--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/024 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI Jak již bylo řečeno v předešlých dvou částech našeho seriálu, v první polovině roku 1991 byl ministr vnitra České republiky JUDr. Tomáš Sokol pod tlakem veř ejného mínění resp. několika poslanců Federálního shromáždění a České národní rady nucen ve věci vyšetřování trestné činnosti agrokombinátu Slušovice něco p odniknout. Nejjednodušší se v dané době zdálo sestavení speciální vyšetřovací skupiny: Pochopitelně v takovém složení a s takovými kompetencemi, aby se nic nezjistilo. Či lépe řečeno, aby JZD AK Slušovice a pánové docent ing. Františe k Čuba, CSc, Pavel Drha a další zůstali od všech podezření očištěni... (Pokračování z minulého čísla)

(Víme již, že taková skupina opravdu ustavena byla a pod vedením majora JUDr. Arnošta Kukačky zahájila neprodleně svou činnost. Za přímé kontroly tehdejšího šéfa Úřadu pro vyšetřování Policie ČR Ivana Vylety a ředitele ekonomické kont rarozvědky při českém ministerstvu vnitra JUDr. Jana Šuly. A za "vydatné spolu práce" s Federální bezpečnostní informační službou, dnes Bezpečnostní informač ní službou...)

Část XXII.

Plody své práce ona zmíněná vyšetřovací skupina vydala dne 2. dubna 1992 formo u "elaborátu" s názvem "USNESENÍ" pod číslem jednacím VV 6/ZTM-91... Úvod toho to "zajímavého čtení" jsme otiskli v předešlém čísle Necenzurovaných novin. Dn es tedy zveřejňujeme jeho pokračování.

ODŮVODNĚNÍ

Trestní oznámení ad a) podali dne 21. března 1991 Jan IŠTVÁNEK, Zdeněk SLOVÁČE K a Dr. Jiří PETR na Generální prokuraturu České republiky, která je předala v yšetřovateli dne 16. července 1991 (původně bylo oznámení podáno na Okresní pr okuraturu Zlín a Krajskou prokuraturu Brno pod čj. Kn 231/91); k oznámení neby la přiložena žádná dokumentace. Ke stejnému problému podali trestní oznámení ( mimo jiné) i poslanci Stanislav DEVÁTÝ a Jiří HONAJZER, kteří, pokud se tohoto problému týče, předložili usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí registr ace DAK MOVA ze dne 30. dubna 1991. Toto trestní oznámení ze dne 27. května 19 91 bylo generální prokuraturou České republiky předáno vyšetřovateli dne 16. č ervence 1991.

Trestní oznámení k ad b) podali dne 27. března 1991 dr. Jiří PETR a Zdeněk SLO VÁČEK Krajské prokuratuře Brno (čj. Kn 15/91), odkud prostřednictvím Generální prokuratury České republiky bylo předáno vyšetřovateli dne 16. červrnce 1991; k oznámení nebyla přiložena žádná dokumentace.

Trestní oznámení ad c) vyplývá z podání zásupců DAK MOVA dr. KALÁČE, dr. ČOČEK A, doc. ing. HURTY a paní MARCOŇOVÉ, které formou výpovědi učinili dne 25. dub na 1991 na Okresní prokuratuře Zlín. Oznámení bylo touto prokuraturou postoupe no vyšetřovateli pod Pn 196/91 s pokynem provedení šetření ve smyslu oznámení. Trestní oznámení ad d) je patrno z podání Vladimíra PEČÍRKY ze dne 22, února 1 991, které podal na Generální prokuraturu ČSFR, Generální prokuraturu České re publiky, předsednictvo České národní rady, poslancům České národní rady a Fede rálního shromáždění a na další ústřední orgány; toto oznámení postoupila Gener ální prokuratura pod čj. IV/1 Gn 655/91 vyšetřovateli dne 18. června 1991; dal ší oznámení k obdobnému podali Jan IŠTVÁNEK, Zdeněk SLOVÁČEK a dr. Jiří PETR d ne 21. března 1991 (viz. ad a).

