--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Otázky na které nikdo nereaguje - Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/029 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
"Usnesení" ze dne 2. dubna 1992, podepsané majorem JUDr. Arnoštem Kukačkou, vy šetřovatelem Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky, mělo celkem 14 hustě psaných stran strojopisu. O tom, že ve své podstatě měl citovaný "elabor át" neprofesionální formu a svou úrovní se podobal spíše nepovedenému "slohové mu cvičení", jsme, myslím, uvedli v předchozích několika částech našeho seriál u nejeden důkaz. Stejně tak jsme nesčetněkrát komentovali i různé nelogické, n epřesné či právně si odporující závěry...
(Pokračování z minulého čísla)
(Vlastně, použijeme-li "podivné" terminologie pana majora, tak nemůžeme hovoři t o závěrech, ale s velkou nadsázkou pouze o úvahách. Protože on se většinou d omnívá, nikoliv konstatuje... A vůbec už ne právně zdůvodňuje. Hlavně se však snaží ze všech sil ochránit DAK MOVA Bratislavu. Zlegalizovat její činnost za každou cenu. Třeba i tím, že "zablokuje" důkazy před veřejností...) Část XXVII.
Jeden takový dokument se dostal do rukou i autorovi tohoto seriálu. Je bez úře dního čísla, nese datum 20. ledna 1992 a major JUDr. Arnošt Kukačka ho adresov al Finančnímu ředitelství Brno, k rukám ing. Hodečka, v té době vedoucího revi zní skupiny, která prováděla daňovou a finanční revizi v DAK Slušovice. Říká s e v něm:
DVA DOKUMENTY "NA OKRAJ"
"Podle naší poslední rozmluvy v těchto dnech dokončujete vypracování komplexní revizní zprávy o daňové a finanční revizi, která proběhla od 29. května 1991 v bývalém DAK Slušovice a byla prováděna za období roku 1990. S ohledem na to, že některé skutečnosti zjištěné vaším postupem mohou být podnětem k případném u zahájení trestního stíhání, žádám, aby tato zpráva nebyla předávána jiným os obám než těm, které jsou účastny na vašem řízení... Podepsán major dr. Arnošt Kukačka."
(Dopis je zajímavý nejen tím, že vyšetřovatel chce utajit před "nepovolanými o sobami" výsledky revize, kterých v podstatě sám nepoužil, ale také další pozor uhodností: Hovoří o bývalém DAK Slušovice, i když musí přece vědět, že DAK exi stuje dál. Ostatně, jak uvidíme při čtení dalších řádků, major JUDr. Arnošt Ku kačka má podobných nelogičností vícero. Jestli omylem, díky své neschopnosti, nebo úmyslně, ví snad jen on sám...)
* * *
Jiný dopis, nesoucí označení PŘ 2735/91-311 je adresován dne 29. dubna 1991 př edsedovi DAK Slušovice panu Vladimíru Pečírkovi. Píše se v něm: "Žádáme Vás o předložení následujících písemností a podkladů za DAK Slušovice a za jednotlivé mikrostruktury DAK Slušovice (MOVA, Start, Zádveřice, Želechov ice, Vizovice, Symaz, Agrodružstvo) za rok 1991 a za příslušnou část roku 1991 (? - pozn. autor). U mikrostruktury DAK MOVA Slušovice předložte písemnosti a podklady i za decentralizované účetní jednotky za rok 1991 či příslušnou část roku 1991... Požadované podklady a písemnosti podle seznamu předložte (pokud byla povinnost písemnosti sestavovat, popř. i bez této povinnosti byly sesavov ány) finanční revizi v termínu do 12.00 hodin 4. května 1992."
(Na tomto dopise je pozoruhodná zase jiná skutečnost. Totiž, že se v něm hovoř í o DAK Slušovice jako o celku. Tedy nikoliv o jednotlivých družstvech, ale o mikrostrukturách. Včetně DAK MOVA Bratislava a DAK Start Trenčín... Dá se to r eprodukovat tak, že DAK Slušovice existuje v původní podobě z hlediska hospodá řského a majetkoprávního jako celek... Ostatně, bylo by dobré vědět, jestli po dobné žádosti byly odeslány také do Bratislavy a Trenčína. Podle obsahu "Usnes ení" z 2. dubna 1992 nevyplývá, že by major JUDr. Arnošt Kukačka jakkoliv podo bným způsobem pana docenta ing. Františka Čubu, CSc., z DAK MOVA Bratislava či Emila Filipce z DAK Start Trenčín obtěžoval...)
