--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hofer Karel
Název: Křívé svědectví nebo paranoidní schizofrénie ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/031 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
KŘIVÉ SVĚDECTVÍ, nebo paranoidní schizofrenie ?
HAVLÍKOVA SLABÁ STRÁNKA
Donedávna šéfredaktor týdeníku "Naše pravda" RSDr. Ivo Havlík, stejně jak o místopředseda KSČM dr. Zdeněk Klanica, rád odpůrce komunistů obdařuje titule m fašista. Zdá se, že akce těchto dvou nactiutrhačů byly koordinovány. Dne 15. prosince 1994 mne Havlík v Naší pravdě označil za bojůvkáře s fašistickým led vím, z něhož táhlo pivo, a tentýž den mne Klanica v Haló novinách nazval žákem a následovníkem Goebbelse.
O ČEM HAVLÍK NEVĚDĚL
Krátce poté, co mnou sepsaná žaloba byla Krajským soudem v Brně zaslána K rajskému soudu v Ostravě, měli čtyři podepsaní žalobci zaplatit do termínu pop latky a zaslat podklady. Okopíroval jsem tedy celý Havlíkův článek a na zbylé místo formátu A3 jsem přidal fotokopie fotografií z naší akce při volbě primát orky města Brna. To proto, že Havlík v odstavečku o čtyř větách se dopustil "j en" deseti lží.
Poněvadž jsem při prvním stání dne 27. 6. měl odpovědět na soudcovu otázk u zda se cítím být fašistou a odpověděl jsem, že k fašismu mám jistě dál než d r. Havlík, bylo nutno moje tvrzení nějak doložit. Napsal jsem několika lidem, z nichž většina znala moje rodiče a všichni znají mne. Požádal jsem je, aby po slali samosoudci JUDr. Brhelovi kratičké zhodnocení, z jaké rodiny pocházím a co jsem zač.
O P I S č. 1 JUDr. Václav Brhel
K R A J S K Ý S O U D
Havlíčkovo nábřeží č. 34
O S T R A V A 1
7 2 8 8 1
Ve Vyškově dne 12. 7. 1995 Vážený pane,
vyhovujeme žádosti p. Karla Höfera a zasíláme Vám tento materiál: Karel Höfer pochází z rodiny stolařského mistra, jehož majetek byl minulý m režimem znárodněn. Dá se hovořit o pronásledování této rodiny, i když otec s e před důchodem stal vedoucím vývojové dílny UP závodů v Rousínově.(Byl veden v kategorii "D" - pozn. Höfer) Po odchodu do důchodu, od svých 65 až do 80 let , pracoval jako dělník původně v dílně Sokola, která se později stala majetkem n.p. Brnosport.
Otec napadeného byl činovníkem Sokola už v rodných Dědicích. V době prote ktorátu bylo v jeho stolařské dílně uschováno tělocvičné nářadí Sokola Vyškov. Zde se příslušníci Sokola ilegálně scházeli, zde také došlo před koncem války k záměru rozšroubovat koleje trati Přerov-Brno, aby vojenské transporty z týl u nemohly příjíždět německé obraně Brna na pomoc. Akce se na druhý pokus zdaři la, což jistě urychlilo postup Rudé armády a zachránilo mnoho životů. Ještě ži jí přímí účastníci této akce.
Otec Karel Höfer s dcerou Marií Vežníkovou a synem Karlem Höferem byli tř i z šesti zakládajících oddíl gymnastiky v roce 1958. Tato rodina má nesporné zásluhy na výchově řady sportovců, z nichž je možno jmenovat reprezentanty Čes koslovenské republiky
Gustava Tanenbergera a Luďka Höfera, syna bratrance pomluveného. Tato práce by la odváděná zdarma ve voném čase. Když měl otec pomluveného v dubnu 1990 pohře b, přišlo se s ním rozloučit mnoho bratří a sester nejen z Vyškova a z Brna, a le z celé republiky.
Pomluvený Karel Höfer se po listopadu 1989 zapojil do demokratizačního pr ocesu. Psal řadu článků do Vyškovských novin, byl členem přípravného výboru OD S. Za tuto stranu pracoval aktivně v Občanské komisi při Okresním ředitelství Policie ČR ve Vyškově. Má značnou zásluhu na personálních změnách v policejním sboru našeho města.
