--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Obžalovaný Ivan Jirous
Zdroj: NN Ročník........: 0005/021 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřovali proti soci alistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, č í m ž s p á c h a l i

oba obžalovaní trestný čin pobuřování podle ş 100 odst. 1 písm. a) tr. z. a o d s u z u j í s e

oba obžalovaní podle ş 100 odst. 1 tr.z.. k trestům odnětí svobody a to: Obžalovaný Ivan Jirous

v trvání 16 (šestnácti) měsíců,

obžalovaný Jiří Tichý

v trvání 6 (šesti) měsíců.

Podle ş 39a odst. 2 písm. b) tr. z. se obžalovaný Ivan Jirous pro výk on trestu odnětí svobody zařazuje do druhé nápravně výchovné skupiny. Podle ş 39a odst. 2 písm. a) tr. z. se obžalovaný Jiří Tichý pro výko n trestu odnětí svobody zařazuje do první nápravně výchovné skupiny. Podle ş 55 odst. 1 písm. a) tr. z. se obžalovanému Ivanu Jurousovi uk ládá trest propadnutí věcí - psacího stroje zn. Remington, výr. č. ZA - 37710, polského Biuletynu informacyjného z května 1988, 3 ks uhlových papírů zn. Mon opol a papíru s rukopisným textem ze 4. 5. 1988 (vše pol. 1/89 okresní prokura tury v Jihlavě).

O d ů v o d n ě n í

Okresní prokurátor v Jihlavě podal proti obžalovaným Ivanu Jirousovi a Jiřímu Tichému obžalobu, podle níž jmenovaní v době od 26. 4. 1988 do 6. 5. 1988 v Praze společně zkoncipovali a vyhotovili z nepřátelství vůči politickém u a státnímu uspořádání republiky písemnost, jejíž obsah hrubě uřáží a pomlouv á státní a politické orgány ČSSR pro výkon jejich pravomoci, které obviňuje z fyzického a psychického teroru a současně nepravdivě líčí postup státních orgá nů při rozhodování v trestních věcech a s touto písemností v období od měsíce května do srpna 1988 seznámili zejména formou podpisové akce větší počet osob a poté obžalovaný Ivan Jirous dne 15. 8. 1988 z místa svého přechodného bydliš tě ve Staré Říši 33, okr. Jihlava, odeslal uvedenou písemnost na adresy Minist erstva spravedlnosti ČSR, Ministerstva vnitra ČSSR, včetněš podpisového archu se jmény 271 signatářžů a tedy podle obžaloby z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně 2 osoby pobuřovali proti s ocialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky a tento čin spáchali tisku podobně účinným způsobem. Podle obžaloby dále obžalovaní současně v dob ě od května do srpna 1988 na různých místech v ČSR, organizováním podpisové ak ce k písemnosti uvedené v předchozí části, na které se vzhledem k zamyšlenému a skutečně získanému počtu signatářů a vzhledem k územnímu rozsahu muselo podí let více osob, vědomě vytvořili možnosti, aby se tato písemnost stala znáumou v zahraničí, což se také stalo, neboť dne 23. 8. 1988 bylů text odvysílín v če ské relaci Radia Svobodná Evropa a Hlasu Ameriky, přičemž obsah písemnosti nep ravdivě a hrubě zkresluje informace o ČSSR, které jsou schopny vyvolat nepřízn ivé představy o peměrech v Československu a tedy podle obžaloby obžalovaní jak o čsl. občané poškozovali zájmy republiky tím, že umožnili rozšiřovat v cizině nepravdivé zprávy o poměrech v republice. Tato uvedená jednání obžalovaných j sou v obžalobě kvalifikována jako jednak trestný čin pobuřování podle ş 100/1a , 3a/ tr.z., jednak trestný čin poškozování zájmu republiky v cizině podle ş 1 12 tr.z...