Trestní oznámení ad e) vyplývá z obsahu podání poslanců Stanislava DEVÁTÉHO a Jiřího HONAJZRA ze dne 25. května 1991 (viz ad a) a z podání Vladimíra PEČÍRKY ze dne 22. února 1991 (viz ad d); problematiky rozdělení družstva a jeho maje tku se týká i část obsahu podání dr. Josefa ČVANDY, které pod číslem 39/91 zas lal Generální prokuratuře České republiky jako podnět k přezkoumání zákonnosti registrace DAK MOVA Bratislava dne 11. června 1991 a jehož kopii obdržel vyše třovatel prostřednictvím ředitelství policie České republiky ve Zlíně. (Pokud některá z těchto oznámení spatřují trestnou činnost v převodech majetku , ke kterým došlo v DAK Slušovice v roce 1990, popř. v jiném jednání, je prová děno šetření zvlášť.)

* * *

Základním meritem vpředu uvedených trestních oznámení je deklarativní podezřen í z trestné činnosti, ke které mělo dojít

A/ při rozdělení DAK Slušovice (do 3. září 1990 JZD AK Slušovice) zapsaného v podnikovém rejstříku Městského soudu Brno v odd. Dz sl. 1373 dne 8. června 195 3 ke dni 31. prosince 1990 a při současném rozdělení majetku a závazků tohoto družstva, zejména pokud jde o způsob, metodu jeho rozdělení a vyčíslení. B/ následkem čehož nově vzniklé subjekty (celkem sedm zemědělských družstev) p odnikaly počínaje 1. lednem 1991 neoprávněně, neoprávněně používaly majetku bý valého družstva a to zejména proto, že tyto registrace byly v soudním řízení z rušeny nebo zamítnuty.

Při prošetření trestních oznámení bylo postupováno ve smyslu ş 158 tr. řádu, p ři kterém vyšetřovatel obstaral vysvětlení osob jak ze strany oznamovatelů, ta k i ze strany těch, kteří se měli trestné činnosti dopustit, resp. které by tu to činnost měly potvrdit; obstaral dále písemné podklady zejména od soudních o rgánů a orgánů prokuratury, které se problémem v průběhu roku 1991 zabývaly a po podrobném vyhodnocení situace v případech pod sub. A a B dospěl vyšetřovate l k závěru, že není důvod k zahájení trestního stíhání podle ş 160 trestního ř ádu, neboť v těchto případech nedošlo k žádnému z trestních činů, jež obsahuje trestní zákon po novelizaci, která nabyla účinnosti dnem 1. června 1990. Aby bylo možno tento závěr odůvodnit, považuje vyšetřovatel za nutné podrobně pops at celkovou situaci, s kterou se seznámil z uvedených zdrojů..."

* * *

Tolik tedy jakási "úvodní preambule" onoho usnesení ze dne 2. dubna 1992 podep saném majorem JUDr. Arnoštem Kukačkou. V dalším jeho textu se pak rozebírají s vědectví, podklady a písemné dokumenty. Do jaké míry objektivně či se záměrem směrovat výsledky šetření určitým směrem, mohou čtenáři posoudit v následující ch řádcích...

(Přesto však už teď, po zveřejnění zmíněné již "úvodní preambule", je možné uč init určité závěry. Byť zatím jenom "pracovního charakteru". Tak třeba: Trestn ích oznámení resp. podnětů k trestnímu stíhání, bylo do konce roku 1991 podáno přehršle. Jako základ k šetření se jich stalo pouze pár. Navíc, speciální kom ise resp. skupina Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky se měla zab ývat mnohem širší problematikou, která souvisela se Slušovicemi. Tak to totiž vyznělo při jejím ustavení z úst tehdejšího českého ministra vnitra JUDr. Tomá še Sokola. Tak to ovšem také proklamoval bývalý náměstek federálního ministra vnitra a od léta roku 1992 ministr vnitra České republiky Jan Ruml... Bohužel, zůstalo pouze u slov. Část sdělovacích prostředků už tehdy uvažovala reálně. A stavěla se tudíž skepticky k presidentským, vládním, parlamentním, policejní m, prokurátorským či kdoví jakým ještě rádoby předsevzetím dotáhnout causu Slu šovice do konce a usvědčit tamější "mafiány" z porušování zákonů... Prostě, už tehdy se zdálo, že ve veřejnosti převládající názor o úmyslu vysoce postavený ch činitelů zahrát celou záležitost do autu, byl pravdivý. Alespoň o tom svědč il obsah citovaného usnesení. A zcela jistě i "okatě" dávaná najevo radost pří vrženců docenta ing. Františka Čuby, CSc., JUDr. Jaromíra Kaláče, profesora MV Dr. Popesca, DRSc., Pavla Drhy a ostatních "spřízněnců", když ono usnesení veš lo ve známost...

