--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Události a komentáře týdne Nikdy jsem si nedělal iluze o české národní povaze. Vychytralost, povrchnost, malost, závist a zbabělost patří k tomu nejhoršímu, co pevně ulpívá na jejím d ně a tvoří dokonce možná i její jádro. Té vrstvy nad ním (těch lepších vlastno stí) moc není. Je to můj názor, a nikomu ho nevnucuji: vím, jsem v něm v menši ně, protože málokdo má chuť podívat se tváří v tvář zrcadlu, které nezkresluje , a třeba ani nemá schopnost nahlížet až na dno. A povrchnost je skvělý lék pr oti pravdě. Naposledy mi v tomto ohledu zamrazilo v sobotu, kdy vešlo v tragic kou známost, že v nedaleké - daleké (jak pro koho) bývalé Jugoslávii přišli o život dva čeští vojáci. Jistě, je to hrůzné nejen pro pozůstalé a jejich přáte le. Nelze nevzpomenout motto knihy nejslavnější knihy Ernesta Hemingwaye cituj ícího starého anglického básníka Johna Donna: ...A proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana - tobě zvoní...

Tito dva vojáci padli v boji za mír, to je neoddiskutovatelné a nic na tom nez mění oprávněné pochybnosti o kvalitě rozhodování států sdružených v Organizaci spojených národů, tedy i našeho. Tito dva vojáci byli prvními českými padlými vojáky, ale před nimi už zahynuly desítky či spíše stovky jiných vojáků v tét o i předchozích "mírových misích" po celém světě. I to je neoddiskutovatelné. A pak slyším moderátora zpráv naší nejsledovanější televizní stanice - poté, c o tuto tragickou zprávu oznámil - ptát se se vší vážností našeho ministra obra ny: Není jejich smrt dostatečným důvodem k odvolání našich vojáků z Jugoslávie ? A o dva dny na Premiéře vyslechnu rozhořčený hlas výkonného místopředsedu vl ádnoucí strany JUDr. Libora Nováka, že svou účast v bývalé Jugoslávii musíme p řehodnotit, protože není možné, aby tam naši vojáci dělali někomu "fackovací p anáky" - a je mi zase jednou stydno, že jsem taky Čech...

Ale vraťme se k ryze domácím problémům, při nichž krev neteče, jen občas ztuhn e, a u vědomí, že za nás - "chytré" Čechy - mír vždycky vybojuje někdo jiný, " hloupější", můžeme na ně nahlížet z patřičné výšky a dokonce s humorem. NEJPOSLEDNĚJŠÍ POČIN MINISTRA

(NIČÍCÍHO) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Minule jsem vám slíbil zprostředkovat dramatickou frašku, kterou zinscenoval r egionální odbor ministerstva životního prostředí, v níž nosnou myšlenkou byl f akt, že jistému cementárenskému lobistovi, jinak (jak prozradila až finální sc éna) též samotnému ministru tohoto resortu (pardon, aby nedošlo k mýlce, minis tru životního prostředí Františku Bendovi z KDS-ODS, nikoli ministrovi cementá renského průmyslu) se podařilo prosadit stavbu mamutí cementárny v Tmani. Zde jest.

Pan ministr Benda se musel narodit ve znamení "zajíce". Vzpomeňme na jeho neko mpromisní výroky proti stavbě atomové elektrárny v Temelíně a na jeho následný hrdinský postoj při hlasování ve vládě, kterého se neohroženě zdržel. Vzpomeň me na jeho počínání v krizové situaci KDS, kdy se kvůli tehdy ještě nepodepsan é dohodě o spojení s ODS rozštěpil poslanecký klub. V Chebu, kde se "lámal kře sťanskodemokratický chléb", nejenom hrdinně do televizní kamery tvrdil, že chc e být zadobře s oběma stranami, ale dokonce (rovněž před kamerou) s "odpadlíke m" Tollnerem přátelsky debatoval - a pak pro něho ruku nezvedl, ač to byla zje vně jediná možnost, jak ho nezlikvidovat a být tedy i s ním a jeho křídlem zad obře.

Tolik o "hybateli" děje. Nyní k ději samotnému, který je v podstatě prosťoučký až k nevíře.

Byla jednou jedna cementárna v Králově Dvoře u Berouna, která - jak mohl posou dil každý, kdo jel vlakem či autem z Prahy do Plzně - zabílila přírodu široko daleko a kolem. dokola. Pak nastoupila vláda všemocného trhu a někteří lidé sp ojení se zahraničním kapitálem si vzpomněli, že by mohli kousek dál postavit c ementárnu dvakrát větší. Pan ministr životního prostředí F. Bemda se celou svo u vahou postavil proti: žádná tmaňská cementárna, pokud nebudu mít na stole no vý, ekologicky citlivější projekt! Tenhle neschválím nikdy! Copak nechám dopus tit, aby se zničilo unikátní prostředí Českého krasu! Copak si můžeme dovolit jednu krásu zlikvidovat?!

Tahanice trvaly asi dva roky, aniž by ministr něco ze svých názorů slevil, ač jeho protivníci dotlačili problém před několika týdny dokonce až na zasedání v lády. Ministr Benda těsně po něm oficiálně prohlásil: "Na základě dosavadního jednání nemám důvod ke změně svého nesouhlasného stanoviska k výstavbě cementá rny, ani k přehodnocení nesouhlasného stanoviska mimisterstva dle zákona o pos uzování vlivů na životní prostředí."

A bum ho, pak se najednou koncem července letošního roku zjistilo, že už začát kem července Bendovo regionální pracoviště sídlící v Berouně udělilo stavbě (b ez jakéhokoliv "nového, ekologicky citlivějšího projektu") poslední souhlas, k terý stavba ještě neměla: souhlas s vynětím pozemků, na nichž chce firma BOHEM IACEMENT, ovšem stoprocentně vlastněná německým koncernem Heidelgerger Zement AG, stavět, ze zemědělského půdního fondu. Okresní úřad v Berouně, který po ce lou dobu vykazoval pro stavbu jistou "slabost", dostal do ruky pádný argument: proč stavbu ve správním řízení nepovolit, když i ministerstvo životního prost ředí není proti! ("Správní řízení zatím probíhá. Toto rozhodnutí jeho konec pr avděpodobně ovlivní," komentoval poslední rozhodnutí ministerstva mluvčí berou nského Okresního úřadu.)