* * *
Ale, vraťme se k našemu "Usnesení". Vzápětí poté, co je vyšetřovatel major JUD r. Arnošt Kukačka podepsal a jeho stručný obsah zveřejnila většina masmédií, s pustili lidé kolem docenta ing. Františka Čuby, CSc., Pavla Drhy, JUDr. Jaromí ra Kaláče, profesora MVDr. Popesca, DrSc., radostný pokřik. A část sdšlovacích prostředků toho nejhoršího zrna se zaplnila jejich útoky. Na tehdejšího minis tra zemědělství Bohumila Kubáta, poslance Federálního shromáždění (dnes prozat imního ředitele Bezpečnostní informační služby) Stanislava Devátého, poslance ČNR (dnes předsedy poslaneckého kluu ODS v Poslanecké sněmovně českého Parlame ntu) Jiřího Honajzra, tzv. opozičníky z DAK Slušovice pány Pečírku, Slováčka, Petra... a také na autora tohoto seriálu, který v letech 1991 a 1992 v tehdejš ím Občanském deníku a tzv. "černých" Zemědělských novinách věnoval boji se "sl ušovickou mafií" nemálo času a energie.
* * *
A reakce na "Usnesení" páně Kukačkovo případně na křik "mocipánů" z DAK MOVA v denících Venkov, Špígl, Expres, "zelené" Zemědělské noviny?
(V tehdejším deníku DENNÍ TELEGRAF, v "černých" Zemědělských novinách a v Lido vých novinách ve velmi krátké době začaly znovu vycházet články o podvodech a machinacích DAK MOVA Bratislava a jidí z jeho vedení. Poslanci Devátý a Honajz er podávají v zákonné odvolací lhůtě stížnost proti Usnesení. Totéž prakticky ve stejném období dělá jménem "opozičníků z DAK Slušovice" i Zdeněk Slováček, a v zápětí také předseda DAK Slušovice Vladimír Pečírka, který navíc podává na docenta ing. Františka Čubu, CSc., a Pavla Drhu žalobu a trestní oznámení. Po dívejme se teď postupně na jednotlivé sížnosti, žalobu a trestní oznámení. K p ochopení problematiky jsou důležité...)
USNESENÍ MAJORA KUKAČKY JE FRAŠKA
První z nespokojenců byl poslanec Federálního shromáždění Stanislav Dvátý, kte rý dne 17. dubna 1992 podává na Okresní úřad vyšetřování k rukám majora JUDr. Arnošta Kukačky stížnost (čj. ČVS: VV6/ZTM-91) ve věci trestního oznámení na f unkcionáře DAK MOVA. K němu se vzápětí připojil i poslanec ČNR Jiří Honajzer. Text stížnosti zveřejňujeme celý.
Trestní oznámení na funkcionáře DAK MOVA
Podáním ze dne 27. května 1991 jsem spolu s Jiřím Honajzrem učinil trestní ozn ámení proti funkcionářům DAK Slušovice pro podezření ze spáchání trestného čin u nepovoleného podnikání ve smyslu ş 118 trestního zákona popřípadě další tres tné činy.
Usnesením ze dne 2.dubna 1992 byla věc odložena s odůvodněním, že nejde o pode zření z trestné činnosti.
Jako oznamovatel podávám proti tomuto usnesení stížnost prostřednictvím Okresn ího úřadu vyšetřování ve Zlíně.
Napadené usnesení se v části e) (rozdělení družstva a jeho majetku, pozn. auto r) opírá o nesprávný právní výklad otázky, kdy za účinnosti již zrušeného hosp odářského zákoníku č. 109/64 Sb. ve znění novel, mohlo nově vzniklé družstvo z ahájit hospodářskou činnost. Je nepochybné, že tuto mohlo zahájit dnem zápisu do podnikového rejstříku (ş 107 odst. 4 Hospodářského zákona). Vyšetřovatel vš ak zcela opomíjí ustanovení ş 107 odst. 6 Hospodářského zákona, které určovalo , co se rozumí dnem zápisu do podnikového rejstříku. Tímto dnem byl den, "v ně mž byl zápis do podnikového rejstříku povolen usnesením rejstříkového soudu, n ení-li v zakládací nebo zřizovací listině nebo jiném aktu o založení nebo zříz ení organizace den pozdější".
Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že "den zápisu do podnikového rejstří ku" nemohl nastat před právní mocí usnesení rejstříkového soudu o zápisu družs tva. Tento závěr vyplývá především z dikce tohoto ustanovení a to z termínu "p ovolen". Aby usnesení něco povolovalo, muselo nabýt právní moci. Jiný výklad u stanovení ş 107 odst. 6 možný není.
* * *
Funkcionáři DAK MOVA toto ustanovení zcela vědomě obcházeli a zahájili hospodá řskou činnost v době, kdy k tomu nebyli oprávněni. Tímto vytvořili stav, kdy j iž prakticky nebylo možné DAK MOVA nezaregistrovat, aniž by nedošlo ke škodám, které především nesli řadoví družstevníci.
To ovšem nic nemění na závěru, že do doby registrace u soudu v Bratislavě vyví jeli hospodářskou činnost bez příslušného povolení a proto nepochybně naplnili všechny zákonné znaky trestního činu dle ş 118 trestního zákona. Z výše uvedených důvodů navrhuji,
aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena vyšetřovateli k dalšímu šetře ní... (na vědomí: ministr vnitra ČR.)
* * *
Tolik tedy stížnost Stanislava Devátého. První z řady. Má obrovský význam neje n v tom, že reagovala bezprostředně po zveřejnění páně Kukačkova "elaborátu", ale hlavně proto, že ukázala na fakta, jež, zdá se, pravděpodobně úmyslně majo r JUDr. Arnošt Kukačka pominul ve snaze "chránit" DAK Slušovice. (Zajímavá je ovšem také jiná věc: proč major JUDr. Arnošt Kukačka coby vyšetřo vatel a právník zároveň právě ona ustanovení hospodářského zákona pominul? Hos podářský zákon přece musel znát. Vzhledem k profesi i vzdělání. Čili znovu vyv stává otázka: Trestuhodná nedbalost nebo neznalost či dokonce úmysl? Ostatně, jak uvidíme v dalším textu, pan JUDr. se takovýchto "tahů" dopustil během svéh o vyšetřování, trvajícího víc než rok, mnohem víc. Na některé jsme už poukázal i a budeme je v různých souvislostech znovu připomínat, jiné teprve stojí před námi.)
ŠETŘENÍ JUDR. KUKAČKY JE NEÚPLNÉ
V této a následujících částech našeho seriálu se budeme zabývat dále stížností , kterou proti "Usnesení" vyšetřovatele majora JUDr. Arnošta Kukačky podal za tzv. "slušovické opozičníky" Zdeněk Slováček z DAK Slušovice: připojil se tak ke Stanislavu Devátému a Jiřímu Honajzrovi. Domnívám se, že vzhledem k objetiv itě celého případu je nutné i tento text zveřejnit celý, v nezměněné podobě. P ochopitelně s příslušným komentářem.
* * *
Stížnost byla podána dne 8. dubna 1992, odůvodnění pak o devět dní později, 17 . dubna, a to na adresu Policie České republiky, Okresní úřad vyšetřování Zlín , k rukám majora JUDr Arnošta Kukačky. Na vědomí ji dostali vedení Policie Čes ké republiky, Úřad vyšetřování pro ČR, Generální prokuratura České republiky, federální ministerstvo vnitra a kancelář prsidenta repuliky.
Odůvodnění stížnosti proti Usnesení vyšetřovatele ze dne 2. dubna 1992 o odlož ení věci
Dne 8. dubna 1992 jsem v zákonné lhůtě podal stížnost proti Usnesení vyšetřova tele Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky ČVS 6/ZTM-91 ze dne 2. d ubna 1992 s tím, že tuto stížnost odůvodním do deseti dnů.
