--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Porcal Jan
Název: K návrhu novely živnostenského zákona z roku 1995
Zdroj: NN Ročník........: 0005/026 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
K návrhu novely živnostenského zákona z roku 1995
Parlamentu byl opět předložen návrh novely živnostenského zákona. Obsahově je návrh podobný tomu, který byl zamítnut v roce 1994. Návrh novely nesplnil svým obsahem ani rozsahem požadavek zadání, tj. liberalizovat živnostenské podnikání v ČR, ale jedná se o opak liberalizace. Před vlastním rozborem návrhu novely se dovolím připomenout, jak by mělo zákonodárství v právním civilizovaném státě vypadat.
Protože tzv. neznalost zákonů neomlouvá, musí být zákony srozumitelné pro obyčejné průměrné občany a to bez jakýchkoliv vysvětlijících komentářů právních specialistů, kteří by si z toho chtěli dělat byznys a nakonec každý vykládat zákon jinak a po svém. Zákony by měly být srozumitelné, jednoduché, minimálního rozsahu a platit by měly beze změn co nejdéle. Jedině tak lze postupně vytvářet právní jsitoty občanů.
Jak by zákonodárství vypadat nemělo je zřejmé. Nesmí stálou novelizací špatných zákonů ještě k horším vytvářet právní nejistotu občanů a tím vyřazovat zejména soukromé podnikatele z veřejného života. Nemělo by v žádném případě připustit skrytou formou zvžhodnění nomenklatury KSČ před občany. Místo novel a úprav totalitních zákonů je třeba navazovat na nejlepší legislativu z doby I. republiky a ze zemí s tradiční demokracií nepokřivenou byrokratickými praktikami totalitních režimů.
O návrhu novely bohužel téměř v plném rozsahu platí vyjádření provedené k materiálu z roku 1994 pod názvem "Novela živnostenského zákona naeb boj probolševizované státní správy se vznikajícím třídním nepřítelem podnikateli a živnostníky". Komplexní materiál byl předán Parlamentu ČR.
Namátkou si zopakujme:
1. Antiliberalizace pod zástěrkou liberalizace 2. Rošiřování živnostenského zákona o věci, které jsou jasně vymezeny jinými právními předpisy.
3. Upevnění centralistického pojetí postkomunistického státu navazující na praktiky socialistické vrchnosti.
4. Nechuť pochopit, že když platí zákon o státní kontrole, správní řád a další právní normy není nutné vnášet tyto věci do znění živnostenského zákona. 5. Značné rozšíření obsahu již dost rozsáhlého zákona působí dojmem, jako by předkladatelé byli placeni od počtu stránek.
6. Obecná závada legislativy, místo aby pod režim živnostenského podnikání spadalo stále více činností je z režimu tohoto podnikání stále více činností vyčleňováno. Je proti jakékoliv logice, aby pod režimem tohoto podnikání byla vysoce kvalifikovaná výroba, výzkum a vývoj zatímco si kdejací úředničci chtějí vytvářet vlastní "komůrky a minikomůrky" a nepodléhat živnostenskému zákonu.
7. Již dříve byly vyjmuty ze živnostenského zákona malé elektrárny a tepelné zdroje a zahrnuty do tzv. Energetického zákona podobně jako v legislativě let 50tých, kdy se likvidovaly malé energetické zdroje a vytvářely monopoly. 8. Místo zjednodušení pro malé podnikatele oproti velkým, nebo nejlépe stanovení stejných podmínek, je snaha v novele zvýhodnit velké podniky pod heslem průmyslového podnikání.
9. Odstranění vlivu samosprávných korporací, které jak za I. republiky tak i civilitovaném světě mají mnohonárobně významnější postavení než u nás atd... Všechny indicie jasně potvrzují vliv starých praktik státní správy a vedení monopolů na tvorbu novely a dále pak pohrobků socialistických vrchnostenských návyků. Již čtvrtá registrace podnikatelů od zahájení svobodného podnikání v ČR působí dojmem plánované snahy o destabilizaci s cílem udržovat mezi občany a zejména podnikateli právní nejistotu a tím je vyřazovat z veřejného a zejména politického života. (Zde je na místě porovnat s rozkazy StB, jejichž znění je zveřejněno v NN) Je na místě si položit i otázku, zda eventuelní přijetí nvoely nemá dál snížit i tak dost malou důvěru občanů v parlament.
Proč dochází k vytváření špatné legislativy v hospodářské oblasti má více důvodů, přpomeňme alespoň základní:
1. Podnikatelský stav není dobře zatupován, protože ve vedení hospodářských korporací jsou i takoví, kteří mají více zájmu o získání státních zakázek a podpor než o důstojnou reprezentaci svého stavu. Rovněž mají nemalý vliv i úředníci, vlastníci živnostenských listů, kteří sami nepodnikají, přesto se tlačí do funkcí v těchto orgánech. Další kategorie je tvořena těmi, kteří by chtěli mít živnost ze živnostníků za to, že by jim dávali bumážky a chtěli pravidelné poplatky. Je přirozené, že tací rádobypodnikatelé dobře spolupracují s centrálními úřady a jsou ochotni kdykoliv prodat stav jehož zájmy mají hájet.