Starostové obcí, které mají být cementárnou nejvíce dotčeny (Tmaň, Suchomasty a Koněprosy), se okamžitě sešli a napsali ministru Bendovi ostrý dopis, aby ji m objasnil příčiny, proč změnil názor, a to hezky z očí do očí - na společném setkání: "Váš souhlas se stal libozvučnou fanfárou vítězů v tažení proti demok raticky zvoleným, ale v tomto případě zřejmě bezmocným zástupcům obcí a jejich voličů."

(Např. v obci Tmaň komunální volby prohrála ODS pro její souhlas se stavbou ce mentárny. Novému zastupitelstvu dali občané důvěru s tím, že bude prosazovat j ejich jednoznačně odmítavé stanovisko ke stavbě. A ministr Benda jim byl do té doby oporou...)

Poprask se strhl tak veliký, že ministr, který byl tou dobou, kdy vše prasklo, na dovolené na své chalupě ve Vlachově Březí na Prachaticku, musel nechat pec kování meruněk na zavařování, a odjet do Prahy. Věděl o všem, nebo nevěděl? - stála tehdy otázka. Tiskový mluvčí ministerstva mlel jako kolovrátek:"No comme nt, no comment." Jeden trochu řečnější úředník však zřejmě prozradil, co mělo zůstat utajeno: "Ministr měl souhlasit s vynětím pozemků až poté, co měl být u rčen nový rozsah těžby vápence v Českém krasu, což se zatím nestalo!" A dodal: "O překvapivém rozhodnutí se ministr DOZVĚDĚL POZDĚ."

No jo - pozdě. Co přesně znamená ono "pozdě"? Bezpochyby PO ROZHODNUTÍ berouns kého regionálního pracoviště. Ale souhlas s vynětím půdu byl udělen už 4. červ ence. A "malér" (s prozrazením) nastal až po dvacátém červenci. Znamená pozdě - až z rádia? Z novin? Z televize? Zkrátka s napětím se čekalo, až ministr do Prahu dorazí, co řekne - a hlavně: CO UDĚLÁ.

*

Ministr přijel, obratem odjel do Tmaně a ŘEKL: Rozhodnutí šlo mimo mne. Ale re gionální odbor se zachoval dobře, když souhlasil s vynětím pozemků a umožnil t ak okresnímu úřadu vydat územní rozhodnutí pro výstavbu cementárny. Protože z hlediska zákona o půdě, který se netýká problematiky těžby nerostných surovin, nebylo jiné možnosti. A dodal: Ministerstvo tím vyčerpalo všechny své možnost i. Ale ŘEKL TAKY: "Náš souhlas s vymětím půdy vůbec neznamená souhlas se stavb ou. Ministerstvo s ní nadále nesouhlasí. Naším cílem je výrazně zredukovat zam ýšlenou těžbu a uchránit zbytek Českého krasu, který by byl dotčen těžbou. Ovš em nemohu riskovat, že bych tento cíl prohrál jen proto, že ho podstavím na to m, že na konkrétní lokalitě nedovolíme vynětí dvaceti hektarů. Společnost ceme ntárnu naplánuje jinam a v tu chvíli už jiné trumfy mít nebudeme, protože jsme je nerozehráli." Dokonce si stýskavě zameditoval v tom smyslu, že případ tmaň ské cementárny není ojedinělý, že obecně existuje rozsáhlá, a přitom neekologi cká těžba surovin, která vychází z předlistopadové strategie extenzívního hosp odářství a slíbil dokonce, že pokud se státní orgány odmítnou omezením těžby s urovin zabývat, obrátí se na Ústavní soud. Protože je přesvědčen, že jsou poru šována některá ustanovení Listiny základních práv a svobod.

*

Chápu, že na něho museli v Tmani, a nejen tam, hledět jako na Jiříkovo vidění nebo aspoň jako na schizofrenika. A já nevěřil svým uším, když jsem slyšel z t elevize jeho hlas: regionální odbor rozhodl samostatně, což je důkaz, že už (n aštěstí) nežijeme v socialismu.

*

A UDĚLAL: ...

* * *

Pan ministr Benda (původem chemický technolog) tvrdí: "Celý život vlastně dělá m to, co jsem si vůbec nevybral. Původně jsem toužil nastoupit po svém otci dr áhu lékaře. Politika, či snad osud tomu nechtěl, a pak už to tak bylo vždycky. Za tu dobu jsem se naučil příliš si nevybírat a nežehrat. Ale o to více jsem se snažil, abych to, co jsem už dělal, bylo vždycky naplno. V současné době se snažím, aby po mně jednou zůstal čistý stůl. Aby všechno to, co je mým úkolem , bylo dokončeno."

Komentář k těmto slovům snad dávají všechny předchozí řádky o tmaňské frašce. Tak snad už jen krátce. Jak vidět, jeho úkolem bylo vyčistit stavbě tmaňské ce mentárny cestičku. To se mu podařilo dokonale. Pochvalu dostane nejen od ekono mických ministrů Karla Dyby a Vladimíra Dlouhého, kteří stavbu cementárny pros azovali, ale i od samotného premiéra Václava Klause, který Bendu dopisem z kon ce minulého roku žádal o "neprodlené vyřešení" záležitosti. (A že nešlo o zamí tnutí stavby, vyplývá z toho, že premiér dopis napsal poté, co u něj interveno vali v den zasedání výkonné rady ODS v Trubíně na Berounsku - INVESTOŘI!) A pokud jde o jeho "čistý stůl": v tomto příměru nic nezkreslím, zaměním-li sl ovo "čistý" za hladký, rovný, prázdný. Svým počinem kolem Tmaně se pan ministr snaží mít nejen čistý stůl, ale i hladkou, rovnou, prázdnou krajinu. Třeba be z Českého krasu. I to se mu nejspíš zdárně podaří. Bagrů a buldozerů zůstalo v naší zemi po budovatelích komunismu dostatek.

