--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Paul Miloš
Název: Proč jsem nepřítelem přímé demokracie
Zdroj: NN Ročník........: 0005/028 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce, v souvislosti s množícími se příspěvky na téma přímé demokracie si dovoluji t= ž Vám zaslat příspěvek.

Proč jsem nepřítelem přímé demokracie.

Přímá demokracie se stala zaklánadlem části pravice i levice nejenom v na šem státě. Co je to tedy přímá demokracie? V podstatě neustálá účast občanů na rozhodování celé společnosti. princip je jednoduchý: O všech důležitých otázk ách a zákonech rozhodují v referendech občané státu. Tento na první pohled líb ivý a praktický princip má však jeden podstatný háček ba přímo hák. Tím je pat řičná informovanost občanů k dannému tématu. Výsledek referenda pak lze lehce zmanipulovat reklamní kampaní typu HC&C. Další otázkou je počet účastníků refe rend, kdy se může stát, že při nízké účasti okolo 55% rozhodne ve svůj prospěc h minorita. A čím více je referend, tím menší je účast a informovanost. Problé mů je stále více, počet referend stoupá, pro přemíru informocí klesá zájem obč anů. S ním přichází šance populistů: vychytralý návrh a další generace budou š těstím bez sebe při řešení důsledků chybného rozhodnutí.

Je pravda, že podobné problémy sužují i zastupitelské demokracie republikánské ho typu. I zda jsou totiž všechny orgány voleny - od presidenta po posledního obecního zastupitele, místa ve státní správě pak obsazují jmenováním volené st rany. Stačí pak jedna zdatná populistická strana s charismatickým vůdcem (např . dnes ODS v čele s Václavem Klausem) a ve státě se občanstvo nestačí divit. Existuje však v Evropě osvědčený staletý systém, který k naprosté spokoje nosti občanů uplatňuje většina západoevropských zemí. Tímto systémem je zastup itelská demokracie konstitučního typu. Hlava státu má funkci doživotně, nemá v šak výkonou moc. Parlament je dvoukomorový s odlišným naplněním komor. Jedna j e volena, přijímá zákony. Druhá je jmenována, případně volena na odlišnou dobu v nestejný čas, schvaluje zákony. Státní úředníci včetně soudců jsou jmenován i, jejich ovlivnitelnost vládnoucí stranou je malá. Vzájemná kombinace volenýc h a jmenovaných funkcí téměř zabraňuje svým kontrolním mechanismem korupci. Přestňme tedy tápat v legislativním a státoprávním uspořádání a vraťme se k osvědčené evropské tradici. Ještě je čas.

Miloš Paul, Alešova 772, 252 28 Černošice III., tel. (02) 6434706