--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Babula Jaroslav
Název: Výzva k veřejné diskusi o volebním zákoně
Zdroj: NN Ročník........: 0005/024 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Výzva k veřejné diskusi o volebním zákoně. Plýtvání finančními prostředky při volbách.

Dnes mám zodpovědět otázku z minulého čísla NN, zda je nutné zřizovat při volbách volební komise. Odpovídám nikoliv a svůj názor zdůvodňuji. Tak jako mohou občané svobodně a bez jakékoliv kontroly vhazovat dopi sy do poštovních schránek, nebo finanční dary pro sociálně slabší spoluobčany o vánočních svátcích do uzamčených skříněk na náměstích, tak mohou i voliči př i volbách vhazovat hlasovací lístky do volebních uren.

Volby jsou svobodné a tajné a žádný nemá právo zjišťovat, kdo se vole b účastní a kdo nikoliv.

Člověk je svobodný jedině tenkrát, když svobodně rozhoduje o svém kon ání. Je-li někým sledován, kontrolován, nebo dokonce řízen, není svoboden. Svo bodné rozhodování občanů by se mělo respektovat především při volábch, neboť d obrovolná účast při volbách a tajnost hlasování, je přímo nařízená volebním zá konem. Z tohoto důvodu jsou jakékoliv volební komise, jež evidují úast voličů, při demokratických volbách nepřípustné. K zajištění hladkého průběhu voleb st ačí policejní dohled, který nesmí do volebního procesu žádným způsobem zasahov at. Dohlíží jen na pořádek a bezpečnost. Po ukončení voleb se dostaví do voleb ních místností zástupci politických stran, kteří volební urny otevřou, hlasova cí listky roztřídí a spočítají, přičemž se navzájem kontrolují. Při takovémto průběhu voleb se každá zůčastněná politická strana osobně může přesvědčet, že sčítání hlasovacích listků je správné a že nedošlo k žádným manipulacím. Voleb ní komise takovou záruku poskytnout nemohou, neboť sčítání volebních výsledků provádí úřadníci na počítačích, bez přítomnosti členů volebních komisí. Proti zřizování volebních komisí svědčí ještě jedna závažná skutečnos t. Jsou příliš nákladné a vzhledem k tomu, že při volbách nejsou potřebné, jso u finanční prostředky na jejich existenci vynaložené, zbytečně vyhozené. Tuto skutečnost mohu doložit vlastní zkušeností.

Při posledních komunálních volbách jsem byl členem Okresní volební ko mise. Její činnost spočívala v tom, že celé osazenstvo volební komise v počtu asi 30 osob, včetně úřadníků, jež zpracovávali na počítačích volební výsledky, čekalo celou dobu, asi 30 hod. na vyhodnocení voleb. Když došly volební výsle dky z Místních volebních komisí, úředníci Okresní volební komise je v kancelář ích zpracovali a nám, členům volební komise, výsledky dali na vědomí. Z této s kutečnosti vyplývá, že volební komise byly při volbách úplně zbytečné. Za toto nic nedělání, obdržel každý člen volební komise částku 540 Kč, což činilo pro celé osazenstvo volební komise částku 16.200 Kč.

Vezmeme-li v úvahu, že při parlamentních volbách, které se konaly ješ tě v rámci federace, bylo ustaveno, odhaduji, 2.000 volebních komisí, vyžádaly si jejich náklady 32 mil. Kč. (Tento výpočet samozřejmě není přesný, neboť mi není známo kolik volebních komisí skutečně bylo a přesný, neboť mi není známo kolik volebních komisí skutečně bylo a v jakém počtu byly obsazeny. Je to jen nástin úvahy o skutečnosti, jak zbytečně se plýtvá s finančními prostředky, j ež by mohly být využity daleko účelněji.)

Další plýtvání s finančními prostředky při volbách spočívá v používán í volebních obálek. Parlamentních voleb se účastnilo asi 12 mil. voličů, což s i vyžádalo stejný počet volební obálek. Byla-li 1 obálka v hodnotě 1 Kč, byla částka 12 mil. zbytečně vyhozena, neboť používat obálky při volbách není nutné .

Od tzv. sametové revoluce proběhly v naší vlasti již čtvery volby, 2 komunální a 2 parlamentní, které si vyžádaly na nepotřebné náklady jistě velmi vysoké částky.