Ministr František Benda, věren znaku "zajíce", dokličkoval se svou stranou do ODS. (Svůj boj proti stavbě cementárny rozjel v době, kdy křesťanskodemokratič tí politici chtěli dělat samostatnou politiku i samostatnou volební kampaň.) Z řejmě nechce pokoušet osud a sudičky a i nadále chce dělat pouze to, co původn ě nechtěl: ministra životního prostředí. Tím je asi řečeno vše.

NENÍ PRAHA JAKO PRAHA

Nyní si dovolím zabrousit ke dvěma naprosto lokálním tématům. První se bude tý kat matičky Prahy, resp. dvou jejích městských částí a bytových a nebytových p rostor. Obvodní úřad Prahy 6 se proslavil skvělou nabídkou luxusního obecního bytu premiéru Václavu Klausovi. Méně se už ví, že když už to tomuto úřadu nevy šlo s bytem pro premiéra, vyšlo mu to alespoň se sekretariátem premiérovy Obča nské demokratické strany, resp. její místní organizace na Praze 6. Přidělil jí sice bytový prostor, ale údajně takový, že by do něho ani pes nevlezl, natož člověk - občan, takže ho z důvodů "zdravotní závadnosti" převedl do kategorie prostorů nebytových. Byt ovšem, jak se později - nikoli ukázalo, ale lidově ře čeno prošvihlo, nikdy zdravotně závadným nebyl, což onomu úřadu vystavilo dvě vizitky. Jednu dobrou (že nedopustil, aby funkcionáři naší vládnoucí strany ne onemocněli souchtěmi), druhou horší: že totiž porušil zákon.

Co následovalo?

"Byt už byl přestavěn na kanceláře, když se zjistilo, že je v pořádku," prohlá sila mluvčí onoho úřadu Ingrid Kejkrtová. "Proto byl už zrekolaudován na nebyt ové prostory. Dva pracovníci odboru osobního majetku, kteří dislokační komisi tvrdili, že byt je zdravotně závadný, tuto INFORMACI ZASLECHLI (od koho pak as i? - že by od toho, kdo by z toho měl prospěch? - to snad ne, členové ODS přec e nelžou! - pozn. aut.) a spokojili se s ní, aniž by ji prověřili. Z šetření v yplynulo, že úředníci celou věc NEZAVINILI ÚMYSLNĚ (jak jinak - pozn. aut.). B yli potrestáni: obdrželi vytýkací dopis a budou mít nižší výplatu." (A ODS par ádní kanceláře...)

Ale že není Praha jako Praha, dokumentuje názorně historka s kancelářemi jiné strany na jiné Praze - Praze 7. Jde ovšem o stranu nevládnoucí, dokonce opozič ní, takže ta dostala podle litery zákona prostory nebytové. Přesto začala síli t, až se stala druhou nejsilnější stranou ve státě (teď dle výzkumů veřejného mínění druhou už jen o tři procenta), a najednou dostala od místostarosty Jiří ho Macha k poslednímu srpnu výpověď. A to dokonce BEZ UDÁNÍ DŮVODU! Že by to b ylo tím, že ta strana se jmenuje sociálně demokratická, zatímco strana, jež do sadila místostarostu do křesla, nese název Občanská demokratická?

Já vážně nevím.

Zvláště když jsem si přečetl oficiální vysvětlení tajemníka Obvodního úřadu Pr ahy 7 pana Jaroslava Němce: "Informace o výpovědi byla místostarostou Jiřím Ma chem veřejně sdělena na schůzi zastupitelstva, a o výpovědi nerozhodoval Jiří Mach osobně, ale komise pro hospodaření s nebytovými prostory." Nedodal už jen om maličkost - že totiž pan ódeesácký místostarosta Mach je té komise předsedo u...

*

V té Praze 7 sídlí (a v oné místní organizaci ČSSD jsou tedy alespoň dle stano v zaregistrováni) dva slavní členové Zemanovy strany: místopředsedkyně a posla nkyně Petra Buzková a světoznámý František Ringo Čech (též radní celého města pražského). Jsem zvědav, jak si s tímhle problémkem poradí.

NENÍ BRATR JAKO BRATR

Padlo-li vám do oka v souvislosti s Prahou 7 jméno Jaroslav Němec (do března ODS, nyní nezávislý), ano, máte pravdu, je to ten z bratrů ministra Igora Němc e (ODS), který jako tajemník (ač majitel poloviny činžovního domu v Praze) si nechal nedávno na základě nepravdivých údajů přidělit luxusní pětipokojový obe cní byt, aby pak (opět po "prošvihnutí" této transakce) z funkce odstoupil. Al e nebojte se, nebudu mluvit o neprávem přidělených bytech: je to sice k naštvá ní, zvláště bydlíte-li nuzně či vůbec, ale taky nudné, neb čeho je moc, toho j e příliš.

Ani se nebudu navážet do ministra Němce, neboť během doby, co dýchám, došel js em k závěru, že zač stoprocentně nemůžeme, jsou: rodiče - a tím pádem i souroz enci. A jelikož teď míním psát o bratru jiného slavného muže - Stanislava Devá tého, dopředu se šéfovi naší kontrarozvědky omlouvám.

A tím se dostávám ke druhé "lokálce": tentokrát zlínské. Ve Zlíně (kdysi Gottwaldově) vycházejí nákladem asi l4 OOO výtisků pro celý ok res od roku l99O dvakrát týdně "Zlínské noviny". Mají však finanční problémy. Dosavadní majitelka Magda Gregarová usoudila, že zániku novin, případně prodej i německému zájemci může zabránit pouze finančně zajištěný český vydavatel. Ne vím, zda si bratra Stanislava Devátého našla ona sama, nebo ji našel Jiří Devá tý, majitel firmy Golem. Ale je to ON. Jednání sice ještě nevyvrcholilo vzetím pera do ruky k podpisu smlouvy, ale tak říkajíc "ruka už je (skoro) v rukávě. "

Název a styl zpravodajsky laděného půltýdeníku prý zůstane uchován, ovšem "pan Devátý údajně uvažuje o jeho výrazném rozšíření na zlínský deník," dělá mu ny nější vydavatelka dopředu reklamu.

