--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Týbl Stanislav
Název: Ruml a bratři Helbigové
Zdroj: NN Ročník........: 0005/023 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Na okraj korupční aféry německých "mercedesových králů" a českých politiků RUML A BRATŘI HELBIGOVÉ II.

V NN č. 2l jsem popsal strmý vzestup firem německých bratří Helbigů na českosl ovenském (později českém) trhu, která byla "narušena" letní kontrolou (l993) h ospodaření pražské policejní správy - tehdy blíže nespecifikovanými, dnes je j asné, že záměrně nespecifikovanými - policejními složkami. Vypadalo to na doce la slušnou aféru, která slibovala odhalit neobvykle "družné" finanční vztahy m ezi vedením pražské policie reprezentovanou především tehdejším neoficiálním v ládcem Prahy, ředitelem policie JUDr. Pavlem Hofmanem, a německými obchodníky s automobily zn. Mercedes - Benz. Ministr Jan Ruml se tehdy k probíhající kont role konkrétně nevyjádřil, pouze ji zastavil a "přehrál" Nejvyššímu kontrolním u úřadu, nezávislému a tedy teoreticky i nejobjektivnějšímu "soudci." Článek k ončil úvahou: "Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že Jan Ruml učinil, co u činit mohl. Onen první pohled je však silně povrchní. Jan Ruml neučil, co mě l, nýbrž jen to, co chtěl. A co chtěl, se tehdy stalo: aféra skončila ve ztrac enu..."

RUML PODPORUJE HOFMANA

Abych byl úplně přesný, ministr vnitra určitý vztah k aféře Helbig vyjevil. Ok likou, aniž by jméno Helbig padlo. Vyslovil se k podezření, že by šéf pražské policie měl být hlavou jakéhosi mocenského centra, propojeného dokonce se zloč ineckým podsvětím:

"Jako všude ve velkých metropolích, také v Praze má kriminální policie své inf ormátory v podsvětí. Bez toho by nemohla dělat svou práci. Takže v obecné rovi ně byste mohli leckterého policistu obvinit ze styku s kriminálníky. Jde o to, zda při tom dochází ze strany policistů k porušování práva. Zatím mi NIKDO NE PŘEDLOŽIL JEDINÝ DUKAZ, ŽE BY ŘEDITEL HOFMAN JEDNAL V ROZPORU SE ZÁKONEM." Jan Ruml se svého podřízeného zastal v okamžiku, kdy požádal NKÚ o kontrolu ho spodaření v Hofmanově království. Dokonce přímo v ten samý den (7. září), kdy prezident NKÚ JUDr. Lubomír Voleník obdržel oficiální podnět ke kontrole! Mysl ím, že úvaha, zda náhodou nešlo o "jemné" upozornění adresované stranickému ko legovi v čele tohoto úřadu není tak docela nepřípadná. Třeba jen proto si Hofm an a jeho náměstek Platil mohli dovolit okomentovat nastávající prověrku slovy : Doufáme, že výsledky kontroly uklidní současnou "hysterii" kolem pražské pol icie...

HOFMANOVO ODVOLÁNÍ ANI ZPRÁVA NKÚ AFÉRU HELBIG NEVZKŘÍSILO Dramatické okolnosti kolem několikanásobného pokusu policejního prezidenta Sta nislava Novotného o odvolání pražského policejního ředitele Hofmana dodnes nej sou jednoznačně objasněny: verze ministra Rumla se s verzí S. Novotného shoduj e snad jedině v datu definitivního odvolání - 29. leden l994. Vše jistě s afér ou Helbig souvisí, ale jisté je, že samotné Hofmanovo odvolání (tohoto, podle slov J. Rumla DOBRÉHO POLICAJTA) nemělo sílu uvést znovu aféru Helbig do pohyb u.

(Signál, že Helbigové tím pádem nejsou spojeni jen s pražskou policejní špičko u, si tehdy málokdo uvědomoval. Navíc naprostá většina sdělovacích prostředků stála na straně odvolaného - maximálně byla neutrální.)

Dne 7. března l994 (o tři týdny později oproti původnímu plánu) byl dlouho oče kávaný kontrolní závěr NKÚ (37/93) z kontroly hospodaření Správy hl. m. Prahy Policie ČR schválen. Nemá smysl jej celý přetiskovat. NKÚ si jím tak trochu po stavil "pomník". V nejlepším případě chtěl naplnit přísloví - hloupého nakopni , chytrému napověz. Píše se v něm např.:

"Správa policie na sdružené finanční prostředky poskytnuté Magistrátem v listo padu l99l neotevřela u banky účet sdružených prostředků a ve své informační so ustavě tyto vedla nesprávně na běžném účtu depozitní povahy..." "Správa předepsané doklady řádně neuložila, a tím nezabránila ztrátě knih prov ozu čtyř automobilů Mercedes-Benz.."