Máme mnoho vynikajících ekonomů a odborníků, ale jak se zdá, ani jede n z nich není dobrým hospodářem, neboť ještě žádný, na nehospodárné plýtvání p eněz při volbách neupozornil.

Tento článek, jakož i všechny předcházející dosvědčuje, že současný v olební zákon je nevyhovující. Byl vytvořen zřejmě k tomu, aby posloužil protid emokratickým silám a různým politických karieristům k uchopení moci. V naší společnosti je mnoho závažných problémů, ale není zde nikoho, kdo by je chtěl řešit. Od současné politické reprezentace jejich řešení očekávat nelze, neboť ona sama, tyto problémy nastolila. Převzala totalitní metody vládnutí v četně nedemokratického volebního zákona, přes který se dostala k moci a nyní z e svého mocenského postavení, rozvoji demokracie a nastolení právního stavu, b rání.

Je třeba dosadit do politické reprezentace schopné a demokraticky smý šlející osobnosti, k čemuž by mohl význačně přispět volební zákon bez likvidač ního ustanovení. K uskutečnění tohoto požadavku, by však muselo být dostatek o bčanské vůle.

Lid je zdrojem veškeré státní moci, říká se v ústavě. Máte snad pocit vážení spoluobčané, že v této zemi něco řídíte, nebo, že máte možnost něco ov livnit? Jistěže né. Vždyť nemůžete dát ani svůj volební hlas straně, které dův ěřujete. Vládnoucí garnitura si s ním naloží podle své vůle. ty občane, můžeš k tomu pouze mlčet, nebo neplodně naříkat.

Je třeba naplnit výše uvedené ústavní ustanovení, převzít moc do svýc h rukou a naučit se vládnou - občan=! Toto umění spočívá pouze v tom, že se ob čané dovedou sjednotit a prosadit svou vůli za prospěšný návrh, nebo za odstra nění špatného.

Politický vývoj bude zřejmě směřovat k přímé demokracii, kdy budou ob čané přímo rozhodovat kdo bude starostou, soudcem, poslancem, nebo prezidentem , neboť parlamentní demokraie, jak skutečnost dosvědčuje, činí z občanů nevoln íky a z politických představitelů neomezené diktátory. Než-li však politický v ývoj k přímé demokracii dospěje, nelze sedět nečinně s rukama v klínu, ale je třeba pro její nástup připravit cestu. Je třeba se sjednotit, například za pro sazení novelizace volebního zákona a i bez referenda vyjádřit svou vůli. Je to docela prosté. Stačí, aby občané, jež považují likvidační ustanovení ve voleb ním zákoně za nevyhovující, napsali na příslušná místa požadavek o jeho odstra nění. Myslím, že kdyby do parlamentu došlo několik tisíc takových dopisů, že b y i ten nejméně vnímavý poslanec pochopil, že s volebním zákonem není něco v p ořádku.

Do voleb již mnoho času není a je nejvyšší čas, aby se občané začali zajímat o své vlastní zájmy.

Jaroslav Babula

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Výzva k veřejné diskusi o volebním zákoně Volby v I. republice

Dospěl jsem k poznání, že převážná část občšanů i politických stran, je na velmi nízké politické úrovni. Svědčí o tom skutečnost, že proti zmanipul ovaným volbám po tzv. sametové revoluci, jakož i proti nedemokratickému volebn ímu zákonu, nebyly vysloveny žádné námitky. Lze to vysvětlit pouze tak, že obč ané, kteří nepoznali demokracii a neměli žádné znalosti o zásadách demokracie, nepostřehli protidemokratické tendence, ani volební manipulace. Ti, kteří je zaznamenali a neprotestovali, byli buď jejich iniciátoři, nebo zbabělci. Považuji za nutné, poukázat na klady demokratických voleb a na nedost atky voleb současných.

Jak je všeobecně známo, demokracie je vláda lidu, který prostřednictv ím volených zástupců řídí společenské záležitosti. Aby občané byli spokojeni, musí se ujmout řízení státních záležitostí čestní a schopní političtí představ itelé, jež pochopoli poslání demokracie nezištně usilovat o všeobecné blaho. A by takové vhodné osobnosti mohly být vyhledány, musí k tomu být zaručena svobo da projevu a tisku, aby každý občan se mohl k prověření a hodnocení politickéh o představitele vyjádřit. Při takovýchto podmínkách by se nejen podařilo vyhle dat nejschopnější osobnosti, ale bylo by také možné jejich činnost soustavně s ledovat a usměřňovat.