Nyní podávám odůvodnění své stížnosti a uvádím, že podávám stížnost proti výše uvedenému "Usnesení" a to do výroků, kterými byla odložena podle ş 159/1 tres tního řádu věc - podezření z trestních činů, které jsou spatřovány oznamovatel i v tom, že
a) Zemědělské družstvo DAK MOVA Slušovice, resp. jeho předseda ing. František Čuba, CSc., a generální ředitel - prokurista Pavel Drha, řídili podnikání toho to družstva po l. lednu 1991 resp. po 3O. dubnu 1991, ačkoli toto družstvo neb ylo platně zaregistrováno v podnikovém rejstříku. Šlo tedy o neopráněné podnik ání ve smyslu užívání cizí věci, popř. porušení závazných pravidel hospodářské ho styku podle ş 249 a 127 trestního zákona, neboť při tomto neoprávněném podn ikání nakládali s majetkem nerozděleného družstva;
b) zemědělské družstvo DAK Start se sídlem ve Všemině (nyní Trenčín na Slovens ku, pozn. autor), resp. jeho předseda Emil Filipec a generální ředitel ing. Ka rel Nedbálek, řídili podnikání tohoto družstva bez platné registrace v podniko vém rejstříku a nakládali neopráněně s majetkem dosud nerozděleného družstva, v čemž je rovněž spatřován trestní čin neoprávněného podnikání a neoprávněné u žívání cizí věci podle ş 118 a 249 trestního zákona;
c) Pavel Drha jako statutární zástupce DAK Slušovice po 1. lednu 1991 neplní s vé povinnosti vyplývající z jeho funkce, ačkoliv výmaz tohoto družstva byl zru šen, resp. návrh na výmaz byl vzat zpět, včemž je spatřován trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle ş 171 trestního zákona;
d) způsobem a metodou rozdělení majetku (včetně pohledávek a závazků) DAK Sluš ovice a zřejmě i rozdělením tohoto družstva se vedoucí funkcionáři dopustili p rotiprávního jednání (jde o problém, který, byť nepřímo, prolíná většinu níže uvedených oznámení, kde je toto rozdělení spojováno často s podvodem), neboť dle vyšetřovatele nejde v těchto případech o podezření z trestného činu. Jedním z důvodů k podání stížnosti proti tomuto "Usnesení" je skutečnost, že š etření vyšetřovatele ve věci podaných trestních oznámení zůstalo neúplné, nebo ť celé "Usnesení" nepůsobí objektivně, ale naopak zkreslujícím dojmem. Pozoruh odná je i ta skutečnost, že já jako oznamovatel trestného činu jsem ani jednou za celou dobu, po kterou šetření probíhalo, nebyl vyšetřujícím orgánem předvo lán k podání vysvětlení, ačkoliv bych byl schopen své oznámení doplnit o zcela konkrétní údaje.
(Vskutku dost překvapivé a zarážející konstatování jednoho z oznamovatelů tres tné činnosti DAK Slušovice a DAK MOVA. Je totiž dost nemyslitelné, aby vyšetřo vatel vyšetřoval cokoliv, aniž vyslechl oznamovatele. A pokud tak učinil coby profesionál a právník, tak asi těžko z pouhé nedbalosti. Spíše z důvodů poněku d odlišných...)
* * *
Ale pokračujme dále v citaci stížnosti Zdeňka Slováčka: Vyšetřovatel v odůvodn ění svého usnesení provedl jakýsi právní rozbor ohledně dělení družstva DAK Sl ušovice a dělení jeho majetku, konstatoval sled událostí, jež po sobě následov aly, zabýval se tím, jaké byly počty členů při hlasování o dělení družstva, av šak skutkově se nevypořádal se svými zjištěními a závěry, které by měly vyplyn out po zhruba tři čtvrtě roku vyšetřování k jednotlivým skutkovým podstatám tr estného činu.
(Jenomže, dospěl major JUDr. Kukačka vůbec k nějakým závěrům? Z textu "Usnesen í" je vcelku jasné, že nikoliv. A když, tak k závěrům pouze povrchním a silně zkresleným. Či jinak řečeno, adekvátním faktům a důkazům, které používal; prot ože to, co měl používat, nebral v úvahu. Jako by to snad ani neexistovalo...) Já i další oznamovatelé - např. pan Pečírka a RNDr. Petr jsme vyšetřovateli v době, kdy jím ještě byl kapitán Alexej Žák, předali množství listinných podkla dů konkrétního obsahu, dosvědčující tvrzení našich podání: Např. zakládací lis tiny soukromých akciových společností, třeba Bufalo, Mondon, Trikamo, DaF, fot ografie dokumentující odvážení dobytka západoněmeckými firmami, počítačové sje tiny všech DKP a Základních prostředků včetně hospodaření družstva za rok 1990 (pro představu, tyto materiály by zaplnily nejméně půl kufru osobního automoi lu). Na jejich základě bylo možné zahájit trestní stíhání proti konkrétním oso bám.
(Tady je na místě jedna otázka: Kde ty dokumenty jsou? Pokud se "neztratily", proč nebyly vyšetřovatelem majorem JUDr. Arnoštem Kukačou použity? A jestliže je neměl k dispozici, tak proč?)