POKUSY ZDŮVODNIT NEZDŮVODNITELNÉ

Akce očistit před veřejností (hlavně té obchodní) slušovickou "mafii" a dokáza t, že "všechno" jsou pomluvy, a nic se vlastně nestalo, byla tedy, zdá se, pře dem pečlivě připravena. Těžko říct, jestli za vědomé účasti některých členů zm íněného speciálního vyšetřovaího týmu, nebo jen díky jeho neschopnosti. Možná se vyšetřovatelům nechtělo pracně shromažďovat a vyhodnocovat fakta a spokojil i se tím, co jim "bylo předhozeno" (či podstrčeno). Anebo z každého kousek... Pokračujme však dalším tzv. zdůvodňováním vyšetřovatele majora JUDr. Arnošta K ukačky, a to přesně podle textu usnesení ze dne 2. duna 1992.

* * *

Dnem 15. května 1990 nabyl účinnosti nový zákon o zemědělském družstevnictví č . 162/90 Sb. (v souvislosti s JZD DAK jsme už o něm také psali, pozn. autor), který nahradil dosud platný zákon č. 90/88 Sb. Podle ş 57, odst. 3 novelizovan ého zákona mělo každé družstvo schválit nové stanovy do 31. března 1991, přiče mž ta ustanovení dosud platných stanov družstev, jež by odporovala zákonu o ze mědělském družstevnictví, jsou od jeho účinnosti neplatná. V DAK Slušovice exi stovaly v této době stanovy schválené dílčími členskými schůzemi konanými ve d nech 13. až 15. února 1989. Tyto stanovy nemají žádná upřesňující ustanovení o zániku družstva ani o rozdělení jeho majetku.

Proto se následné rozdělení DAK Slušovice a jeho majetku mohlo řídit jen zákla dními ustanoveními zákona o zemědělském družstevnictví, takže obsah později vz nesených pochybností nemohl mít vliv na metodu a způsob rozdělení... ani pokud jde o otázku, že o tomto rozdělení rozhodly tzv.dílčí členské schůze; tuto fo rmu orgánu družstva znal již zákon č. 122/75 Sb. a obsahovaly ji také stanovy JZD AK Slušovice schválené dne 22. listopadu 1976 tehdejším ONV Gottwaldov ve svém čl. 24 (poslední stanovy založené ve složce Dz 1373 v podnikovém rejstřík u Městského soudu Brno). Podle ş 81, odst. 32 zák. 90/88 Sb. o zemědělském dru žstevnictví však platnost těchto smluv zanikla přijetím nových stanov, nejpozd ěji ale dnem 31. bčřezna 1989.

Zpochybňované stanovy schválené dílčími členskými schůzemi ve dnech 13. až 16. února 1989 nebyly předloženy do podnikového rejstříku Městského soudu v Brně, což tento soud svým sdělením ze dne 19. června 1991 potvrdil, současně ale na značil, že povinnost předložit stanovy má pouze nově vzniklý subjekt... Nicmén ě s poukazem na ş 108, odst. 7 tehdy platného hospodářského zákona lze dovodit , že příslušné stanovy předloženy být měly... Tento nedostatek a ani to, že no vé stanovy (z února 1989), které byly v roce 1990 rozdávány rozmnožené, nebyly podepsány předsedou družstva a orazítkovány, nemohl mít vliv na jejich platno st, pokud byly dílčími členskými schůzemi přijaty.