2. Podobně se chovají i různé živnostenské strany, které vytupují na obhajobu podnikatelů až když už je pozdě a hlavně proto, aby mohli podnikatele zneužít jako voliče.
3. Těmto skupinám zatím jasně dominují státní úředníci, zástupci ústředních i nižších úřadů. Ti přirozeně touží po totální nadvládě nad občany a podnikateli, nechtějí daňovým poplatníkům sloužit, ale poroučet. To sice zčásti navazuje na tradice minulého režimu, ale zejména na jejich přirozený zájem ochrany svých zájmů a komunity, kterou zastupují. takovou vlastnost jim nelze vyčítat, ale je nezbytné zabránit její realizaci v legislativním procesu.
Závěrem mohu konstatovat, že předkladatelé prostě nesplnili předmět zadání, místo zkrácení a zjednodušení tohoto zákona došlo k jeho významnému rozšíření. Je to vzorová ukázka toho, jak místo zvalitňování právního řádu dochází k jeho dalšímu zhoršování. Zajímavé je, že předkladatelé se těší stále větší důvěře u bočanů, ztímco parlament, který je zahlcen balastem informací a pracuje v časovém stresu pokud takové zákony schvaluje ztrácí stále více důvěru občanů. Lze stěží pochopit, proč ve vztahu k předkladatelům nezaujme rozhodnější stanoviska. Než novelizovat ke stále horšímu, pak je lepší nenovelizovat vůbec. U vlastního živnostenského zákona se nabízí použít řešení podobné anglo-americkým zemím a živnostenský zákon zrušit úplně.
Obdobně bude nezbytné novelizovat, skutečně liberalizovat proti malým a středním podnikatelům v oblasti energetiky a cílem upevnit postavení státu a monopolů. Jedná se o obdobu legilastivy teroru 50tých let, která úspěšně zlikvidovala provozovatele malých energetických zdrojů. Na téma energetického a živnostenského zákona by měla být otevřena diskuse na stránkách tisku zejména hospodářského charakteru s cílem nepřipustit vytváření dalších škod na hospodářství ČR v důsledku špatné legislativy.
Dále si připomeňme:
Bez ohledu na to, zda je živnost vydána jako volná, řemeslná, vázaná či koncesovaná je povinností držitele živnostenského oprávnění dodržovat veškeré předpisy, kvalitu výroby či služeb a je jedno, zda si to zajsití prostřednictvím kvalifikovaných zaměstnanců, samostudiem, rozvíjením vlastních schopností ap. rozhodující je výsledek. Kromě toho existuje Kodex tj. rozhodnutí soudů ve věcech sporných k zákonu a tato rozhodnutí se pak používají ve všech stejných případech jako závazná a nemůsí se soustavně novelizovat zákon. Stále se vytváří neúměrně veliký prostor pro zhoubné bujení státní byrokracie. Parlament nedostatečně ochraňuje daňové poplatníky a voliče, politické strany rovněž. Žádná neslibovala voličům, že bude dál posilovat předimentzované aparáty a zvyšovat daňové zatížení občanů a podnikatelů, přesto se tak dějej a nejsou z toho vyvozovány žádné důsledky. Obecně lze parlamentu navrhnout, aby od předkladatelů návrhů zákonů a jejich novel vyžadoval:
1. Srozumitelnost a jednoznačnost
2. Minimílní rozsah, maximální věcnost a ekonomické důsledky 3. Srovnatelnost se zákony demokratických zemí, zejména se zeměmi s tradiční demokracií (USA, Anglie ap.) nepoznamenanými prvky totalitní či tradiční byrokracie (Rusko, Německo ap.)
4. Logickou posloupnost legislativy od nejdůležitější k méně důležité a navazující.
5. Dbát na kompatibilitu s právním řádem demokratické Evropy 6. Komunikovat se skutečnými zástupci stavů, kterých se legislativa týká.
K vlastnímu obsahu novely:
Na cca prvních 6-ti stranách se vymezuje co není řivností. Snadno zjistíme, že se prokazatelně stále rozšiřuje okruh činností, které se proti logice vyčleňují ze živnostenského podnikání. V předchozím textu bylo vysvětleno, že pod režim živnostenského zákona spadá nejkvalifikovanější výroba, vývoj a výzkum přesto by kdejaká skupinka "podšívků" chtěla být mimo živnostenský režim přesto, že jejich činnost jednoznačně naplňuje všechny znaky živnosti. Bohužel parlament k tomu zatím vytváří příliš velký prostor. Str. 6 a 7 se zabývá bydlištěm a všeobecnými podmínkami podnikajících osob. Nelze považovat za nebytné.
Str. 8 se zabývá provozováním živnosti průmyslovým způsobem. jedná se o akt, který má prokazatelně vytvořit nestejné podmínky pro podnikání a zvýhodnit monopoly a velké podniky. tento akt je zcela proti logice, protože velké firmy mají nepoměrně lepší administrativní podmínky, přesto mají být proti malým a středním podnikatelům ještě zvýhodněny.
