--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Trpěný velikán
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TRPĚNÝ VELIKÁN. Historikové dob předlistopadových byli častokrát postaveni před nelehký úkol. Pokud se jim nepodařilo zamlčet pro bolševika nepříjemné dějinné události a po stavy museli zkreslovat fakta či si je dokonce vyrábět, tak aby vyhovovala ide ologickým potřebám komunismu a zejména představám o dějinné úloze mas a jejich nejpokrokovější části - dělnické třídy vedené bolševiky.

Jednou z postav našich dějin, která se nepříliš hodila do schemat bolševikem h lásaných byl Karel Havlíček Borovský, jehož 139. výročí úmrtí si připomínáme 2 9. července. Učebnice literatury prezentovaly Havlíčka jako satyrika, dějepis jej představil jako národního mučedníka, oběť habsburské zvůle představované b achovským absolutismem. Až doba polistopadová dala do osudů Karla Havlíčka Bor ovského nahlédnout podrobněji zejména dík knize Jiřího Moravy C.K. disident Ka rel Havlíček.

Nechci zde vypsat stručný děj knihy, chci jen upozornit na jednu podrobnost, j iž ne ze života slavného Čecha, ale z jeho nynějšího postavení, kterého se mu dostalo v Rakousku, v zemi, proti níž prý dle totalitních učitelů literatury a dějepisu Havlíček bojoval. Div se světe, Karel Havlíček Borovský je zapsán ja ko význačná osobnost rakouských dějin.

Výše uvedený fakt je zrůdně příznačný. Oproti zkreslovanému pohledu na Havlíčk a, předkládanému již od dob jeho smrti "nadčenými národovci" stojí uznání od s tátu, který je nástupcem Havlíčkových věznitelů. Rakouská spolková republika j e nyní součástí moderní Evropy. A byl to právě Karel Havlíček Borovský, kdo sv ým dílem přispěl k poznání na němž ona moderní Evropa stojí. Dokladem toho jso u Havlíčkovy názory na občanství, konstituci a t.d. jež si lze přečíst ve sborníku Epištoly Kutnohorské.

Pokud nám byl Karel Havlíček Borovský předkládán jako příklad národního odboje , nic proti tomu, avšak do té míry. že jeho pojetí národního uvědomění nikdy n epostrádalo základ občanský a co hlavně, nikdy nebylo bezhlavě nadčené. Toto d osvědčuje jeho odmítavý vztah k panslavizmu.

A nejvíce falešně zní chvála Karla Havlíčka Borovského z úst komunistů. I pro to se najde důkaz v Havlíčkově díle, konkrétně v jeho článku "O komunismu" zve řejněném ve Slovanu dva roky po vydání Komunistického manifestu. Karel Havlíče k Borovský byl ze všeho toho zač je považován, nejvíce politickým novinářem. S atyra, kterou zvládal jako nikdo po něm, mu byla prostředkem politických snah. Postačí přečíst si jeho články politické vydané jím ve sbornících "Duch národ ních novin " a " Epištoly kutnohorské", aby bylo tomuto názoru dáno za pravdu. Navíc lze prohlásit, že nad talent satyrický byla Havlíčkovi dána prozíravost politická, mající meze ne v pragmatické snaze o vlastní přežití, ale v neústu pném postoji vůči zlu a hlouposti. Proto nakonec skončil, jako v podstatě jedi ný muž roku 1848 bez řádného soudu ve vyhnanství.

Co říci na závěr? Jen tolik, že Karel Havlíček Borovský byl v dnešním - modern ím slova smyslu Evropan. Jeho úsilí o postavení Čechů, Moravanů a nejen jich v rakouském mocnářství by mělo být vzorem pro úsilí České republiky o vstup do evropského společenství, které, má-li k čemu být, musí být Evropou národů, aby nebylo Evropou jedněch, kteří vládnou a druhých, kteří jsou ovládáni. V Praze dne 29. července 1995, pro NN Vladimír Kolář