--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Týbl Stanislav
Název: "Bláboly" pana Téry II.
Zdroj: NN Ročník........: 0005/030 Str.: 026
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Na okraj aféry ODA a jejího dluhu
"BLÁBOLY" PANA TÉRY II.
(POSVĚCENÉ KOMOROU AUDITORŮ)
Aféra dluhu ODA u Kreditní a průmyslové banky pravděpodobného podvodníka a finančního dobrodruha Antonína Moravce z České Lípy (toho času ve vyšetřovací vazbě) měla být dle slibu orgánů činných v trestním řízení už dávno skončena. Není tomu tak. Součástí této aféry je i drobnější aférka kolem auditorského osvědčení, na základě kterého plzeňský rejstříkový soud uznal navýšení jmění jisté mariánskolázeňské firmy MARKLAP na dvaapadesát milionů korun. Jedním ze dvou společníků této firmy byl právní zástupce ODA, přítel a spolupodnikatel předsedy ODA Jana Kalvody JUDr. MICHAEL MACEK.
Firmu MARKLAP poté obratem bankéř Moravec "koupil" - a dluh ODA byl takto elegantně smazán. (Jistěže případ je trochu složitější - obzvlášť poté, co se našla směnka na tutéž sumu podepsaná tehdejším šéfem sekretariátu ODA Josefem Reichmanem, čímž "smazání" dluhu bylo zpochybněno, ovšem paradoxně jakoby se tím "očistilo" počínání Občanské demokratické aliance. Ale toto vše bude tématem jiného článku.) Dnes půjde opět (viz NN l4/95) jen a jen o ono auditorské osvědčení. Vystavil ho a svým auditorským razítkem potvrdil další člen ODA - taktéž náměstek ministra financí ing. MIROSLAV TÉRA. V souvislosti s dluhem ODA je trestně stíhán nejen bankéř Moravec, spolumajitel firmy MARKLAP Adolf Klapka a již zmínění JUDr. Macek a J. Reichman. V dubnu letošního roku zcela vážně pražský státní zástupce JUDr. Josef Kretba uvažoval, že zažaluje i M. Téru, autora onoho auditorského osvědčení. Jelikož se však jednalo o velmi vysokého úředníka vlády a navíc člena strany vládní koalice, za podivných okolností k jeho trestnímu obvinění nakonec nedošlo.
Co vlastně M. Téra udělal? Podrobně jsem o tom psal začátkem dubna letošního roku. Jak on sám tvrdí, (pochopitelně) nic. Stručně shrnu pomocí jeho slov jeho velmi originální "výklad":
"Věděl jsem, co dělám... Josef Reichman mě požádal o to, obych to dobrozdání dal, protože asi neznal v té době nikoho vhodnějšího, na koho by se obrátil... Josef Reichman je můj přítel, měl tento problém, tak se obrátil na mě, jako na přítele, jestli bych mu nemohl pomoci. Říkal mi, že je zde firma, která je příznivě nakloněna ODA. Potřeboval bych, aby ses na něco podíval, řekl Reichman. Řekl jsem dobře, přijďte večer do mé kanceláře, podívám se, co pro vás mohu udělat. Právní zástupce firmy MARKLAP Michael Macek přišel s následující žádostí: Chci zvýšit základní jmění společnosti MARKLAP, ale rejstříkový soud v Plzni má požadavky, které mi připadají zvláštní, nicméně jsem povinen je respektovat. - Tento požadavek podle Macka byl, aby firma přinesla na soud jakési osvědčení o tom, že MARKLAP plánované zvýšení základního jmění má čímsi podloženo. Řekl jsem, JÁ NEJSEM ZNALEC, NEMUŽU OSVĚDČOVAT VÝŠI JMĚNÍ. V PODSTATĚ SE TO PO MNĚ ANI NECHTĚLO. S Mackem jsme se domluvili, že já si troufnu vzhledem k tomu, že jsem se mnoho let živil podobnými kalkulacemi, posoudit určité obchodní záměry.
O oné firmě jsem v tom okamžiku nevěděl naprosto nic. Bylo mi řečeno, že její přední činností mělo být stavebnictví. Na základě podkladů, které jsme s Mackem probírali asi dvě až tři hodiny - šlo tedy opravdu o důkladné posouzení celého problému - jsem napsal asi následující: na základě obchodního plánu OSVĚDČUJI, že při obratu 8O milionů předpokládám, ŽE REÁLNÝ ZISK TÉTO FIRMY v operaci s kostarickou kávou a ukrajinským dřevem MUŽE BÝT 26 MILIONŮ KORUN... VZPOUZEL JSEM SE JAKÉMUKOLIV ZNALECKÉMU POSUDKU a auditorské razítko jsem použil proto, aby rejstříkový soud měl určitou záruku, že dobrozdání nevypracoval vrátný či náhodný chodec po ulici. Tedy na papíře je uvedeno, že JSEM TO VYSTAVIL JAKO ZNALEC, A TO ZNALECTVÍ JSEM DOLOŽIL SVÝM AUDITORSKÝM RAZÍTKEM...PŘITOM JSEM PŘEDPOKLÁDAL, že to Michael Macek bude prezentovat rejstříkovému soudu tak, ŽE NEJDE O OFICIÁLNÍ AUDITORSKÝ POSUDEK. A tím to pro mě v podstatě skončilo... Ke zvýšení základního jmění není důležitá sama kalkulace. Vtip je v tom, že v dobrozdání není nikde řečeno, za jaké období má mýt možného zisku dosaženo. Jestli by obratu 8O milionů by bylo bývalo dosaženo za deset let, nebo za deset měsíců, to tam napsáno není. Objevilo se mnoho spekulací, že jsem nějakým způsobem ovlivnil soud. Považuji to za znevažování rejstříkového soudu. Je na rejstříkovém soudu, zda moji kalkulaci vůbec vezme v úvahu. JE NA REJSTŘÍKOVÉM SOUDU, ABY UVÁŽIL, JAKOU MÁ TAKOVÝ PAPÍR VYPOVÍDACÍ HODNOTU."
(Dlužno podotknout, že nejen M. Téra, ale ani firma MARKLAP v životě neviděla jak zrnko kostarické kávy, tak ani větvičku ukrajinského dřeva. - Přesto plzeňský rejstříkový soud JUDr. Mackovi navýšení jmění firmy MARKLAP na 52 miliónů korun potvrdil. Poté se odehrála ona zvláštní finanční transakce, na jejímž konci se bankéř Moravec stal majitelem firmy MARKLAP - a ODA jako by si nikdy žádných dvaapadesát miliónů korun od Kreditní a průmyslové banky nepůjčila.)
*
Člena DEU a čtenáře našich NN Josefa Vlačihu počínání "auditora" Téry tak pobouřilo, neb v něm našel nejméně třináct pochybení, že sedl a napsal dne 3. února tohoto roku dopis KOMOŘE AUDITORŮ:
"S odvoláním na zákon č. 524/92 Sb. o auditorech a komoře auditorů žádám o přezkoušení a posouzení, zda se náměstek ministra financí ve funkci auditora ing. M. Téra nedopustil při zpracování znaleckého posudku know-how fmy MARKLAP, který byl jediným podkladem k navýšení kmenového jmění fmy na 52 mil. Kč., porušení zák. č. 552/9l Sb., příp. v pozd. znění také zák. 524/92 o auditorech a komoře auditorů."
*
Co bylo dál?
Samozřejmě pro tak významného a zaměstnaného muže, jakým ing. Miroslav Téra bezpochyby je (donedávna "úspěšně" předsedal správní radě Českých drah, taktéž zasedá v dozorčí radě a.s. UNIPETROL a šéfoval i expertnímu vládnímu týmu pro kapitálový vstup zahraničních firem do českých rafinérií), nějaký podpis pod auditorským - neauditským posudkem, ještě k tomu dva a půl roku starým, bude nejspíš něčím už dávno zapomenutým. Ne tak pro nás obyčejné smrtelníky. Pan Vlačiha způsobně čekal a čekal, teprve až l5. června ho čekání otrávilo natolik, že opět sedl a napsal toto:
Vážený pán ing. R. Kosina
předseda dozorčí rady Komory auditorů
Opletalova 55 llO OO PRAHA l
V Praze dne l5. června l995 Vážený pane předsedo,
dovoluji si Vám oznámit, že jsem dosud neobdržel žádnou zprávu o tom, jak bylo vyřízeno moje oznámení ve věci auditorského posudku zpracovaného M. Térou lO. prosince l992 pro fmu Marklap.
4. dubna t.r. jsem s Vámi osobně o této záležitosti jednal. Protože jste mi přislíbil podání zprávy, domnívám se, že nějakým nedopatřením mi nebyla doručena. Prosím proto o zaslání kopie. Moje oznámení bylo převzato Komorou auditorů l4.2. l995.
Josef Vlačiha
Pan Vlačiha se samozřejmě nedomníval, že zpráva mu nebyla doručena nedopatřením. Naopak si myslel, že jeho oznámení nebylo vůbec vyřízeno, neboť náměstek ministra financí bude pro Komoru auditorů příliš velké sousto na strávení. Ó, jak se mýlil!!! Tato Komora pracuje sice pomalu, ale jistě. Už celé tři dny před datací upomínky byl na jeho adresu sepsán dopis tohoto znění:
V Praze dne l2. června l995 Vážený pane
dovolte mi, abych Vám sdělil stanovisko o výsledku šetření dozorčí komise Komory auditorů České republiky ve věci obsažené ve Vašem dopise ze dne 9. února t.r.
Na základě jednání s ing. Miroslavem Térou dospěla dozorčí komise k tomuto výsledku:
l) Dozorčí komise postupuje ve své činnosti podle zákona č. 524/l992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ş 29, který jí dává možnost dohledu - vedle dalších úkolů - nad výkonem činnosti auditora podle tohoto zákona. Bližší konkretizaci dohledu lze pak odvodit od části třetí zákona, především od ş l4. Tento paragraf výslovně uvádí ověřování údajů účetní závěrky včetně konsolidované, výroční zprávy a vedení účetnictví z hlediska jeho úplnosti, průkaznosti a správnosti.
V případě ing. Téry NEŠLO O OVĚŘENÍ ŽÁDNÝCH VÝŠE UVEDENÝCH ÚSEKŮ výše citovaného ZÁKONA, nýbrž o dobrozdání ke kalkulaci obchodního případu. 2) Zákon č. 524/l992 Sb. nabyl účinnosti dnem l. ledna l993, tedy AŽ PO DOBROZDÁNÍ VYPRACOVANÉM ING. TÉROU ke kalkulaci obchodního případu. 3) Zákon č. 524/l992 Sb. NEUKLÁDÁ auditorům POVINNOST MÍT RAZÍTKO a uvádět ho na svých zprávách.
4) Na základě uvedených skutečností dozorčí komise konstatuje ZÁVĚR K ZASLANÉMU PODNĚTU, že nelze vůči ing. Miroslavu Térovi postupovat podle zákona č. 524/l992 Sb., neboť NEDOŠLO K JEHO PORUŠENÍ.
Vážený pane, dozorčí komise si je vědoma, že v tomto případě jde o problém, který v praxi se může vyskytovat poměrně často, a sice, že auditorské firmy či jednotliví auditoři provádějí I DALŠÍ ČINNOSTI NAD RÁMEC zmíněného ZÁKONA (například oceňování podniků a společností tržní cenou, zpracování privatizačních projektů, přednášková činnost) a PŘÍPADNÉ NEDOSTATKY V JEJICH PRÁCI na zmíněných úsecích NELZE NYNÍ ŘEŠIT PROSTŘEDNICTVÍM POSTIHU PODLE STÁVAJÍCÍHO ZÁKONA. Nápravu v tomto směru by měla přinést novela zákona, případně nový zákon, který byl připraven Ministerstvem financí a zatím byl projednáván pouze v komisích Legislativní rady vlády. Vypracovaný NÁVRH JIŽ POČÍTÁ I S DALŠÍMI OBLASTMI, na něž se bude vztahovat audit a to v zásadě podle požadavků klienů. V případě jeho schválení se tak výrazně rozšíří možnosti činnosti dozorčí komise.
K předmětné věci dále uvádím, že DOZORČÍ KOMISE ANI RADA KOMORY auditorů NEDISPONUJÍ v současné době ŽÁDNÝM ODBORNÝM APARÁTEM, který by mohl řešit věcné problémy vyskytující se v praktické činnosti auditorů a tím napomáhat ke zlepšení jejich práce. Je však připraven materiál pro jednání Rady Komory, který by měl zvýraznit funkci dohledu jako preventivní nástroj k dalšímu zlepšení práce auditorů. Jeho projednání bude koncem června t.r. S pozdravem Ing. Radomír Kosina, CSc.
předseda dozorčí komise KA ČR
*
Co na to "oznamovatel" pan Vlačiha?
V prvé řadě se směje. Pak říká: "Napíšete o tom? A víte, jak bych ten článek napsal já? Titulek: ZASE JEDEN DĚRAVÝ ZÁKON. V závorce: KOLIKÁTÝ JIŽ? A pak by to jelo...Vracíme se k článku v NN l4/95 a sdělujeme svým čtenářům, jak a s jakým výsledkem dozorčí komise Komory auditorů ČR přešetřila podnět pana J. Vlačihy. V rozporu se stále platnou vyhláškou č. l5O Sb. z roku l958 ministra státní kontroly byla podána zpráva o přešetření nikoliv nejdéle třiceti dnů, ale po uplynutí čtyřikrát tak dlouhé doby. Po přečtení stanoviska dozorčí komise nezbývá než si klást otázku tohoto druhu:
- Je skutečně nezbytně nutné, aby lidé balancující neustále na okraji takových děravých zákonů byli stavěni do čelných funkcí ve státní správě? - Je správné, aby auditorské firmy či jednotliví auditoři prováděli i další činnosti nad rámec zmíněného zákona, v předmětném případě kalkulace obchodních případů, aniž by k tomu potřebovali koncesi, živnostenský list či jiné oprávnění?
- Je vůbec pravděpodobné, aby tak děravý zákon prošel schvalovacím řízením bez toho, že by jeho neúplnost nebyla ZÁMĚRNĚ OVLIVNĚNA? Obdoba zákona o auditorech se zákonem o dani z přidané hodnoty lehkého topného oleje a nafty je až PŘÍLIŠ ZŘEJMÁ.
- Kdo vůbec v tomto státě doopravdy zajistí, aby chystaná novela předmětného zákona opět neobsahovala nějaké kličky a díry, kterými by utíkaly desetimilionové částky do kapes různých gaunerů?
- Jak je možné, že Rada komory auditorů nedisponuje v současné době žádným odborným aparátem, který by mohl řešit věcné problémy vyskytující se v praktické činnosti auditorů - jako např. NEDOVOLENÉ PODNIKÁNÍ? A tak po jistě důkladném, když tak dlouho trvajícím šetření, kdo vlastně způsobil ztrátu 52 miliónů korun, je nutno ve shodě se závěrem našeho prvního článku konstatovat: auditor ing. Miroslav TÉRA JE NEPOSTIŽITELNÝ, avšak slučovat funkci náměstka ministra financí s funkcí auditora, který vypracovává podobná dobrozdání jako pro firmu MARKLAP, by mělo být prohlášeno za STŘET ZÁJMŮ. Nemůže být totiž sporu o tom, že náměstek ministra financí může v období tvorby a schvalování zákonů podobných tomu o Komoře auditorů přímo ovlivnit formulaci zákonů.