* * *
Dokladem toho, že bývalé vedení DAK Slušovice neoprávněně nakládalo s majetkem tohoto družstva ještě i v době, když fungovalo v roli statutárních orgánů DAK MOVA Bratislava, a to dokonce proti blokačnímu paragrafu zákona o půdě, je ku pní smlouva uzavřená mezi DAK Slušovice zastoupeným panem Drhou a manželi Vaší čkovými o prodeji domu se zahradou za částku 270.000 korun registrovaná Státní m notářstvím ve Zlíně 31. října 1991 pod číslem Reg I 2992/91. Navíc znalecký posudek k této smlouvě vypracoval Emil Filipec, který v době vypracování znale ckého posudku byl členem DAK Slušovice, což je v rozporu s ústavním zákonem o znalcích a tlumočnících...
(Jak si čtenáři jistě laskavě vzpomenou, jméno pana Emila Filipce se vyskytuje ve spojitosti s DAK Start Všemina, později Trenčín. A nejen to: Tenhle pán fi guroval coby autor "znaleckých posudků" pod většinou kupních smluv akciových s polečností či společností s ručením omezeným, které vznikly na podstatě majetk u JZD DAK Slušovice...)
Dále je prokazatelné, že po celou dobu roku 1991 si bývalé vedení DAK Slušovic e, které s výjimkou svolání představenstva dne 29. května 1991 a dílčích člens kých schůzí v červnu 1991, vystupovalo jako statutární orgán DAK MOVA Bratisla va (resp. v té době Slušovice, pozn. autor), přivlastňovalo veškeré příjmy ply noucí z tzv. privatizace, ale i všechny tržby přicházející na faktury z roku 1 990, a to i koncem uvedeného roku, když probíhaly přípravy k dělení družstva. Bývalé vedení DAK Slušovice přes skutečnost, že do ekonomického ústředí JZD by ly předávány jednotlivými závody a provozy v rámci systému samofinancování k p roplacení došlé faktury dodavatelů, tyto faktury programově neplatilo, takže z působilo, že po DAK Slušovice jsou nyní vymáhány k zaplacení zároveň s vyúčtov áním penále nebo dochází k podávání žalob u obchodního soudu. Což má za násled ek nárůst z částek placených o soudní poplatky eventuálně i o odměny za zastup ování žalujících organizací. Jen za poslední dva měsíce činí souhrn těchto upo mínek více než jednu miliardu korun. Tímto jednáním došlo ze strany výše uvede ných k naplnění skutkové podstaty dalšího trestního činu - trestního činu dle ş 254 trestního zákona.
(A opět malá otázka vyšetřovateli majoru JUDr Arnoštu Kukačkovi: Jak je možné, že tohle nevěděl? Či jinak řečeno, proč to nepoužil ve svém "Usnesení"? Záměr ně? Z nedbalosti? Z neschopnosti?)
*
Dál konstatuje Zdeněk Slováček ve své "Stížnosti" k "Usnesení" majora JUDr. Ar nošta Kukačky následující: Naplnění skutkové podstaty trestního činu dle ş 209 trestního zákona spatřuji v tom, že dodatkem k hospodářské smlouvě č. 02731 z e dne 16. listopadu 1991 o převodu vlastnictví družstevních podniků STAS a STA VPROGRES uzavřeným mezi DAK Slušovice, za nějž pověřeným k uzavření smlouvy by l ing. Sršeň, a akciovou společností SAKS se sídlem v Praze 4, Štětkova ulice dne 4. června 1991 (cca 10 dnů po podání návrhu DAK MOVA k zápisu do podnikové ho rejstříku v Bratislavě) došlo ke snížení kupní ceny za uvedené podniky o zh ruba čtyři milióny korun, a to aniž by toto snížení bylo podmíněno k uhrazení již dávno splatné splátky sjednané kupní ceny. Z dopisu firmy SAKS vyplývá, že uhradila ve prospěch zemědělského družstva Zádveřice pět miliónů korun, tyto finanční prostředky však mikrostruktura nikdy neobdržela.
(Zde je nutné opět jen konstatovat: Jak je možné, že major JUDr. Arnošt Kukačk a tuto informaci neprověřil? Co "proboha" za celou tu doby vyšetřování dělal? A co dělala Služba na ochranu ekonomiky při českém ministerstvu vnitra, vedená JUDr. Janem Šulou, mimochodem též bývalým pracovníkem DAK Slušovice... Podle informací, které od doktora Jana Šuly pronikly, tak někteří jeho pracovníci se vyšetřování kolem Slušovic zúčastnili též: Zdá se, že s efektem nulovým...) (Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS