické strany vylučuje již sám její název. Dokud toto nevyřeší odpově dná místa, jsou nuceny tyto záležitosti iniciativně řešit samy obce k ochraně svých obyvatel, za které nesou odpovědnot." Protože se J. Ďoubalík s názory v tomto dopise ztotožňuje i nadále, nevidí důvod na vyhlášce nic měnit, a pokud ano, pak navrhuje, aby byla doplněna o Stranu československých komunistů Miros lava Štěpána, kterou 10. března t.r. zaregistrovalo, podle jeho názoru, znovu protizákonně MV. Dále požádl přednostku jako nejvyšší osobu v okrese zastupují cí stát, jež by měla dbát na dodržování zákonů, aby poradila, jak mají tedy za stupitelstva postupovat, aby zákony, které jsou u nás porušeovány, se dodžoval y.
"Já pana Ďoubalíka chápu," odpověděla dr. Hůlková, "ale myslím, že území našeho okresu je dost malý celek na to, abychom byli slyšet. Já jsem ochotna, a udělám to ráda, tlumočit vaše stanoviska z dnešního jednání a případně oslov it MV. Ale oni jsou přece jenom ti, kteří registrují. Kam se to však musí dost at, je do parlamentu. Od vydání Vysocké vyhlášky uplynulo tři čtvrtě roku a ni c se nedělo. Všichni o ní vědí, ale žádná další opatření se nepřijala." "V jiných vyhláškách," pokračoval J. Ďoubalík "se hovoří o komunismu, faš ismu, rasismu atd. My jsme do naší vyhlášky fašismus a rasismus nedávali, prot ože u nás žádná strana s názvem fašistická nebo rasistická není. Nepochybuji, že kdyby tu byla registrována kupříkladu Fašistická strana Čech a Moravy, že b ychom ji do naší vyhlášky doplnili. Další vyhlášky hovoří jenom obecně a nepou kazují právě na to hlavní - že tady existuje strana komunistická, i když komun ismus je prohlášen za zločinný a jeho propagace je zakázána. Právě proto jsme ji ve vyhlášce jmenovali. Na ty ostatní veřejnost i ústavní činitelé kývou - a no ty necháme, poněvadž jdou do ztracena, a neuhodí na to pravé místo - totiž jak je možné, že tu existuje strana, která to má přímo v názvu. Byl bych zvěda v, ačkoliv bych se toho nerad dočka., jak by se zachovalo MV, kdyby si někdo s ehanl podpisy a založil Fašistickou stranu Čech a Moravy, zda by ji zaregistro valo nebo ne. Poněvadž podle komunistů se dnes strana může jmenovat jakkoliv, když si dá do stanov, že je demokratická. Žádná si tam jistě nedá, že bude vys tupovat proti ústavě a že chce rozvrátit republiku. Ale jde o to, jestli jí to lze věřit. Už sám název je rozhodující. Podle mne by se mělo zvažovat, jestli nelze na MV podat žalobu za to, že vůbec tyto strany zaregistrovalo." K. Bárta řekl, že nález ÚS plně respektuje, až by stačilo, kdyby se uplat ňovalo, co je v zákoně dáno, aby to nemuselo duplicitně dělat zastupitelstvo. Je jasné, že jiné vyhlášky nevadí, protože se v nich mluví obecně. "U Vysocké vyhlášky vadí jediné - že je v ní KSČM konkrétně pojmenovaná. A to je prostě p ro spoustu lidí v tomto státě smůla," řekl a navrhl, aby vyhláška zůtala tak, jak je, protože nevidí důvod na ní cokoli měnit. "Když je to vlastně neexistuj ící akt, jakoby snad ani nikdy napsána nebyla, tak proč?"
J. Ďoubalík poznamenal, že ho na celé věci nejvíce zaráží stanovisko ÚS, podle nějž ve Vysokém vlastně ani žádnou vyhlášku nevydali, a vypadá to jen ja ko plácnutí do větru. Zeplat se přednostky, proč tedy OkÚ podával návrh na zru šení vyhlášky, když tak mohl učinit pouze v případě, že by byla vydána v samos tatné působnosti, ale on dospěl k názoru, že v samostatné působnosti není. Dr. Hůlková upřesnila, že už v návrhu konstatovali, že vyhláška sice byla městem vydána v samostatné působnosti, protože se v úvodu opírala o zákon o o bcích, ale že v samostatné působnosti vydána být nemohla. Tento názor dávali k e zvážení ÚS, a ten dospěl ke stejnému závěru. Proto rozhodl, že nebyli legiti mováni k podání návrhu na zrušení vyhlášky.
Na dotaz PL a ČR, zda byl OkÚ vůbec oprávněn k pozastavení vyhlášky a pok ud ano, zd to nebylo nadbytečné, když vyhláška je stejně od samého počátku nep latná, odpověděla, že OkÚ nejen mohl, ale podle zákona o okresních úřadech měl i povinnost pozastavit vyhlášku, která se dostává do rozporu se zákonem. To, že se Vysocká vyhláška dostala do patové situace, není ani tak vina t ěch, kdo ji vydali, jako spíše důsledek pravidel hry, která jsou tu stanovena. Vysocké zstupitelstvo vycházelo z jedněch zákonů, na druhé narazilo. Zachoval o se jako samosprávný, samostatně myslící a jednající orgán a narazilo na zeď státního aparátu. Přesto se území Vysokého stalo prvním ostrůvkem osvobozeným od komunistické propagace v této zemi. Vývoj ukazuje, že už dávno není osamoce né.
Vladimír HAVRDA