--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brzobohatý Jan
Název: Transformace končí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/030 Str.: 010
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Transformace končí

"Nacházíme se v době, kdy v podstatě končí transformace naší společnosti ve společnost otevřenou a svobodnou, kdy končí doba porevolučních změn." Touto větou je uváděn návrh politického programu ODS, který je překládán k vnitrostranické diskusi. Na dalších dvanácti stránkách nenajdete ani jednu větu, která by věcně posuzovala stav společnosti, poukazovala na konkrétní problémy a alespoň se pokusila naznačit nějaké řešení. Tento neokomunistický ideologický blábol je ukázkou toho, jak vedení ODS zřejmě předpokládá, že stranická kázeň, servilní sdělovací prostředky a bohatě dotovaná předvolební kampaň zajistí ODS volební vítěztví, dostatečný počet ministerských a poslaneckých křesel, bez ohledu na nějaký starý či nový program. V důsledku mezinárodní politické situace, ale nakonec i v nejvlastnějším zájmu vládnoucí komunistické nomenklatury, došlo po listopadu 1989 k metamoróze perspektivních soudruhů z komunistických ústavů, podniků a ministerstev v horlivé kapitalisty. S plackou OF, později s odznáčkem UFO ptáka na kravatě, mohlo být dlouho připravovaná pereztrojka (transformace) odstartována. Aktéři byli připraveni a opona absurdního divadla šla nahoru. Výkřiky studentů z Národní třídy se promíchaly se zvoněním klíčů, zpěvem národního umělce a motlitbou pseudodisidenta za vítěztví pravdy a lásky. V zákulisí se hrálo o moc a peníze. Nejprve bylo nutné zachovat komunistický právní řád, "nebýt jako oni" a prominout všechny bolševické zločiny a nepustit k moci skutečné odpůrce komunistického režimu. Samozvaná nová vládní garnitura si rozdělila posty. Rozhodující místa obsadili soudruzi z prognostického ústavu, kteří měli na hladkém odstartování transformačního procesu, přechodu totalitkomunistického režimu v postkomunistický, rozhodující podíl. Národní shromáždění transformovalo v parlament manipulovaný postkomunisty, kteří nejprve legalizovali zločin a dnes občas jakoby kontrolují, zda jsou všechny zločiny legální. SNB se svojí tajnou sestrou transformoval v Policii ČR, Úřad vyšetřování ... a ti "vyhození" i se svojí agenturou obsasdili klíčové pozice v privatizačních fodech, bankách, zahraničním obchodu, na ministerstvech, ve sdělovacích prostředcích. Bolševická justice transformovala v nezávislé soudy, internacionální armáda v Armádu ČR, normalizační výbor lidové kontroly v Nejvyšší kontrolní úřad... . Staré a nové protidemokratické struktury se spojily a pod záštitou tržní ekonomiky si "privatizují" a "transformují" národní majetek a stát. Pokud mezi nimi dojde k občasným sporům, pak je to vždy a jen spor o peníze a moc či divadlo pro sdělovací prostředky. Tržní ekonomika, kterou se transformátoři zaklínají, není všemohoucná a nemůže nahradit správu veřejných věcí, zákonodárství ani morálku. Naopak, mechanismus pro výměnu hodnot si vyžaduje jasná, přesná a demokratická pravidla, skutečně nezávislou kontrolu jejich dodržování a tvrdé sankce za jejich porušení.

Postkomunismus, stav po reformě společenského uspořádání stalinského typu, se u nás nevyvíjí v demokracii, ale zahnívá. Projevem tohoto rozkladného procesu je arogance mocných, jejich luxusní vily, usedlosti a auta, okázalé žranice, milionové provize, nezdaněné miliardové zisky mafií. Jeho podstatou je zásadní odpor k demokratické konstrukci právního řádu a společenského uspořádání. Transformace sice končí "v podstatě", ale ještě je co ukrást, ještě má cenu nekontrolovaně vládnout. Současná vládní garnitura převzala moc a je tedy odpovědná za miliardové ztráty vzniklé zašantročením podniků, bankroty bank, plundrováním obrovského nerostného a přírodního bohatství země (V. Klaus, LN: "Nic takového jako přírodní zdroje neexistuje.."). A je zodpovědná i za výprodej nadějí obyvatelstva, ztrátu jeho víry ve spravedlnost a demokracii. "Svobodný prostor" je do posledního místa zaplněn současnou politickou reprezentací a přes noc vzniklou multimilionářskou elitou zbohatlíků tržní ekonomiky.

V prosazování demokratických pravidel je beznadějné se spoléhat na kohokoliv ze současné nomenklatury. I ti slušnější politici, kteří se snad ještě dokáží alespoň stydět, nemohou vybočit z mantinelů společných zájmů vedení stran transformované Národní fronty. Vedle řady nerovných soubojů jednotlivých občanů s mocí, vedle usilování dnes ještě trpěných občasných iniciativ, zbývají volby. Ty do parlamentu jsou za dveřmi. Občan, který ze svých daní je nucen financovat činnost všech politických stran, by měl mít ve volbách možnost vyslovit legitimní nesouhlas se současnou politikou jako celkem. Jeho hlas by neměl propadat (i starý bolševik pro to měl kdysi řešení ve formě paragrafů 42 - 45 zákona č. 54/1960 Sb. o volbách, je aktuální. Občan by neměl být v situaci, kdy "proti straně pana docenta nebude mít koho volit" a neměl by být politicky vydírán poukazem na to, že když nebude volit, tak jeho hlas propadne ve prospěch ještě nepřijatelnějšího politického uskupení. V podtextu návrhu politického programu ODS zaznívá volební heslo valašského krále "Dej mi svůj hlas a mlč!" Není o čem diskutovat. Transformace Občanské demokratické strany ve vedoucí sílu konzervující se postkomunistické společnosti v podstatě končí. Příští volby budou mimořádně důležité.

Jan Brzobohatý