Šéfredaktorem komunistického týdeníku "Naše pravda" RSDr. Havlíkem pomluv ený Karel Höfer je abstinent a nekuřák, zahrádkář, včelař a chovatel králíků. V žádném případě ho nelze považovat za fašistu, když inicioval přijetí vyhlášk y k zákazu propagace fašismu, rasismu a komunismu.
PhMr. Václav Račanský
zástupce starosty
sokolské župy Dr. Bukovského Ing. Miroslav Kupka starosta sokolské župy Dr. Bukovského
O P I S č. 2
Nová Ves 12. 7. 1995 M i l ý K a r l e,
vzpomínám si na Tebe v době, kdy Ti Tvoje rodiče říkali Kájo a my st arší tajně cvičili u Vás na kruzích poté, co byl Sokol nacisty zakázán. Přebýv áme t.č. na chalupě, odkud Ti píši a kam mi dnes došel Tvůj dopis s textem člá nku RSDr. Ivo Havlíka z konce minulého roku, vytištěný v Naší pravdě. Použil v něm opravdu nelichotivých termínů, Je to jeden z mnoha důkazů, že novinářská etika je dnes vzácnější, než cokoli jiného. Po listopadu 1989 do dnešních dnů už mnohým lidem otrnulo a ze svých děr často vylézají bývalí příslušníci fašis tické Vlajky, kteří kolaborovali s nacisty, tak různí Štěpánové, doufající v n ávrat diktatury proletariátu.
Tvého táty jsem si nesmírně vážil jako laskavého, nezištně obětavého a pr acovitého člověka, jako svého vzácného přítele vysokých mravních kvalit. Jistě těžce nesl, když mu sebrali všecek majetek, který dlouho a těžce budoval, aby tak Vám, dětem, zajistil slušnou existenci. Jistě jste všichni sourozenci své rodiče, oba tak dobrotivé, velmi milovali. Domnívám se proto, že Ty i obě ses try jste převzali jejich mravní zásady a ideály bratrství mezi lidmi. Plně pro to chápu, že se cítíš dotčen ničím nepodloženými invektivami z "Naší pravdy". Jsem přesvědčen, že se Ti dostane od soudu požadovaného zadostiučinění, když z jistí, že ta "jejich pravda" je ve skutečnosti lež a sprostota. Jsem v tomto případě s Tebou plně solidární a neměl bych námitky, abys te nto můj dopis dal soudu k nahlédnutí a aby pak soud mohl zvážit, do jaké míry byla článkem redaktora Havlíka dotčena Tvoje čest a pověst celé rodiny. Omlouvám se Ti, že píši na takovém papíře, který jsem musel vytrhnout ze sešitu, protože na chalupě nic jiného nemám.
Srdečně Tě zdraví o trochu starší děda Miloš Kupka (Důchodce JUDr. Miloš Kupka, bytem Kounicova 42, 602 00 Brno, chodíval v době války do otcovy dílny ilegálně cvičit. Když Tonda Smékal přinesl mému otci do úschovy nářadí k rozšoubování kolejí, byl to právě Miloš Kupka, který dokázal zorganizovat skupinu nebojácných a vlastenecky smýšlejících lidí, kteří vykole jili německý vojenský transport u Markovy cihelny - pozn. Höfer) * * *
DRUHÉ DĚJSTVÍ SOUDNÍHO SPORU
Druhé stání sporu mezi "brněnskými komunistobijci fašistického ledví" a v ydavatelem komunistického týdeníku "Naše pravda" bylo svoláno na 25. 7. 1995 n a 10.00 hodin. Doktor komunistických věd Ivo Havlík se dostavil nikoli jako ža lovaný, ale jako svědek. Před budovou Krajského soudu se zdálo, že je nadšen p řítomností mnoha redaktorů a familierně se představoval i žalobcům - z těch mu nikdo ruku nepodal.
PŘED SOUDEM
Na schodech jsem se setkal s kolegou z Republikové rady OI OK Karlem Kasp erčíkem, který bydlí v Ostravě-Porubě. S ním živě diskutovala samostatná produ centka Yveta Dostálová. Dověděl jsem se, že za RSDr. Havlíkem přijel do Ostrav y sám předseda Strany Československých komunistů Miroslav Štěpán a domluvili s e na vydávání novin s názvem PROTI (komu?). Když jsem s nimi krátce hovořil, p řistoupil prošedivělý pán atletické postavy a předal mi list se zajímavými inf ormacemi:
Blahoslavený Augustin před 1500 léty napsal: Co je stát bez spravedlnosti? BAN DA LUPIČŮ !! Dnes, po tak dlouhé době můžeme poznat platnost a sílu jeho úsudk u.
