--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Babula Jaroslav
Název: Výzva k veřejné diskusi o volebním zákoně
Zdroj: NN Ročník........: 0005/023 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Výzva k veřejné diskusi o volebním zákoně. Hodnocení volebních úkonů.
V NN čísl. 21 jsem psal o volbách v I. republice a v dalším čísl. o v olbách v roku 1948. Nyní bych měl psát o volbách po tzv. sametové revoluci. By la by to jen však ztráta času, jak pro mě tak i pro čtenáře, neboť tyto volby jsme všichni prožili a je nám známo jak probíhaly. Omezím se proto jen na poso uzení jednotlivých volebních úkonů, což by mělo posloužit k poznání, zda souča sný volební zákon je vyhovující. Položím nyní několik otázek, k nimž vyjádřím svůj názor, což by mělo přinutit čtenáře k zamyšlení a v případě nesouhlasu s mým názorem, k veřejné diskusi prostřednictvím NN.
Otázka 1. Je nutné zachovat ve volebním zákoně likvidační ustanovení, nebo je třeba je zrušit?
Demokracie je vláda politických stran, které musí mít ke svému rozvoj i a činnosti naprosto stejné podmínky. Je nepochopitelné, že může v demokracii existovat zákonné ustanovení, jež může politickou stranu omezovat, nebo ji do konce vyřadit z účasti na řízení státu. Politická strana buď je životaschopná a udrží se na politické scéně, nebo nikoliv a zanikne. Nemůže ji však žádný př edpis v její činnosti a poslání omezovat. Lividační limit je nežádoucí protide mokratické ustanovení, neboť likviduje politické strany, jež jsou podstatou de mokracie. pro vstup do parlamentu musí být směrodastný mandát, nikoliv překroč ený likvidační limit, jež je 15 krát vyšší. V posledních parlamentních volbách stačilo pro vstup do parlamentu získat 40.000 hlasů, což byla 1/3%. Strany, k teré uvedený počet hlasů získaly a do parlamentu se nedostaly, mohou za to vdě čit pouze likvidačnímu ustanovení. Toto ustanovení je zřejmě zaměřeno proti ro zvoji demokracie a chceme-li demokracii opravdu nastolit, musíme toto ustanove ní z volebního zákona odstranit.
Otázka 2. Co soudíte o úpravách kandidátek? Politické strany mají za úkol vybrat ze svého středu nejschopnější os obnosti k řízení společnosti. Tento úkol přísluší jenom politikým stranám, neb oť její členové jsou v neustálém kontaktu a mohou nejlépe posoudit schopnosti svých kandidátek jsou nežádoucí.
Otázka 3. Jsou společné kandidátky vyhovující, nebo si myslíte, že by každá politická strana měla mít vlastní kandidátku?
Společné kandidátky jsou nežádoucí, neboť vyžadují úpravy, což volebn í proces značně komplikuje. Samostaté kandidátky neumožňují žádné manipulace, neboť se dají snadno roztřídit a spočítat.
Otázka 4. Je třeba používat volební obálky, nebo je výhodnější vkláda t kandidátky přímo do volební urny?
Používání volebních obálek je záležitost naprotsto zbytečná, jež pouz e zvyšuje volební náklady a zpomaluje volební proces. Vezmeme-li v úvahu skute čnost, že při posledních komunálních volbách byly kandidátky několikrát přelož eny, disketnost voleb by byla zachována i bez použití obálek. Otázka 5. Je nutné provádět evidenci voličů?
Podle mého názoru je to v demokratických volbách naprosto nepřípustné , neboť to porušuje tajnost hlasování. Neúčast při volbách se musí hodnotit ja ko zdržení se hlasování, což při tajném hlasování musí být utajeno. Otázka 6. Jaký názor máte na přidělování volebních hlasů od stran neú spěšných stranám úspěšnějším?
taková jednání znevažuje důstojnost voliče, neboť jen on může rozhodo vat komu svůj hlas přidělí. Kdo proti jeho vůli jeho hlas si přisvojí jedná ne čestně.
Otázka 7. Je nutné zřizovat ve volebních místnostech intimní prostory ?
Nebudou-li se provádět úpravy kandidátek jejich zřizování je zbytečné . I kdyby se nějaké úpravy prováděly, každý volič má možnost úpravy kandidátek provést doma.
Otázka 8. Je nutné zřizovat volební komise? K této otázce je třeba podat širší vysvětlení, což si vyžádá samostat ný článek, jež bude uveřejněn v příštím čís. NN.
K výše uvedeným otázkám ještě dodávám, že všechny volební úkony v nic h uvedené, jsou komunistické výmysly sloužící k volebním manipulacím. Sametová politická garnitura je v plném rozsahu převzala, s vyjímkou jednotné kandidát ky, kterou nahradila likvidačním ustanovením. Takže volby stále probíhají podl e komunistického scénáře.
Podáří-li se prosadit novelizaci volebního zákona, zejména odstranění likvidačního ustanovení, bude to první nepatrný úspěch proti totalitní moci o d roku 1948. Nepodaří-li se to, budeme čekat dalších 40 let na novou mafiánsko u revolucí.
Jaroslav Babula