"Správa... nezaúčtovala účetní případ pronájmu nebytových prostor a parkoviště firmě Gebr. Helbig. Uzavřené smlouvy umožnily v roce l993 dohodnutou výši náj emného 248 984,- Kč neodvádět firmou na příslušný příjmový účet Správy, ale v plné výši ji recipročně kompenzovat prováděním oprav, technických prohlídek i dodávek náhradních dílů pro automobily Mercedes-Benz. Nezaúčtováním tohoto pří padu byla porušena zákonem stanovená zásada úplnosti a věrohodnosti zobrazení skutečnosti..."

"Správa... neprovedla od roku l992 řádnou fyzickou inventarizaci vozidla Merce des lOOD - osobní mikrobus (SPZ B 24O55), zakoupeného a převzatého dne l2.l2.l 99l... nenaplnila tak zákonem stanovenou povinnost stav majetku ověřovat inven tarizací..."

"Správou... nebyly příjmy z pronájmu za období od l.6.l993 do 3l.l2.l993 dle u zavřených smluv s firmou Gebr. Helbig soustředěny na příslušném příjmovém rozp očtovém účtu a ani výdaje na poskytnuté reciproční služby nebyly uhrazeny z vý dajového rozpočtového účtu Aprávy..."

"... Podle smluv s firmou Gebr. Helbig o pronájmu nebytových prostorů a parkov acích ploch Správa jako smluvní strana připustila, že sjednané nájemné jí neby lo propláceno... V DUSLEDKU TOHOTO PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ BYLO ZNEMOŽNĚNO ZJIST IT, ZDA NEŠLO O SKRYTÉ SNÍŽENÍ NÁJEMNÉHO, POPŘÍPADĚ PROMINUTÍ JEHO PODSTATNÉ Č ÁSTI..."

Z hlediska Hofmanových odpůrců znamenal kontrolní závěr NKÚ naprosté fiasko. N enašel se jediný kompetentní orgán, který by nad kontrolním závěrem alespoň tr ochu hloubal a ptal se - PROČ? Všem vespolek stačilo prohlášení tiskové tajemn ice NKÚ Jitky Vávrové: Nebude nutné ohlašovat závady orgánům činným v trestním řízení. Sdělovací prostředky označují nalezené porušení zákonů a vyhlášek jak o "nedostatky v účetnictví..."

Hofmanův přítel a zástupce Jiří Staněk, dočasně pověřený velením v Praze, tak mohl klidně prohlásit, že podobné "drobné" nedostatky by se našly při kontrole jakékoliv instituce. S drzým sebevědomím dodal: "Bylo by podezřelé, kdyby byl o vše v naprostém pořádku."

*

Kontrolní závěr NKÚ rozhodně aféru Helbig vzkřísit nemohl. Spíš ji pomohl posl at do "věčných lovišť" k hlubokému spánku. Ovšem nepochybně posloužil ministru Rumlovi: vystavil mu glejt věrohodnosti, čistých rukou a neposkvrněného štítu .

HLUBOKÝ SPÁNEK TRVAL JEN DO PODZIMU

Smutné, ale příznačné zjištění: impuls, který aféru Helbig znovu oživil, musel přijít zvenčí. Expres, tuším, jako první l7. září loňského roku přinesl zpráv u, že na bratry Dietera a Gerharda Helbigovy byl ve Spolkové republice Německo vydán zatykač pro podezření z daňových úniků. Jako mávnutím kouzelného proutk u začaly se sdělovací prostředky předhánět, kdo přinese o aféře víc informací. Vítanou potravou pro veřejnost bylo zjištění, že zdarma zapůjčenou luxusní li muzínou Mercedes-Benz bratří Helbigů jezdí jeden z nejznámějších a nejvýznamně jších českých politiků Petr Čermák, druhý muž vládnoucí strany, výkonný místop ředseda ODS.