TAJEMSTVÍ SÝKOROVA MOSTU Kolem 23. hodiny 29. dubna 1945 byl Miloš Sýkora zabit granátem. Němci střílel i od Kunčic, z Landeku pak Rusové. Jeden z granátů zasáhl Miloše Sýkoru do lop atek a roztrhal mu hrudník.
Já sám jsem byl při tom společně s dalšími svědky Babrajem, Káňou, Blablo u. U radnice, kde byla prodejna ovoce, tenkrát kopali nějací lidé. Jel jsem au tem kolem a zeptal se, zda tam není položena nějaká bomba či mina. Lidé říkali , že zde budou pochováni Rusové a most že byl zachráněn díky Miloši Sýkorovi. Optal jsem se, kdo že to řekl, a dověděl jsem se, že tu nepravdu vyřkl pan Lor enc - pracovník národního výboru pro oblast Slezské Ostravy. Hned jsem za Lore ncem jel - ten se na mne obořil, že mě nechá zavřít, že už zavřel Blablu a mne zavře také.
Hned jsem se vydal za svědky, co že to ten Lorenc vymyslel za pohádky. Ta nk projel přes most okolo šestnácté hodiny a Němci ho zapálili. Hořel ještě ko lem třiadvacáté hodiny večer. Vypátral jsem, že holička Bašková (měla krámek u mostu) se domluvila s rakouskými vojáky aby most nevyhazovali, že už je po vo jně. Tak rakouský důstojník odmontoval drátky z krytu a strojek odhodil. Tím b yl most zachráněn. Zásluhu však na tom měla hlavně paní Blašková. Letos v únoru jsem na jedné schůzi veteránů a tomto mostu hovořil. Byl ta m i pan Bohumil Brdoň, který tenkrát hlídal v sokolovně zajaté Němce. Jeden ra kouský major mu řekl, aby s ním jednal slušně, že přece zachránil most na Slez ské. I tento svědek tedy potvrdil to, co jsem věděl od paní Blaškové. Protože jsem tvrdil, že most nezachránil Miloš Sýkora, měl jsem hodně nep říjemností. Vyhrožovali mi zavřením, příbuzní mě prosili, abych byl potichu, ž e ubližuji sám sobě. Nejvíc na mě útočili pan Fajkus a pan Tyleček, ti na mě t aké podali trestní oznámení. Prokurátor Ondřej tu žalobu stáhl a řekl mi, že m ám pravdu. Tehdejší předseda národního výboru pan Fajkus dodnes žije v Havířov ě.
Musím říci, že jsem z toho měl jen nepříjemnosti ale rád bych, aby pravda konečně vyšla najevo. Celá událost se navíc nestala 30. dubna, ale 29. 4. 194 5! Nepravdu mluví ti, kteří tam vůbec nebyli.
KAREL LARYŠ bývalý autodopravce Tento "KULT OSTRAVSKÝCH KOMUNISTŮ" nazývaný pořád "Sýkorův most" se nachá zí vedle Krajského soudu, na konci mostu je pamětní deska a sousoší komunisty Sýkory, i když už konečně byla odkryta pravda!
Naproti mostu je tank a na podstavci pěticípá hvězda se srpem a kladivem. Toto je majetkem Úřadu městského obvodu Ostrava 2, odboru školství a kultury (barbaři!), který je na slezskoostravské radnici vedle tohoto tanku!! V budově Krajského soudu působil v letech 1952-53 ostravský prokurátor Dr . V. Ševčík - v té době se tam konaly politické procesy s hrdelními rozsudky, kdy prokurátor Ševčík navrhoval tresty při vykonstruovaných procesech 25. 4. 1 952, 12. 7. 1952, 13.-15.2.1953 a 28. 2. 1953 !!! Dnes dr. V. Ševčík působí ja ko soudce Ústavního soudu České republiky !!! (Co asi na to řekne předseda Úst avního soudu JUDr. Zdeněk Kesler?)
V Ostravě Hrušově se nachází jediná hospoda, kde všechny okna a dveře jso u zamřížované. Tato hospoda je v provozu a nese jméno sovětského tovaryše ALEX EJE STACHANOVA .