Zlínská radnice, především primátor Vladimír Daťka (ODS) je z toho na větvi: " Jiřímu Devátému nevěřím, neboť je podle mého nemorální." A vysvětlil to: pověs t Devátého poškodily především dva soudy, i když v nich byl úspěšný. Pašování elektroniky a pochybná privatizace - veřejná soutěž, jejíž pomocí získal zlíns kou tržnici. (Kupodivu se nezmínil o letošní zimní Devátého "příhodě: to měl n apadnout majitele baru Café Hobí a poté atakovat i policejní hlídku. Zřejmě o tom primátor pomlčel proto, že útok na veřejného činitele později nebyl potvrz en.) "Kdyby měl on získat nejčtenější regionální noviny, raději je koupíme sam i. Nemáme sice peněz nazbyt, vím, že není dobré, když radnice vlastní noviny, ale kdyby bylo nezbytné zachovat v regionu seriózní tisk, noviny bychom vydáva li. Já se nedomnívám, že v osobě pana Devátého je k tomu dána záruka." Takhle může pan Daťka mluvit nejen proto, že je primátorem, ale především prot o, že ho městská rada vyjednáváním s nynější majitelkou Gregarovou pověřila. R adnice se asi pokoušela jít na Devátého od lesa. Měla dvě možnosti (ta třetí, totiž noviny sama vlastnit, je zřejmý nesmysl): buď paní Gregarovou od prodeje přemluvit (čím jiným by to šlo, než penězi - tzv. finanční injekcí), anebo ma sívně podpořit a přestavit druhé zlínské noviny REGION 2OOO.

Moc šancí však radnice nemá. Starý lišák Devátý už Region 2OOO koupil. A co se týče Zlínských novin, do toho, komu kdo co soukromého (tedy i noviny) prodá, nemá ani primátor, ani radnice co povídat. Navíc, jak už jsem řekl, paní Magdě padl Jiří Devátý do oka: "Nevěřím slovům, která Devátého označují za nemoráln ího člověka. Jednání s ním jsou na dobré cestě, předpokládám, že do konce roku bude jasno."

Jasno s radnicí si chce udělat i sám Jiří Devátý: "Na slova pana primátora hod lám odpovědět jinak než prostřednictvím sdělovacích prostředků, pravděpodobně žalobou u soudu. Pan Daťka ví, proč se bojí."

*

Nevím samozřejmě, kde je pravda. Neznám dnešní úroveň a míru objektivity zatím ních Zlínských novin, tím méně mohu tušit, jaké budou, až je bude vydávat Jiří Devátý. Nemám ani zájem stát na něčí straně či kohokoliv ovlivňovat. Souhlasi t s Jiřím Devátým však musím v tom, když říká - pokud mají představitelé města a ODS pocit, že můžu zneužívat vydávání novin v jejich neprospěch, asi nebude práce těchto lidí v pořádku. Píšu o téhle legraci jen proto, že ač za Jiřího Stanislav Devátý nemůže, přece jen je tento zlínský enfant terrible jeho bratr em...

Á propos - musí to být ale pro tak vysokého státního činitele s příslušností k ODS psina, když má bratra, který se tak naváží do strany, na níž on sám je ab solutně závislý. Ne?

Redakce NN komentuje...

ODS PŘIJME DO SVÝCH ŘAD NOVODOBÉHO "KAPITÁNA MINAŘÍKA" Když už jsme u těch bratrů, odpustíte mi ještě jednoho? Tentokrát půjde o bra tra - Občanské demokratické strany. Ne, vážně, to není legrace, to je věc napr osto vážná. Pochopíte hned, jen co vám prozradím jeho jméno. Je to takový možn á z posledních opravdových revolucionářů roku l989, skoro poslední mohykán, kt erý ví, že revoluce nebyla ještě završena. Tento muž je agentem současné vládn oucí strany úplně od začátku, možná dokonce ještě dřív. Pracoval pro ni úsilov ně a zametal před ní politický chodníček jedna báseň. Posuďte sami. Nejprve osobně zlikvidoval svou vlastní, rodnou Československou stranu sociali stickou. Poté založil Liberální stranu národně sociální, rafinovaně vymyslel p řed parlamentními volbami v roce l992 seskupení zvané Liberálně-sociální unie, vstoupil s ní do parlamentu a poté, co začala na ODS a koalici vystrkovat růž ky, rozbil ji a pohřbil. Vlastní stranu pak přivedl k naprosté porážce v komun álních volbách na podzim loňského roku a tím ji odsoudil k naprosté bezvýznamn osti. Poté se nenechal znovu zvolit předsedou a tím ji zanechal nemilosrdně na pospas bídnému konci ve smetišti českých dějin.

Nezahálel však ani v parlamentu. Jako správný agent ODS si vyrobil image nepří tele této strany. Hudlal proti ní, kde mohl. Až teprve když dokonale zkompromi toval svůj poslanecký klub tím, že sesbíral od svých podřízených poslanců všem ožné účtenky a paragony od svetrů, bot, porcelánu a hospod a nastrkal je do kl ubovního psacího stolu tak, aby byly nalezeny a mohlo být vzneseno podezření, že se obohacují na úkor svých voličů - daňových poplatníků, teprve poté se odh alil a začal hlasovat shodně s kamarády s ODS.

Ano, uhodli jste. Jde o PAVLA HIRŠE...

Až tento novodobý "kapitán Minařík" dostane do ruky stranickou legitimaci ODS s modrým ptákem, který letí vstříc jasné budoucnosti, vloží si ji do náprsní k apsy a předsedovi ODS Klausovi řekne: Ale že jsem to sehrál, Vašku, co? Vzpomí náš si, jak jsi jednou četl ve svodce o mé tiskovce, na níž jsem setřel jednu bídnou novinářku, která se odvážila orodovat za tajemníka Jaroslava Jurkoviče, kterého jsem kvůli Z-fondu vyhodil? Jak jsem jí řekl: Na tiskovkách jsem od t oho, abych novinářům odpovídal - ale ve straně, ve straně rozhoduji jedině já! !! To jsem je všechny ožulil? Já vím, že rozhoduješ jedině ty. O všem, kdykoli v, kdekoliv, o komkoliv. Jsem rád, že konečně jsem tam, kam patřím: pod tebou. Teprve teď je revoluce dokonána!!!