... Provedeným dokazováním ve veřejném hlavním líčení u soudu byly zjiš těny následující skutečnosti:

Přesněji nezjištěného dne od 26. 4. do 6. 5. 1988 se v Praze náhodně sešli obžalovaní Ivan Jirous a Jiří Tichý, kteří se znali z dřívější doby. Byl o to v období, kdy se dozvěděli, že jejich známý občan Pavel Wonka, člověk pod obného politického smýšlení, jako jsou obžalovaní, zemřel 26. 4. 1988 ve větni ci MS Hradec Králové. Tato událost byla podnětem k jejich rozhodnutí, že spole čně zkoncipují a vyhotoví písemnost (dopis nebo výzvu) určenou centrálním orgá nům ČSSR, v níž budou reagovat na úmrtí Pavla Wonky a na vývoj v Československ u od r. 1948 až do současné doby. Společně pak sepsali písemnost, kde hrubým z působem napadli orgány čsl. státu pro výkon jejich pravomoci v 50. letech i v posledních 20 ti letech, obvinili tyto orgány z fyzického a psychického teroru , přičemž z iniciativy obž. Ivana Jirouse uvedli nepodložená a zkreslená fakta o počtech psotižench občanů. V písemnosti dále jednostranně vylíčili postup s tátních orgánů při vyřizování trestních věcí a kromě požadavku o okamžitou nov elizaci trestního práva žádali o propuštění tak zv. vězňů svědomí a politickýc h vězňů. Písemnosti konečně žádali též o okamžité umožnění lékařských kontrol ve vězeních a o umožnění kontrol některých mezinárodních organizací těchto zař ízení. Aby předmětná písemnost, kterou obžalovaní střídavě nazávají podnětem, apelem, otevřčeným dopisem, nebo dokonce básní (obž. Ivan Jirous je označován přáteli za básníka a spisovatele a v západní cizině byla vydána některá jeho d íla), získala podle obžalovaných větší váhu, rozhodli se s ní seznámit své přá telé a obdobně smýšlející občany s tím, že získají jejich podpisy, aby dokázal i, že další občané se ztotožňují s obsahem písemnosti a že náhled obžalovaných na hodnocení dosavadního vývoje ve společnosti a jejich požadavky nejsou v ČS SR ojedinělé. Vyhotovili proto nejméně 4 stejnopisy písemnosti (jsou založeny ve spise) které pak umožnili přečíst a podepsat dalším osobám z různých míst a písemnost se stala známou ve více místech ČSR - nejprve v Praze, ale poté i v Brně, Olomouci, Vrchlabí (při pohřbu Pavla Wonky) v Jihlavě i jinde. Písemnos t byla rozepisována skutečně na psacím stroji zn. Remington, který je majetkem obž. Ivana Jirouse a jeden stejnopis na nezjištěném stroji. Soud hodnotil dál e následky, které mělo jednání obžalovaných - v cizině nebyl shledán ohlas žád ný, v ČSSR pak se omezil v podstatě pouze na osoby signatářů. Konkrétní společ enské a politická situace v létě roku 1988 pak umožňuje konstatovat, že stupni společenské nebezpečnosti jednání obžalovaných odpovídá u obžalovaného Jirous e uložení opět nepodmíněného trestu odnětí svobody ještě pod polovinou zákonné sazby 100/1 tr. z., u obž. Tichého pak na spodní hranici trestní sazby téhož ş. Soud u obžalovaného Tichého přihlédl jak k jeho osobě, tak k okolnostem pří padu, zvláště k společenské závažnosti případu a jeho vlivu na další občany a neshledal možnost podmíněného odkladu uloženého trestu. Obžalovaný Jirous je p ro výkon trestu odnětí svobody zařazen do II. NVS, neboť v posledních 10 ti le tech byl vícekrát za úmyslné trestné činy ve výkonu trestu. Obžalovaný Tichý b yl zařazen do I. NVS, neboť dosud ve výkonu trestu nebyl. Podle ş 55/1a tr.z. uložil soud obžalovanému Jirousovi trest propadnutí věcí, jichž bylo užito ke spáchání trestného činu - psacího stroje Remington, písemnosti v polském jazyc e, z jejíhož obsahu použili obžalovaní některá jména a dalších materiálu. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze se odvolat do 8 dnů ode dne doručení jeho opisu ke krajskému soudu v Brně prostřed nictvím podepsaného soudu. Odvolání se podává dvojmo. Okresní soud v Jihlavě, odd. 2.,

dne 9. března 1989

JUDr. Ilja Libenský za správnost vyhotovení

------------------------------------------------------------ Kdy už konečně zločinci podobní autorovi tohoto skandálního rozsudku pujdou do vězení? Zatím nadbytek

Při setkání občanů s ministrem zemědělství, místopředsedou vlády ČR a předsedo u KDU-ČSL panem Josefem Luxem v Příbrami dne 3. 2. 1994 mi tento odpověděl na můj dotaz, zda je vláda ČR připravena řešit možnou neúrodu zemědělských plodin v důsledku sucha vyvolaného pravděpodobně celozemskými změnami klimatu, a to hlavně v období nejbližšího vrcholu přibližně II,5 leté sluneční aktivity, ted y přibližně v období let 1999 až 2001, že se nedomnívá, že by v tomto období m ohl v ČR nastat větší nedostatek potravin. Blíže jsem tuto problematiku přiblí žil čtenářům Příbramského deníku v článku o názvu: Jsme připraveni ke změně kl imatu, který v něm vyšel v lednu 1995.