(Je na škodu, že "dodavatel" informací se nepodepsal!) SOUDNÍ LÍČENÍ ZAHÁJENO
Samosoudce JUDr. Vojtěch Brhel povolil učinit jeden snímek pro ČTK. Účast níci prohlásili, že ke změně procesních stanovisek nedošlo. Žalobce Karel Höfe r předložil dopis Miloše Kupky z 12. 7. 1995, označil ho jako svědectví jmenov aného a požádal o jeho přečtení. Dopis byl přečten a založen do spisu. Žalobce Ing. arch. Lumír Šimeček předložil dokumenty, které se ztahují k činnosti jeho otce v průběhu druhé svět. války. Otec jako předválečný voják z povolání bojoval proti Němcům v ilegalitě, za což byl po válce třikrát generál em Svobodou vyznamenán. Dále žalobce předložil dokumenty osvědčující internaci otce v koncentračních táborech a dále výměr trvalého invalidního důchodu pro otce jakož i úmrtní list, čímž žalobce prokázal odbojovou činnost svého otce v e vztahu k tomu, že on sám je označen za osobu fašistického ledví. Tyto dokome nty byly založeny do spisu.
Dále Lumír Šimeček předložil další dokumenty vztahující se k trestním stíháním jeho samotného v období komunistického režimu, dokumenty o vyšetřování v psyc hiatrické léčebně, dvě kopie novinových článků Českého deníku a Moravské polit iky ve vztahu k jeho trestním stíháním, svůj důchodový výměr a úmrtní list své matky, které rovněž dává do souvislosti s předmětem tohoto řízení, neboť to s vědčí o úsilí státních orgánů před listopadem 1989 i v současné době žalobce z likvidovat. Tyto dokumenty se žalobci vrátily.
FATA MORGANA IVO HAVLÍKA
Doktor komunistických věd Ivo Havlík byl vůči sobě i svému zaměstnavateli tak nezodpovědný, že se ani na svůj článek z 15. 12. 1994 nepodíval. Proto ne věděl, že k článku žádné dokumentární fotografie nedodal. Svědek uvedl, že je práce neschopný (při výslechu byl všehoschopný). Uved l správně, že je autorem článku uveřejněného dne 15. 12. 1994 v týdeníku "Naše pravda" pod názvem "DCERA PŘEDSEDY ÚSTAVNÍHO SOUDU PRIMÁTORKOU BRNA". Havlík si nepamatoval, že jeho článek byl doplněn pouze nevkusnou kresbičkou skupinky pistolníků a považoval moje kopie fotografií za součást svého článku. A tak z e sebe "vykotil" řadu blábolů:
1) "podklady pro tuto reportáž jsem získal včetně fotografií na ustavujícím za sedání..."
2) "Zasedání mohu charakterizovat jako důstojné až do doby, kdy po přestávce s e do sálu dostavila větší skupina lidí než je žalobců a v době, kdy začala pro bíhat volba primátora, členové skupiny začali povykovat, aby na sebe upoutali pozornost, načež se lidé v sále začali otáčet dozadu, kde skupina stála a člen ové skupiny vztyčili transparenty s protikomunistickými nápisy. V sále byl hlu k, lidé se otáčeli, novináři a reportéři televize začali scénu fotografovat a natáčet, členové zmíněné skupiny se předbíhali, kdo bude takto "zvěčněn", taha li si transparenty z rukou, dělali různé grimasy a mám za to, že tímto způsobe m byla důstojnost narušena. Součástí demonstrace mohlo být, odhaduji dvacet li dí, tj. těch, kteří dělali hluk v sále, tahali se o transparenty a pod. 3) Transparenty byly dva. Já jsem seděl v předposlední řadě a učinil jsem rovn ěž snímky této situace. Byť to z fotografií příliš nevyplývá (byl pořád mylně přesvědčen, že předložené snímky jsou jeho!) trvám na tom, že kolem transparen tů bylo aktivně asi 20 lidí.
4) Ze skupiny jsem nikoho neznal. Ovšem již v průběhu oné demonstrace mi koleg ové novináři sdělili, že jde o bojůvkáře z Necenzurovaných novin a že akci opě t velí Honner.
5) Pokud se týká údaje, že jde o známé brněnské bojůvkáře fašistického ledví, tak i to se povídalo mezi novináři a i já na základě oné demonstrace jsem si u činíl osobní hodnocení celé akce jako fašistické. Mám za to, že vystoupení byl o nedemokratické, bigotně antikomunisticky zaměřené a tím mám na mysli samotný pokus narušit zcela demokratickou volbu primátora a jednání, kdy byly ukazový ny nápisy na transparentech. Obvykle takovýmto způsobem vystupovalo "hnědé neb ezpečí".