Je jisté, že strana, která ve svém vedení bude mít neschopné, nebo zk ompromitované představitele, ztratí popularitu a zanikne. (Viz propad OH v min ulých parlamentních volbách).

Dále je bezpodmínečně nutné, vtvořit dokonalý volební zákon, jež by d ával všem politickým stranám stejné možnosti. Tak jako mají být před zákonem r ovni občané, tak by měly být rovny i politické strany. V roce 1948 tomu tak ne bylo, neboť byl vytvořen volební zákon z jednotnou kandidátkou, jež zvýhodňova l výhradně komunistickou stranu, v důsledku čehož, ostatní politické strany za nikly a hrály jen bezvýznamnou roli v Národní frontě. V listopadu 1989 tomu by lo podobně, neboť volební zákon s lidviděčním limitem, odstranil z politického vlivu 18 politických stran, což potvrzuje, že sloužil výhradně jedné politick é straně - OF.

S takovými voleními zákony demokraticky smýšlející občané nemohou sou hlasit a musí učinit vše proto, aby byl vytvořen volební zákon nový, pro všech ny strany stejně vyhovující. Nebude-li takový zákon vytvořen, bude politická r eprezentace vždy považovaná za nelegální a nikdy nezíská důvěru veřejnosti. Bu de-li volební zákon dávat všem stranám stejné motnosti, nebudou mít občané žád ný důvod k nedůvěře a musí se smířit s jakýmkoliv volebním výsledkem i kdyby z vítězili komunisté.

ČSR patřila k nejvyspělejším demokratickým státům a proto nám může bý t vzorem, při současné obnově naší státnosti. Nyní uvedu, jak probíhaly volby v I. republice. Bude jistě zajímavé proovnat je s volbami současnými a vzít si z nich ponaučení.

Volby v I. rpeublice byly jednoduché, poctivé, bez jakýchkoliv kompli kací. Občané několik dnů před volbami obdrželi hlasovací lístky, z nichž si vy brali ty, jež jim vyhovovali a ve volební den, je vhodili do urny. Politické strany se nedělily na livici a pravici, ale podle profese s vých členů. Byly strany dělnické, úřednické, zemědělské, živnostenské a pod. Z hlediska hospodářského i společenského to mělo velký význam, neboť každé odvě tví mělo jiné pracovní podmínky i problémy. Dělníka nezajímaly problémy úřední ka, tak jako zemědělce problémy živnostníka a naopak. Úkolem politických předs tavitelů bylo zkoordinovat tyto rozdílné zájmy, aby nikdo nebyl poškozen, ani zvýhodněn a aby celá společnost prosperovala a aby zájmy a potřeby občanů byly uspokojeny.

Volby byly dobrovolné a záleželo jen na občanech, zda se voleb účastn ili, či nikoliv.

Volby byly tajné, pročež se účast při volbách nekontrolovala. Kdyby s e tak činilo, bylo by porušeno volební tajemství a volby by byly neplatné. Ve volebních místnostech nezasedaly volební komise, byl tam pouze doz or z obecního úřadu a z politických stran.

Hlasovací lístky se neupravovaly, neboť by to byl hrubý zásah do komp etence politických stran. Jedině jim příslušelo právo vybírat kandidáty a stan ovit jejich pořadí.

Ve volebních místnostech se žádné intimní prostory nezřizovaly, neboť se hlasovací lístky neupravovaly.

Volební obálky se nepoužívaly a hlasovací lístky se do urny vhazovaly volně.

Volby byly vždy provedeny v jednom dnu. Volit mohli občané až v plnoletosti, t.j. v 21 let. Po ukončení voleb se kandidátky roztřídily a sčítaly. Každá strana ob držela tolik křesel v parlamentě, kolik získala madátů.

S volbami v I. republice nebyly nikdy žádné problémy. Ty nastali až o d roku 1948 a trvají dodnes. Zda se volby někdy dostanou na úroveň voleb I. re publiky, je otázkou budoucnosti.

Dovolil bych si ještě požádat pamětníky I. republiky, nynější osmdesá tníky, který již mnoho není, aby pro ponaučení mladších generací napsali prost řednictvím NN své poznatky a zkušenosti z tehdejších voleb. Můžete nám telefon ovat na brněnské číslo 05-41221215. Za zaslané informace předem děkuji. Jaroslav Babula