Stanislav TÝBL

PS - Základní fakta ze života poslance PAVLA HIRŠE posledních dnů * Poté, co b yl vyloučen z poslaneckého klubu LSNS, ohlásil někdy kolem 2O. července odchod z této strany * V úterý 25. července oznámil národu přes televizi Premiéra sv ůj úmysl vstoupit do ODS: "Chci ODS obohatit o rozměr národně socialistického dědictví. CHTĚL BYCH DOTÁHNOUT LISTOPADOVOU REVOLUCI DO KONCE." * Týž den a ve dnech následujících na jiných místech prohlásil: "O svém přestupu do ODS jsem již dlouho uvažoval, celou dobu tam směřoval a nikdy se tím netajil...Považuj i ODS za stranu, která pro tento stát udělala velice mnoho." * O svém úmyslu v stoupit do ODS a jejího poslaneckého klubu informoval písemně předsedu klubu J iřího Honajzera: "Rád bych byl členem klubu už jako člen strany, a ne jako něj aký přívažek." * Přihlášku do ODS si podle jednoho svého prohlášení podal na m ístním sdružení ODS Praha 4 v tentýž den, kdy promluvil v televizi, podle dalš ího ji prý podá v okamžiku, až sdružení začne po dovolené pracovat * Prohlášení špiček ODS: "Vedení ODS nehodlá ovlivňovat případné přijetí bývaléh o předsedy LSNS do ODS. Pokud by šlo o nějaké kontroverzní rozhodnutí, jednalo by se o tom na vyšší úrovni. Nevím ale, jestli zrovna pan Hirš je tou kontrov erzní osobou, kvůli které by se ODS měla zbláznit." (Libor Novák, výkonný míst opředseda ODS) * "Hiršův přestup do ODS jsem očekával. Již delší dobu mi sdělo val, že pokud se mu nepodaří posunout LSNS doprava, tak přestoupí k nám." (Jiř í Honajzer, předseda poslaneckého klubu ODS) *

Několik tragikomických prázdninových zastavení MASÍROVÁNÍ

Po nedělní televizní "Debatě" a následné "Aréně" (obojí na veřejnoprávní ČT 1) , jsem se "začal cítit navýsost bezpečně". Přiznám se, že tento velice příjemn ý a dlouho očekávaný pocit vyvolal až úterní publicistický pořad "Aréna", ve k terém měl přesvědčit policejní prezident veřejnost, že je mužem na svém místě. Bylo nepochybně na čase, že mu byl během dvou dní umožněn tak obrovský prosto r, neboť jeho předchozí vystoupení v "brněnské - aféře", za která si vysloužil po zásluze podnět k zahájení trestního stíhání ze strany OIOK mu velké šance na přežití nedávají. Tento úkol se mu podařilo velmi sporadicky splnit, za při spění svých "oponentů", neboť s jeho působením ve funkci bylo podle telefonick ého referenda spokojeno téměř tři tisíce televizních diváků, oproti necelé tis ícovce nespokojenců.

Byla to vůbec první "Aréna", ve které došlo k neobvyklému souznění mezi "obětí " usazené v křesle a jejími oponenty, sestavených z neustále remcající opozice . Nejspokojenějším "oponentem" s prací policejního prezidenta se zdál být exmi nistr Sokol (SD - OH), jehož souznění se také v průběhu pořadu Tomášek dovoláv al. Kupodivu na resort vnitra, v parlamentu neustále útočící poslanec Gros (ČS SD), stejně jako jeho kolega z bezpečnostní komise ČSSD Bašta se ocitli ve zce la opačné roli, než by se po jejich předchozích vystoupeních při různých příle žitostech dalo očekávat. Pouze prvně jmenovaný vyslovil dotaz na hospodaření p olicie, která za půl roku prošustrovala 1,5 miliardy korun ze mzdového fondu ( podle mých informací se jedná o více jak dvě miliardy). Odpověď Tomáška na pos lancův dotaz byla více méně lakonická, takže Gros se posléze zařadil do role s vých kolegů - nadmíru spokojených přizvukovačů. Z úst moderátora Šímy zazněla mimo několika provokativních pokusů o naplnění podstaty pořadu "Aréna", v jeho samém závěru i jedna fabulace. Šíma sdělil, že Tomášek je prvním policejním p rezidentem, který pozitivně přesvědčil veřejnost o svém konání, přičemž před n ím tuto možnost neměl žádný z jeho předchůdců. Nikdo z jeho předchůdců (Vyleta , Novotný) se nikdy živého vysílání nezúčastnil, neboť by zcela jistě nebyli o chotni předčítat jakési připravené a zřejmě i schválené fráze, jako tomu bylo v tříminutovém úvodu v případě Tomáška. To mne silně připomínalo "živé" vystup ování Tomáškových stranických kolegů před "listopadovou revolucí" - Jakeše, Bi ľaka a dalších. Vzhledem k tomu, že ani zbývající dva "oponenti, poslanec Čape k (LB) a režisér Venclík ("zastupující" v pořadu občanskou veřejnost) hráli sh odně se svými kolegy na "stejnů notéčku", stala se z pořadu "Aréna" lakovna na růžovo. Nebylo díky nevídanému souznění čemu oponovat, neboť policejní prezid ent Tomášek přesvědčil nejen je, ale i veřejnost o tom, že je muž na svém míst ě. Vzhledem k tomu, že i "jeho" lidé v "jeho" policii jsou naprosto bezchybní, mimo nepatrného počtu "nějakých" třista policistů (z celkového počtu čtyřicet i tisíc), kteří nesplňují předpoklady práce v Tomáškově policii jak sám uvedl, usoudil jsem, že se na dění v policii dívám příliš negativisticky a nasadil s i po dlouhé době růžové brýle. Tomášek mne stejně jako své přitakající "oponen ty" a spokojenou veřejnost dokonale "přesvědčil", že se mohu cítit konečně bez pečně a odpustil jsem mu jeho předchozí hulvátská televizní vystoupení a mrhán í se silami policistů a rozpočtovými penězi. Ukázalo se totiž, že to zřejmě zc ela nezbytně patří k výkonu této fundované funkce, která je pro tohoto tátu vš ech policajtů zcela jistě zabezpečena až do blížících se "svobodných" parlamen tních voleb.

ZÁDRHEL

Bohužel už následující den jsem si růžové brýle spokojence sundal. Důvodem toh oto kroku byl další publicistický pořad "Na vlastní oči", tentokrát na obrazov ce komerční TV NOVA. "Otvírák" pořadu se zabýval nedávnou policejní razií v er otickém salónu "Manila". V tomto salónu vykonávali svůj "vedlejšák" tři příslu šníci cizinecké policie, a to v úloze vyhazovačů. Skutečnost hovořící o tom, ž e obslužný personál tvořili především importovaná děvčata z Filipín (odtud zře jmě název salónu "Manila"), včetně účasti různých státních exponentů (pracovní k české ambasády na Filipínách), vyvolala nutnou sérii otázek, obzvláště poté, co vyšla najevo další podivná zainteresovanost cizinecké policie. Ta se totiž po zásahu kriminální policie snažila odstranit, pozoruhodným způsobem korunní svědky - filipinská děvčata, která byla na území ČR údajně vylákána pod slibe m lukrativního povolání. Že se z nich namísto barmanek či servírek staly prost itutky, zřejmě z donucení (odebrané cestovní doklady, znemožnění svobodného po hybu) svědčí o velice negativním úkazu. Mimo drog a vražd na objednávku se u n ás objevil další odsouzeníhodný jev, který je označován v zahraničí jako obcho d s "bílým masem" a je považován za jednu z nejnebezpečnějších forem organizov aného zločinu. Vše nasvědčuje tomu, že stejně jako ostatní doposud známá negat iva, nachází jakákoliv forma organizovaného zločinu živnou půdu právě u nás. D ěje se tak díky provázanosti státního aparátu, hlavně však díky přímé účasti n ěkterých policistů, kteří jsou po průvalu svého nezákonného jednání, chráněni zcela nepochopitelně svými nadřízenými. Svědčí o tom fakt, že zmiňovaní tři po licisté jsou nadále zařazeni v policejním sboru, jev v případě podobného odhal ení v zahraničí nejen nevídaný, ale zcela nemožný. Naprostá nevyváženost a neo chota spolupráce jednotlivých policejních složek se v plné nahotě objevila prá vě v této kauze. Na jedné straně špičkový výkon kriminální složky a zřejmě i v yšetřovatelů, na druhé straně snaha cizinecké policie zlikvidovat stopy po pod ivném učinkování jejích pracovníků. Dnes z původně osmi Filipínek zůstala na n ašem území pouze jedna, jež je ve třetím měsíci těhotenství a která přežila po kus o sebevraždu . Díky fotoreportérovi, který se ji ujal a celou záležitost o tevřel, je prozatím jeden z důležitých, zřejmě nepohodlných svědků doposud zac hován pro následné procesní úkony. Její bezpečnost je však ohrožena, o čemž ne sporně svědčí skutečnost, že se jí z jejího dočasného úkrytu "ztratily", respe ktive byly odejmuty magnetofonové kazety, na nichž byly zachyceny rozhovory, j ejichž prezentace by mohla být zřejmě pro jejich aktéry velmi nebezpečná. Vzhl edem k tomu, že ani tito tři příslušníci z cizinecké policie, nepatří zřejmě d o sorty tříset nevyhovujících policistů Tomáškovi policie, neboť jsou nadále z ařazeni ve své složce, je tedy nutno si položit otázku o koho se vlastně jedná.

Podle mých "skromných" informací mohlo jít o tři pracovníky Policejního prezíd ia, kteří se mohou pochlubit nebývalým pozitivem, čímž je zcela nepochybně vys okoškolské vzdělání. Mají však smůlu v tom, že jim schází odborná dokonalost z ískaná v předlistopadovém SNB (StB,VB), přičemž hlavním důvodem nezájmu o ně j e zřejmě fakt, že je z civilu přijímal a na funkce zařadil Tomáškův předchůdce Novotný. Takže Policie ČR nepřichází jejich odchodem na "vlastní žádost" (pod le zaručeně úspěšných praktik : "napište si to sami, jinak vám to napíšu já") o tolik nedostatkové a potřebné vysokoškolsky vzdělané příslušníky, ale i o il uze přímo či nepřímo zainteresovaných.

LEDOVÁ SPRCHA

Následující den nám připravila Tomáškova policie další šok. Při eskortě od vyš etřovatele v Bartolomějské ulici do vazební věznice na Pankráci, uprchl velice nebezpečný delikvent, dvojnásobný vrah.

Není třeba vysvětlovat, jaké úsilí policejních složek muselo stát jeho předcho zí dopadení. Opět se potvrdilo, jak lehce lze zničit a zcela negovat mravenčí, leckdy nezáviděníhodnou a nebezpečnou práci vynikajících policistů - nedbalos tí či záměrem jednotlivců. Zásadní porušení služebních předpisů a následná nek oordinovanost policejních složek způsobila prázdninový kolaps a vyvolala značn ou hysterii na veřejnosti. Pozastavím se u několika okamžiků, které považuji z a klíčové, a které se odehráli minulý týden, ve čtvrteční odpoledne: Vazebně stíhaný obviněný byl převážen po ukončení výslechu u vyšetřovatele z B artolomějské ulice, kde sídlí příslušný Úřad vyšetřování Policie ČR (místně př íslušného Středočeského kraje). Cesta eskorty vedla, respektive měla vést z ji ž zmiňované Bartolomějské ulice do nedaleké pankrácké věznice. Eskortu tvořili dva policisté, kteří měli k dispozici automobil tov.znč. Volha, tedy exot, kt erý dnes běžně na našich silnicích nespatříte!

Výsledkem tohoto podařeného transportu velice nebezpečné osoby bylo, že se ozb rojený doprovod ocitl svázán a odzbrojen v lese nedaleko sportovního letiště T očná. Tento husarský kousek se odehrál nedlouho po podobném excesu, při němž o dzbrojili dva lupiči policisty v samém centru Prahy (v Opletalově ulici) a k ú těku použili shodně jako v tomto posledním případě jejich služební vozidlo. Podle dosavadních velice skoupých informací, se měl delikvent nacházet s pouty na rukou, na zadní sedačce automobilu, zatímco "eskorta" na přední (jeden z d vojčlenné eskorty byl pochopitelně šofér). Cesta na místo pozdějšího odzbrojen í a následné "odložení svázané eskorty", vedla minimálně dvanáct kilometrů po komunikacích, na kterých je provoz řízen minimálně deseti semafory. Je zcela v yloučeno, že by tento transport měl nemyslitelné štěstí na tzv. zelenou vlnu a ani jednou nebyl na křižovatkách, kterých muselo být při cestě na stovky, nuc en přibrzdit či zastavit. Víceméně máme k dispozici oficiální údaj, že se tak stalo a ozbrojená eskorta byla odzbrojena a delikvent se zmocnil mimo zbraní a služebních průkazů i jejich služebního vozidla. Tím jak již bylo řečeno, byla exotická volha černé barvy, vybavená vysílačkou.

Dvě hodimy po jeho odjezdu z "místa činu", byla nalezena spoutaná eskorta a ná sledně byla vyhlášena neodkladná opatření, včetně blokace hraničních přechodů. Cesta delikventa vedla zřejmě ponejprv jihozápadním směrem od Prahy, což nako nec potvrzovaly prvotní průběžné informace. Vzhledem k tomu, že byl o všech kr ocích perfektně informován z policejní vysílačky, kterou měl ve voze k dispozi ci, rozhodl se zřejmě vzhledem k vyhlášeným opatřením pro návrat do Prahy. Zde je také po téměř třinácti hodinách odcizená černá Volha se stále zapnutou vys ílačkou nalezena, a to v jedné z ulic Prahy 5.

Je tedy zcela zřejmé, že delikvent se dostal nazpět do Prahy přes silné police jní uzávěry se zcela atypickým automobilem, jehož identifikace a nalezení by n emělo být v žádném případě problémem. (Mimochodem učinil jsem s jedním kolegou novinářem sázku, kterou jsem následně vyhrál, neboť zmiňovaný typ vozidla jsm e během pondělka nespatřili ani jeden na pražských silnicích.) V průběhu odpol edne a následně při večerním televizním zpravodajství se veřejnost postupně do zvídala další informace o útěku delikventa s tím, že se jedná o nebezpečného p achatele dvojnásobné vraždy.

Probůh, to nevěděli zodpovědní funkcionáři před jeho transportem na Úřad vyšet řování a po jeho následném převozu nazpět do věznice, že se jedná o dvojnásobn ého vraha? Jak je možné, že jej převáželi podstatně méně zajištěného, než před nedávnem jejich kolegové mého kolegu z OIOK a NN Milana Kočíka, který by neby l schopen zabít ani mouchu? Oblíbená výmluva nebo omluva o nedostatečném počet ním stavu policie nebude v tomto případě na místě, neboť díky této nepochopite lné nezodpovědnosti přišla v niveč nebezpečná práce desítky kriminalistů, kteř í se podíleli na jeho předchozím zajištění. Navíc mělo toto zásadní porušení p ředpisů dopad při následném rozsáhlém pátrání po uprchlíkovi, do kterého bylo nasazeno tisíce policistů z celé republiky. Uzávěry při výjezdech z hlavního m ěsta způsobily nezvyklý dopravní kolaps, který se údajně paralérně odvíjel i n a hraničních přechodech. Při této příležitosti se u nás objevil zřejmě poprvé, v zahraničí běžně používaný prvek - informovanost veřejnosti o opatřeních na silnicích. Je třeba konstatovat, že tentokrát nebyly konflikty ze strany řidič ů a pasažérů na místě. V žádném případě nebyl tento razantní postup policie v rozporu se zákony, na rozdíl od vyhlašovaných zcela zbytečných a nesmyslných b ezpečnostních akcích, při kterých byli občané zcela evidentně poškozováni na s vých, ústavou zaručených právech. Tentokrát však šlo o zcela nezbytné opatření , navíc o něm byla veřejnost sdělovacími prostředky neustále informována. Celé, doposud neúspěšné pátrání po uprchlém delikventovi lze shrnout jednoznač ným závěrem : Nebezpečný a nezodpovědný přístup, jakým byl prováděn transport dvojnásobného vraha, způsobil na několik dní vyčerpávající nasazení obrovského množství policistů a zároveň pochopitelný zmatek na veřejnosti, o dopravním k olapsu nemluvě. Po podivných vyhlášeních tiskového mluvčího pražské policie, ž e v případě uprchlého delikventa jde o nebezpečného psychopata, se nabízí alte rnativa, zda zcela nepochopitelný útěk nebyl pouhopouhou kamufláží něčeho zcel a jiného, jako kdysi nenávrat odsouzence ze "zasloužené" dovolenky na zotaveno u, kdy stačil jako nájemný vrah zabít plzeňského podnikatele a jeho "gorilu". je třeba si uvědomit, že případné zadržení dnešního hledaného uprchlíka, jej d opředu staví do role nemocného člověka, který není zodpovědný za své činy. TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A SOUKROMO-STÁTNÍ POLICIE ČR

V souvislosti s tímto neobvyklým případem se však objevilo další zcela nepocho pitelné, neustále se opakující zpochybňování úkolů státní policie. V průběhu p átrání po dvojnásobném vrahovi se totiž objevila oficiální informace, že dosav adní rozsáhlá bezpečnostní opatření policie musí být přerušena. Důvod ? Koncer t skupiny Rolling Stones, jehož hladký průběh bude zajišťovat přes tři stovky pražských policistů a několik stovek městských strážníků. Po podobných akcích státní a městské policie při zajišťování bezpečnosti ligových fotbalových utká ních, zapůsobila na mně tato informace přímo šokujícím způsobem.

Jak je vůbec u nás možné, to co není možné směrem na západ od našich hranic, ž e státní policie zcela v rozporu se svým posláním zajišťuje bezpečnost při pod obných soukromo - tržních akcích. Zcela nepozorovaně jsme se totiž vrátili z ú dajné éry tržního hospodářství k socialistickým praktikám, kdy vše, tedy i spo rtovní kluby a koncertní agentury patřili státu a bezpečný průběh jejich akcí zajišťoval stát. Státní policie při takovýchto podobných akcích v zahraničí (s měrem na západ pochopitelně) zajišťuje pouze dopravu - tedy její omezení, příp adně odklony a to velice nízkým počtem policistů. Pochopitelně je v záloze při pravena policejní jednotka, která však nastupuje pouze v případě větších probl émů, při nichž je narušen veřejný pořádek a ohrožena bezpečnost občanů, převáž ně však mimo prostor konání kulturní či sportovní akce. O ten se přímo v místě konání akce starají pečlivě vybrané bezpečnostní služby, jež si musí pořádají cí sportovní či umělecká agentura nejen sama zajistit, ale hlavně zaplatit. V případě, že nejsou pořádající agentury schopny odpovídajícím způsobem zajistit a ručit za bezpečnost při jednotlivých akcích, je rezultát starosty a policej ního představitele města, v němž se akce koná zcela jednoznačný - akce se nepo voluje.

Tento novodobý a protiprávní nešvar se u nás opět objevil a masivně rozšířil p o záhadně pochybném a do ztracena zahraném neprofesionálním vystoupení soukrom é bezpečnostní agentury "Profesionál komando" na pražské Spartě. Následně uzav řená smlouva vedení Sparty s vedením pražské policie o kompletním zabezpečení ligových fotbalových utkání státní policií byla jediným, velice záhadným výsle dkem podivného pochybení pražského klubu a jím najaté soukromé ochranky. Celá zapomenutá aférka se měla zcela zákonitě stát podezřelou poté, co jsme měli mo žnost se z tisku dozvědět, že čestnými členy fotbalové Sparty se stali právě f ukcionáři pražské policejní správy, kteří smlouvu podepisovali a významný poli tický představitel, bývalý federální ministr vnitra byl dokonce jmenován člene m představenstva klubu (Mimochodem majitelem agentury "Profesionál komando" by l a nadále je po jejím přejmenování, které následovalo po doposud nevyšetřeném selhání při utkání na Spartě, bývalý kolega a doposud přítel pražského police jního šéfstva).

Tento, v tržním hospodářství nezvyklý přístup, který je navíc v rozporu s plat ným zákonem o Policii ČR má jediný efekt a tím je, že zcela nepochopitelně šet ří obrovské částky pořadatelům sportovních a kulturních akcí na úkor daňových poplatníků, kteří si policii platí ze svých daní na ochranu své bezpečnosti. T akto státní rozpočet určený pro resort ministerstva vnitra slouží na krytí nák ladů, které by za normálního právního stavu nesly pořadatelské agentury. Dalším zcela evidentním negativem tohoto nezákonného zneužívání policie při so ukromých podnicích podobného charakteru je to, že jsou do nich nasazováni unif ormovaní policisté, na jejichž značný nedostatek si vedení ministerstva vnitra a hlavně pak pražské policie neustále stěžuje. Nehledě k tomu, že do těchto a kcí jsou rozkazy naháněni policisté, přímo z vyčerpávající služby, aniž by jim byl umožněn odpovídající odpočinek a odměny za tento vedlejšák jim jsou vyplá ceny, dnes již pouze slibovány formou přesčasů.

Toto nebezpečné a nezodpovědné hazardování se současným, neustále omílaným ned ostatečným početním stavem policie, je pouze dalším důkazem naprosté ignorance jejích základních povinností, které jí jsou ze zákona určeny. V žádném případ ě nemůže obstát tvrzení funkcionářů MV, že pro zajišťování sportovních a kultu rních akcí schází civilním bezpečnostním agenturám potřebný zákon. Samotné min isterstvo vnitra totiž jejich služeb při ochraně svých objektů využívá, jak ji ž jsem před časem v NN upozornil. Dokonce služeb takové agentury, která má jak ve svém zakládajícím, tak i současném managmentu nechvalně známé špičky býval é StB a VKR.

JE ZARÁŽEJÍCÍ .......

Je zarážející, že se tímto dlouhodobým nešvarem nezabývají poslanci Parlamentu , kteří se dokázali před čtrnácti dny potýkat s takovou ptákovinou, jakou bylo mimořádné zasedání sněmovny, týkající se údajného šíření poplašné zprávy ze s trany jednoho ze svých kolegů. Podstatně více zarážející však je, že se tímto neustále se opakujícím excesem nezabývá ani státní zastupitelství, jemuž ze zá kona vyplývá povinnost dohlížet na dodržování platných ústavních a právních no rem.

Po neuvěřitelně drzém sdělení, které bylo policejními funkcionáři minulý týden prezentováno před následným přerušením bezpečnostních akcí, vyhlášených v sou vislosti s útěkem ozbrojeného pachatele dvojnásobné vraždy - a to z důvodu nut nosti zabezpečit předem naplánovaný koncert Rolling Stones, by měl konečně něk do zareagovat. A to velice rychle a razantně !!

Rozhodně odmítám jako občan a daňový poplatník, aby ze státního rozpočtu bylo hrazeno zabezpečení soukromých akcí, které přinášejí jejich pořadatelům - souk romým osobám pohádkové zisky. Je až tragikomické, že devadesátdevět procent po pulace, přispívá na zabezpečení sportovních a kulturních akcí, kterých se zúča stňuje pouhopouhé jedno zbývající populační procento (Průměrná návštěva jednoh o kola ligových fotbalových utkání, stejně jako koncertu Rolling Stones je cir ka sto tisíc diváků - tedy pouhé jedno procento z celkového počtu deseti milió nů obyvatel naší republiky). Navíc zcela pochopitelně dochází k nebezpečnému j evu, že je tímto nezodpovědným a nezákonným přístupem značně oslabena stávajíc í, velice chabě chráněná bezpečnost společnosti, před neustále narůstající kri minalitou, neboť síly k tomu určené jsou soustředěné na soukromo-policejních a kcích.

Přemysl Vachalovský