6) Dále si soudruh "doktor politiky KSČ" pletl kalendář, když svůj prosincový výrok, že máme "fašistické ledví" zdůvodňoval tím, že jsme o 4 měsíce později (15. března 1995) zabránili "zviditelňování se komunistů" na Zelném trhu. 7) Pokud se týká výroku "mladíci, z nichž táhlo pivo" podotýkám, že jsem nikoh o nejmenoval a tvrdím, že z mladíků, kteří byli členy oné velké skupiny pivo t áhlo, alespoň já jsem to cítil. Netvrdím, že jsem pivo cítil také táhnout od ž alobců. Navíc podotýkám, že od rána se před budovou v rámci předvánočních trhů podávaly alkoholické nápoje.
7) Pokud se týká údaje "komunistobijce" tak jsem jej použil jako literární nad sázku a nikterak jsem tím nemyslel osobu, která fyzicky likviduje komunisty. M ěl jsem tím na mysli osobu, nebo osoby, z jejichž publicistické činnosti v Nec enzurovaných novinách je zřejmé, že soustavně skandalizují komunisty nebo ruší jejich demonstraci, jak to u žalobce Honnera zaznamenala televize. 8) Údaj, že šli asi zpátky na pivo, jsem dovodil v souvislosti s tím, že jsem z některých členů skupiny cítil zápach piva a tak jsem vyjádřil asi názor, že mohli jít to pivo dopít.
9) Já jsem v sále nefotografoval celou skupinu, nýbrž nemaje blesk, fotografov al jsem toliko kontrastní transparenty.
(Nyní jsem předložil fotografie, na kterých je zachycena celá zadní stěna sálu radnice. Uprostřed stěny jsou dvoukřídlové dveře. Ode dveří vlevo stáli Jan Honner a Lumír Šimeček, kteří drželi transparent s nápisem CHCEME PO RADNI CI PARDUBICKOU VYHLÁŠKU. Vpravo od dveří jsem stál já a Živan Loukota a drželi jsme transparent s nápisem STOP KOMUNIZMU V PRÁVNÍM STÁTĚ. Nikdo jiný u stěny nestál, fotografii pořídil fotoreportér v době, kdy nás snímaly televizní kam ery a zadní část sálu byla osvětlena televizním osvětlovačem. Chtěl jsem, aby mi "podařený svědek" napočítal těch 20 mladíků, kteří povykovali a přetahovali se o transparenty...)
10) Pokud žalobce Höfer předkládá k nahlédnutí dvě fotografie čtyř osob s tran sparenty a žádá, abych napočítal oněch 20 účastníků demonstrace, tak trvám na tom, že demonstraci pořádalo více lidí než 4 a podle mého mínění tyto fotograf ie byly pořízeny v průběhu přestávky, která byla asi hodinová a kdy si nacvičo vali tuto demonstraci. ( Přece tvrdil, že jsme přišli do sálu až po přestávce! ) Já jsem své fotografie uveřejněné v článku učinil již v průběhu zasedání. (P ořád byl ještě přesvědčen, že součástí jeho článku byly i dokumentární fotogra fie.)
Samosoudce Vojtěch Brhel poukázal na nápadnou podobnost mnou předložených originálních fotografií s fotokopiemi, které jsem poslal předem jako důkazní materiál. Teprve teď se soudruh svědek probral ze své bludné představy a prohl ásil:
11) Fotografie, které jsou připojeny k fotokopii článku nejsou těmi fotografie mi, které jsem pořizoval na zasedání. Již si nevzpomínám, zda vůbec k článku b yla nějaká fotografie připojena.
Na dotaz svého právního zástupce uvedl: Při dopoledním zasedání byla ulička za zadními řadami v zasedací síni volná. Zaplnila se až po polední přestávce, re sp. v polední přestávce. Já jsem byl od místa, kde byly roztaženy transparenty , vzdálen zhruba 1,5 m. Nedokážu si uvědomit, zda jsem fotografoval ty transpa renty... (čímž popřel svá předchozí tvrzení. Čím chce dokázat svá tvrzení o 20 mladících, z nichž táhlo pivo a kteří pokřikováním rušili volbu primátorky?) 12) Přestože tvrdil, že byl od nás vzdálen 1,5 metru, při výslechu prohlásil, že Lumíra Šimečka nezná a nikdy ho neviděl.