*

Nás zajímá především to, jaká nová fakta se objevila a jak se k nim ministerst vo vnitra a samotný ministr Ruml postavili. Především se zjistilo, že smlouva o pronájmu nebytových a skladovacích prostorů - policejního objektu v Divoké Š árce zvaném Korek z 3l. května l993 ( podepsali ji ekonomičtí náměstkové - za pražskou policii Platil, za Helbigy ing. Matějka) byla uzavřena protizákonně! Objekt totiž nepatřil pražské policii, nýbrž dle výpisu z evidence nemovitostí státu, resp. ministerstvu vnitra, takže pražská policie neměla co bratrům Hel bigovým pronajímat.

K tomu jedinému se Jan Ruml (ústy svého tiskového mluvčího Jana Šubrta) vyjádř il. Nařčení vehementně popřel: ministerstvo na základě resortního nařízení svě řilo výkon práva k hospodaření s objektem Korek právě pražské policejní správě . Takže jakápak nezákonnost!

*

Ke všemu ostatnímu, co vyplavávaly sdělovací prostředky na povrch, mlčel. Za prvé: pominul velice zvláštní obsah této "legální" smlouvy. (A přitom měsíč ní nájemné - 3O OOO Kč - bylo o 2O OOO korun nižší než měsíční náklady na ostr ahu objektu hrazené policií. Hofman velkoryse "zatáhl" i veškeré náklady na el ektřinu, vytápění atp. Toto měsíční nájemné, které Helbigové neměli platit pen ězi, ale recipročně - opravami policejních mercedesů, bylo tak "vysoké", že by stačilo tak na výměnu rozbitého zrcátka a roční nájemné by nestačilo ani na g enerální opravu jednoho mercedesu! Kuriózní příklad: jedno měsíční nájemné pad lo dokonce na pět elektronických disků pro auto, které policie nevlastnila - p atřilo Helbigům a policii bylo pouze zapůjčeno.)

Za druhé: jako by se ho vůbec nedotklo, že řadu vozů Mercedes-Benz "střelili" bratři Helbigové Hofmanovi za ceny, které jsou o 2OO až 25O tisíc korun vyšší, než bývá při podobných transakcích obvyklé, a nevyvedlo ho vůbec z míry zjišt ění, že se pořád a pořádně neví, kolik aut vlastně ve skutečnosti Hofman zakou pil.

*

Dá se usuzovat, proč shovívavě mlčel: věděl přece, že to všechno jsou novinářs ké kachny, které nemá smysl ani vyvracet, protože uplavou jako prkénko na rozb ouřené řece při záplavách. A nechť ať si ctěná veřejnost a sdělovací prostředk y připomenou jeho rok staré, zcela jednoznačné prohlášení, srozumitelné i malé mu dítěti, že v souvislosti s aktivitami bratří Helbigů a Hofmana neexistuje j ediný důkaz o porušování zákona. To mu přece nahlásila jeho INSPEKCE A SUPERVI ZE, která už 3O. srpna (a opakovaně i 7. září l993) potvrdila, že v souvislost i s šetřením hospodářských vztahů mezi pražskou správou a firmami bratří Helbi gů NESHLEDALA ŽÁDNÉ ZÁVADY!!!

Takto vysvětleno zdá se být Rumlovo počínání naprosto logické a pochopitelné. A správné.

Pravda bude ovšem někde jinde.

INSPEKCE MÁ VĚTŠÍ MOC

Díky vzkříšené aféře Helbig vyšlo najevo, že kontrolu hospodaření pražské poli cejní správy v roce l993, prováděnou snad policií, snad ministerstvem, kterou Ruml zlikvidoval tím, že o šetření požádal NKÚ jako nezávislého arbitra, prová děly vlastně dva orgány. Nejprve Hofmanovy "obchodní" aktivity (nejenom s brat ry Helbigy) začalo prošetřovat oddělení stížností a kontroly Policejního prezí dia. Mělo k tomu všechny pravomoci: pražská policie a její šéf Hofman byli pol icejnímu prezidentovi S. Nototnému přímo podřízeni.

