--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vaněk Ladislav
Název: Počítání nudliček v politické polévce
Zdroj: NN Ročník........: 0005/021 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

POČÍTÁNÍ NUDLIČEK V POLITICKÉ POLÉVCE

Kolem dvou poslanců se točí dnešní český politický svět. Jsou jimi paní Anna R öschová (ODS) a pan Pavel Tollner. O obou jsem toho napsal dost. Buzková: "V minulém týdnu se velmi často ve sdělovacích prostředcích objevoval y spekulace o tom, že sociální demokracie vymění hlasování o senátu za místo m ístopředsedy poslanecké sněmovny a to nejspíše pro mě, anebo za různé jiné pre bendy. Já tuto spekulaci považuji za absolutně nehoráznou... Nás nezajímají, j aké jsou hádky v koalici ohledně obsazení místa místopředsedy sněmovny. A poku d chce nějaká skupina koaličních poslanců odvolat svého místopředsedu, a chtěl a by pro to získat hlasy našeho poslaneckého klubu, musí nám k tomu předložit nějaký lepší důvod, než je ten, že se s tímto svým místopředsedou sami nedokáz ali dohodnout."

V. Benda: "Nepřipadá mi zcela korektní, že se ozvali někteří představitelé koa ličních stran ještě dříve, než jsme my jakékoliv jednání zahájili. Myslím si, že doposud nebyla v tak závažných věcech koaliční dohody nikdy zpochybněny. Kd yž byl odvoláván např. pan ministr Baudyš, ministr Kabát nebo další, tak samoz řejmě ostatní koaliční strany respektovaly své partnery a jejich právo obsazov at příslušné posty. Nepokládám za korektní, když předem jsou signalizovány mož né důsledky těchto jednání."

Republikový výbor má v současné době 32 členů, z toho jenom jediný byl nepříto men z důvodů nějaké dopravní nehody, která se mu přihodila při cestě, tak nedo razili. Nicméně bylo na základě rozšířené partnerské smlouvy (do současné doby byli dva představitelé kanu členy republikového zastupitelského výboru). V so učasné době je jich sedm. 25 představitelů KDS a 7 představitelů KAN. Nicméně při těchto personálních hlasováních vyzval předseda Kanu Dejmek těch pět nově zvolených členů, i když na to mají právo, aby nehlasovali. Čili ono se hlasova lo o několika usneseních, vždycky to bylo

za absence většiny představitelů KANu, to bylo jednadvacet až třiadvacet hlasů pro proti pěti až šesti hlasům...

Třicet jedna tam bylo řádných delegátů.

(Což ovšem nějak nehraje. Když bylo 23 pro a 7 proti, tak... - Já řákám 2l až 23 pro jednotlivá usnesení a pět až šest popřípadě proti... (A ti z KANu nehlasovali vůbec?)

Ti představitelé jaksi, pan Dejmek a pan dr. Šíma zasedají v orgánech KDS už p ůldruhého roku. Čili ti hlasovali, ale byli vyzváni ti ostatní, aby se tedy sp íše hlasování zdrželi...

(Pořád to není jasné...)

Tiskový: Já vám to po tiskovce můžu přesně říct ty počty, pokud vám není jasné , že to bylo schválené drtivou většinou...

Benda: Ale to odpovídá, jak jsem říkal. Jaksi, ano já jsem říkal pět až šest l idí hlasovalo proti. Dvacet jedna pro, šest proti, je dvacet sedm a čtyři se z drželi hlasování. To byl jaksi ten nejhorší výsledek...Umělci - svědomí národa ?

Mám právo být prostřední a proto není mojí povinností býti kulturně n adprůměrný. toliko co občan tohoto státu, toliko co Čech.

Kdybych se osmělil mluvit k veřejnosti co by umělec, musel bych zváži t, zdali mluvím za prostedníky nebo za umělce nadrpůměrné - to nechť posoudí j iní a není to v tuto chvíli tak důležité. ponechme stranou tedy uměleckou patf ormu a podívejme se na onu odvrácenou tvář umění - zejména potom umělců. Velmi dobře si vzpomínám na dobu kolem roku 1968, kdy jsem jako osmná ctiletý chlapec se svými vrstevníky cítil skutečně svou identitu. Velmi dobře si vzpomínám na ty všechny národní a nadnárodní umělce (herce, zpěváky, výtvar níky, muzikanty etc.), dobře vzpomínám na mnohé z těchto, na ty, kteří za tzv. normalizace honem podepisovali ANTICHARTU, kteří si sypali popel na hlavu, je zdili si vylepšovat svůj kádrový profil na Festivaly politické písně a podobné komunistické davové akce. Nezapomněl jsem ani na ty, kteří se nestyděli na ko lenou prosit své komunistické chlebodárce za odpuštění, kdy se prohlašovali za pomatené - "pomýlené..."

Nepochybně nejsem sám, komu dnes připadá komické, tragikomické a nejč astěji tragické, když vidí tto "neochvějné hrdiny" (některým neupírám umělecké kvality), toto naše "svědomí národa", producírovat se na obrazovkách našich t elevizí a v éteru rozhlasových vln. Ano - máme dnes tržní ekonomiku, buďte trž ní, vážení umělci. Tehdy se chodilo na trh s kůží...I soudruh Husák vám tehdy na přelomu roku 1989 řekl, že jste si nemohli stěžovat...Vy jste si skutečně n eměli důvod stěžovat... s takovou páteří... s takovou morálkou. Dovolím si dok once tvrdit, že vám takový stav náramně vyhovoval. měli jste nezpochybnitelné "požehnání" (pokud jste nezlobili), svůj statut socialistického umělce. To vám bylo víc, než vlastní čest, základní lidská důstojnost. Velmi dobře si vás pa matuji, vy všichni (pomýlení", kteří se dnes, jeden za druhým chodíte vylhávat na obrazovky televizí. Je velmi dojemné, jak se nám sugestivně snažíte namluv it, že myslíte vždy jen a jen na diváka, posluchače...Ne, ne, milí drazí. Nikd y vám tolik o svéhzo posluchače (diváka) nešlo - šlo vám o své doživotní hnízd ečka... a o hnízdečka vašich ctihodných a většinou nic neumějících ratolestí, milánkové. Vaše "samozřejmě nadané" a ke komštu předurčené potomky, nám dnes t éž notně vnucujete.

Bylo by to dlouhé poéma, chtít v tomto skromném prostoru říci vše nes mysl, popsat ten jeden veliký socialistický paskvil, který jste produkovali na plátnech kin, na obrazovkách atd. A dnes - dnes je ostatně vidět, co jste sch opni nabídnou...Buď americký naivní škvár nebo starou tvorbu pro socialistické nostalgiky - tzv. pamětníky. Šestý rok po revoluci se dosud neodvážíte narovn at páteř - máte-li, říci slovo "komunismus", nejde vám to z huby... Ladislav Vaněk