NEPŘÍMÉ OBVINĚNÍ
a) Jestliže při volbě primátorky 20 mladíků provádělo protikomunistickou demon straci, pak je otázkou, kdo tuto demontraci povolil. Jestliže došlo k nepovole né demonstraci, pak je otázkou, proč "demonstranti" nebyli příslušníky Městské policie vyvedeni ze sálu.
b) Ustavující zasedání, při níž došlo k volbě primátorky, řídila MUDr. Květa K vapilíková. Je nutno se optat, proč schůzi nepřerušila a přítomného ředitele M ěstské policie nepožádala o zákrok Městské policie.
c) Jistě stojí za optání, proč přítomný ředitel Městské policie p. Daniel Šíma nebyl sám aktivní a pořádek neobnovil.
d) Je vhodné se optat paní primátorky Lastovecké, jak je spokojena s tak "nesc hopným" ředitelem Městské policie, že ano ?
e) Jistě bude zajímavé nahlédnout do úředních záznamů Městské policie v Brně o průběhu volby primátorky.
TŘETÍ STÁNÍ BUDE V BRNĚ
Žalobci ve vzájemné spolupráci navrhli výslechy svědků: a) MUDr. Květy Kvapilíkové, která zmíněné zasedání řídila, b) JUDr. Dagmar Lastovecké - primátorky města Brna,
c) Ing. Pavla Podsedníka, nynějšího poslance zastupitelstva, d) ředitele Městské policie p. Daniela Šímy
Právní zástupce Naší pravdy navrhl výslech svědka e) Dr. Josefa Kúty - funkcionáře MV KSČM Brno.
Vzhledem k faktu, že všichni svědci jsou z Brna, pokusí se JUDr. Brhel po žádat o výslech svědků pracovníky Krajského soudu v Brně. Termín bude sdělen p ísemně.
Je otázkou, jak soud skončí. Podle mého názoru by měl soud doporučit "svě dka" k léčení na psychiatrii. Zdá se, že jde o vážnou duševní poruchu, projevu jící se bludnými představami (viděl každého z nás pětkrát!!!), sluchovými halu cinacemi (slyšel své přeludy pokřikovat) a taktéž cítil ze svých přeludů táhno ut pivo... Jsou to symptomy paranoidní schizofrenie - a s tím si není radno za hrávat. Nejsem tak tvrdý antikomunista, abych panu Havlíkovi tu nemoc, v mnohý ch případech končící umrtím v blázinci, přál.
----------------------------------------------------------------- Možno dodat 2 dokumentární fotografie.
_________________________________________________________________ O H L A S Y
V pátek 28. 7. 1995 jsem od Karla Kasperčíka z Ostravy - Poruby dostal ob álku s článečky ze dne 26. července, které otiskl Večerník moravskoslezský. Je den měl název "Kino" u krajského soudu a druhý se jmenoval T A N K N A P A Š K Á L U
OSTRAVA (sta) - Lumír Šimeček z Brna, který vystupuje jako žalobce ve sporu s Naší pravdou, si vzal na paškál tank umístěný naproti Sýkorova mostu. K Nejvyš šímu státnímu zastupitelství ČR podal trestní oznámení, ve kterém sděluje, že "dne 27. 6. 1995 byl svědkem skutečností, že na Bohumínské ulici v Ostravě je nadále umístěn sovětský okupační tank a na jeho podstavci symboly s texty, kte ré nejenom podporují, ale demonstrativně oslavují zločinnou a zavrženíhodnou k omunistickou ideologii." Pachatelé se podle něj dopustili skutků, které naplňu jí podstatu paragrafu 260 a 261 trestního zákona a zcela ignorují zákon 198/19 93 Sbírky.
V kratičkém dopise mi přítel sděluje: V regionálním zpravodajství na ČT 2 byly v úterý 25. 7. dvě reportáže. V první byla ukázka ze soudu zakončená odchodem Havlíka z redakce Naše pravda s pytle m osobních věcí. Když se "doktor komunistických věd" od soudu vrátil do redakc e, měl před kanceláří pytel s osobními věcmi a na dveřích ho vítal nápis HAVLÍ KU TÁHNI! Navíc dostal z redakce výpověď.
Ve druhé reportáži Honza Král četl žalobu na symboly umístěné na podstavci tan ku a zpovídal pracovníka Úřadu městského obvodu Sl. Ostrava, který na příkaz s tarosty tyto znaky čistil.
Karel Höfer