Akce Rumlovy inspekce a supervize byla jen reakcí na kontrolu nařízenou police jním prezidentem a měla naprosto odlišný cíl. A tím pádem i výsledky. Šéfem kontrolního odboru Policejního prezídia byl tehdy Přemysl Vachalovský. D nes tvrdí, že právě proto, že si dovolil sáhnout na Hofmana, nakonec byl nucen z funkce i od policie odejít. (Dokonce je trestně stíhán, jeho telefon odposl oucháván, a přestože už druhý rok telefonní účty neplatí - proč taky, když nej sem jeho jediným uživatelem, Telecom, jinak na neplatiče velice přísný, stanic i neodpojuje...) Nynější předseda Občanské iniciativy - Občanské komise napsal do NN několik velmi zajímavých článků na téma Hofman a Helbigové, takže refer ovat o nich by bylo nošením dříví do lesa. Spokojme se tedy alespoň konstatová ním, že řada faktů, k nimž ministr Jan Ruml mlčel, vyšla právě od něho. Dva z nich pokládám pro aféru Helbig rozhodující:

l. Ve zprávě jeho odboru je mj. závěr, obsahující podezření, že vysocí funkcio náři pražské policejní správy se ve spojení s firmami bratří Helbigů dopouštěj í závažné trestné činnosti zasahující pravděpodobně i mimo území ČR, a že tedy může jít i o mezinárodní organizovaný zločin.

2. Veškeré materiály odboru stížností a kontroly týkající se Hofmana a Helbigů zabavila Rumlova Inspekce, která s nimi nepracovala a pohřbila je ve svém tre zoru.

MINISTR SE OPRAVUJE

Republikáni podali na čelné pražské policejní funkcionáře trestní oznámení, kt eré odbyl mluvčí pražské policejní správy major Petr Link slovy: "Zatím se vyj adřovat nebudu, okolnosti kolem firmy Helbig vyšetřoval Nejvyšší kontrolní úřa d a nic nezjistil. Jestli republikáni podali trestní oznámení, státní zastupit elství se musí obrátit na inspekci ministerstva vnitra."

Neboli na instituci, jejíž objektivitu P.Vachalovský silně zpochybnil. Ministr Jan Ruml se "řeči" o jeho inspekci zdály zřejmě natolik závažné, že se do nich dokonce osobně vmísil: "Co se týče Inspekce ministerstva vnitra, V TÉ DOBĚ NESPATŘOVALA v krocích, které dělala pražská správa Policie ČR, TRESTNÝ ČIN. Vím, že závěry NKÚ jsou podobné. Jinak by se to samozřejmě stalo předměte m vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Vím, že SE TÍM INSPEKCE DÁLE Z ABÝVÁ a VEŘEJNOST BUDE URČITĚ VČAS INFORMOVÁNA."

Nejspíš však se svým výrokem nebyl moc spokojený. (Třeba se nezdál komusi jiné mu - i to nelze vyloučit. (Poskytoval totiž prostor ke spekulacím. Jestliže je ho Inspekce "v té době" neshledávala v Hofmanových krocích trestný čin, a jest liže "se tím dále zabývá", mohlo by to znamenat, že v oněch dávných krocích dn es trestný čin shledat může!) Faktem zůstává, že o dva dny později (29.9.94) n echal svého mluvčího svůj výrok "poopravit". Jan Šubert jednak popřel, že by s e spis v trezorech inspekce ztratil a nebyl důkladně prošetřen, jednak důrazně pravil: "Neexistuje sebemenší poznatek, že by inspekce chtěla něco ukrýt, taj it a že by pracovala protizákonně."

LEŽ, NEBO KLAM?

Pokud byly informace Přemysla Vachalovského pravdivé (vše tomu nasvědčuje - ve spisu, který se prý v trezorech neztratil, naopak byl důkladně prošetřen, je např. i stanovisko nikoli odboru řízeného Vachalovským, kterému Ruml mohl i ne musel důvěřovat, ale přímo právního odboru Ministerstva vnitra, tedy jeho odbo ru, a to už z 9. srpna l993, ve kterém se mj. praví: "Právní odbor MV ČR dopor učuje vyčíslit škodu, která ministerstvu jednáním kompetentních pracovníků Spr ávy hl.m. Prahy vznikla a TYTO NÁSLEDKY POSOUDIT Z HLEDISKA OBČANSKOPRÁVNÍ A T RESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI zmíněných pracovníků"), a jestliže i tak ministr Rum l tvrdí, že žádné informace o porušování zákona ze strany Hofmana neměl, logic ky lze vyvodit dvojí.

l. Buď o těchto informacích nebyl informován, a jeho Inspekce a Supervize ho z áměrně klamala a podváděla, anebo

2. Nemluví pravdu on sám.

*

Byl ministr Ruml obětí ve hře, o níž neměl ponětí? Anebo se jí aktivně zúčastň oval? Pokud byl obelhávanou obětí, jistě něco učiní. Odpovědí nám budou jeho d alší kroky v aféře Helbig.

(pokračování příště)

Stanislav TÝBL