--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Morávek J.S.
Název: Co vlastně platí ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/028 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Co vlastně platí? To, že se nesporvné majetkové nároky z restitučního a transformačního zákona musí na výzvu vydávat ze zákona a v souladu s cenovými předpisy v záko nech samých či dle zák. o účetnictví nelze opomenout a to již hlavně proto, že oprávněné osoby se již těchto svých oprávněných nároků domáhají ze zákona na druhou a to žalobami na plnění, protože povinné osoby odmítají v mnoha případe ch cokoliv vydat, ač jim to zákon a se zákonnými lhůtami ukládá. Že některé so udy vydávají takové verdikty, které vlastně tento nárok na majetek soudně zamí tají je absurditou našeho právnictví a vůbec právních mravů. Stává se tedy, že povinnost ze zákona je soudně zrušena.

Proč se takto rozepisují? Nutí mě k tomu absurdita v mnoha družstvech (za mnohé jmenuji ZD Starojicko ve Starojické Lhotě na Novo Jičínsku, JZD Agr okombinát Slušovice či ZD Jevišovice na Znojemsku), která neztransformovala vš echen majetek dle platného zkona č. 42/92 Sb. a podstatnou část čistého jmení družstva ještě před transformací uklidila pro vybrané členstvo za "pracovní úč ast".

Vše se odehrálo jako podle scénáře, který zkouší zákonnost v tomto st átě a tuto vládu co všechno vydrží. Zákon o zemědělském družstevnictví který n arychlo chtěl legalizovat bolševická družstva na roveň postavených západnímu d ružstevnictví obsahuje zajímavý paragraf 56, dle kterého DRUŽSTVA (JZD) pozděj i ZD, která dosud neměla členské podíly, mohou ve svých stanovách přiznat člen ům práva vážíci se na členské podíly, a to na základě sdružené půdy, jakož i v ýkonu práce ve družstvu - potud citace. Na druhé straaně však ihned toto ustan ovení upřesňuje ust. ş 60 zák. č. 162/90 Sb. svým odst. 1, kdy "Vláda ěské a S lovenské Federativní Republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a jiných zemědělských družstevních organizací; vláda rovněž stanoví zásady pro rozdělení majetku a závazků při rozdělování družstva." Podepsán Havel, Dubček a Čalfa dne 15. 5. 1990.

Od té doby vláda České republiky žádné zásady pro rozdělení majetku d ružstva a závazků při rozdělování družstva nestanovila ba naopak vyšel zákon r estituční a zákon transformační, který měl rozdělit všechen majetek družstva b eze zbtku mezi všechny oprávněné osoby ze zákona a ne dříve část na základě sd ružené půdy a výkonu práce ve družstvu.

JZD ani ZD dle tohoto zákona nebyla podílovými družstvy v klasickém s lova smyslu, protože dříve vnesený majetek byl de facto i de iure odňat a znov u se až objevil v důsledku zákona č. 229/91 Sb. v platném znění. tato JZD i ZD dle posledního zákona o družstevnictví byla jen družstvy se státním majetkem pod družstevní hlavičkou.

Žádnými stanovami tedy nebylo možno přiznat jistou a podstatnou část tohoto majetku ještě před zákonem restitučním či transformačním na zaměstnance či členům, kteří sdružili půdu, která kdysi vnesená byla znásilněná povýšením užívacího práva nad vlastnické. O jakém sdružení to tedy byla řeč u těchto re liktů socialismu a opor kolektivizace vesnice?

Holým faktem však je to, že dodnes např. ZD Starojicko ve Starojické Lhotě u Nového Jičína vyčlenilo na fond členských podílů částku 99 milionů 258 tisíc 851 korun českých 15 haléřů dle zák. č. 162/90 Sb. a čisté jmění k tran sformaci bylo upraveno na částku pouhých 19 miliónů 667 tisíc 660 Kč. tak se s talo ač se nemělo dle čeho stát.

Bez závazných pravidel či zásad stejných pro všechny nebylo tedy možn é tak učinit hlasováním členů na návrh představenstva, protože by se de iure i de fakto jednalo o privatizaci zadarmo. Cožpak může v právním státě někdo zís kat majetek zadarmo? Družstva nikdy družstvy nebyla a jak vidíme dnes tak zkra fchovala a družstevní myšlenka nebyla nikdy myšlena upřímně a ani se nezakořen ila.

Zamysleme se však nad podíly tak jak si je některá koumácká družstva vytvořila. Nebyly to tedy vklady, ale prostě rozhodnutím té které členské schů ze se rázem stala jistá vybraná společnost milionáři a to za zcela vyjímečných podmínek jen pro některé jednotlivce v tomto státě. Nehledě na to, že by tako výto majetkový podíl měl být dle tohoto zákona zapsán na podílový list, členov é takovéhoto podílového družstva by se museli registrovat nově do obchodního r ejstříu příslušného obchodního soudu a takovýto podílníci by se museli vyčleni t ze družstva jako podílové družstvo, protože podle jakého zákona by spravoval i nerozdělený majetek. Ani tak ani jinak se nestalo a nemělo se stát. Do dnešního dne však Ustavní soud, příslušný ministr rezortu mlčí a P arlament je snad také umlčován. Jediný kdo ještě z podepsaných pod jmenovaným zákonem žije v politickém životě je prezident Havel. Ani tento doposud nepodal návrh na přezkoumání takovéhoto vyjímečného rozdělení majetku zadarmo bez vlá dní předlohy a to k Ustavnímu soudu či jinak.

A tak se nám transformace po slušovicku, po jevišovsku či po starojic ku vysmívá do očí a skutečným sedlákům zbývají jen zaťaté pěsti nad nehoráznou nespravedlností. Čeká skutečně pan prezident či předepsaná skupina poslanců n a to, že návrh podá jako stížnost některý ze sedláků. Není to tak trochu více jak hanba našeho právního řádu? Ústava a Základní listina lidských práv a svob od se musí řervenat za tento právní neřád.

Jak dlouho ještě. Co vlastně platí? Však vy pane Keslere, než Vám to zbývá napravit.

V Branišovicích dne 26. 6. 1995

Ing. Jaromír S. Morávek