Na počátku jara 1995 měly zemědělské sklady v ČR nadbytečné zásoby potravinářs ké přenice a ze strany zemědělců je zde obava, zda jimi vyprodukované obilí ze sklizně v roce 1995 bude od nich z větší části vykoupeno. Je zde tedy reálný předpoklad, že někteří zemědělci neoseli v ČR obilninami pro sklizeň 1995 tak velké plochy zem. půdy, jako v roce 1994. Tímto řešením může vzniknout situace uměle vyvolaného nedostatku potravin v ČR a následné zvýšení jejich ceny. Zem ědělci nemusí při takovém řešení ani ponechávat část ploch zem. půdy ladem, al e mohou na této půdě pěstovat náhradní plodiny, například řepuku olejnou. Na 1 ha zem. půdy se dá v ČR vypěstovat od 2,5 do 4,5 tuny řepkového semene. V ČR se toto semeno vkupovalo ještě na počátku jara 1995 za zhruba 7 500 Kč za tunu . Výkupní cena se dala ale podstatně zvýšit při vývozu řepky na Slovensko a je ho následném vývozu odtud do průmyslově vyspělých států. Tímto postupem se dal o získat ještě nedávno za tunu tohoto semene až zhruba 9 000 Kč. Za tunu potra vinářské pšenice mohl zemědělec v ČR získat ještě nedávno zhruba jen 3 200 Kč. Z řepky je oproti obilninám i značný vedlejší zisk, a to za včelí med z jejíc h květů a z řepkového suchého pazdeří se dají také vyrábět na specielních lise ch brikety, které jsou ekologickým palivem. Z výše uvedených informací, které jsem získal z článků z deníku Práce ze dne 8. 4. a 14. 4. 1995 je patrné, že s e za současného stavu minimální rebulace zem výoby ze strany odborníků ministe rstva zemědělství, kterou prosazují politické strany současné vládní koalice s e dá vytvořit stav záměrného nedostatku potravin v ČR a tento stav může vést k jejich zdražení. Jako příklad nám může posloužit cena brambor, u které se ned á předpokládat do budoucna výrazný pokles jejich ceny.

Na jaře 1995 vynaložila průměrná rodina v ČR zhruba 35% z rodinného rozpo čtu na nákup potravin. V případě, že by tento procentuelní podíl stoupl na zhr uba 60%, tak by tento stav vyvolal výrazné snížení prměrné životní úrovně v ČR , klesl by nákup průmyslových výrobků střednědobé a dlouhodobé spotřeby a nast al stav snížení výroby těchto výrobků v ČR. Toto by vedlo k zvýšení výrobních nákladů na 1 výrobek a klesl by vývoz těchto výrobků z ČR do ciziny s následný m zvýšením nezaměstnanosti u nás. V ČR je životní úroveň závislá z velké části na vývozu průmyslových výrobků do ciziny a následném dovozu některých surovin . V časopise Věda, technika my, v čísle 22 z roku 1990 jsem měl otištěn článek , ve kterém zavrhuji pojetí ekonomické reformy pro ČSFR, kterou prosazoval a p rosazuje exministr financí ČSFR a nynější předseda vlády ČR pan Václav Klaus. V závěru tohoto článku upozorňuji na to, že stát se dá přirovnat k přírodnímu ekosystému, ve kterém jsou všechny jeho složky na sobě závislé, spojené nesčet nými vazbami do té míry, že narušení jedné složky (u státu odvětní) postihne c elý ekosystém. Jsou tu však i zpětné vazby, které mohou systém po takovém naru šení opět uvést do normálního stavu, pokud toto narušení nebylo příliš pronika vé. Z výše uvedených skutečností je patrné, že se zemědělská výroba v ČR do bu doucna neobejde bez větších regulačních opatření a finančních dotací ze strany odborníků ministerstva zemědělství, a to hlavně ve sféře produkce dostatečnéh o množství pro lidské zdraví výhodnějších druhů potravin a v ekologizaci zeměd ělské výroby.