* * *

Jako doklad o jejich přijetí bylo zjištěno usnesení o oněch schůzích a zápis s výrobní porady č. 27/88 ze dne 27. prosince 1988. Z prvního dokladu vyplývá, že stanovy byly přijaty a z druhého pak, že byl projednán jejich návrh a schvá len (tyto dokumenty byly zajištěny tak, že to vylučovalo jejich "vyrobení" těs ně před vyžádáním vyšetřovatelem). Mimo to o schvalování stanov na schůzích v únoru 1989 věděli i někteří členové družstva, kteří byli vyslechnuti. Jiní si to však naopak neuvědomují, nebo se nepamatují... Z těchto skutečností lze dov odit, že citované stanovy byly na dílčích schůzích přijaty. Problémy, které vz nikly kolem obsahu některých jejích článků, jsou předmětem jiného šetření... (Tady si dovolím porušit plynulost textu usnesení. Totiž rozpory v předchozích závěrech majora JUDr. Arnošta Kukačky jsou pozoruhodné. A jeho práce s fakty jakysmet. Hospodářský zákon říká, že družstvo stanovy předložit má, vyšetřovat el naopak konstatuje, že se vlastně nic nestalo. Operuje sice s jakýmsi usnese ním o dílčích členských schůzích z února 1989, ale žádnými fakty či konkrétním i zápisy z oněch dílčích schůzí je nedokládá. Místo zápisů či průkazných dokum entů o konání těchto jednotlivých schůzí argumentuje pouze tím, že si někteří členové družstva na schvalování stanov pamatují. Kto to ale je a jestli jich j e deset, padesát, sto nebo pět set, to neříká. Hlavně, že si to "někteří pamat ují"... Konečně, právoplatnost "schválených a přijatých stanov" dokládá pak pa n major neorazítkovanými a předsedou nepodepsanými "lejstry" s textem stanov, které byly rozdávány po Slušovicích v roce 1990. Myslím, že i laik detektiv by hledal rozumnější zdůvodnění, než se předkládá v Usnesení... A ještě něco: To , že byly dokumenty zajištěny, nevylučuje jejich "dodatečné vyrobení". Třeba p ůl roku před vyžádáním vyšetřovatele. Zkušených pracovníků z řad bývalých přís lušníků StB na to bylo v JZD DAK Slušovice víc než dost. A informační kanály, které by prozradily, co právě bude pan major JUDr. Arnošt Kukačka požadovat, t aky... Takže spíš zaráží, že se počítá s naivitou těch, kterým je ono "veledíl o" vyšetřovatele předkládáno...)

* * *

Pokračujme však dále v citaci textu Usnesení: Ze zápisu z jednání představenst va DAK ze dne 20. srpna 1990 je patrný, jinak obecně známý fakt, že z funkce p ředsedy družstva odstoupil docent ing. František Čuba, CSc. Představenstvo pov ěřilo touto funkcí Pavla Drhu, dosavadního místopředsedu. V tzv. únorových sta novách není ustanovení, které by pozitivně vymezilo, který orgán volí předsedu . Z výkladu stanov a se zřetelem na ş 16 odst. 4 zákona o zemědělském družstev nictví lze však doložit, že předsedu volí a odvolává členská schůze. Proto tak é nedošlo ke změně zápisu o statutárních orgánech v podnikovém rejstříku odd: Dz vložka 1373, kde až do 23. března 1992 byl zapsán docent ing. František Čub a jako předseda a Pavel Drha coby místopředseda. Přitom se Pavel Drha podepiso val např. pod usnesení dílčích členských schůzí z 18. až 21. prosince 1990 jak o předseda. Tento rozpor je zvýrazněn např. i změnou v zápisu v podnikovém rej stříku ze dne 26. října 1990, o kterou DAK požádal a podle níž "písemnosti o p rávních úkonech, jimiž družstvo nabývá práva, přejímá závazky, podepisuje před seda, místopředseda".

(A opět malé odbočení z oficiálního textu. Totiž další rozpor. Pan docent ing. František Čuba, CSc., 22.srpna 1990 rezignuje, je jmenován Pavel Drha, jak vy plývá z předešlých řádků protiprávně. Podepisuje se jako předseda do 26. října 1990 resp. 23. března 1992 rovněž protiprávně, a vše je v naprostém pořádku. Prostě, je to v kompetenci družstva, vnitroorganizační záležitost. Policii to nezajímá. Přitom může být toto období velmi důležité. Na podepisování smluv, z ávazků, faktur... A co onen podpis pod usnesením dílčích členských schůzí z 18 . až 21. prosince 1990? Je platný, když ho podepsal Pavel Drha jako předseda n eoprávněně?)

* * *

První náznak budoucího rozdělení DAK Slušovice je patrný ze zápisu představens tva z 10. září 1990; podle něho se chtěli odloučit členové bývalého JZD Podřev nicko-Želechovice... Ještě 9. října se na představenstvu projednávají nové sta novy, resp. jejich návrh (ten je také předmětem citovaného už trestního oznáme ní Vladimíra Pečírky a dalších ze dne 10. října 1990), z čehož lze soudit, že úplné rozdělení družstva nebylo tehdy ještě na pořadu. Z dalšího jednání předs tavenstva ze dne 12. listopadu 1990 vyplývá, že členové bývalých družstev Vizo vice, Zádveřice, Želechovice a Halenkovice organizují odloučení od DAK; z tého ž zápisu je však jasné i to, že do DAK MOVA, jehož ustanovení se chystá, podal o přihlášky již 4000 osob... Dne 19. listopadu 1990 je na představenstvu předn esen návrh na způsob rozdělení majetku družstva, který se odvolává na jakési z ásady federálního ministerstva hospodářství k 31. prosinci 1990; tento návrh b yl, jak zní poznámka, schválen při prvním hlasování.