Str. 9 se zabývá detaily zákona, přesto např. doklad o dokladu nemá logiku, tj. jako by nám úřad vydal občanský průkat, ten jsme nechávali doma a ještě jsme nosili další průkaz o tom, že máme občanský průkaz doma. tato úvaha navrhovatele je velmi originální, ale spíš pro lékaře. Je-li živnostenský list neprakticky velký, je možno změnit tiskopis, zmenšit ap., to je v době modrrní techniky snadné.
Str. 10 a 11 se opět zabývá převářně zbytečnými detaily a opět je zde snaha ulehčovat činnost některých fiem.
Str. 12 a 13 se zabývá provozovnami, přestože současný stav přihlédneme-li k tomu, že platí řada dalších právních norem zejména stavebního charakteru lze považovat za dostatečný.
Str. 13 až 15 se zabývá prokazováním odborné způsobilosti. Zde je třeba připomenout, že skutečná liberalizace je přeřazení do volných živností, kde stačí občanská zachovalost.
Str. 16 až 27 jsou z převážné části zkázkou zbytečné byrokracie. Platí pro celou novelu odhad, že cca 5% z ní má skutečné opodstatnění, které vyplynulo z praktických poznatků. Skuteční odborníci by však dokázali současný živnostenský zákon zkrátit a skutečně liberalizovat a ne naopak, jako je tomu v tomto případě.
Str. 28 až 32 pomíjí skutečnost, že existuje jasný zákon o státní kontrole a správní řád, které tyto věci řeší dostatečně. Úprava působí dojmem snah o obnovu socialistické vrchnosti.
Str. 33 až 35 je přílohou, která vymezuje v obecnější plote počet řemeslných živností. následkem toho sice zdánlivě reglementovaných živností ubylo, ale obecným pojetím a zavedením živností provozovaných průmyslovým způsobem přibylo.
Str. 36 až 43 je příloha reglementující vázané živnosti a platí zde přesně to, co bylo uvedeno o řemeslných živnostech.
Str. 43 až 58 se týká koncesovaných živností a přirozeně zde platí totéž.
Str. 58 přechodná ustanovení ukládá příslušné přeregistrace. V této souvislosti je nezbytné provést ekonomickou rozvahu, kolik Kč budou ČR stát tyto změny z hlediska státní akministrativy (např. zhotovení nových 100 tis. živnostenský listů, jejich rozeslání příslušným úřadům, kolik to bude stát podnikatele na ztraceném času běháním po úřadech a vyplňováním papírů, kolik to bude stát ty, co přijdou o svá současná oprávnění atd. orientačně se bude jednat o čkody ve výši mnoha desítek milionů Kč a téměř nenapravitelné škody v oblasti podnikatelského prostředí).
Zhodnoťme, kdo může mít největší zájem na roustavné destabilizaci hospodářství a právních jisot občanů.
Str. 61 až 65 obsahuje důvodovou zprávu, ve které se objevuje slovo liberalizace a jedná se o výklad k jednotlivým şş zákona. Obsahuje opět "přesvědčivá" zdůvodnění přoč k této "antiliberalizaci" dochází. Str. 83 až 97 obsahuje důvodovou zprávu k přílohám zákona a smozřejmě se zde opět několikrát vyskytuje slovo liberalizace.
K větší přesvědčivosti je zde dokonce uvedeno cituji: "důsledná aplikace liberálních principů...minimalizace státních zásahů do podnikatelské činnosti..."
potom snad každého musí napadnout: Co si asi o podnikatelích předkladatelé zákona myslí. Že jsou podnikatelé idioti? Nejspíš, každé jiné slovo je zcela nevýstižné.
A co si říci závěrem. Je samozřejmé, že pro poslance přečíst tuto nezáživnou novelu nebude snadné. Musíme si uvědomit, že jsou zahrnování systémově skutečným balastem informací a dezinformací a nemohou rozumět všem oborům. Je proto stavovskou povinností podnikatelů poslancům pomoci a při tom doufat, že nejsou zapojeni žádným způsobem do vedení monopolů a státní byrokracie.
Předkládané dezinformace rozkryje parlament v tomto případě poměrně snadno. Ze živnostenského rejtříku se zjistí, kolika podnikatelských subjektů (ne tedy názvů živností) se bude přeregistrace týkat a odkud kam budou přeregistrováni.
Pokud se bude jednat o přeregistraci většího počtu subjektů z Okresních živnostenských úřadů na Obecní živnostenské úřady půjde o liberalizace podnikání, pokud naopak půjde o antiliberalizaci. Výše škod při přijetí této novely bude dosahovat nezanedbatelných hodnot, zejména na straně podnikatelů. Ani daňoví poplatníci přirozeně nepříjdou zkrátka a za jejich peníze bude dál rozkvétat státní byrokracie.
Jak se mohou občané bránit? Těžko. Je věcí parlamentu, aby prokázal, že je schopen hájit své voliče a hospodárně nakládat s penězi daňových poplatníků.
Porcal