Všechny shora uvedené otázky jsou určeny pro jediného konkrétního člověka a tím je ministr financí Ivan Kočárník. Pokud si otázku z prvního článku ministr dosud nezodpověděl (Je-li pan ing. M. Téra neschopným či snad - nedej bože - dokonce podvodným auditorem, jak asi schopným, či - nedej bože podvodným - může být náměstkem ministra financí? Položí si tuto otázku pan ministr? A pokud ano, jak si na ni odpoví? Neboť on jediný může M. Téru odvolat z funkce. Tuším, že by to prospělo nejen ministrovi a jeho ministerstvu... ), tak doufejme, že si ji zodpoví teď a dle našeho návrhu odvolá ing. Miroslava Téru z funkce."
* * *
Co k zasvěceným slovům pana J. Vlačihy dodat, když vlastně všechno řekl? Snad jen několik málo poznámek, neboť odpověď předsedy dozorčí komise ing. Radomíra Kosiny, CSc. je skutečně pozoruhodný, alibistický, normální logice a rozumu odporující a vysmívající se - ovšem svým způsobem i poměrně poctivý text. Co z něho lze přeložit do praktického života?
l. O dozorčí komisi Komory auditorů. Nemá zatím absolutně žádné pravomoci vůči členům Komory, kteří si v podstatě mohou bez sebemenšího postihu dělat, co chtějí - je tedy naprosto zbytečná.
2. O zákonu. Komora auditorů i její dozorčí komise je zbytečná proto, že zbytečný je i zákon. Ovšem: auditorská profese je v civilizovaném světě už dlouho zabydlená a nepochybně má tedy propracovaný a zřejmě i funkční, a fungující zákony. Pokud takový zákon České republice chybí, lze to těžko odůvodnit neschopností zákonodárců: šitý je přesně na míru "zlatokopecké" době, kde platí pěstní (pistolové) právo silnějšího a výše postaveného. (Zbytek viz p. Vlačiha.)
3. O vině či nevině auditora ing. M. Téry. V případě existence slušného zákona by jej auditor Miroslav Téra nepochybně porušil. Ovšem: nový zákon (či novelu starého) připravovalo opět ministerstvo financí, kde je shodou okolností (?) auditor Téra náměstkem. Lze tedy s takřka stoprocentní nadějí na úspěch počítat, že ani ten nebude o mnoho lepší - a auditoři typu Téry v něm budou opět proplouvat jako úhoři. Naprosto beztrestně! (Zbytek viz p. Vlačiha.) 4. O razítku. Je sice hezké (ač zvláštní), že auditorům zákon neukládá povinnost obtiskávat k podpisu razítko. Nicméně má-li ho už někdo a použije-li ho, je to razítko snad přece jen razítko auditora, a ne "vrátného či náhodného chodce". Či ne? Jinak řečeno: to si může vrátný, náhodný chodec, nebo třeba já libovolně označovat lejstra auditorským razítkem, a nic se nestane? Bude to totéž, jako by se na papír vykálila moucha? Proč vlastně jsou auditoři v tomto případě tak skromní a rezignují na stavovskou čest? Proč si nechávají shazovat svou profesi kdejakým "térou"?
5. O tzv. orgánech činných v trestním řízení. Skočí na lep podobným prohlášením o legálnosti a tedy i beztrestnosti "auditorského" počínání ing. Téry, jaké zhotovila dozorčí komise Komory auditorů ČR, anebo se zamyslí nad možností případného podvodného úmyslu, který snad lze v "dobrozdání" pana Téry vystopovat?
6. O životě. Když premiér Václav Klaus souhlasil s železničářskými odbory, že je třeba vyměnit správní radu Českých drah, vyjádřil se v tom smyslu, že stávající rada není dostatečně na železnici "zainteresovaná". Jak může být předseda správní rady nezainteresovaný na společnosti, jíž předsedá?! Jak si to vůbec může dovolit?! Nevypovídá to něco obecného o jeho charakteru a tedy o předpokladech pro výkon jakékoliv funkce? A nač vlastně je pan náměstek ministra financí ing. M. Téra zainteresovaný?
7. O ministru financí Ivanu Kočárníkovi(ODS). Ponechává-li takového člověka, jako je pan Téra, ve funkci, nevyplývá z toho, že ani on není mužem na svém místě?
8. O "začarovaném" kruhu. Rozetnou jej až volby?! Stanislav TÝBL