Podle výpovědi dr. Jaromíra Kaláče se mělo jednat o zásady federálního ministe rstva hospodářství, které byly zveřejněny v Zemědělských novinách a byly podkl adem pro zamýšlenou právní úpravu. Na základě ş 60 odst. 1 zákona o zemědělské m družstevnicví měla vláda ČSFR vydat nařízením zásady o rozdělením majetku a jejich závazků. Nařízení vlády ani jiné zásady však neyly v dané době vydány, což se ověřovalo i ve Sbírce zákonů a sdělil to i dr. Stránský, pracovník česk ého ministerstva zemědělství. Proto je třeba konstatovat, že v době rozdělení nebyl vydán žádný právní předpis, který by stanovil bližší pravidla pro rozděl ení majetku a závazků družstev.

(Takže, podle čeho se vlastně majetek rozděloval? Podle nařízení či směrnic, k teré neexistovaly? Dokonce ani ve smyslu vnitroorganizačních úprav? Zdá se to celé postaveno na hlavu. A vyšetřovatel nic. Nekomentuje. Jako by všechno bylo v nejlepším pořádku. Zní to neuvěřitelně, ovšem je to tak...)

* * *

Ve dnech 18. až 21. prosince 1990 proběhlo 11 dílčích schůzí, které měly rozho dnout o rozdělení DAK a jeho majetku a ve druhé části pak založit družstva nov á. Již před těmito schůzemi však docházelo k rozporům ohledně způsobu a metody dělení majetku. Podstatnými body programu byl návrh na sedm nových družstev ( DAK MOVA, ZD Zádveřice, ZD Vizovice, ZD Želechovice, ZD Symaz, ZD DAK Start a Agrodružstvo) a návrh na rozdělení majetku a závazků způsobem, jež byly schvál eny na představenstvu dne 19. listopadu 1990 a které lze nazvat jako "návrh př ednesený ing. Sršněm", jak to uvádělí i dokumenty soudu a pod. Na každé této d ílčí schůzi byla přijata usnesení, jejichž výsledkem se stalo společné usnesen í, v němž se uvádí, že dílčí členské schůze schválily:

- rozdělení DAK Slušovice k 1. lednu 1991 na DAK MOVA, ZD Agrodružstvo, ZD Zád veřice, ZD Vizovice, ZD Želechovice, ZD Symaz a ZD DAK-Start (tento název byl upřesněn až později);

- rozdělení majetku a závazků... podle návrhu předneseného ing. Sršněm. Ve společném usnesení je uváděno, že z celkového počtu členů 6956 bylo přítomn o na schůzích 4884, usnesení schválilo celkem 3665 členů družstva, 1188 hlasov alo proti a 31 se zdrželo. Tato čísla, zejména pokud jde o celkový počet členů a účastníků dílčích členských schůzí, byla později Krajským soudem v Brně ozn ačena za nepřesná, resp. nepřezkoumatelná, což se stalo jedním z důvodů zrušen í usnesení o povolení registrace DAK MOVA k 1. lednu 1991 a nakonec i zamítnut í návrhu na registraci tohoto družstva tímto soudem ze dne 3O. dubna 1991. (Je to vskutku nepochopitelné: Majetek se rozděloval, jak už jsme zdůraznili, podle pravidel a směrnic, které neexistovaly. Podle čeho postupovaly členské s chůze? Z čeho vycházel tzv Sršňův návrh? Ví Bůh. Major JUDr. Arnošt Kukačka to ve svém usnesení nepíše. jako vyšetřovatel by měl. Jako právník taky. Jenomže on, jak uvidíme v dalších částech našeho seriálu, se zaměřoval pouze na otázk u, zda konání dílčích členských schůzí bylo legální či nikoliv. Z prostých dův odů: Zde totiž mohl, při trošce umu a štěstí, uspět a Slušovice uhájit...) (Pokračování příště)

Jiří F. PILOUS