--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Týbl Stanislav
Název: Redakce NN komentuje
Zdroj: NN Ročník........: 0005/024 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Redakce NN komentuje ALENA HROMÁDKOVÁ: NENÍ PRAVDA, ŽE... (CO VLASTNĚ?)
NN v čísle 22 přetiskly velký článek z časopisu REFLEX "CAUSA ALENA HROMÁDKOVÁ " pod názvem "ALTERNATIVNÍ ŽIVOTOPIS ALENY HROMÁDKOVÉ," opatřený redakčními po známkami. Tento článek ohodnotil šéfredaktor a majitel Českého deníku JOSEF KU DLÁČEK takto:
"...je přes výslovnou dohodu NEAUTORIZOVANÝ, PLNÝ NEHORÁZNÝCH SMYŠLENEK, TVRZE NÍ Z DRUHÉ A TŘETÍ RUKY, ŘADY POLOPRAVD A VYLOŽENÝCH LŽÍ DOPLNĚNÝ NAVÍC ZÁHADN Ě ZÍSKANOU FOTOGRAFIÍ ZE SOUKROMÍ."
Počin NN pak JOSEf KUDLÁČEK označuje takto: "NN nezklamaly a okamžitě reagují známou komunistickou metodou: CIZÍ LŽI PŘEVZ ÍT JAKO FAKTA A DÁLE JE TVOŘIVĚ ROZVINOUT. Článek přetiskují a POMOCÍ DALŠÍHO FANTAZÍZOVÁNÍ A OSOČOVÁNÍ ZE VŠEHO MOŽNÉHO I NEMOŽNÉHO patřičně DOTVÁŘEJÍ." *
Necítím se být kvalifikovaný ani pro rozbor článku, ani pro rozbor redakčních poznámek NN. Jsem toho mínění (mýlit se ovšem samozřejmě mohu), že pro objasně ní věci samé není ani tak důležité, co si o článku myslí Josef Kudláček nebo N N. Skromně předpokládám, že nejkvalifikovanějším by měla být sama osoba postiž ená, neboli paní Alena Hromádková, předsedkyně Demokratické unie. Pokud je mi známo, ona sama ze své vlastní iniciativy na zmíněný článek ani na poznámky NN veřejně nereagovala. Na nejbližší možné tiskové konferenci DEU (p o přetištění článku v NN) dne 7. června l995 se k danému tématu dostala nejblí ž těmito slovy:
"...Jinak vás upozorňuji na páteční vydání Českého týdeníku (z něho jsem Josef a Kudláčka citoval - pozn. aut.), kde zvláštním výkladem šéfredaktor a vydavat el vysvětluje určité mechanismy dezinformací, určité potíže, které už jsou dne ska veřejnosti dostupné, sleduje-li - mám na mysli informovanou veřejnost, pot íže, které se zase jakoby náhodou kladou výstavbě moderně koncipované stranick é struktury založené na určitých zpětných vazbách, na zvláštním rozdělení moci , kontroly této moci a hlavně na principu výkonu.
To je všecko to, co ta DEU dokázala. Je atypickou strukturou, strukturou živéh o seberegulujícího se mechanismu, kde bez výkonu nelze se prosadit, a podle vý konu není problém poznat, kdo má na mysli veřejný život, zájmy veřejného život a, službu těmto zájmům, a nebo nějaké čistě partikulární, či dokonce osobní. T akže v tomto směru my jsme svůj osobitý vklad jako strana, jako určitá politic ká linie a orientace suverénně - s důrazem na suverénně - obhájili na Moravě, alespoň mezi těmi, kdož se obtěžovali nás navštívit, a nebyli to jenom sympati zanti DEU, ano?, to jsou celé klany pozorovatelů z různých více či méně spřáte lených politických subjektů. Takže je mi potěšením vás v tomto smyslu informov at."
*
V průběhu zmíněné tiskové konference si místopředseda DEU ing. Ratibor MAJZLÍK postěžoval:
"...Jsme strana poměrně mladá, nová a víme, že se těžko prosazujeme bez podpor y televize a veřejnoprávních sdělovacích prostředků...Nemůžeme očekávat, že by o nás veřejnost nějak významně věděla. Protože všichni víme, že stačilo by je dno nebo dvě vystoupení v televizi o programu DEU, a ty věci by vešly do pověd omí veřejnosti zcela jinak. Toho se ovšem nemůžeme obávat, bohužel, to už je d neska evidentní..."
NA TOTO TVRZENÍ REAGOVALA NOVINÁŘSKÁ OTÁZKA: Já myslím, že si nemůžete moc stě žovat na to, že nemáte publicitu. Četla jste poslední Necenzurované noviny, kd e vám osobně věnují celou dvoustranu? Jak se na to díváte a co k tomu můžete ř íct?
HROMÁDKOVÁ: "Prosím vás, šéfredaktorovi Reflexu jsem už napsala dva dotazy. Ja kým způsobem se zmocnila redakce nebo přišla k fotografii z mého soukromí (NN tuto fotografii nepřetiskly - pozn. aut.), kterou publikovali bez mého dovolen í. A za druhé, že žádám vysvětlení, samozřejmě i veřejnosti, jakým způsobem ho dlají komentovat citaci mých údajných výroků, které nebyly mnou autorizovány. Uvádím to v kontextu svých vyjádření k tiskovému zákonu, kdy jsem se já jediná masívně postavila na stranu novinářů. Těch, kteří přináší fakta a riskují. Za tím neznáme cestu, jak korigovat velice záludné a pozoruhodně vyspělé mladé, n ezkušené zřejmě příliš, lháře, protože už nemám jiný výraz pro pana redaktora Feřteka.
Na šéfredaktora se obrací i docent Rudolf Kučera, který byl vyzván k rozhovoru redaktorem Feřtekem zase lhavě a mylně tedy ho informující, že paní Hromádkov á na článku Causa atd. spolupracuje. Samozřejmě že jsem nespolupracovala, odmí tla jsem mu rozhovor, ale byla ochotna odpovědět na písemné otázky. Ty tam uve řejněny byly v jiném článku. A vykládám to tu jen proto, že když se pustí urči tá série dezinformací a někdo jiný naváže, ano?, aniž si ověří samozřejmě neov ěřené a vylhané, tak pak tady zde je lavina a pak je zapotřebí se nad tiskovým zákonem zamyslet znova - i z hlediska těchto možností. TAKŽE V TÉTO FÁZI - NO COMMENT.
Ale budu na tom pracovat z hlediska systémového. Musí být obrana proti cíleným malým lžím, které mají předstírat, že něco velkého zřejmě skrýváte, když se v ám vyplatí LHÁT tak bizarně, třeba ŽE MÁTE APROBACI NA ANGLIČTINU ano? OTÁZKA: Ale já jsem nehovořila o Respektu...
HROMÁDKOVÁ (skočí do řeči): Ale to je začátek! HROMÁDKOVÁ: Ano, ano.
nepřesné? Nebo - v čem vám to uškodilo, a nemělo to uškodit? HROMÁDKOVÁ: TO JÁ NEKOMENTUJU. Prosím vás, já komentuju tu proceduru, ano? Novinář ať si píše, co chce. Ale nesmí říci, a vytáhnout od vás doplněk k psanému textu pod zámink ou, že to bude autorizovaný rozhovor, ano?, čili já se vyjadřuji k těm formáln ím, v jistém smyslu systémovým otázkám. A obsah - ať si to novinář zdůvodní, j ak chce, za předpokladu, že to autorizoval. Ano? Když to neautorizuje, opakova ně - jeho věc, ale já se pak opakovaně zamýšlím nad tou procedurou, ano?, kter á má chránit novináře pracujícího poctivě, ale která musí znamenat prevenci př ed novinářem, který z nějakého důvodu - považuji za zrovna takový útok vůči sv é osobě a mé integrity, že TAM TVRDÍ, ŽE MŮJ OTEC JE EVANGELÍK, KDYŽ MŮJ OTEC BYL VYHLÁŠENÝ KATOLÍK!, který tomu Masarykovi na jméno nemohl přijít. To jsou zdánlivé malé lži! Ale jestliže to je úplně v rozporu s celým vaším ét osem, objevováním určitých hodnot, ano?, Masaryk je pro mě ne předaná, ale obj evovaná hodnota, pak má někdo důvod cíleně falšovat první a poslední ve vašem životě. Zdánlivě nevýznamných. Ať to činí. Ano? Ale ne pod záminkou - co to on někde sebral nebo...PODOBNĚ JAKO TU ANGLIČTINU, že jste to autorizoval. Čili mě jde o proceduru. Politik vytváří nutné podmínky pro to, aby se vytřídi lo zrno od plev. Čili pan Feřtek může napsat, co chce, ale nesmí před tím slib ovat, že půjde o autorizovaný rozhovor psaný nebo doplněk, který bude autorizo ván k psaným otázkám.
Čili jestli na to navazuje Cibulka nebo nenavazuje, už je lhostejné, to už je bez komentáře. To už ta lavina polopravd a lží jede. Tam není co komentovat. A le začátek té procedury, která uvolňuje další a další vazby.
To neobviňuje Necenzurované noviny, ale Reflex. Ano, ano. Má matka byla těžce léta letoucí nemocná, a takovéto mladé novináře to nezajímá. Jestli někdo trpě l, měl muže bez práce nebo ve vězení, šel z nemoci do nemoci, ano?, na to se t otiž m0ladí novináři neptají. A pokud se ptají, tak je to nezajímá. Takže to n ení prosím obvinění, ale utrpení a těžká práce žen postižených, zdecimovaných mužů, matek, které holýma rukama vychovávají nezaopatřené děti a ještě se star ají o umírající rodiče. To není pro ně téma. Pro mě ano. O tom bych mohla mluv it hodiny a hodiny, ale to by mě do televize nepustili teprv. Ona nezemřela ta k dávno, ale nemám důvod vykládat lhavým novinářům, kteří by to stejně zneužil i, o svém soukromí.
Čili tento psychoanalytický traktát byl selektivně pojat, neobviňuji, prostě p ředvádějí určitý styl práce, který mě nutí zrevidovat určité partie tiskového zákona - ne s ohledem na sebe, toto je jenom malý střípek, ale s ohledem právě na soukromí rodin, které byly nějakým způsobem zasaženy ve smyslu ztráty soci álního postavení, zdraví, určité bezstarostnosti, kterou naopak dneska a snadn ostí života ti mladí novináři tedy obdivují a propagují. Že?
Čili i vy jste stará struktura jenom z toho důvodu, že nejste jako větříček, n ejezdíte v mercedesu, víte, a asi máte kus těžkého života za sebou. Ale kvůli tomu vás nikdo do televize nepozve, že jo, ani s vámi autorizovaný rozhovor ne udělá.
Takže to je zkušenost pro nás, kdo máme zájem o očistu standardu žurnalistiky, která je klíčem formování veřejného mínění. Ano? Čili my nejsme opatrní na se be, ale na to, jak to tady bude vypadat, když se bude lhát i ve věcech teda ná boženského vyznání a elementárních nějakých občanských postojů." *
? ? ?
* * *
Namísto závěru zopakuji již citovaný výrok Aleny Hromádkové k tomoto tématu: " No comment."
Stanislav TÝBL