Emanuel Svoboda místopředseda Strany zelených v Novém Kníně NORBERT2.TXT - 4,5 NS

PŘÍPRAVA ZLOČINU S NÁZVEM "NORBERT"

(Druhé pokračování) Z Vyškovských novin z 22. března 1991:

PŘÍSNĚ TAJNÁ AKCE "NORBERT" A VYŠKOVSKO Dne 6. prosince 1989 byla ukončena skartace přísně tajných dokumentů akce NORBERT. Rozkaz k nezákonné likvidaci tak závažných spisů dal ústně šéf StB, první náměstek ministra vnitra generál Aloiz Lorenc, vykonavatelem byl náčelní k odboru obrany plukovník Jiří Šmíd. Důležitou roli v realizaci akce Norbert m ěl sehrát i Vyškov...

20. října 1990 vzrušil československou veřejnost obsáhlý článek o přísně utajované akci "Norbert" zveřejněný v Lidových a Zemědělských novinách. Ve Vyš kově způsobil o to větší vzrušení, jelikož nitky směřují právě sem. Z Lidových novin z 20. října 1990:

INTERNAČNÍ TÁBORY PRO ODPŮRCE TOTALITNÍHO REŽIMU Přísně tajná akce NORBERT

ODHALENÍ ÚŘADU PRO OCHRANU ÚSTAVY A DEMOKRACIE První zpráva o přísně tajné akci "Norbert" se objevila na veřejnosti začá tkem března. Dnes už je známo, že její seznam obsahoval i 3000 jmen politickýc h odpůrců minulého režimu určených k pracovnímu nasazení a k deportaci do inte rnačních lágrů. Navíc vyšlo najevo, že se na tomto zvráceném plánu komunistick ých vládců podílely vedle ministerstva vnitra také ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo obrany, prokuratura a národní výbory.

Koncem března začala akci "Norbert" vyšetřovat Inspekce federálního minis tra vnitra. Šokující dokumenty a svědectví shromáždil také Úřad pro ochranu ús tavy a demokracie. Všechny mají označení: "PT-M" (Přísně tajné - Mobilisace) a "Přísně tajné - Zvláštní důležitosti".

PODEPSÁN MINISTR OBZINA Věstník FMV z 28. 12. 1978 obsahující nařízení ministra vnitra č. 21, kterým s e vydávají "Směrnice pro evidenci osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečno st státu". Nařízení je podepsáno ministrem doc. PhDr. Jaromírem Obzinou, CSc., v.r. a nabylo účinnosti 1. 2. 1979.

(Obrázek - čtyři razítka:) Z Vyškovských novin z 22. března 1991:

O co jde. V průběhu roku 1988 byl zaslán z FMV předsedům KNV a některým předs edům ONV přísně tajný spis. Jeho obsahem byly pokyny k výstavbě internačních t áborů první až čtvrté kategorie, podle nebezpečnosti osob, které nezaručovaly loajálnost k existujícímu politickému systému. V Jihomoravském kraji měly být lágry zřízeny ve třech okresech: ve Žďáru nad Sázavou, ve Vyškově a ve Znojmě. Podle pokynů měly národní výbory zajistit jejich výstavbu, chod a zásobování. Lágry se měly zřizovat buď poblíž velkých továren nebo vojenských objektů. PŘÍSNĚ TAJNÉ - MOBILIZACE!

Spis byl veden pod značkou PT - M (Přísně tajné-Mobilizace!) V článku 6. bylo přesné vymezení osob podléhajících evidenci: a) představitelé pravicového oportunismu, sionismu, trockismu, nacionalis mu, maoismu, mluvčí a organizátoři tzv. "nelegální kultury", signatáři tzv. "C harty 77" a ostatních opozičních seskupení včetně informátorů ideologických ce nter.

b) představitelé antisocialistických sil, zejména z řad bývalých funkcion ářů. Společnost pro lidská práva a bývalých pravicových sociálních demokratů. c) představitelé bývalých vykořisťovatelských tříd a kapitalistického stá tního a hospodářského aparátu.

d) autoři, rozmnožovatelé a rozšiřovatelé závažných protisocialistických a protizákonných pamfletů a tiskovin.

e) organizátoři a aktivní účastníci protisocialistických a protisovětskýc h akcí, demonstrací a jiných nebezpečných protispolečenských vystoupení. f) představitelé bývalých protisocialistických studentských a mládežnický ch organizací.

g) reakční představitelé církevní hierarchie, kléru, tajní biskupi a kněž í, představitelé jednotlivých řádů, sekt a vedoucí ideologové laického apoštol átu.

Akce Norbert měla být odstartována v době mimořádných opatření v zájmu ob rany a bezpečnosti a branné pohotovosti státu. Celkem 9 000 oswob bylo již roz děleno do čtyř kategorií.

I. kategorie byla sestavena ze zvlášť nebezpečných aktivních organizátorů a pachatelů nepřátelské činnosti proti státu z řad hlavních činitelů a předst avitelů pravice.

Do II. kategorie se zařazovaly nebezpečné, protisocialisticky zaměřené os oby, udržující styky s dalšími reakčními silami doma i v zahraničí a zapojujíc í se do aktivní činnosti proti státu.

Do III. kategorie se zařazovaly protisocialisticky zaměřené osoby, které zaujímaly vyčkávací postoj a v době mimořádných událostí se mohly zapojit do a ktivní činnosti proti státu.

Do IV. kategorie byly zařazeny ostatní protisocialisticky zaměřené osoby, které svým charakterem nesplňovaly podmínky předchozích skupin. ZATÝKAT POTICHU

Akce "Norbert" měla být zahájena i mimo vyhlášení branné pohotovosti stát u na zvláštní rozkaz ministra vnitra ČSSR a uskutečněna během 48 hodin. Pro te nto účel byly vytvořeny na okresních správách SNB tři skupiny. Zvláštní skupin a řídící celou akci, v jejímž čele stál zástupce náčelníka OS SNB pro StB a da lšími členy byli pracovník StB, pracovník odboru VB a starší referent Obrany O S SNB. Uvedený tým měl řídit tzv. realizační skupinu, složenou z 2-3 příslušní ků SNB, kteří měli podle jmenovitého seznamu zajišťovat předem určené osoby. K aždá z těchto skupin měla zatknout 10-15 lidí. Jako třetí byla zřízena strážní a eskortní skupina, která měla za úkol střežit zajištěné osoby a provést jeji ch eskortu do předem určeného lágru.

Při podávání hlášení používat krycí heslo "Norbert". Při přípravě akce "Norbert" se měla orgány správy SNB spojit při spoluprá ci s náčelníkem Okresní vojenské správy, s předsedou ONV, při projednávání zař azení osob do jednotlivých kategorií měl být informován také vedoucí tajemník OV KSČ.

Obrátili jsme se na bývalého předsedu ONV JUDr. Antonína Hrazdíru a býval ého náčelníka OS SNB Fritze (toho času pracovníka prostějovské kriminálky), ab y nám zodpověděli některé konkrétní údaje a specifické rozpracování akce "Norb ert" na vyškovské podmínky. Oba shodně vypověděli, že jsou dosud vázáni služeb ním tajemstvím, tudíž nemohou poskytnout žádné informace. Dozvíme se někdy, kd e měl být na Vyškovsku zřízen koncentrační tábor?

FAKTA USVĚDČUJÍCÍ Spisy týkající se akce "Norbert" měly být důsledně zničeny, zahlazeny jak ékoliv kompromitující stopy. Nad skartací osobně bděl bývalý první náměstek mi nistra vnitra generál Aloiz Lorenc. Skartace skončila k 6. 12. 1989. Příslušní ci StB si mnuli ruce. Domnívali se, že jakékoliv kompromitující materiály z té to přísně utajené akce jsou zničeny. Proto při prověrkách vesele zapírali. A p řece...

Zcela náhodou se na konci loňského roku v okrese Žďár nad Sázavou našel s oupis tajných písemností celostátního i lokálního charakteru, které se týkaly akce "Norbert". Obsahovaly přesné metodické pokyny pro orgány VB, StB, sekreta riáty rady obrany okresu. Stejná akta, byť menšího rozsahu se nacházela na Okr esních prokuraturách a soudech.

I tato zvrácenost komunistického státního terorismu byla odhalena. Ani dů sledně kontrolovaná skartace nedokázala umlčet fakta, která jsou nezvratná. My slím, že listopadová revoluce přišla tak, tak ... Josef Špidla Z Lidových novin a Vyškovských novin opsal

Karel Höfer